51 C 68/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Zdeňkem Sýsem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupeného advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno . sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 11 751,96 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 368 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 1 368 Kč za dobu od 4.2.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 4 700,86 Kč a -) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 710,06 Kč, -) kapitalizovaného úroku ve výši 1 129,31 Kč, -) zákonného úroku z prodlení ve výši 9% ročně z částky 6 068,86 Kč od 21.1.2020 do 3.2.2020, -) zákonného úroku z prodlení ve výši 9% ročně z částky 4 700,86 Kč od 4.2.2020 do zaplacení, -) úroku 29% ročně z částky 6 068,86 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žaloba se co do částky 5 683,1 Kč a -) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 554,1 Kč, -) kapitalizovaného úroku ve výši 1 785,44 Kč, -) zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 5 683,1 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, -) úroku 29% ročně z částky 5 683,1 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 10.12.2021 domáhal se žalobce po žalované zaplacení částky 6 068,86 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalobce v návrhu uvedl, že předchůdce žalobce – [právnická osoba] s žalovanou dne 3.12.2017 uzavřel smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které předchůdce žalobce žalované poskytl zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala žalobci vrátit celkem částku 18 380 Kč (tj. jistina ve výši 10 000 Kč a poplatek za poskytnutí ve výši 8 380 Kč), a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1 022 Kč. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, kdy celkem uhradila pouze částku 8 632 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 postoupil předchůdce žalobce pohledávku žalované na žalobce, o čemž byla žalovaná vyrozumívána v rámci dopisu dne 20.1.2020, kdy byla současně vyzvána k úhradě dluhu. Ke dni podání žaloby žalobce po žalované požadoval jistinu ve výši 6 068,86 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 710,06 Kč (tj. 9% ročně z částky 6 068,86 Kč od 10.10.2018 do 20.1.2020), kapitalizovaný úrok ve výši 1 129,31 Kč (tj. 29% ročně z částky 6 068,86 Kč od 4.6.2019 do 20.1.2020) a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 6 068,86 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a úrok 29% ročně z částky 6 068,86 Kč od 21.1.2020 do zaplacení.

2. Žalobce se po žalované dále domáhal zaplacení částky 5 683,1 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 26.6.2017 mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce – [právnická osoba] Na základě této smlouvy předchůdce žalobce žalované poskytl zápůjčku ve výši 14 000 Kč a žalovaná se zavázala žalobci vrátit celkem částku 25 532 Kč (tj. jistina ve výši 14 000 Kč a poplatek za poskytnutí ve výši 11 532 Kč), a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1 419 Kč. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, kdy celkem uhradila pouze částku 16 690 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 postoupil předchůdce žalobce pohledávku žalované na žalobce, o čemž byla žalovaná vyrozumívána v rámci dopisu dne 20.1.2020, kdy byla současně vyzvána k úhradě dluhu. Ke dni podání žaloby žalobce po žalované požadoval jistinu ve výši 5 683,10 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 554,10 Kč (tj. 9,75% ročně z částky 5 683,10 Kč od 26.1.2019 do 20.1.2020), kapitalizovaný úrok ve výši 1 785,44 Kč (tj. 29% ročně z částky 5 683,10 Kč od 27.12.2018 do 20.1.2020) a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 5 683,1 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a úrok 29% ročně z částky 5 683,1 Kč od 21.1.2020 do zaplacení.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

5. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela dne 3.12.2017 se společností [právnická osoba], smlouvu o zápůjčce, na základě které společnost [právnická osoba] poskytla žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto zápůjčku splácet spolu s náklady zápůjčky ve výši 8 380 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 1 022 Kč.

6. Ze zákaznické karty ze dne 3.12.2017 bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že žije v nájmu, má vyživovací povinnost k další osobě, je nezaměstnaná, pobírá podporu v nezaměstnanosti, její příjem činí částka 17 129 Kč a částka 3 000 Kč, výdaje činí interní splátky ve výši 1 419 Kč a odhadované měsíční výdaje 9 930 Kč. Dle žádosti měly být předloženy 3 výpisy z bankovního účtu, výměra podpory v nezaměstnanosti a SIPO.

7. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela dne 26.6.2017 se společností [právnická osoba], smlouvu o zápůjčce, na základě které společnost [právnická osoba] poskytla žalované zápůjčku ve výši 14 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto zápůjčku splácet spolu s náklady zápůjčky ve výši 11 532 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 1 419 Kč.

8. Ze zákaznické karty ze dne 26.6.2017 bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že žije v nájmu, má vyživovací povinnost k další osobě, pobírá příspěvek na bydlení, její příjem činí částka 18 212 Kč a částka 3 000 Kč, výdaje činí interní splátky ve výši 1 411 Kč, externí splátky ve výši 1 505 Kč a odhadované měsíční výdaje 9 450 Kč. Dle žádosti měly být předloženy 3 výpisy z bankovního účtu, pracovní smlouva a SIPO.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], postoupila pohledávku žalované na žalobce.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20.1.2020 bylo zjištěno, že byla žalovaná vyrozumívána o postoupení obou pohledávek, kdy byla současně vyzvána k jejich úhradě ve lhůtě deseti dnů od data doručení oznámení o postoupení.

