51 C 15/2019

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr Zdeňkem Sýsem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa , obec zastoupeného advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; titul celé jméno žalovaného , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalovaného o zaplacení 452 024,71 Kč s příslušenstvím

I. Žalobní návrh, kterým se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 217 300 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 87 500 Kč ve výši 9,25% ročně od 18. 1. 2009 do 30. 6. 2009, z částky 129 800 Kč ve výši 9,25% ročně od 2. 2. 2009 do 30. 6. 2009, z částky 217 300 Kč ve výši 8,5% ročně od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009, ve výši 8 % ročně od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010, ve výši 7,75 % ročně od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012, ve výši 7,5 % ročně od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, ve výši 7,05 % ročně od 1. 1. 2013 do 23. 3. 2015 a dále s ročním úrokem odpovídajícímu procentní výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné vždy pro první den kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, zvýšené o 7 % bodů z částky 217 300 Kč od 24. 3. 2015 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobní návrh, kterým se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 80 906,70 Kč do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

IV. Žalobce je povinen České republice na účet Městského soudu v Brně na nákladech řízení, které platil stát zaplatit částku 6 250 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 7.3.2019 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 452 024,71 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody vzniklé neoprávněným zastupování v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 41 Ecm 30/2010. Žalobce v návrhu uvedl, že byl účastníkem řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 41 Ecm 30/2010, a to na straně žalovaného, kdy jako žalobce vystupovala společnost [právnická osoba] V projednávaném řízení byla dne 24.5.2012 založena do spisu plná moc, dle které měl žalobce zmocnit žalovaného ke všem úkonům ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 41 Ecm 30/2010, přičemž však dle tvrzení žalobce tento tuto plnou moc nepodepsal, a o předmětném řízení ani nevěděl. Žalobce se o řízení dozvěděl až na podzim roku 2018, kdy mu byl doručen exekuční příkaz a nahlédnutím do spisu žalobce zjistil, že ve věci proběhlo dne 8.1.2015, dne 16.2.2015 a dne 23.3.2015 jednání u soudu, kdy byl následně vydán rozsudek, kterým byla žalobci (v řízení u Krajského soudu v Brně jako žalovanému) uložena povinnost zaplatit společnosti [právnická osoba], částku 217 300 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení ve výši 80 906,70 Kč. Žalovaný jako zmocněný advokát v tomto řízení podal proti uvedenému rozsudku odvolání, kdy však řízení bylo následně zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku z odvolání. Žalobce se obrátil na žalovaného dopisem ze dne 18.10.2018 s žádostí o sdělení, jakým způsobem mělo dojít ke vzniku zastupování a podpisu plné moci, avšak žalovaný na tento dopis nereagoval. Žalobci tak vznikla škoda v celkové výši 456, 385,9 Kč, tj. jistina ve výši 217 300 Kč, náklady řízení ve výši 80 906,70 Kč a kapitalizované úroky z prodlení ve výši 158 179,20 Kč. Dopisem ze dne 20.12.2018 byla žalovanému zasílána předžalobní upomínka.

2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření uvedl, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Dle žalovaného není pravda, že by se žalobce o řízení vedeném u Krajského soudu v Brně dozvěděl až na podzim roku 2018, neboť žalovanému byla ze strany žalobce předložena žaloba a předvolání k jednání a následně byla žalovanému také doručena plná moc. Žalovaný se opakovaně snažil žalobce kontaktovat, zaslal žalobci také výzvu k zaplacení soudního poplatku z odvolání, avšak tato nebyla žalobcem převzata, řízení u Krajského soudu v Brně bylo proto zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku z odvolání. Žalovaný učinil všechny úkony nezbytné k tomu, aby řádně hájil zájmy žalobce, kdy tak nemohla vzniknout příčinná souvislost mezi jednání žalovaného a vznikem povinnosti žalobce uhradit společnosti [právnická osoba], vzniklou pohledávku.

3. Soud provedl dokazování čtením podstatného obsahu listinných důkazů, a to zprávy České pošty ohledně sledování zásilky ze dne 19. 10. 2018, zprávy České pošty ohledně sledování zásilek ze dne 27. 12. 2018, výzvy k úhradě pohledávky ze dne 20. 12. 2018, žádosti o sdělení stanoviska ze dne 18. 10. 2018, kopie elektronického platebního rozkazu 41 ECm 30/2010-13 ze dne 23. 11. 2010, odvolání žalovaného proti rozsudku ze dne 23. 3. 2015 č.j. 4/6/41 ECm30/2010 ze dne 3. 7. 2015, odvolání proti usnesení KS v Brně ze dne 25. 1. 2016 č.j. 4/41 ECm30/2010-118 ze dne 15. 3. 2016, protokolu o jednání č.j. 4/6/ 41 ECm 13/2010 ze dne 8. 1. 2015, protokolu o jednání č.j. 4/6/ 41 ECm 30/2010 ze dne 16.2.2015, protokolu o jednání č.j. 4/6/ 41 ECm 30/2010 ze dne 23. 3. 2015, rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. 4/6/ 41 ECm 30/2010-95, usnesení Krajského soudu v Brně č.j. 4/ 41 ECm 30/2010-137 ze dne 8. 9. 2016, usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. 7 Cmo 154/2016-129 ze dne 16. 6. 2016, usnesení o zrušení elektronického platebního rozkazu ze dne 4. 1. 2011 č.j. 41 ECm 30/2010-20, kopie plné moci ze dne 24. 5. 2012, obálky České pošty s razítkem 14. 5. 2012 a s poznámkou nezastižen oznámeno 15. 5. 2012, výzvy k úhradě soudního poplatku ze dne 21. 9. 2016 včetně podacího lístku z téhož data a vrácené plné obálky opatřené razítkem pošty 21. 9. 2016 a znaleckého posudku znalce [titul] [celé jméno znalce] [číslo] ze dne 6. 6. 2020.

