51 C 117/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Zdeňkem Sýsem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení jméno . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 20 067 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13 732 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 13 732 Kč za dobu od 16.8.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 6 335 Kč a -) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 131,94 Kč, -) zákonného úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky 6 335 Kč od 3.9.2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 831,19 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou doručenou soudu dne 6.9.2022 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 20 067 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Žalobce v návrhu uvedl, že s žalovaným dne 11.1.2022 uzavřel smlouvu o úvěru, na základě které žalobce žalovanému poskytl úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobci vrátit celkem částku 20 640 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené splátkovým kalendářem. Úvěr byl úročen úrokem ve výši 49,10% ročně. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, kdy celkem uhradil pouze první splátku ve výši 1 268 Kč. V rámci smlouvy byl dále ujednán poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně, a poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně. Pro případ prodlení byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč za zpoždění se zaplacením splátky. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, žalobce proto pohledávku žalovaného ke dni 3.6.2022 zesplatnil. Ke dni podání žaloby žalobce požaduje zaplacení částky 20 067 Kč, tj. jistina ve výši 14 375 Kč, poplatky za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatky za SMS servis ve výši 196 Kč, úroky ve výši 2 940 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 660 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč. Dopisem ze dne 15.7.2022 byla žalovanému zasílána předžalobní upomínka.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

4. Z úvěrové smlouvy ze dne 11.1.2022, splátkového kalendáře a formuláře s informacemi o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalobce s žalovaným uzavřeli dne 11.1.2022 smlouvu o úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v celkové výši 20 640 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách určených dle splátkového kalendáře.

5. Z výpisu proplacení smlouvy ze dne 11.1.2022, výpisu čerpání splátek a úhrad a sdělení banky ze dne 16.11.2022 bylo zjištěno, že žalobce dne 11.1.2022 zaslal na účet č. [bankovní účet] částku 15 000 Kč, kdy dle sdělení [právnická osoba] se jedná o účet žalovaného. Žalovaný pak na tento úvěr uhradil dne 11.2.2022 splátku 1 268 Kč, následně již žádnou další splátku neuhradil.

6. Z dopisu ze dne 18.4.2022, dopisu ze dne 3.6.2022 a předžalobní upomínky ze dne 15.7.2022 včetně podacího archu ze dne 18.7.2022 bylo zjištěno, že žalobce žalovaného vyzýval k úhradě dlužné částky, kdy dne 3.6.2022 pohledávku žalovaného zesplatnil. Dopisem ze dne 15.7.2022 pak žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku, v rámci které stanovil žalovanému lhůtu 30 dnů od sepsání upomínky, k úhradě dlužné částky. Upomínka byla žalovanému zasílána dne 18.7.2022.

7. Z občanského průkazu, výpisu z běžného účtu žalovaného za období od 11.11.2021 do 10.1.2022, potvrzení o provedení ověření bonity klienta a úvěrové zprávy ohledně klienta bylo zjištěno, že žalobce ověřoval totožnost žalovaného prostřednictvím kopie občanského průkazu. Na základě údajů sdělených žalovaným pak byla ověřována schopnost žalovaného úvěr splácet, kdy dle předložených údajů měl mít žalovaný měsíční příjem ve výši 19 000 Kč, příjem partnera měl činil 40 000 Kč. Dále žalobce provedl výpočet MLS (tj. výpočet limitu nejvyšší měsíční splátky), kdy je uvedeno, že příjem klienta činí 16 494 Kč, životní minimum činí 3 550 Kč, výše splátky schváleného úvěru činí 1 508 Kč a zbývající MLS klienta je 11 436 Kč. Následně žalobce provedl výpočet celé domácnosti, kdy byl uveden příjem žadatele 16 494 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 40 000 Kč, výdaje na bydlení 7 783 Kč, životní minimum členů domácnost 6 750 Kč a výše předschválené splátky úvěru 1 508 Kč, kdy tak domácnosti zbývá 40 453 Kč. Z úvěrové zprávy žalovaného bylo zjištěno, že tento v minulosti opakovaně žádal o poskytnutí úvěru, kdy mu byly tyto žádosti zamítány. Z bankovního výpisu žalovaného za období od 1.11.2021 do 10.1.2022 bylo zjištěno, že příjem žalovaného ze zaměstnání činí 16 493 Kč a na nájem hradí částku 5 400 Kč. Z tohoto výpisu pak bylo dále zjištěno, že žalovaný během tohoto období utratil zhruba 18 000 Kč za nákupy na webových stránkách tipsport.cz, chance.cz a sazka.cz, kdy se jedná o stránky s online sázením.

