51 C 105/2022
č. j. 51 C 105/2022-86
V PLATNOSTICitované zákony (8)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 149
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 14
- o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), 274/2001 Sb. — § 2 § 10 § 8
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Zdeňkem Sýsem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení LL.M. sídlem adresa proti žalovanému: ; název žalované , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 130 678 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 130 678 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50% ročně z částky 130 678 Kč od 29.10.2021 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněným pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 65 908 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se svojí žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 8.6.2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky 130 678 Kč s příslušenstvím. Svůj žalobu odůvodnil tím, že dodával vodu z veřejného vodovodu a odváděl odpadní vodu v souladu s podmínkami pro připojení nemovitosti na veřejný vodovod a veřejnou kanalizaci dle zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích, a to na adrese [adresa], [anonymizováno] [ulice a číslo]. Vlastníkem této připojené nemovitosti byl žalovaný. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuzavřel s žalobcem smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod, vyzval ho žalobce výzvou k uzavření smlouvy dne 14.11.2019. Na tuto výzvu žalovaný nereagoval a nereagoval ani na opakovanou výzvu ze dne 6.2.2020 a emailovou výzvu z 10.3.2020. Dodávka vody a odvádění odpadních vod se tedy uskutečňovala bezesmluvně a povinnost k placení vodného a stočného měl žalovaný jako vlastník připojené nemovitosti, když tento nárok vyplývá ze zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, a to konkrétně z ust. § 2 odst. 6, kdy je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod a kanalizaci odběratelem. Podle ust. § 8 odst. 14 téhož předpisu má vlastník vodovodu a vlastník kanalizace právo na úplatu za odvádění odpadních vod (stočné). Dne 7.1.2022 provedl žalobce kontrolu přívodu vody do objektu a bylo zjištěno, že hlavní uzávěr přívodu vody byl otevřen a do vnitřního rozvodu vtékala pitná voda z vodovodního řadu. Žalobce do připojené nemovitosti ve fakturačním období od 28.10.2020 do 8.10.2021 dodal vodu a odvedl odpadní vody v množství specifikovaném ve faktuře [číslo] na částku 170 703 Kč, splatnou 28.10.2021. Uvedená faktura byla žalovanému zaslána obyčejnou listovní zásilkou, která se nevrátila. Vzhledem k tomu, že kontrolou evidence katastru nemovitostí byla zjištěna změna majitele nemovitosti a byla uzavřena nová smlouva k odběru vody a odvádění odpadních vod, vystavil žalobce žalované opravný daňový doklad za období od 28.10. 2020 do 8.10.2021 [číslo] na částku (mínus) - 40 025 Kč, který doporučenou listovní zásilkou s dodejkou zaslal žalovanému. Zásilka byla převzata dne 24.1.2022. Opravný daňový doklad byl zaslán též na email žalovaného dne 20.1.2022. Pro nezaplacení snížené částky zaslal žalobce obyčejnou i doporučenou listovní zásilkou předžalobní upomínku [číslo] dne 24.2.2022, která se nevrátila. Žalovaný ani po této upomínce nezaplatil žalobci ničeho.