4. Soud dále provedl dokazování čtením podstatného obsahu listinných důkazů z připojeného spisu Krajského soudu v Brně 41 ECm 30/2010, a to lustrum ohledně trvalého pobytu žalobce, zpátečního lístku od předvolání k jednání na den 11. 6. 2012 ohledně doručování [celé jméno žalobce], přípisu [titul] [celé jméno žalovaného] ze dne 30. 5. 2012 a plné moci ze dne 24. 5. 2012, přípisu ze dne 29. 8. 2012 - přípis [titul] [celé jméno žalovaného] – vyjádření k žalobě, protokolu o jednání č.j. 4/6/ 41 ECm 13/2020 ze dne 8. 1. 2015, protokolu o jednání ze dne 16. 2. 2015, protokolu o jednání ze dne 23. 3. 2015, rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. 4/6/ 41 ECm 30/2010-95 spisu ze dne 23. 3. 2015, odvolání žalovaného proti rozsudku ze dne 3. 7. 2015, výzvy Krajského soudu v Brně ze dne 9.7.2015 a ze dne 27.8.2015, žádosti o osvobození od soudního poplatku ze dne 17. 9. 2015, výzvy k doplnění žádosti o osvobození od soudních poplatků č.j. 4/ 41 ECm 30/2010-112 ze dne 21. října 2015, usnesení Krajského soudu v Brně č.j. 4/ 41 ECm 30/2010-118 ze dne 25. 1. 2016, výzvy Krajského soudu v Brně č.j. 4/ 41 ECm 30/2010-124 ze dne 21. 3. 2016, usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. 7 Cmo 154/2016-129 ze dne 16. 6. 2016.

5. Soud dále konstatoval a četl obsah listin s podpisy žalobce na obchodní smlouvě mezi společností [právnická osoba] a žalobcem ze dne 27.5.2004, dodejce České pošty ze dne 2.1.2009 obsahující podpis žalobce, na smlouvě o prodeji části podniku a povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy mezi žalobcem [celé jméno žalobce] a kupujícím společností [právnická osoba] s ověřenými podpisy ze dne 1. 8. 2007.

6. Dále bylo provedeno dokazování účastnickým výslechem žalobce i žalovaného, a svědeckými výslechy [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení].

7. Po provedené koncentraci řízení byly soudu předloženy další listinné důkazy, a to e-mail ze dne 9.5.2017 zaslaný [celé jméno žalobce] společnosti [právnická osoba], upozornění povinného na nařízení exekuce, usnesení soudního exekutora [titul] [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne 21.7.2017, exekuční příkaz č.j. 134 EX 18351/16-099 ze dne 22.3.2017 a exekuční příkaz č.j. 134 EX 18351/16-103 ze dne 3.4.2017 Tyto důkazy soud již neprováděl, neboť byly předloženy po koncentraci řízení, přičemž se nejedná o důkazy, které by byly způsobilé koncentraci prolomit, tedy nově vzniklé důkazy, důkazy schopné popřít věrohodnost již provedených důkazů či důkazy, které nemohl účastník bez svého zavinění předložit.

8. Z obchodní smlouvy uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobcem ze dne 27.5.2004 a smlouvy o prodeji části podniku a povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy mezi žalobcem [celé jméno žalobce] a kupujícím společností [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalobce uzavřel se [právnická osoba], a.s. (následně [právnická osoba]) obchodní smlouvu, kde byl sjednán odběr piva v objemu minimálně 450 hl ročně, a to po dobu minimálně 5 let, tj. celkově odebrat minimálně 2250 hl piva zn. Starobrno. V případě, že by žalobce jako zákazník nesplnil svůj závazek odebírat minimální množství objemu piva, byl by povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý neodebraný hl piva. Odběr byl sjednán do provozovny občerstvení na Kraví hoře, [ulice a číslo], [obec] Smlouva je podepsána jak zástupci [právnická osoba], a.s., tak žalobcem, kdy je k jeho podpisu připojeno i razítko s adresou a IČ. Ze smlouvy o prodeji části podniku a povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy mezi žalobcem [celé jméno žalobce] a kupujícím společností [právnická osoba] pak bylo zjištěno, že žalobce jako nájemce nebytových prostor v areálu objektu„ [ulice] a rekreační areál Krabí Hora, [ulice a číslo], k.ú. [část obce], [obec]“ prodal společnosti [právnická osoba], jako kupujícímu všechna práva a povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy [číslo] ze dne 21.4.2004 Smlouva je pak opatřena podpisy, které byly notářsky ověřeny.

9. Z dodejky České pošty ze dne 2.1.2009 obsahující podpis [celé jméno žalobce] bylo zjištěno, že [celé jméno žalobce] dne 2.1.2009 převzal zásilku, která obsahovala odstoupení od smlouvy [právnická osoba], a.s., s výzvou k úhradě smluvní pokuty.

10. Z elektronického platebního rozkazu 41 ECm 30/2010-13 ze dne 23. 11. 2010, usnesení o zrušení elektronického platebního rozkazu ze dne 4. 1. 2011 č.j. 41 ECm 30/2010-20, lustrum ohledně trvalého pobytu [celé jméno žalobce] a zpátečního lístku od předvolání k jednání na den 11. 6. 2012 ohledně doručování [celé jméno žalobce] bylo zjištěno, že v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 41 ECm 30/2010 byl dne 23.11.2010 vydán elektronický platební rozkaz, kterým byla [celé jméno žalobce] uložena povinnost zaplatit společnosti [právnická osoba], částku 87 500 Kč s příslušenstvím, částku 129 800 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení ve výši 55 050 Kč. Elektronický platební rozkaz se [celé jméno žalobce] nepodařilo doručit, usnesením ze dne 4.1.2011 tak byl elektronický platební rozkaz zrušen. Krajský soud v [obec] následně provedl lustraci ohledně trvalého pobytu [celé jméno žalobce], dle kterého byl jeho trvalý pobyt od 8.12.2008 do doby provedení lustrace na adrese [adresa], kam mu bylo také zasláno předvolání k jednání a žaloba, kdy tyto mu byly vhozeny do domovní schránky dne 9.5.2012.

11. Z plné moci ze dne 24. 5. 2012 bylo zjištěno, že dne 24.5.2012 byla zmocnitelem [celé jméno žalobce] udělená plná moc zmocněnci [titul] [celé jméno žalovaného] ke všem úkonům ve věci o zaplacení částky 217 300 Kč, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 41 ECm 30/2010.

12. Z protokolu o jednání č.j. 4/6/ 41 ECm 13/2010 ze dne 8. 1. 2015, protokolu o jednání č.j. 4/6/ 41 ECm 30/2010 ze dne 16.2.2015 a protokolu o jednání č.j. 4/6/ 41 ECm 30/2010 ze dne 23. 3. 2015 bylo zjištěno, že [titul] [celé jméno žalovaného] se osobně účastnil všech nařízených jednání u Krajského soudu v Brně, vznášel v rámci jednání návrhy, vyjadřoval se k provedenému dokazování a provedl také závěrečnou řeč ve prospěch [celé jméno žalobce].

13. Z rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. 4/6/ 41 ECm 30/2010-95 ze dne 23. 3. 2015, odvolání proti rozsudku ze dne 3. 7. 2015, výzvy Krajského soudu v Brně ze dne 9.7.2015 a ze dne 27.8.2015, žádosti o osvobození od soudního poplatku ze dne 17. 9. 2015, výzvy k doplnění žádosti o osvobození od soudních poplatků č.j. 4/ 41 ECm 30/2010-112 ze dne 21. října 2015, usnesení Krajského soudu v [obec] č.j. 4/ 41 ECm 30/2010-118 ze dne 25. 1. 2016, výzvy Krajského soudu v Brně č.j. 4/ 41 ECm 30/2010-124 ze dne 21. 3. 2016 a usnesení Vrchního soudu v Olomouci č.j. 7 Cmo 154/2016-129 ze dne 16. 6. 2016 bylo zjištěno, že Krajský soud v Brně dne 23.3.2015 vydal rozsudek č.j. 4/6/ 41 ECm 30/2010-95, kterým byla [celé jméno žalobce] uložena povinnost zaplatit společnosti [právnická osoba], částku 217 300 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení ve výši 80 906,70 Kč. Proti tomuto rozsudku bylo dne 3.7.2015 podáno [titul] [celé jméno žalovaného] odvolání, kdy dne 17.9.2015 také požádal jménem [celé jméno žalobce] o osvobození od soudního poplatku z odvolání. Usnesením ze dne 21.10.2015 pak byla [titul] [celé jméno žalovaného] zaslána výzva k doplnění žádosti o osvobození od soudních poplatků spolu s formulářem prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Toto prohlášení však vyplněno a zasláno soudu nebylo, žádost o osvobození od soudních poplatků tak byla usnesením ze dne 25.1.2016 zamítnuta. [titul] [celé jméno žalovaného] poté podal proti usnesení o zamítnutí žádosti o osvobození od soudních poplatků odvolání, které bylo Vrchním soudem v Olomouci dne 16.6.2016 odmítnuto, pro nedostatek stanovených náležitostí. Odvolací řízení bylo následně Krajským soudem v Brně dne 8.9.2016 zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 23.3.2015 tak nabyl dne 6.10.2016 právní moc a řízení tím bylo skončeno.

14. Z přípisu [titul] [celé jméno žalovaného] ze dne 30. 5. 2012, přípisu ze dne 29. 8. 2012 - přípis [titul] [celé jméno žalovaného] – vyjádření k žalobě, obálky České pošty s razítkem 14. 5. 2012 a s poznámkou nezastižen oznámeno [datum] a výzvy k úhradě soudního poplatku ze dne 21. 9. 2016 včetně podacího lístku z téhož data a vrácené plné obálky opatřené razítkem pošty 21. 9. 2016 bylo zjištěno, že obálkou datovanou poštou dne 14.5.2012 zaslala [jméno] [příjmení] dopis panu [příjmení] [příjmení]. Dále bylo zjištěno, že [titul] [celé jméno žalovaného] v rámci řízení vedeného u Krajského soudu v Brně oznámil převzetí právního zastoupení [celé jméno žalobce], podával vyjádření k žalobě ve prospěch [celé jméno žalobce] a zasílal [celé jméno žalobce] dne 21.9.2016 výzvu k zaplacení soudního poplatku za odvolání na adresu [adresa], která se však po uložení na poště vrátila.

15. Ze znaleckého posudku znalce [titul] [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že sporný podpis, tj. podpis na plné moci udělené [celé jméno žalobce] dne [datum] [titul] [celé jméno žalovaného], není pravým podpisem žalobce, ale jedná se o padělek vyhotovený nápodobou vzoru jeho podpisu.

16. Z účastnického výslechu žalobce bylo zjištěno, že byl zapsán v podnikatelském rejstříku, ale z tohoto byl již vyškrtnut. Pokud jde o toto podnikání, měl žalobce trafiku na autobusovém nádraží naproti [příjmení]. V areálu na Kraví hoře působil asi dvě sezóny, kdy zde pracoval jako zaměstnanec pana [příjmení] a pomáhal mu se zásobováním. Působil zde v pozici skladník a řidič na základě dohody o provedení práce, tuto však nemá k dispozici. Žalobce uvedl, že od [právnická osoba] nebo Heineken obdržel výzvu k zaplacení dlužné částky za neodebrané pivo, obrátil se proto na pana [příjmení] a tuto listinu mu předal. Pan Hamoud měl známého právníka, žalobce se na něj proto obrátil s žádostí, zda by byl schopen zařídit a ukončit tento problém, kdy mu pan [příjmení] řekl, že toto zařídí, avšak potřebuje smlouvu na odběr piva. Pokud jde o smlouvu o odběru piva, tuto žalobce nepodepsal, ale byla mu dána panem [příjmení] k založení, aby ji měl žalobce u sebe jako provozní. Proti podpisu na této smlouvě žalobce nebrojil, protože ho to nenapadlo, smlouvu měl založenou u sebe ve složce. Tuto složku měl žalobce u sebe doma, kde byly další 3 nebo 4 smlouvy, konkrétně nějaká se [právnická osoba] a nějaká na [příjmení] pekárny. V těchto smlouvách byl uveden v hlavičce jako smluvní strana žalobce, avšak tento tyto smlouvy nepodepisoval. Jednalo se o smlouvy uzavřené mezi žalobcem a nějakým dodavatelem, byl tam jeho podpis a razítko, avšak ani u těchto smluv žalobce podpis nerozporoval. Pokud bylo do areálu na Kraví hoře dodáváno pivo, toto bylo dodáváno zhruba od uzavření smlouvy, žalobce však nevěděl, na základě které smlouvy bylo pivo dodáváno. Žalobce se poprvé dozvěděl, že je proti němu vedeno soudní řízení v okamžiku, kdy mu byla doručena předžalobní výzva ze strany Starobrna. Poté co žalobce předal panu [příjmení] listiny, se mu tento již neozval ani se ho nepodařilo telefonicky kontaktovat. Další kroky již žalobce nečinil ani ve vztahu k pivovaru ani ve vztahu k panu [příjmení]. Pokud jde o žalovaného, měl na něj žalobce telefonický kontakt od pana [příjmení] a pokoušel se jej telefonicky kontaktovat. Jméno žalovaného žalobce znal, avšak nikdy jej nezkoušel na internetu vyhledat, přestože přístup k internetu měl. Pokud jde o kontakty na žalobce, tento užívá od roku 2010 mobilního operátora O2 a po celou dobu má stejné telefonní číslo [tel. číslo]. Pokud jde o bydliště, původně žalobce s manželkou žil v [obec], okres [okres], následně bydleli na [příjmení] [číslo], [obec] a následně se přestěhovali do nájemního bytu na adrese [adresa žalobce], kterou má žalobce nahlášenou jako doručovací, neboť trvalou má hlášenou na úřední adrese na Městském úřadě v Mikulově. Pokud jde o obchodní smlouvu ze dne 25.5.2004 k této žalobce uvedl, že je to smlouva, kterou obdržel ihned po jejím podpisu, na smlouvě je jeho výlučné razítko, které užíval ke svému podnikání, přičemž toto razítko bylo uchováváno u žalobce a nebylo volné přístupné. Tuto smlouvu žalobce podrobně četl až v okamžiku, kdy došlo k soudnímu sporu, kdy pravost podpisu žalobce při zadávání znaleckého posudku nenamítal, neboť jej to nenapadlo. Pokud jde o odstoupení od smlouvy ze dne 17.12.2008, toto žalobce obdržel, kdy také potvrdil, že podpis na dodejce je jeho podpisem. Od roku 2011 2012 pracuje žalobce u [právnická osoba] jako řidič kamionu – nákladního vozidla, kdy nebývá často doma k zastižení. Po návratu domu žalobce nikdy neobdržel žádné listiny či předvolání od soudu, plnou moc panu [příjmení], aby za něj jednal, nedával, smlouva o právním zastoupení uzavřena nebyla ani žalobce nemá žádné povědomí o tom, že by v dané věci za něj jednala jeho manželka ani ji v tomto směru nedával žádné pokyny. Manželka pouze zasílala obálku se smlouvou. Pokud jde o exekuce, je v této chvíli proti žalobci vedeno exekuční řízení, kdy sice došlo k přikázání pohledávky, nikoliv však v této věci. 17 Z účastnického výslechu žalovaného bylo zjištěno, že se na něj na jaře 2012 obrátil jeho klient pan [příjmení] s žádosti o převzetí zastoupení žalobce. Pan Hamoud žalovanému přinesl listiny, které se věci týkaly a které byly zaslány Krajským soudem v Brně ve sporu žalobce a [právnická osoba]. Mělo se jednat o žalobu a předvolání k jednání. Žalovaný sdělil panu [příjmení], že žalobce může zastupovat pouze pokud mu udělí plnou moc, kdy tuto zaslal panu [příjmení] na email s žádostí o zajištění podpisu na plné moci od žalobce. Žalovaný nejdřív obdržel obálku datovanou dne [číslo], následně emailem dne 24.5.2012 zaslal panu [příjmení] plnou moc pro žalobce a žádal Krajský soud v Brně o odročení jednání, aby si od žalobce zajistil podklady potřebné k vedení sporu, a to smlouvu o prodeji podniku z žalobce na [právnická osoba] a smlouvu uzavřenou mezi žalobcem a pivovarem na odběr piva. Tyto smlouvy i plnou moc mu předal pan [příjmení] osobně, kdy nejdříve byla předána plná moc a následně uvedené smlouvy. Následně proběhlo řízení před Krajským soudem v Brně, kde žalovaný uplatnil všechny argumenty v zájmu obhajoby žalobce. Žalovaný se s žalobcem opakovaně pokoušel spojit na telefonní číslo, které dostal od pana [příjmení], a to [tel. číslo], avšak neúspěšně. Po vydání rozsudku žalovaný podal odvolání a požádal o osvobození od soudního poplatku, kdy žalovaný zaslal žalobci dopis na adresu uvedenou v žalobním návrhu se sdělením, že je třeba uhradit soudní poplatek, jinak bude řízení zastaveno, avšak tento se mu vrátil jako nevyzvednutý. Pan Hamoud zaplatil žalovanému za právní služby v hotovosti, kdy platba proběhla při převzetí zastupování, a jednalo se o zálohu. Další platby již hrazeny nebyly, což byl také důvod, proč se žalovaný opakovaně zkoušel spojit s žalobcem. Žalovaný neměl spor za zcela prohraný, proto pokračoval v zastupování a prováděl další úkony. Žalovaný neměl důvod pochybovat o pravosti podpisu na plné moci, neboť mu ji donesl jeho klient pan [příjmení], kterému věřil, kdy mu byla předána také žaloba a předvolání k jednání.

18. Ze svědeckého výslechu [příjmení] [příjmení] bylo zjištěno, že se s žalovaným zná z družstva, kdy se na něj obrátil, zda by mohl zastupovat žalobce ve sporu se [právnická osoba]. Žalovaný však potřeboval plnou moc od žalobce, proto svědek volal žalobci a poté mluvil s jeho manželkou, která mu řekla, že žalobce jezdí s kamionem a není často v republice. Následně se za svědkem zastavila nějaká slečna, asi dcera žalobce, v jeho restauraci na ulici [ulice], která svědku dala nějaké papíry v obálce. Co konkrétně bylo obsahem obálky, svědek neví, obálku předal žalovanému. Žalovaný při předání obálky uvedl, že ve věci bude dělat, kdy později se žalovaný na svědka obrátil s tím, že se mu nedaří žalobce kontaktovat. Pokud jde o areál na Kraví hoře, jednalo se o koupaliště, kde se prodávalo pivo, vody atd., kdy zde smlouvu na tento areál měl uzavřenou žalobce. S tímto areálem neměl svědek nic společného, kdy pivo zde prodával žalobce a jeho zaměstnanci. Svědek až v roce 2010 odkoupil od žalobce smlouvu na areál na Kraví hoře, s tím, že žalobce měl se svědkem mezi sebou určité závazky, které byly tímto prodejem vyrovnány. Pokud jde o spor se [právnická osoba], na svědka se nejdříve obrátil žalobce nebo jeho manželka s tím, že mají s Heinekenem problém a zaslali svědkovi dopis. Svědek poté kontaktoval manželku žalobce, že je potřeba udělit plnou moc pro žalovaného k zastupování, kdy mu následně manželka volala a sdělila mu, že plnou moc pošle a následně došla dcera s obálkou. Svědek v tomto jednání fungoval pouze jako prostředník, kdy žalovanému předal podklady, a dal žalovanému kontakt na žalobce a žalobci na žalovaného. Žalovaný se na svědka párkrát obrátil, že mu žalobce nebere telefon, bližší informace mu však nesděloval.

19. Ze svědeckého výslechu [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je manželkou žalobce. Pokud jde o jejich bydliště, od roku 2008 bydleli na ulici [adresa], následně se odstěhovali na Tř. [ulice] a měli hlášenou úřední adresu z důvodu, že bydleli v nájmu. Na všech uvedených adresách měli manželé řádně zřízenou a označenou poštovní schránku a přebírali písemnosti, kdy tuto mají zřízenou i nyní na doručné adrese, která je uvedena v evidenci. Pokud jde o pana [příjmení], u tohoto byl žalobce zaměstnán od roku 2004 jako provozní na koupališti, svědkyně však neví, co bylo jeho pracovní náplní. Pokud jde o soudní písemnosti, které měly být doručovány, tak si svědkyně pamatuje snad jenom ohledně jejich syna. Na adrese [adresa], měli zřízenou domovní schránku a poštu si zde přebírali. Na této adrese mimo žalobce a svědkyně žili také jejich děti, a to syn a dcera ročník narození 1988. Svědkyni není známo, co jim přišlo, asi nějaká výzva k plnění týkající se koupaliště. Žalobce chtěl kontaktovat pana [příjmení], který chtěl smlouvy, žalobce je tedy nachystal, smlouvy se daly do obálky a svědkyně je doporučeně poslala. Svědkyně neví, kolik těch smluv bylo, ani zda zde bylo nějaké předvolání. Poté co svědkyně obálku poslala panu [příjmení], tak si nepamatuje, že by s ním měla nějaký telefonický hovor, ale domnívá se, že poté pan [příjmení] již nic nechtěl, neboť nikoho nekontaktoval. Svědkyně ví, že [právnická osoba] chtěla po žalobci nějaké peníze, nic konkrétního však o této věci neví, neboť měla za to, že celá věc je v řešení mezi žalobcem a panem [příjmení]. Pokud jde o vztah žalobce a pana [příjmení], domnívá se svědkyně, že šlo o pracovní vztah, kdy žalobce pracoval pro pana [příjmení], neboť žalobce kvůli přídavkům potřeboval potvrzení o pracovním poměru. Svědkyně zdá pana [příjmení] od roku 2001 -2002, kdy u něj byla rok zaměstnaná, kontakt na něj v roce 2012 neměla.

20. Podle ust. § 420 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný do 31.12.2013 (dále jen „obč. zák.“), každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Škoda je způsobena právnickou osobou anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena. Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil.

21. Podle ust. § 442 odst. 1 obč. zák. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

22. Podle ust. § 24 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za újmu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li újma způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem; odpovědnost těchto osob za újmu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena.

23. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník účinný od 1.1.2014 posuzoval soud daný závazkový vztah ve znění právních předpisů do 31.12.2013.

24. Na základě zjištěného skutkového stavu a po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

25. V projednávané věci se žalobce domáhal po žalovaném náhrady škody. Předpoklady nutné ke vzniku obecné odpovědnosti za škodu jsou porušení právní povinnosti, vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody a zavinění. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1807/2001“ O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, a tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Přitom nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, a to o příčinu podstatnou.“. Pokud pak jde o odpovědnost advokáta za škodu, uvedl Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 3390/2016, že....“ Odpovědnost advokáta podle § 24 odst. 1 věty první zákona o advokacii za pochybení při výkonu advokacie je odpovědností bez zřetele na zavinění (tzv. objektivní odpovědnost), která je založena na současném splnění předpokladů, jimiž jsou výkon advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody. Pochybení advokáta nemusí být jedinou příčinou vzniku škody, stačí, je-li jen jednou z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, jenž má být odškodněn, avšak musí jít o příčinu podstatnou, tedy hlavní a rozhodující příčinu vzniklé majetkové újmy na straně poškozeného…“. Nejvyšší soud ČR dále ve svém rozhodnutí sp. zn. 32 Cdo 3313/2014 judikoval, že....“ Závěr o existenci příčinné souvislosti mezi výkonem advokacie a vznikem škody dané neúspěchem v soudním řízení lze učinit jen tehdy, pokud nebýt pochybení advokáta mohl klient právo úspěšně uplatnit, tedy (především) pokud toto právo skutečně existovalo. Splnění uvedených předpokladů odpovědnosti za škodu musí být v řízení jednoznačně zjištěno. Důkazní povinnost má v tomto směru poškozený. Teprve v případě, že bude splnění všech těchto předpokladů zjištěno, včetně příčinné souvislosti v uvedeném smyslu, nastupuje (stává se aktuální) možnost advokáta zprostit se odpovědnosti důkazem, že škodě nemohl zabránit ani s vynaložením veškerého úsilí, které na něm lze požadovat….“. Obdobně judikoval Nejvyšší soud také ve svém rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 2533/2007, kde uvedl, že …“ Odpovědnost za škodu způsobenou advokátem v souvislosti s výkonem advokacie (§ 24 odst. 1 zák. č. 85/1996 Sb.) vychází z odpovědnosti bez zřetele na zavinění (z tzv. objektivní odpovědnost) a je založena na současném splnění předpokladů, jimiž jsou výkon advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody. Příčinná souvislost mezi pochybením při výkonu advokacie a vznikem škody je dána, pokud nebýt pochybení advokáta, byl by jeho klient v soudním řízení úspěšný. Důkazní břemeno je na žalobci. Poškozený klient tedy musí prokázat, že jeho právo na plnění proti jeho dlužníkovi existovalo a že při řádném výkonu advokacie by se svého práva u soudu domohl…“ S ohledem na uvedenou judikaturu se proto soud nejdříve zabýval předběžnou otázkou, zda vůbec mohlo dojít k odpovědnosti za škodu ze strany žalovaného jako advokáta, tedy zda by poškozený při řádném postupu advokáta s žalobou u soudu opravdu uspěl.

26. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobce sice tvrdil, že pracoval v zaměstnaneckém poměru pro [příjmení] [příjmení], avšak žádnou pracovní smlouvu či dohodu nedoložil. Žalobce uzavřel smlouvu se [právnická osoba] a.s. (nyní Heinenken) na dodávku piva, kdy pravost podpisu na této smlouvě jím nebyla ani před zahájením řízení u Krajského soudu v [obec], ani v rámci řízení u Krajského soudu v [obec] a dokonce ani v tomto řízení až do posledního jednání (a to ani při zadávání znaleckého posudku ani po jeho vypracování a rozeslání účastníkům) rozporována. Pokud jde o hodnocení této smlouvy v tomto ohledu se soud ztotožňuje s hodnocením, které provedl Krajský soud v Brně v rámci svého rozsudku ze dne 23.3.2015, č.j. 4/6/ 41 ECm 30/2010-95. Soud nemá důvod pochybovat o skutečnosti, že smlouvu s pivovarem uzavřel právě žalobce, neboť tento je uveden v záhlaví této smlouvy jako zákazník, na smlouvě je jeho podpis a razítko, ke kterému jak sám žalobce uvedl, neměl nikdo jiný přístup. Pokud žalobce až nyní po tolika letech napadá pravost podpisu na této obchodní smlouvě, jeví se toto jednání soudu jako účelové. Žalobce měl také po celou dobu tuto smlouvu u sebe ve složce, kdy se měl a mohl s jejím obsahem seznámit okamžitě, jak se mu dostala do sféry jeho dispozice. Žalobce také potvrdil, že mu bylo doručeno odstoupení od této smlouvy, kdy dodejku k tomuto odstoupení podepsal, a bylo mu známo, že po něm [právnická osoba] požaduje nezaplacené pohledávky. Žalobce však tuto situaci řešil toliko tak, že se obrátil na [příjmení] [příjmení] s žádosti o pomoc, kdy mu zaslal tyto smlouvy a dále věc již nijak neřešil. Žalobce znal jméno žalovaného, měl na něj telefonicky kontakt a mohl si dohledat také adresu jeho sídla, kde by byl žalovaný k zastižení. Žalobci byla také doručena žaloba a předvolání, a to na adresu [adresa], vhozením do domovní schránky, kde jak žalobce i jeho manželka uvedli, tak přebírali poštu. Žalobce tak již od počátku věděl o svém dluhu vůči společnosti [právnická osoba], stejně tak jako věděl, že je proti němu vedeno řízení u Krajského soudu v Brně. Řízení u Krajského soudu v Brně by tak dopadlo stejně, jak bylo Krajským soudem v Brně ve výsledku rozhodnuto, neboť všechny listiny, které měl Krajský soud v [obec] k dispozici, vedly k závěru, že je žalovaný povinen hradit svůj závazek vůči společnosti [právnická osoba] Kdyby byl žalobce alespoň minimálně aktivní, mohl podpis na obchodní smlouvě rozporovat již v tomto řízení, avšak žalobce tak neučinil a spoléhal pouze na skutečnost, že se situace nějak vyřeší sama.

27. Pokud jde o chování žalovaného jako právního zástupce v řízení u Krajského soudu v Brně, tomuto nelze v zásadě nic vytknout. Žalovaný jednal na základě mu předložené a podepsané plné moci od pana [příjmení], kdy nemohl předpokládat, že by se jednalo o padělek, a to za situace, kdy měl k dispozici obchodní smlouvu, žalobu a předvolání k jednání. Také časová posloupnost, kdy nejdříve obdržel žalovaný obálku datovanou dne 14.5.2012 a následně plnou moc ze dne 24.5. 2012, vypovídá o tom, že žalovaný neměl důvod pochybovat o pravosti podpisu na plné moci. Z hlediska advokacie udělal žalovaný vše, co mohl, po celu dobu řízení u Krajského soudu v Brně až do doby, kdy byl vyzván k zaplacení soudního poplatku z odvolání. Soudní poplatek nebyl zaplacen a odvolací řízení tak bylo zastaveno, což mělo za následek skončení řízení. Žalovaný se snažil žalobce kontaktovat, avšak bezúspěšně, kdy nelze po advokátovi požadovat, aby hradil soudní poplatky za svého klienta, který je v řízení zcela pasivní. Soud uvěřil žalovanému, že se snažil kontaktovat žalobce, neboť žalobce v rámci svého účastnického výslechu uvedl stejné telefonní číslo, jaké uvedl žalovaný jako kontakt na žalobce. Také z výslechu svědka [příjmení] je zřejmé, že se žalovaný snažil telefonicky kontaktovat žalobce, přičemž žalobce sám uvedl, že stejné číslo má od roku 2010 doposud. Soudu se tak jeví jako velice nepravděpodobné, že by advokát klienta nekontaktoval, když telefonní číslo byl jediný kontakt, který žalovaný na žalobce měl.

28. Pokud pak jde o vzniklou škodu, jak je uvedeno výše, při vzniku škody se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk), tedy určité zmenšení majetku. V tomto ohledu sám žalobce uvedl, že je v této chvíli proti žalobci vedeno exekuční řízení, kdy sice došlo k přikázání pohledávky, nikoliv však v této věci. Ke zmenšení majetku žalobce tak fakticky zatím ani nedošlo. Soud však uvádí, že i kdyby již ke zmenšení majetku žalobce došlo, tuto škodu si žalobce způsobil pouze sám svým vlastním nekonáním.

29. Soud tedy shrnuje, že nebyly splněny podmínky pro vznik odpovědnosti za škodu, kdy k porušení povinnosti se strany žalovaného nedošlo, není zde dáno zavinění žalovaného ani není dána vzniklá škoda a tedy ani příčinná souvislost mezi jednáním a vzniklou škodou. Žalobci naopak vznikla tato pohledávka pouze v důsledku jeho nedbalosti, kdy neřešil, že na smlouvách za dodávky zboží figuruje jako zákazník a smlouvy jsou podepsány jeho jménem, ačkoliv až nyní tvrdí, že nikdy nic nepodepsal. Žalobce věděl o svém dluhu, věděl, že je proti němu vedeno řízení u Krajského soudu v Brně, ale v rámci této věci žádné kroky kromě obrácení se na svědka [příjmení] s žádosti o kontakt na advokáta neudělal. Ani poté co jméno advokáta znal, se na něj nezkusil osobně obrátit a situaci řešit, a nechal věci, aby se vyřešily samy. Je třeba zde také poukázat na zásadu Vigilantibus iura scripta sunt, dle které právo náleží bdělým a každý si tak má hájit svá práva. Pokud tak žalobce na hájení svých práv zanevřel, nelze toto jeho jednání klást za vinu žalovanému.

30. Soud nad rámec výše uvedeného dodává, že v případě, kdy bylo zjištěno, že došlo k padělání plné moci a dalo by se v tomto ohledu hovořit o nějaké vzniklé škodě například v souvislosti s náklady řízení u Krajského soudu v Brně, není to žalovaný, kdo by měl být pasivně legitimován, neboť z dokazování nevyplývá, že by se jakkoliv podílel na padělání podpisu. Pasivně legitimován by byl ten, kdo podpis na plné moci padělal. Z dokazování ovšem nelze učinit žádný závěr o tom, která osoba podpis skutečně padělala.

31. Na základě výše uvedeného tedy dospěl soud k závěru, že nebyly splněny podmínky pro vyhovění žalobě, a proto byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

32. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V tomto ohledu měl plný úspěch žalovaný, který však pro neúčelnost náklady řízení nepožadoval a naúčtoval. Soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku III. uvedeno.

33. Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V tomto ohledu byl neúspěšný žalobce, který je tak povinen nahradit státu náklady, které platil stát za vypracování znaleckého posudku, tedy částku 6 250 Kč. S ohledem na uvedené, proto byla žalobci uložena povinnost k úhradě těchto nákladů, jak je ve výroku IV. uvedeno.