11. Z předžalobmí upomínky ze dne 11.5.2020 bylo zjištěno, že žalobce vyzýval žalovanou k úhradě dluhu.

12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Dle § 573 o.z., se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

18. Dle ust. § 1958 odst. 2 o.z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

19. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

20. Mezi účastníky existovala vůle uzavřít smlouvy o zápůjčce, na základě kterých předchůdce žalobce poskytl žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč a zápůjčku ve výši 14 000 Kč a žalovaná se zavázala předchůdci žalobce tyto zápůjčky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí v pravidelných měsíčních splátkách. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobce uvedl, že při posuzování schopnosti žalované zápůjčky splácet předchůdce žalobce vycházel z informací, které žalovaná uvedla v rámci zákaznických karet a dále z předložených dokumentů, které jsou uvedeny v kartě zákazníka. Z těchto listin však nevyplývá, že by předchůdce žalobce opravdu tvrzené skutečnosti ověřoval. V kartách zákazníka je uvedeno, že byly doloženy výpisy z bankovního účtu, SIPO, výměra podpory v nezaměstnanosti v prvním případě, pracovní smlouva v druhém případě. Žádný z těchto dokumentů nebyl soudu předložen. Pokud jde o výdaje, tyto předchůdce žalobce řádně neověřil, neboť není zřejmé, kolik žalovaná dává za nájem, kolik za služby a další náklady spojené s bydlením, jízdným apod. V rámci žádostí jsou uvedeny pouze odhadované výdaje. Je povinností věřitele získané informace shromáždit, vyhodnotit jejich dostatečnost a rozhodnout, zda a které informace je nezbytné dále ověřovat, příp. jejich znalost prohlubovat. Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje. Soud v této souvislosti odkazuje také na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dle kterého“ …Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. V tomto ohledu má soud tedy za to, že předchůdce žalobce dostatečně aktivně nezjišťoval schopnost žalované poskytnuté zápůjčky splácet, tak jak to požaduje zákon.

21. Soud přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Vyšel-li předchůdce žalobce pouze z tvrzených příjmů a výdajů, kdy si tyto tvrzení dostatečně neověřil, pak nedostál své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“ 22. Pakliže soud dospěl k závěru, že smlouva byla absolutně neplatná od počátku, došlo ze strany žalované k bezdůvodnému obohacení, neboť získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.

23. Pokud jde o smlouvu o zápůjčce [číslo] předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky v celkové výši 10 000 Kč, kdy žalovaná dle sdělení žalobce uhradila celkem částku 8 632 Kč, k úhradě na bezdůvodném obohacení tak zbývá částka 1 368 Kč. Dopisem ze dne 20.1.2020 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky, kdy byla současně vyzvána k úhradě dluhu do deseti dnů od data doručení tohoto oznámení. Dle ust. § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Pokud byl dopis odesílán dne 20.1.2020, k doručení v souladu s ust. § 573 o.z. tak došlo dne 23.1.2020. Žalované byla v rámci dopisu stanovena lhůta deseti dnů od doručení, soud má proto za to, že k prodlení došlo až dne 4.2.2020. S ohledem na uvedené byl tedy žalobci přiznán zákonný úrok z prodlení dle ust. § 1970 o.z. až ode dne 4.2.2020.

24. Pokud jde o další uplatňované nároky ze smlouvy o zápůjčce [číslo] představující částku 4 700,86 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 710,06 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 129,31 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 6 068,86 Kč od 21.1.2020 do 3.2.2020, zákonný úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 4 700,86 Kč od 4.2.2020 do zaplacení, a úrok 29% ročně z částky 6 068,86 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, v tomto rozsahu soud žalobu zamítl, neboť s ohledem na neplatnost smlouvy o zápůjčce [číslo] jako celku žalobci nárok na tyto částky nevznikl.

25. Pokud jde o smlouvu o zápůjčce [číslo] předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky v celkové výši 14 000 Kč, kdy žalovaná uhradila dle sdělení žalobce celkem částku 16 690 Kč, žalovaná tak hradila nad rámec bezdůvodného obohacení, proto soud žalobu týkající se nároku ze smlouvy o zápůjčce [číslo] v celém rozsahu zamítl i pokud jde o další nároky, které žalobci s ohledem na neplatnosti smlouvy jako celku nevznikl.

26. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

27. V projednávané věci byla procesně úspěšnější žalovaná, která by tak měla nárok na náhradu nákladů řízení. Žalovaná však zůstala po celou dobu řízení zcela pasivní a dle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení.