51 C 53/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Zdeňkem Sýsem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: (název žalobce) IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupené advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 1 620 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 620 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 129,99 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 15.2.2022 domáhala po žalované zaplacení částky 1 620 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaná stala držitelem televizního přijímače, přihlásila se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, svou povinnost hradit televizní poplatek ve stanovené výši však nesplnila, nezaplatila televizní poplatky za období specifikované v detailu dluhu, celkem dluží 1 620 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalovanou písemně vyzvala k úhradě dlužné částky, avšak tato svou povinnost nesplnila ani v dodatečné lhůtě.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen, neboť se ho nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalovaná se od července 2017 přihlásila jako poplatník televizních poplatků. Poplatek nehradila pravidelně, nezaplatila za měsíce duben 2020 a listopad 2020 až září 2021, celkem za tyto měsíce dluží žalobkyni 1 620 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu dopisem ze dne 10.12.2021.

5. Žalovaná se jako držitel televizního přijímače přihlásila do evidence poplatníků televizních poplatků. Svou povinnost hradit televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně, řádně neplnila a vznikl jí dluh za 12 měsíců v celkové výši 1 620 Kč. Žalobkyně pak splnila svou zákonnou povinnost, když dopisem ze dne 10.12.2021 žalovanou vyzvala k uhrazení dluhu a teprve po poskytnutí dodatečné lhůty se svého práva domáhala u soudu (§ 3 odst. 2, § 6, § 8 a § 10 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích v platných zněních). S ohledem na uvedené proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

6. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni zákonné úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení je v souladu s § 1970 obč. zák. stanovena prováděcím předpisem tj. nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku. Žalobkyni byl v souladu s žalobou přiznán kapitalizovaný úrok z prodlení do dne vyhotovení žaloby, tj. k 15.2.2022 Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy soud přizná náhradu účelně vynaložených nákladů řízení tomu z účastníků, který měl ve věci plný úspěch. Procesně úspěšná žalobkyně prokázala, že ve lhůtě 7 dnů před podáním žaloby zasílala žalované výzvu k plnění.

8. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů na zastoupení žalobkyně advokátem, neboť tyto náklady nepovažuje za účelně vynaložené. V tomto ohledu se plně ztotožňuje se závěry Ústavního soudu, který v nálezu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12 dovodil, že pokud Česká televize sama spravuje agendu televizních poplatků a tuto agendu následně předává advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze paušálně očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, aby náklady na zastoupení advokátem v jednotlivých sporech byly účelně vynaložené. Soud proto pohlížel na žalobkyni jako na účastníka nezastoupeného a vedle náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč jí přiznal paušální náhradu hotových výdajů za 2 úkony právní služby (návrh ve věci samé, výzva k plnění) podle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. a ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. po 100 Kč, neboť žalobkyně podala návrh na zahájení řízení na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně i v jiných skutkově a právně obdobných sporech. Ve věci jde o peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

9. Rozsudek obsahuje stručné odůvodnění dle § 157 odst. 4 o.s.ř.