8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. <i>9. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.</i> <i>10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>13. Dle § 573 o.z., se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.</i> <i>14. Dle ust. § 1958 odst. 2 o.z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> 15. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

16. Mezi účastníky existovala vůle uzavřít smlouvu o úvěru, na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobce uvedl, že při posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet vycházel z informací uvedených žalovaným, dále výpočtem kreditního skóre a výpočtem MLS a dále lustracemi v registrech SOLUS, CEE a ISIR. Z předložených listin je pak zřejmé, že žalobce částečně bonitu žalovaného zkoumal, kdy se však spokojil pouze s údaji uvedenými žalovaným, které nebyly nijak ověřeny, zejména pokud jde o další příjmy domácnosti a celkové výdaje, kdy žalobce přehlížel i velké náklady, které žalovaný neadekvátně ke svým příjmům vynakládá na sázkové hry. Jediným dokladem předloženým žalovaným ohledně jeho příjmů a výdajů byl bankovní výpis z účtu, dle kterého jeho příjem činil 16 493 Kč. Na nájem dle výpisu žalovaný hradil 5 400 Kč a na sázkové hry pak žalovaný utratil okolo 18 000 Kč za období dvou měsíců. Také dle úvěrové zprávy předložené žalobcem je zřejmé, že žalovaný opakovaně žádal o úvěry, kdy tyto žádosti byly podávaný i několikrát za jeden měsíc. Lze tak usuzovat, že žalobce nemohl mít za to, že žalovaný je schopen řádně úvěr splácet, když je z předložených podkladů zřejmé, že žalovaný má problém vůbec finančně vyjít a svou situaci řeší žádostmi o poskytnutí úvěru. Žalobce si pak nepočínal jako řádný hospodář, kdy se spokojil pouze s informacemi poskytnutými žalovaným. Je povinností věřitele získané informace shromáždit, vyhodnotit jejich dostatečnost a rozhodnout, zda a které informace je nezbytné dále ověřovat, příp. jejich znalost prohlubovat. Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje. Soud v této souvislosti odkazuje také na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dle kterého“ …Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. V tomto ohledu má soud tedy za to, že žalobce dostatečně aktivně nezjišťoval schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet, kdy navíc přehlížel zvýšené výdaje žalovaného spojené se sázkovými hrami.

17. Soud přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Vyšel-li žalobce pouze z tvrzených příjmů a výdajů, kdy si ověřil toliko pouze příjem žalovaného na základě bankovního výpisu, pak nedostál své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“ 18. Pakliže soud dospěl k závěru, že smlouva byla absolutně neplatná od počátku, došlo ze strany žalovaného k bezdůvodnému obohacení, neboť získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.

19. Žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 15 000 Kč, kdy žalovaný uhradil celkem částku 1 268 Kč, k úhradě na bezdůvodném obohacení tak zbývá částka 13 732 Kč. Dopisem ze dne 15.7.2022 byla žalovanému zasílána předžalobní upomínka, kdy mu byla stanovena lhůta k plnění 30 dnů od sepsání upomínky, tj. do 15.8.2022. Dle ust. § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Pokud byl dopis odesílán dne 18.7.2022, k doručení v souladu s ust. § 573 o.z. tak došlo dne 21.7.2022. Žalovanému byla v rámci dopisu stanovena lhůta 30 dnů od sepsání upomínky, soud má proto za to, že k prodlení došlo až dne 16.8.2022. S ohledem na uvedené byl tedy žalobci přiznán zákonný úrok z prodlení dle ust. § 1970 o.z. až ode dne 16.8.2022.

20. Pokud jde o další uplatňované nároky částku 6 335 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 131,94 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15% ročně z částky 6 335 Kč od 3.9.2022 do zaplacení, v tomto rozsahu soud žalobu zamítl, neboť s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru jako celku žalobci nárok na tyto částky nevznikl, přičemž zákonný úrok z prodlení byl přiznán až ode dne 16.7.2022.

21. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

22. Náklady řízení činí celkem 2 255 Kč tj. 803 Kč soudní poplatek, odměna za zastupování za 3 účelně provedené úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka) dle § 14b odst. 1 písm. a) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, 3 paušální náhrady hotových výdajů podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl.č. 177/1996 Sb. po 100 Kč a 21% DPH z 1 200 Kč tj. 252 Kč (§ 137 odst.1,3 o.s.ř.).

23. V projednávané věci byl žalobce úspěšný v částce 13 732 Kč, představující 68,4%, žalovaný byl úspěšný v částce 6 335 Kč, představující 31,6%, žalobce má tak nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 36,8%, tj. 831,19 Kč.

24. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost hradit náklady řízení stanovena k rukám advokáta, který žalobkyni v této věci zastupoval.