51 C 45/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Zdeňkem Sýsem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupeného advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno . sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 19 263,09 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 548 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 9 548 Kč za dobu od 4.2.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 4 998,43 Kč a -) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 452,29 Kč, -) kapitalizovaného úroku ve výši 6 362,85 Kč, -) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 14 546,43 Kč od 21.1.2020 do 3.2.2020, -) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 4 998,43 Kč od 4.2.2020 do zaplacení, -) úroku 29% ročně z částky 14 546,43 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žaloba se co do částky 4 716,66 Kč a -) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 728,33 Kč, -) kapitalizovaného úroku ve výši 2 511,49 Kč, -) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 4 716,66 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, -) úroku 29% ročně z částky 4 716,66 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 10.12.2021 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 14 546,43 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce. Žalobce v návrhu uvedl, že předchůdce žalobce – [právnická osoba] s žalovaným dne 1.6.2017 uzavřel smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které předchůdce žalobce žalovanému poskytl zápůjčku ve výši 19 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobci vrátit celkem částku 35 491 Kč (tj. jistina ve výši 19 000 Kč a poplatek za poskytnutí ve výši 16 491 Kč), a to v pravidelných týdenních splátkách po 592 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, kdy celkem uhradil pouze částku 9 452 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 postoupil předchůdce žalobce pohledávku žalovaného na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozumíván v rámci dopisu dne 20.1.2020, kdy byl současně vyzván k úhradě dluhu. Ke dni podání žaloby žalobce po žalovaném požadoval jistinu ve výši 14 546,43 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 452,29 Kč (tj. 8,5% ročně z částky 14 546,43 Kč od 6.2.2018 do 20.1.2020), kapitalizovaný úrok ve výši 6 362,85 Kč (tj. 29% ročně z částky 14 546,43 Kč od 27.7.2018 do 20.1.2020) a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 14 546,43 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a úrok 29% ročně z částky 14 546,43 Kč od 21.1.2020 do zaplacení.

2. Žalobce se po žalovaném dále domáhal zaplacení částky 4 716,66 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 3.2.2017 mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce – [právnická osoba] Na základě této smlouvy předchůdce žalobce žalovanému poskytl zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobci vrátit celkem částku 18 917 Kč (tj. jistina ve výši 10 000 Kč a poplatek za poskytnutí ve výši 8 917 Kč), a to v pravidelných týdenních splátkách po 316 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, kdy celkem uhradil pouze částku 10 792 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 postoupil předchůdce žalobce pohledávku žalovaného na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozumíván v rámci dopisu dne 20.1.2020, kdy byl současně vyzván k úhradě dluhu. Ke dni podání žaloby žalobce po žalovaném požadoval jistinu ve výši 4 716,66 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 728,33 Kč (tj. 8,5% ročně z částky 4 716,66 Kč od 7.4.2018 do 20.1.2020), kapitalizovaný úrok ve výši 2 511,49 Kč (tj. 29% ročně z částky 4 716,66 Kč od 31.3.2018 do 20.1.2020) a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 4 716,66 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a úrok 29% ročně z částky 4 716,66 Kč od 21.1.2020 do zaplacení.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

5. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel dne 1.6.2017 se společností [právnická osoba], smlouvu o zápůjčce, na základě které společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 19 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku splácet spolu s náklady zápůjčky ve výši 16 491 Kč v pravidelných týdenních splátkách po 592 Kč.

6. Ze zákaznické karty ze dne 1.6.2017 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že žije v rodinném domě jako spolubydlící, je svobodný, jeho čistý příjem činí 15 125 Kč, další příjem činí 7 000 Kč a má výdaje na interní splátky ve výši 1 500 Kč a odhadované měsíční výdaje činí 5 000 Kč. V kartě zákazníka je dále uvedeno, že byla ověřena pracovní smlouva a 3 výplatní pásky za měsíce únor až duben 2017.

7. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel dne 3.2.2017 se společností [právnická osoba], smlouvu o zápůjčce, na základě které společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku splácet spolu s náklady zápůjčky ve výši 8 917 Kč v pravidelných týdenních splátkách po 316 Kč.

8. Ze zákaznické karty ze dne 3.2.2017 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že žije v rodinném domě s rodiči, je svobodný, jeho čistý příjem činí 17 630 Kč, další příjem činí 3 500 Kč a odhadované měsíční výdaje činí 3 000 Kč. V kartě zákazníka je dále uvedeno, že byla ověřena pracovní smlouva a 3 výplatní pásky za měsíce říjen až prosince 2016.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], postoupila pohledávku žalovaného na žalobce.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20.1.2020 bylo zjištěno, že byl žalovaný vyrozumíván o postoupení obou pohledávek, kdy byl současně vyzván k jejich úhradě ve lhůtě deseti dnů od data doručení oznámení o postoupení.

11. Z předžalobmí upomínky ze dne 11.5.2020 bylo zjištěno, že žalobce vyzýval žalovaného k úhradě dluhu.

12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Dle § 573 o.z., se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

18. Dle ust. § 1958 odst. 2 o.z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

19. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

20. Mezi účastníky existovala vůle uzavřít smlouvy o zápůjčce, na základě kterých předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč a zápůjčku ve výši 19 000 Kč a žalovaný se zavázal předchůdci žalobce tyto zápůjčky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí v pravidelných týdenních splátkách. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobce uvedl, že při posuzování schopnosti žalovaného zápůjčky splácet předchůdce žalobce vycházel z informací, které žalovaný uvedl v rámci zákaznických karet a dále z předložených dokumentů, které jsou uvedeny v kartě zákazníka. Z těchto listin však nevyplývá, že by předchůdce žalobce opravdu tvrzené skutečnosti ověřoval. V kartách zákazníka je uvedeno, že byly doloženy pouze pracovní smlouva a tři výplatní pásky. Pokud jde o ostatní příjmy žadatele, tyto nebyly nijak ověřovány a taktéž pokud jde o výdaje, tyto předchůdce žalobce neověřil. Je povinností věřitele získané informace shromáždit, vyhodnotit jejich dostatečnost a rozhodnout, zda a které informace je nezbytné dále ověřovat, příp. jejich znalost prohlubovat. Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje. Soud v této souvislosti odkazuje také na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dle kterého“ …Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. V tomto ohledu má soud tedy za to, že předchůdce žalobce dostatečně aktivně nezjišťoval schopnost žalovaného poskytnuté zápůjčky splácet, tak jak to požaduje zákon.

21. Soud přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Vyšel-li předchůdce žalobce pouze z tvrzených příjmů a výdajů, kdy si tyto tvrzení nijak neověřil, pak nedostál své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“ 22. Pakliže soud dospěl k závěru, že smlouva byla absolutně neplatná od počátku, došlo ze strany žalovaného k bezdůvodnému obohacení, neboť získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.

23. Pokud jde o smlouvu o zápůjčce [číslo] předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 19 000 Kč, kdy žalovaný uhradil celkem částku 9 452 Kč, k úhradě na bezdůvodném obohacení tak zbývá částka 9 548 Kč. Dopisem ze dne 20.1.2020 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky, kdy byl současně vyzván k úhradě dluhu do deseti dnů od data doručení tohoto oznámení. Dle ust. § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Pokud byl dopis odesílán dne 20.1.2020, k doručení v souladu s ust. § 573 o.z. tak došlo dne 23.1.2020. Žalovanému byla v rámci dopisu stanovena lhůta deseti dnů od doručení, soud má proto za to, že k prodlení došlo až dne 4.2.2020. S ohledem na uvedené byl tedy žalobci přiznán zákonný úrok z prodlení dle ust. § 1970 o.z. až ode dne 4.2.2020.

24. Pokud jde o další uplatňované nároky ze smlouvy o zápůjčce [číslo] představující částku 4 998,43 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 452,29 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 362,85 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 14 546,43 Kč od 21.1.2020 do 3.2.2020, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 4 998,43 Kč od 4.2.2020 do zaplacení a úrok 29% ročně z částky 14 546,43 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, v tomto rozsahu soud žalobu zamítl, neboť s ohledem na neplatnost smlouvy o zápůjčce [číslo] jako celku žalobci nárok na tyto částky nevznikl.

25. Pokud jde o smlouvu o zápůjčce [číslo] předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 10 000 Kč, kdy žalovaný uhradil celkem částku 10 792 Kč, žalovaný tak hradil nad rámec bezdůvodného obohacení, proto soud žalobu týkající se nároku ze smlouvy o zápůjčce [číslo] v celém rozsahu zamítl i pokud jde o další nároky, které žalobci s ohledem na neplatnosti smlouvy jako celku nevznikl.

26. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

27. V projednávané věci byl úspěch účastníků téměř stejný, soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení.