51 C 48/2016

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu tituly před jménem jméno FO jako samosoudcem ve věci zástavní věřitelky: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená dne datum bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupené Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 advokátem vykonávající advokacii jako společník společnosti jméno FO advokátní kancelář, s.r.o., sídlem Adresa zainteresované osoby 1/0 proti zástavní dlužnici: Jméno zainteresované osoby 2/0 , narozená dne datum bytem Adresa zainteresované osoby 2/0 zastoupené advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0 o nařízení soudního prodeje zástavy Nařizuje se soudní prodej zástavy bytové jednotky č. , Anonymizováno, , nacházející se v budově č. p. , adresa, i spoluvlastnického podílu, vážícího se k bytové jednotce č. , Anonymizováno, /2, vše v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , a to k uspokojení pohledávky zástavní věřitelky , Jméno zainteresované osoby 0/0, , narozené dne 20. 8. 1964 za dlužníkem společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , na kterého byl ve věci sp. zn. 33 INS 7365/2014 prohlášený konkurz a který byl dne 26. 11. 2019 vymazán z obchodního rejstříku, ve výši 1 875 126,83 Kč s úrokem a úrokem z prodlení ke dni 15. 4. 2020 ve výši 1 524 460,51 Kč, s úrokem ve výši 12 % ročně od 16. 4. 2020 do zaplacení z částky 1 875 126,83 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 15. 4. 2020 do zaplacení z částky 1 875 126,83 Kč, vyplývající ze smlouvy o půjčce ze dne 19. 8. 2010, když bytová jednotka je zapsaná na LV č. , hodnota, vedeného u , Anonymizováno, , adresa, a je ve vlastnictví zástavní dlužnice.

1. Zástavní věřitelka se svým návrhem ze dne 15. 6. 2016 domáhala nařízení soudního prodeje zástavy, neboť pohledávka vzniklá podle smlouvy o půjčce uzavřené dne 19. 8. 2010 mezi zástavní věřitelkou a společností , právnická osoba, , jako dlužníkem, nebyla řádně vrácená. Zástavní věřitelka uvedla, že na základě smlouvy o půjčce poskytnula dlužníkovi částku 3 000 000 Kč, kterou se dlužník zavázal vrátit do dne 31. 8. 2023. Za účelem zajištění půjčené částky byla mezi zástavní věřitelkou a zástavní dlužnicí/, Jméno zainteresované osoby 2/0, dne 20. 9. 2010 uzavřená zástavní smlouva, podle které bylo ujednáno, že při neuhrazení pohledávky ze smlouvy o půjčce dojde k realizaci zástavy, kterou byla bytová jednotka zástavní dlužnice. , adresa, zajišťovala splnění celého závazku ze smlouvy o půjčce. Protože společnost , právnická osoba, svůj závazek vrátit částku 3 000 000 Kč nesplnila, bylo možné iniciovat toto řízení. Zástavní věřitelka dále uvedla, že obligační dlužník prošel konkursním řízením a po přihlášení pohledávek do uvedeného řízení došlo jen k částečné úhradě dluhu. Proto soudu navrhla, aby byl nařízený soudní prodej zástavy, a to bytové jednotky č. , Anonymizováno, , nacházející se v budově č.p. , Anonymizováno, , stojící na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, , jakož i spoluvlastnického podílu, vážícího se k bytové jednotce č. , Anonymizováno, výši , Anonymizováno, na společných částech budovy č.p. , Anonymizováno, , stojících na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , bytová jednotka je zapsána na LV č. , hodnota, vedeného u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, . Byť ve věci vydané rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil dne 22. listopadu 2017 Krajský soud v Brně, tak následně bylo zjištěno, že vykonatelný titul, který činil podklad pro exekuci vedenou exekutorem JUDr. Jaroslavem Kocincem, Exekutorský úřad Frýdek-Místek, pod spisovou značkou sp. zn. , spisová značka, , nesplňuje materiální podmínky pro vedení exekučního řízení, neboť nebylo dodržené ustanovení § 261a zákona č. 99/1963 Sb. ohledně specifikace výše zajištěné pohledávky. Rozhodnutí posledně zmíněná tak jsou fakticky nevykonatelná.

2. Soud na tomto místě uvádí, že pro v exekučním řízení zjištěnou materiální nevykonatelnost rozhodnutí o nařízení soudního prodeje zástavy bylo usnesení Městského soudu v Brně č. j. 51 C 48/2016-23 ze dne 12. 10. 2016, ale i usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 49 Co 17/2017-53 ze dne 22. 11. 2017 v rámci vedeného řízení o žalobě pro zmatečnost zrušeno. Pohledem obsahu procesní normy (zákona č. 99/1963 Sb., dále jen“ o.s.ř.“) tak byl „odklizený“ zmíněný exekuční titul a otevřený prostor pro nové projednání věci, tedy pro opětovné rozhodnutí o soudním prodeji zástavy.

3. Dále lze uvést, že v rámci nového projednání nároku a po upřesnění skutkových tvrzení ze strany zástavní věřitelky, na které soud reagoval připuštěním změny žaloby ve smyslu ustanovení § 95 o. s. ř., a ve kterém již byla výše zajištěné pohledávky a jejího příslušenství ve smyslu ustanovení § 261a odst. 4 o. s. ř. specifikována do podoby, o které již bylo možné nalézacím soudem při dodržení ustanovení § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb. rozhodnout.

4. Zástavní věřitelka s odkazem na protokol o přezkumném jednání a zjištění výše dlužních pohledávek za úpadcem , právnická osoba, akcentovala, že první její do insolvenčního řízení přihlášená pohledávka dosáhla částky 2 702 705,53 Kč a druhá částky 383 726,80 Kč. Ovšem celkový dluh obligačního dlužníka (tudíž i zástavní dlužnice) činil částku 3 086 432,33 Kč. Pokud bylo v insolvenčním řízení zaplacené věřitelce ze strany insolvenčního správce 436 386,99 Kč, tak uvedená částka byla započtená na v pořadí druhou dlužnou pohledávku a ve výši 52 660,19 Kč na jistinu první pohledávky, která tak z částky 1 927 787,2 Kč klesla na částku 1 875 126,83 Kč. Pokud dne 15. 4. 2020 zástavní dlužnice uhradila zástavní věřitelce částku 1 700 000 Kč, tak neuvedla, na jakou pohledávku či její část má být hrazeno. Jestli tedy na příslušenství pohledávky či na její jistinu. Proto zástavní věřitel použil úhradu na dlužné úroky. Po provedeném zápočtu žalovaná dluží nezměněnou výši jistiny ve výši 1 875 126,83 Kč a příslušenství, které se z částky 3 244 460,51 Kč k datu 15. 4. 2020 snížilo o částku 1 700 000 Kč na částku 1 524 460,51 Kč. Je tak jasné, že zástavní dlužnice i nadále odpovídá za nově specifikovanou pohledávku, kterou měla a má povinnost zástavní věřitelce uhradit.

5. K argumentu zástavní dlužnice ve vztahu k tomu, zda pohledávka mohla k datu 15. 4. 2020 zaniknout uvedla, že jde o námitku náležející až do fáze výkonu soudního prodeje zástavy. Stejně tak jako ostatní námitky týkající se toho, co, kdy bylo uhrazené, anebo mělo zaniknout splněním. Pro fázi nařízení soudního prodeje je podstatné jen to, že zástavní právo existovalo a existuje. Co se týká zřízení věcného břemene ve vztahu k zástavě/k bytové jednotce nárokem dotčené, tak původně bylo zřízené v roce 2005. Poté bylo vymazané a nové se o objevilo až v roce 2016. Uvedené věcné břemeno prokazatelně snížilo obecnou cenu zástavy. Takové právní jednání je účelové a nelze k němu přihlédnout. Nárok zástavní věřitelky v jí popsaném rozsahu trvá i nadále. Pokud po proběhlém konkursním řízení stran úpadce , právnická osoba, , byl dlužník z obchodního rejstříku vymazán, neznamená to, že by zanikla povinnost zástavní družice dluh uhradit.

6. Zástavní dlužnice k věci uvedla, že s podaným návrhem nesouhlasí a navrhla, aby byl jako nedůvodný zamítnut. Je jasné, že zástavní právo platně zaniklo, a to splněním ze strany zástavní dlužnice, neboť pokud respektovala rozhodnutí exekutora, kterým byla cena bytové jednotky stanovená na částku 1 700 000 Kč, tak uvedenou cenu k datu 15. 4. 2020 zástavní věřitelce řádně zaplatila. Jasné je, že návrh již nemůže platnému právu odpovídat. Zástavní dlužnice dále vznesla námitku promlčení zástavního práva a navrhla připojit spis/spisy katastrálního úřadu, týkající se zřízení věcného břemene či břemen, které bytovou jednotku č. 848/24 zatěžovaly či nadále zatěžují. Dále zástavní dlužnice sdělila, že samotný navrhovatelkou provedený zápočet byl provedený špatně, neboť podle potvrzení o provedení platby částky 1 700 000 Kč uvedenou částku započetli na jistinu dluhu. Co se týká argumentů zástavní věřitelky o tom, že zástavní právo by mělo zajišťovat i příslušenství pohledávky, tak s tím rozhodně nesouhlasí, neboť vyjdou-li ze seznamu přihlášených pohledávek, které se týkaly navrhovatelky jako zajištěné věřitelky, tak z jejich prostého součtu se podává, že uznaná a postavená najisto byla jen částka 3 086 432,33 Kč. Ta je také částkou, za kterou v souladu s právem zástavní dlužnice odpovídá, resp. poskytuje zajištění.

7. Na základě soudem provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav věci.

8. Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi věřitelkou , Jméno zainteresované osoby 0/0, , jako věřitelem a , právnická osoba, , jako dlužníkem, za účasti ručitele , jméno FO, , vyplývá, že ze strany věřitelky byla dlužníkovi poskytnutá částka 3 000 000 Kč, a to převodem na účet. Zároveň bylo mezi stranami sjednáno, že půjčka bude uhrazená do dne 31. 8. 2013. Sjednán byl i úrok ve výši 12 % ročně a úroky z prodlení. Smlouva byla podepsaná dne 19. 8. 2010.

9. Z obsahu zástavní smlouvy uzavřené mezi zástavní věřitelkou , Jméno zainteresované osoby 0/0, a zástavcem/zástavní dlužnicí , Jméno zainteresované osoby 2/0, vyplývá, že bytová jednotka číslo č. , Anonymizováno, , nacházející se v budově č.p. , Anonymizováno, vše v k. ú. , adresa, , jakož i spoluvlastnický podíl, vážící se k bytové jednotce č. , Anonymizováno, ve výši 7022/390707 na společných částech budovy č.p. , Anonymizováno, , stojících na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, vše v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, vedeného u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, bude sloužit jako zástava řádného splnění povinnosti podle smlouvy o půjčce ze dne 19. 8. 2020, podle které , Jméno zainteresované osoby 0/0, zapůjčila společnosti , právnická osoba, částku 3 000 000 Kč. Z čl. VII. uvedené smlouvy vyplývá, že k předmětu zástavy bylo zřízené věcné břemeno doživotního užívání (3. 8. 2005) ve prospěch oprávněného z věcného břemene pana , jméno FO, . Smlouva je ze dne 20. 9. 2010.

10. Z výpisu z obchodního rejstříku týkajícího se obligačního dlužníka/společnosti , právnická osoba, vyplývá, že byl od obchodního rejstříku zapsán dne 5. března 1991 a vymazán dne 26. listopadu 2019.

11. Ze seznamu přihlášených pohledávek týkajících se řízení vedeného pod sp. zn. , spisová značka, Krajského soudu v Brně se podává, že pohledávka věřitelky , Jméno zainteresované osoby 0/0, za úpadcem společností , právnická osoba, pod označením č. , hodnota, činí ze smlouvy o půjčce ze dne 19. 8. 2010 částku 1 927 787,02 Kč, smluvní úroky, úroky z prodlení pak činí částku 774 918,51 Kč. Celkem 2 702 705,51 Kč. Druhá pohledávka činí na jistině částku 200 000 Kč a příslušenství činí částku 183 726,80 Kč. Celkem tedy 3 086 432,33 Kč.

12. Z výpisu z katastru nemovitostí založeném na č. l. 32 spisu ze dne 2. 7. 2014, ale i výpisu z katastru nemovitostí ze dne 14.11. 2023 je jasné, že bytová jednotka č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, na LV č. , hodnota, náleží do vlastnictví , Jméno zainteresované osoby 2/0, , tedy zástavní dlužnice.

13. Ze smlouvy převodu vlastnictví jednotek a zřízení věcného břemene bydlení a užívání bytové jednotky se podává, že byla sjednána jako bezúplatná dne 3. 5. 2005. Podle jejího obsahu je patrné, že zástavní dlužnice nabyla bytovou jednotku bezplatně a ve prospěch svého otce/, jméno FO, zřídila věcné břemeno doživotního bydlení.

14. Z rozhodnutí Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. 33 INS 7365/2014 ze dne 21. září 2018 (čl. 151 spisu) vyplývá, že insolvenční soud udělil souhlas insolvenčnímu správci k vyplacení částky 436 386,99 Kč zajištěné věřitelce , Jméno zainteresované osoby 0/0, .

15. Podle ustanovení 261a odst. 1 o. s. ř. výkon rozhodnutí lze nařídit jen tehdy, obsahuje-li rozhodnutí označení oprávněné a povinné osoby, vymezení rozsahu a obsahu povinností, k jejichž splnění byl výkon rozhodnutí navržen, a určení lhůty ke splnění povinnosti. Podle ustanovení 261a odst. 4 o. s. ř. ustanovení odstavců 1 až 3 neplatí, jde-li o usnesení o nařízení prodeje zástavy. Výkon tohoto rozhodnutí lze nařídit tehdy, obsahuje-li označení oprávněné a povinné osoby, zástavy a výši zajištěné pohledávky a jejího příslušenství.

16. Podle ustanovení § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb. (dále jen „z. ř. s.“) soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci.

17. V této soudem projednávané věci byla právní argumentace zástavní věřitelky i procesní obrana zástavní dlužnice fakticky protichůdná, když každá z účastnic řízení z tvrzených skutečností a založených listinných důkazů dovozovala zcela rozdílné závěry.

18. Pohledem judikatury Nejvyššího soudu ČR i podle obsahu rozhodnutí Krajského soudu v Praze č. j. 20 Co 1/2021-154 ze dne 31. 8. 2021, který probíhající exekuci prodejem shora popsané bytové jednotky zastavil, lze uvést, že soudní prodej zástavy je již po delší dobu v českém právním řádu zakotvený a je jasné, že i dřívější judikatura Nevyššího soudu (např. sp. zn. 21 Cdo 1145/2007) je použitelná na současnou právní úpravu zmíněného procesního institutu. Byla-li tedy předchozí vedená exekuce zastavená proto, že v nařízení soudního prodeje zástavy nebyla uvedená výše zajištěné pohledávky a jejího příslušenství, tak po poučení podle ustanovení § 43 odst. 2 odst. o. s. ř. zástavní věřitelka pochybení napravila.

19. Pohledem obsahu spisu tak již procesní návrh, o kterém soud rozhodoval, obsahoval všechny nezbytné náležitosti uvedené v ustanovení § 261a odst. 4 o. s. ř.

20. Lze konstatovat, že zástavní věřitelka, jako oprávněná v potencionálně vedené exekuci, je podle založené smlouvy o půjčce skutečně věřitelkou ve vztahu k pohledávce, kterou měla/má za již zaniklou společností , právnická osoba, , To, že došlo k zániku jmenovaného subjektu, nemá vliv na existenci zástavního práva. To bylo platně zřízené, což je podložené zástavní smlouvou ze dne 20. 9. 2010, kterou je vznik zástavního práva k bytové jednotce č. , Anonymizováno, ve spojení s příslušným podílem na společných částech domu a pozemcích řádně prokázan. Sama zástavní smlouva je jasná, určitá a byla také řádně zavkladovaná do katastru nemovitostí. Z jejího obsahu je nepochybné, že se vztahuje ke smlouvě o půjčce ze dne 19. 8. 2010, která byla prokazatelně mezi zástavní věřitelkou a obligačním dlužníkem/společností , právnická osoba, v minulosti sjednána a podle jejího obsahu bylo i reálně plněno. Jelikož zástavní věřitelka blíže popsala, jaká by měla být aktuální výše její pohledávky, tak i přestože se vůči tomu zástavní dlužnice vymezovala, tak právě při aplikaci zákonné úpravy a judikatury Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3216/2016 či sp. zn. 21 Cdo 2596/2020 postačuje pro nařízení soudního prodeje zástavy řádně doložit: zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, zástavního dlužníka/potencionálního povinného a zástavního věřitele/potencionálního oprávněného. Uvedené znamená, že pro první fázi řízení o soudním prodeji zástavy není nic dalšího třeba. Po nabytí právní moci takového rozhodnutí lze na návrh zahájit druhou fázi řízení, tedy fázi o výkon rozhodnutí prodejem zástavy. Až v té se lze důvodně, k návrhu na zastavení exekuce, zabývat hmotněprávními námitkami, které budou v rámci procesní obrany zástavní dlužnicí vznesené. To podporuje i rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1145/2007, které ve svém obsahu uvádí, že pro rozhodnutí o nařízení soudního prodeje zástavy není významné, zda zajištěná pohledávka zanikla splněním, započtením, anebo z jiného důvodu. Dále, že k takové procesní obraně zástavního dlužníka lze přihlédnout až při rozhodování o zastavení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy, tedy až na návrh uplatněný v druhé fázi řízení. Takový postup a náhled na procesní obranu zástavního dlužníka je prezentován i v rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 21 Cdo 1467/2004.

21. Pokud tedy zástavní dlužnice zpochybňovala samotné zástavní právo v kontextu toho, že mělo zaniknout splněním, anebo že jistinu přihlášenou do konkursního řízení zaniklého úpadce/společnosti , právnická osoba, nelze dále navyšovat o příslušenství, když zjištěná pohledávka dosáhla částky 3 086 432,33 Kč, která měla být částkou finální. Případně, že uhrazená částka 1 700 000 Kč měla vést k zániku zástavního práva k bytové jednotce, tak ty nejsou způsobilé zvrátit vyhlášené usnesení soudu. Nalézací soud se jimi z důvodů shora popsaných zabývat nemohl.

22. Pro vše výše uvedené a při respektu k judikatuře Nejvyššího soudu bylo možné podanému návrhu vyhovět, neboť navrhovatelka řádně označila účastníky řízení, výši podle navrhovatelky neuhrazené pohledávky a jejího příslušenství, existenci zástavního práva k zástavě, tedy k řádně popsané bytové jednotce ve vlastnictví zástavní dlužnice, potencionální povinné (§ 258 odst. 1 z. ř. s. a § 261a odst. 4 o. s. ř.). Tvrzení nejen skutkově vymezila/popsala, ale také je dostatečně důkazně podložila. Tudíž zástavní věřitelka splnila všechny předpoklady pro to, aby soud ve věci mohl rozhodnout a jejímu návrhu vyhovět.

23. Co se týká náhrady nákladů řízení, tak o té by mělo být rozhodnuto ve fázi realizace prodeje zástavy. Když v uvedeném ohledu záleží na účastnících řízení, jaké náklady řízení případně uplatní. Pro úplnost lze dodat, že náklady řízení bezesporu vznikly v souvislosti s rozhodováním soudů v letech 2016 a 2017 o nařízení prodeje zástavy, jakož i v souvislosti s řízením o žalobě pro zmatečnost, tak i v souvislosti s úkony předcházejícími vydání tohoto rozhodnutí.