Městský soud v Brně · Rozsudek

51 C 6/2021

č. j. 51 C 6/2021-95

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-06-08 · VYHOVENI · ECLI:CZ:MSBR:2021:51.C.6.2021.1

Citované zákony (10)

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Zdeňkem Sýsem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , reg.č.: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupeného advokátkou anonymizováno jméno příjmení anonymizováno . sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení částky 14.904,87 Kč s příslušenstvím - zápůjčka

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 14 904,87 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 14 904,87 Kč od 19.12.2015 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 11.8.2020 domáhal po žalované zaplacení částky 14 904,87 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že právní předchůdkyně žalobce – [právnická osoba], uzavřela s žalovanou dne 18.6.2015 smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč a dne 19.8.2015 smlovu o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit částku 10 000 Kč do dne 18.7.2015 a částku 8 000 Kč do dne 18.9.2015. Žalovaná ve lhůtě splatnosti zápůjčku neuhradila, kdy uhradila celkem pouze částku 3 095,13 Kč a dostala se tak do prodlení. Dne 21.12.2017 uzavřela společnost [právnická osoba] s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávky, jejíž součástí byla i pohledávka žalované. Žalovaná byla informována o postoupení pohledávky a žalobcem písemně předžalobní upomínkou vyzvána k úhradě dlužné částky, ale ani na tuto výzvu nijak nereagovala. Ke dni podání žaloby činila dlužná jistina částku 14 904,87 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů.

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že dne 19.8.2015 byla na účet č. [bankovní účet] zaslána částka 8 000 Kč a dne 18.6.2015 byla na tentýž účet zaslána částka 10 000 Kč. Dle sdělení banky byla majitelem i disponentem tohoto účtu žalovaná. Dle dokumentu nazvaného Loan application info, který má dle tvrzení žalobce představovat formulář žádosti o zápůjčku, měla být částka 10 000 Kč, splacena do 18.9.2015 a částka 8 000 Kč do 18.7.2015. Žalovaná ve lhůtě splatnosti dlužnou částku neuhradila, když hradila pouze částečně ve výši 3 095,13 Kč, ve zbytku nároku je tak v prodlení. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo dále zjištěno, že společnost [právnická osoba] postoupila dne 21.12.2017 pohledávku žalované na žalobce, o čemž byla žalovaná vyrozuměna v dopise ze dne 19.1.2018. Protože žalovaná ve lhůtě splatnosti ani následně celou poskytnutou částku neuhradila, byla jí žalobcem zaslána předžalobní upomínka ze dne 19.1.2018.

4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

5. Podle § 547 obč. zák. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

6. Podle § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle § 3 písm. a) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ o spotřebitelském úvěru“) se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

9. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

10. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet spotřebitelský úvěr, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Mezi účastníky došlo ze strany předchůdce žalobce k poskytnutí celkem částky 18 000 Kč žalované, a to bezhotovostním převodem na její účet. Žalovaná poskytnutou částku předchůdci žalobce nevrátila, kdy uhradila pouze částku 3 095,13 Kč. Předchůdce žalobce pak tuto pohledávku postoupil na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2017. Na výzvu soudu žalobce sdělil, že nedisponuje žádnou smlouvou o zápůjčce či úvěru, ani nedisponuje informacemi a důkazy ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalované.

13. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobce uvedl, že nemá k dispozici podklady ani informace ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalované, soud má tedy za to, že předchůdce žalobce dostatečně aktivně nezjišťoval schopnost žalované úvěr splácet.

14. Soud přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Soudu nebyla předložena žádná smlouva o zápůjčce ani o úvěru, taktéž nebyly předloženy žádné důkazy k prokázání ověřování úvěruschopnosti.

15. S ohledem na výše uvedené nemá soud za prokázané, že by mezi stranami došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce či o úvěru, a i kdyby k takovému uzavření smlouvy došlo, bude taková smlouva neplatná, neboť předchůdce žalobce dostatečně aktivně nezjišťoval schopnost žalované úvěr splácet.

16. Pakliže soud dospěl k závěru, že mezi stranami nedošlo k uzavření žádné smlouvy, došlo ze strany žalované k bezdůvodnému obohacení, neboť získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, kdy žalovaná vrátila zpět pouze částku 3 095,13 Kč, k úhradě tak zbývá částka 14904,87 Kč. Žalobce má tedy právo na vrácení poskytnuté jistiny. Protože je žalovaná v prodlení, má žalobce nárok také na zákonné úroky z prodlení dle ust. § 1970 obč. zák. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. za splnění podmínek § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy soud přizná náhradu účelně vynaložených nákladů řízení tomu z účastníků, který měl ve věci plný úspěch, a žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu.

18. Náklady řízení žalobce činí celkem 2 252 Kč tj. 800 Kč soudní poplatek, odměna za zastupování za 3 účelně provedené úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka) dle § 14b odst. 1 písm. a) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, 3 paušální náhrady hotových výdajů podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl.č. 177/1996 Sb. po 100 Kč a 21% DPH z 1200 Kč tj. 252 Kč (§ 137 odst.1,3 o.s.ř.). V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost hradit náklady řízení stanovena k rukám advokáta, který žalobce v této věci zastupoval.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.