2. Poté co byl ve věci vydán platební rozkaz pod č.j. EPR 156199/2022-10 dne 9.8.2022 žalovaný v rámci svého odporu uvedl mimo jiné, že žalobcem vystavené doklady k úhradě žalovaný nikdy neakceptoval, neboť trpěly zásadními chybami, jak v údajích o výši peněžité částky, tak v objemu. Ve svém dalším vyjádření ze dne 13.10.2022 pak nově namítal žalovaný, že doklady k úhradě žalovaný neakceptoval z toho důvodu, neboť si nikdy nic neobjednal od žalobce, ani žalobce pro žalovaného nic nedodal a žalovaný se domnívá, že došlo k záměně s jinou developerskou společností, jenž s pozemkem sousedí s žalovaným, a to se [anonymizována tři slova] – [právnická osoba]
3. Písemným podáním ze dne 1.4.2023 žalobce namítal k vyjádření žalovaného, že vlastníkem odběrného místa byl v době odběru žalovaný. V současnosti je vlastníkem připojené nemovitosti [právnická osoba] [část obce], spol. s.r.o., která se stala vlastníkem této nemovitosti až ke dni 21.7.2021. Opětovně odkázala na neoprávněný odběr vody a na oprávnění žalobce vyplývající z § 10 a § 8 odst. 13 zákona č. 274/2001 Sb. Dále doplnil, že pokud žalobce splnil svoji zákonnou povinnost zásobovat vodou dle § 8 odst. 1 a 2 citovaného zákona a celkovou výši nároku řádně vyúčtoval daňovým dokladem [číslo] který byl žalovanému doručen dne 24.1.2022, pak tato pohledávka je dospělá a splatná a žalovanému vznikla povinnost tuto částku uhradit, aniž by žalovaný tyto doklady akceptoval, neboť tyto byly řádně doručeny do dispoziční sféry adresáta.
4. Při jednání dne 4.4.2023 žalovaný mimo jiné namítal, že zpochybňuje, že by byl vodoměr umístěn v nemovitosti žalovaného a domnívá se, že musel být umístěn jinde a že je to někdo jiný, komu svědčí pasivní legitimace v tomto řízení. U jednání soudu dne 20.6.2023 pak žalovaný namítal, že prováděné listinné důkazy pochází od žalobce, který si takových listin může vytvořit kolik chce a dle jeho názoru se nejedná o objektivní důkaz. Dále namítal, že z předložených fotografií není možné poznat, zda se vodoměr v předmětném místě nachází či nikoliv a není z nich možné poznat také číslo vodoměru, z něhož mělo být vycházeno.
5. Soud provedl dokazování listinnými důkazy: a to výpisem z obchodního rejstříku žalovaného, informací o pozemku parc. [číslo] [územní celek], k.ú. [část obce], č. [list vlastnictví], ohledně stavebního objektu [adresa] na ulici [anonymizováno] [ulice]. Fakturou žalobce [číslo] ze dne 11.10.2021, opravným daňovým dokladem [číslo] ze dne 19.1.2022, předžalobní upomínkou [číslo] ze dne 24.2.2022, poštovní dodejkou České pošty s datem převzetí zásilky 11.2.2020, výpisem z katastru nemovitostí pro [územní celek], k.ú. [část obce], [list vlastnictví], podacím archem České pošty, přípisem adresovaným žalovanému ze dne 20.1.2022 včetně dodejky České pošty s datem převzetí 24.1.2022, záznamem odeslané pošty emailem ze dne 14.11.2019, emailovými zprávami ze dne 6.1.2022 a 7.1.2022, záznamem odeslané pošty emailem ze dne 10.3.2020, dále zákresem situace ohledně pozemku par. [číslo] fotografiemi situačního stavu dané lokality, protokolem o místním šetření ze dne 28.4.2020, fotografií aktuální situace před objektem z čl. 66 spisu.
6. Ze shora uvedených listinných důkazů soud zjistil, že žalobce je provozovatel vodovodní a kanalizační sítě v [obec]. Žalovaný je zapsaný v obchodním rejstříku od 19.1.2018 se sídlem (v období od [číslo] do 23.7.2018) na adrese [adresa], v době od 23.7.2018 do 17.3.2020 se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a od 17.3.2020 se sídlem [adresa], [PSČ] [obec]. Od 3.10.2020 je jako jediný jednatel zapsán [jméno] [příjmení], bytem [adresa], [PSČ] [obec], v období od [číslo] do 16.12.2019 byla jako prokuristka zapsána [jméno] [příjmení], bytem [adresa], [PSČ] [obec]. Ke dni 5.2.2020 stejně tak jako ke dni 28.10.2020 byl žalovaný zapsán jako vlastník pozemku parc. [číslo] na [list vlastnictví], [územní celek], k.ú. [část obce] – zastavěná plocha a nádvoří, součástí pozemku je stavba [adresa], průmyslový objekt na ulici K [ulice], adresní místo K [ulice a číslo]. Ke změně vlastníka došlo až ke dni 21. 7. 2021, kdy se jím stala [právnická osoba] [část obce], spol. s.r.o.Přípisem ze dne 6.2.2020 žalobce vyzval žalovaného pod adresou [adresa], [PSČ] [obec a číslo] ve věci adresy odběrného místa [obec] – [část obce] – [část obce], K [ulice a číslo], [PSČ], evidenční č. odběru: [číslo], k uzavření smlouvy na dodávku vody a odvádění odpadních vod s žalobkyní s odkazem na zákona č. 274/2001 Sb. s tím, že smlouva je možná uzavřít pouze s vlastníkem nemovitostí, neboť § 2 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb. je odběratelem vlastních pozemků nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, a to ve lhůtě nejpozději do 5.3.2020 s tím, že pokud se tak nestane, žalobkyně přistoupí k přerušení dodávky vody na odběrném místě z důvodu neoprávněného odběru vody. Žalovaný na tuto výzvu nereagoval a smlouvu s žalobkyní neuzavřel. Fakturou [číslo] ze dne 11.10.2021 žalobce žalovaného pod adresou [adresa], [PSČ] [obec] za fakturované období od 28.10.2020 do 8.10.2021 vyzval k zaplacení částky 170 703 Kč, z čehož vodné činilo 1 704 m3 ve výši 83 542,96 Kč a stočné 1 704 m3 ve výši 71 642,24 Kč bez DPH. Tato faktura byla splatná dne 28.10.2021. V detailním rozúčtování, které je součástí této faktury je uvedeno číslo měřidla [číslo]. Opravným daňovým dokladem [číslo] vystaveným 19.1.2022 žalobce opravil původní fakturu, a to s ohledem na období od 28.10.2020 do 8.10.2021 o (mínus) - 40 025 Kč. Tato zásilka byla převzata žalovaným dne 24.1.2022. Z předložených fotografií předmětných nemovitostí a situačního náčrtu z čl. 64 a 66 a protokolu o místním šetření ze dne [číslo] a 28.4.2020 ve spojení s emailovými zprávami ze dne 6.1. a 7.1.2022 (čl. 50 spisu), z nichž je zřejmé, že vodoměr vykazuje vysokou spotřebu a za rok je natočeno 1 704 m3, má soud za to, že vlastníkem nemovitostí byl v době, za kterou žalobkyně požaduje vodné a stočné žalovaný. Vodovodní řad vede k ulici K [ulice], přibližně před připojenou nemovitostí je křižovatka s ulicí [ulice], ve které je také vodovodní řad, v ulici K [ulice] téměř v ose připojené nemovitosti, je odbočka z hlavního vodovodního řadu směrem k připojené nemovitosti. Na této odbočce je za plotem na pozemku par. [číslo] který tvoří zahradu, připojen nemovitosti, umístěna vodoměrná šachta, ve které je umístěn vodoměr, který měřil množství vody dodané do připojené nemovitosti, která tenkrát byla osazena vodoměrem [číslo] tak jak je rovněž specifikován i ve faktuře žalobce [číslo] včetně daňového dokladu [číslo]. Z protokolu o místním šetření ze dne 22. 4. a 28. 4. 2020, které provedli pracovníci žalobce [příjmení] a [anonymizováno] vyplývá, že vodoměr [číslo] na který odkazuje faktura žalobkyně [číslo] opravný doklad [číslo] byl v těchto dnech ve vodoměrné šachtě osazen.
7. Soud tedy dospěl k závěru, že na základě všech výše uvedených listinných důkazů jednotlivě i ve vzájemném souhrnu lze zcela jednoznačně dovodit, že žalobkyně prokázala, že žalovaný jako vlastník nemovitostí par. [číslo] jejíž součástí je stavba – [adresa], průmyslový objekt, ve fakturačním období od 28.10.2020 do 8.10.2021 odebíral od žalobce vodu bez uzavřené smlouvy. Obraně žalovaného, že uvedenou vodu a odpadní vody neodebíral soud neuvěřil, a to zejména z těchto důvodů. Především je třeba vidět, že již ve svém prvním vyjádření v rámci odporu do vydaného platebního rozkazu se žalovaný bránil toliko skutečností, že doklady, které mu byly ze strany žalobce vystavené nikdy neakceptoval, neboť trpěly zásadními chybami v údajích o výši peněžité částky tak, v objemu. Jinými slovy žalovaný připustil, že odebíral vodu a byly odváděny odpadní vody v předmětné nemovitosti. V této souvislosti je třeba poznamenat, že jakákoliv akceptace není samozřejmě v daném případě potřeba vůbec potřeba. Pokud nesouhlasil žalovaný s údaji ve faktuře, měl provést řádnou reklamaci, což neučinil. K další námitce žalovaného, že na jeho straně není dána pasivní legitimace a došlo k záměně s jinou developerskou společností, která pozemkově sousedí s žalovaným, a to se [právnická osoba] domy – [právnická osoba] je třeba uvést, že i tato námitka byla vyvrácena, když z provedeného dokazování bylo zcela zřejmé, že vlastníkem nemovitostí a osobou povinnou k uzavření smlouvy o dodávce vody a stočné byla po celé inkriminované období jednoznačně žalovaná a z fotografií místa ve spojení s protokolem o místním šetření vyplývá, že před objektem patřícím žalované se nacházela vodoměrná šachta osazená vodoměrem [číslo]. Jestliže tedy ve svém původním vyjádření žalovaný uvedl, že doklady, které byly předloženy ze strany žalující neakceptoval, neboť trpěly chybami, jak ve výši peněžité částky, tak v tomto ohledu bylo na něm, pakliže měl pochybnosti o správnosti měření vodoměru a vyúčtování žalobce, aby uplatnil své právo reklamací, a to nejpozději při výměně vodoměru, jak má na mysli ustanovení § 17 odst. 3 ZVK. Nic takového však žalovaný neučinil. Žalovaný v tomto řízení nepopřel, že by mu byla doručena faktura [číslo] dále opravný daňový doklad [číslo] obdržel také výzvu k uzavření smlouvy ze dne 11.2.2020, na což nereagoval. Jak již bylo uvedeno stěžejní je to, že žalovaný ve svém podaném odporu, tedy v naprosto původní reakci na podaný žalobní návrh a vydaný platební rozkaz ze dne 24.8.2022 jednoznačně uvedl, že žalobkyní vystavené doklady k úhradě nikdy neakceptoval (tedy resp. jednatel pan [jméno] [příjmení] neakceptoval), neboť trpěly zásadními chybami, jak v údajích o výši peněžité částky, tak v objemu. Z tohoto tvrzení lze jednoznačně dovodit, že jednatel žalovaného byl jako statutární zástupce o tom, že vůči žalovanému žalobkyně uplatnila pohledávku za odebrané vodné a stočné informován.
8. Podle § 2 odst. 5 zák. č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích (dále jen ZVK) provozovatelem vodovodu nebo kanalizace (dále jen provozovatel) je osoba, která provozuje vodovod nebo kanalizaci a je držitelem povolení k provozování tohoto vodovodu nebo kanalizace vydaného Krajským úřadem podle § 6.
9. Podle § 2 odst. 6 ZVK odběratelem je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, není-li dále stanoveno jinak; u budov v majetku České republiky je odběratelem organizační složka státu, které přísluší hospodaření s touto budovou podle zvláštního zákona, u budov, u nichž spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy je odběratelem společenství vlastníků. U pozemků nebo budov předaných pro hospodaření příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky jsou odběratelem tyto osoby.
10. Podle § 8 odst. 2 ZVK vlastník vodovodů nebo kanalizace může uzavřít smlouvu o provozování vodovodu nebo kanalizace s provozovatelem. Jestliže vlastník provozuje vodovod nebo kanalizaci svým jménem a na vlastní odpovědnost, vztahují se na něj všechna práva a povinnosti provozovatele.
11. Podle § 8 odst. 13 vlastník vodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen vodné), pokud ze smlouvy uzavřené podle odst. 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jeho dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odst. 6, v ní je sjednána dvousložková forma vodného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.
12. Podle § 8 odst. 14 ZVK vlastník kanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen stočné), pokud ze smlouvy uzavřené podle odst. 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním, čištěním nebo jinými zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odst. 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodu a kanalizací podle § 20 odst. 4.
13. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě i ve vzájemném souhrnu a po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod citovaná ustanovení ZVK dospěl soud k závěru, že žalobní návrh tak, jak byl podán, je po právu. Bylo zcela jednoznačně prokázáno, že žalovaný vlastnil předmětný pozemek včetně stavby na pozemku, a to v inkriminované období, za které byla vystavena předmětná faktura a opravný daňový doklad. S žalobkyní jakožto provozovatelem vodovodů a kanalizace v [obec], neuzavřel žádnou smlouvu. Žalovaný odebíral vodu přes vodoměr [číslo] fakturou ze dne 11. 10. 2020 na [číslo] bylo vyúčtováno vodné a stočné za období od 28.10.2020 do 8.10.2021 v částce 170 703 Kč a na základě opravného daňového dokladu [číslo] po snížení o částku 40 025 Kč, pak zbývalo doplatit celkem částku 130 678 Kč. Splatnost těchto částek nastala 28.10.2021. Opravnou fakturu obdržel žalovaný 24. 1. 2022. Žalovaný tuto opravenou částku 130 678 kč žalobci nezaplatil a je tedy povinen dlužnou částku zaplatit ve lhůtě, jak je stanovena ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
14. Soud přiznal žalobci také právo na zákonný úrok z prodlení, a to s poukazem na ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kdy žalobkyni přiznal zákonný úrok ve výši 8,25% ročně od 29.10.2021, jakožto prvního dne následujícího po splatnosti předmětné faktury.
15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu nákladů potřebnému účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě představují náklady řízení na straně úspěšného žalobce náhrada nákladů za právní zastoupení za 6 úkonů právní pomoci dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí věci, sepis žalobního návrhu, písemné vyjádření ve věci ze dne 1.4.2003, doplňující vyjádření ze dne 3.5.2023 a účast u jednání soudu dne 4.4.2023 a 20.6.2023), dále 6x paušální náhradu hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 3 vyhl. č. 177/1196 Sb., dále soud přiznal náhradu za promeškaný čas, neboť právní zástupce žalobkyně má sídlo v Kladně, a to za 10 půlhodin za každé jednání u soudu, 10 půlhodin za každé jednání x 100 Kč dle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb., a to za 2 jednání 20 půlhodin, tedy 2 000 Kč. Dále přiznal soud také cestovné při použití osobního automobilu tov. zn. Dodge s průměrnou spotřebou podle technického průkazu 8,3 l /100 km, palivo benzin. Za účasti při jednání dne 4.4.2023 a 20.6.2023 při vzdálenosti 241 km Kladno Brno (cesta tam i zpět 482 km) při ceně 41,20 Kč l benzin 95 oktanů, sazbě základní náhrady 5,2 Kč a sazbě za 1 km 8, 6196, tj. za 1 jednání 4 154,60 Kč, tedy za 2 jednání 8 309 Kč. Soud dále přiznal DPH ve výši 21% ze součtu odměn, režijních paušálů, cestovného a náhrady za promeškaný čas z částky 50 149 Kč, tedy částku 10 531,29 Kč, když právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkové náklady řízení po zaokrouhlení ve výši 65 908 Kč soud uložil žalovanému zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.