52 C 17/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Štarkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa o zaplacení 9 472 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a. částku 4 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 4 000 Kč ve výši 8,5 % ročně za dobu od 27. 8. 2021 do zaplacení, b. částku 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž žalobce požaduje po žalované zaplatit a. jednorázový poplatek ve výši 4 272 Kč b. smluvní pokutu ve výši 1 200 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na doplatku soudního poplatku částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 28. 12. 2021 domáhá po žalované zaplacení částky 9 472 Kč s příslušenstvím. Žalobce svůj nárok odůvodňuje tak, že s žalovanou uzavřel dne 9. 6. 2021 smlouvu o úvěru, na základě níž žalované poskytl úvěr ve výši 4 000 Kč splatný původně dne 12. 7. 2021, následně po prodloužení splatnosti dne 26. 8. 2021. Dále se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit úrok ve výši 39 % z poskytnuté jistiny, jednorázový poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 272 Kč splatný společně s jistinou a úrokem a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky ohledně níž je žalovaná v prodlení, a smluvní pokutu za porušení povinnosti nepeněžité povahy specifikované ve smlouvě. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu dvěma upomínkami, za které si účtuje 450 Kč a 650 Kč dle smlouvy, následně předal pohledávku k inkasnímu řízení za poplatek 1 500 Kč. Dále žalobce vyzýval žalovanou skrz SMS, e-mail a telefonováním. Žalovaná na dluhu uhradila toliko 2 500 Kč (což žalobce již započetl na náklady mimosoudního uplatnění pohledávky v celkové výši 2 600 Kč). Žalovaná částka se tak skládá z jistiny ve výši 4 000 Kč s příslušenstvím, zbylých nákladů mimosoudního uplatnění ve výši 100 Kč, dvou smluvních pokut v celkové výši 1 200 Kč za porušení nepeněžité povinnosti, nákladů spojených s poskytnutím úvěru ve výši 4 272 Kč a náhrady nákladů řízení ve výši 400 Kč.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Soud rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť – k výzvě soudu – žalobce s tím vyjádřil souhlas a žalovaná se nevyjádřila, tudíž lze mít za to, že souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a je možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů; z těchto důkazů soud zjistil následující skutkový závěr.

4. Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 9. 6. 2021 smlouvu o úvěru, na základě níž se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 4 000 Kč (článek 2.1), kterou žalované ještě téhož dne poskytl. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok ve výši 39 % (článek 4.1), jednorázový poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 272 Kč (článek 4.4), smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky ohledně níž je v prodlení (článek 7.1 písm. c/), smluvní pokutu (článek 7.2) za porušení povinnosti„ vždy k 3. (třetímu) dni příslušného kalendářního měsíce, pod dobu, po niž bude trvat smluvní vztah založený touto smlouvou, předložit úvěrujícímu písemně (postačí emailem) potvrzení o trvání zaměstnání či pracovního poměru, případně informovat úvěrujícího o skutečnosti, že k danému dni není v zaměstnaneckém či pracovním poměru“, a to ve výši 15 % z poskytnuté jistiny za každé porušení, dále smluvní pokutu za porušení povinnosti předložit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 5 (pěti) dnů od uzavření smlouvy potvrzení příslušného okresního soudu, že nejsou proti ní vedena soudní řízení, a to ve výši 15 % z poskytnuté jistiny, dále se žalovaná zavázala také uhradit náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 450 Kč za první upomínku, 650 Kč za druhou upomínku a 1 500 Kč jako náklady spojené s vymáhání přes inkasní agenturu [právnická osoba] (článek 7.4). Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 30 dnů (článek 5.1), tedy do 12. 7. 2021, načež žalovaná využila možnosti prodloužení splatnosti za poplatek 20 % jistiny (článek 5.2) a splatnost si prodloužila do 26. 8. 2021. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu přípisem ze dne 3. 9. 2021, ze dne 16. 9. 2021 s poučením o předání inkasní agentuře a možnosti soudního vymáhání, inkasní agentura vyzvala žalovanou k plnění přípisem ze dne 27. 9. 2021. Žalovaná žalobci uhradila doposud částku 2 500 Kč.

5. Po provedeném dokazování soud věc právně posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“), který se na danou věc uplatní, jelikož žalobce vystupoval v rámci své podnikatelské činnosti (§ 9 z. s. ú.) a žalovaná smlouvu uzavřela v postavení spotřebitele (§ 2 odst. 1 z. s. ú. a § 419 o. z.) a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

6. Předně soud zkoumal z úřední povinnosti, zda žalobce posoudil před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované v souladu s požadavky v § 86 z. s. ú. Žalobce si zjistil od žalované příjmy a výdaje, které podložil relevantními dokumenty, dále prověřil žalovanou v dostupných registrech (srov. posouzení úvěruschopnosti na č. l. 36 spisu), přičemž na základě těchto informací bylo možné vycházet z předpokladu, že žalovaná bude schopna úvěr splácet. Žalobce tak postupoval v souladu s odbornou péčí a dostál požadavkům zákona (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 – 39, či rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, či ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018).

7. Žalobce na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne 9. 6. 2021 podle § 2395 a násl. o. z. poskytl žalované téhož dne peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč se sjednaným úrokem ve výši 39 %, které se žalovaná zavázala vrátit do 30 dnů, následně s prodloužením splatnosti do 26. 8. 2021. Dále bylo ujednáno, že žalovaná zaplatí jednorázový poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 272 Kč, smluvní pokutu (podrobně rozebrána v odst. 4) a náklady spojené s vymáháním pohledávky.

8. Soud se nejprve zabýval platností ujednání v článku 4.4 smlouvy, podle něhož měla žalovaná uhradit žalobci jednorázový poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 272 Kč, přičemž při včasné úhradě byla výše poplatku snížena na 992 Kč (tento snížený ovšem soud neposuzuje, neboť žalovaná tuto podmínku nenaplnila). Při posuzování přiměřenosti tohoto poplatku je nutné přihlížet ke konkrétním okolnostem při uzavírání smlouvy. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 4 000 Kč s úrokem ve výši 39 % ročně, který byl zhruba dvojnásobný oproti průměrným úrokovým sazbám korunových úvěrů poskytnutých bankami spotřebitelům s krátkou splatností, který činil v červnu 2021 18,36 % ročně (srov. Tabulka B2 .1.2: Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami rezidentům ČR - stavy obchodů (%), číslo uk. 6, Domácnosti a NISD (S.14+S.15), dostupné na webu České národní banky, www.cnb.cz). Sjednaný úrok – byť dvojnásobný oproti úroku obvyklému - v sobě promítá rychlost poskytnutí úvěru, nevázanost na účel, krátkou splatnost úvěru, riziko poskytovatele nebankovního úvěru - a je dle soudu z tohoto důvodu akceptovatelný. Žalobce nečiní sjednaný úrok předmětem tohoto řízení, proto se jím soud dále nezabýval. Soud zdůrazňuje, že jednorázový poplatek ve výši 4 272 Kč tvoří 106,8 % jistiny. S přihlédnutím k tomu, že úplata za poskytnutí peněz je již dostatečně kompenzována sjednaným úrokem ve výši 39 % ročně, je sjednaný jednorázový poplatek neodůvodněn, představuje tak zcela nepřípustnou, neúměrně vysokou, skrytou část úplaty za poskytnutí úvěru. Takové ujednání se zjevně příčí dobrým mravům a naplňuje tak podmínky § 580 a § 588 o. z. Soud tedy smlouvu v části týkající se ujednání v článku 4. 4 ohledně jednorázového poplatku ve výši 4 272 Kč shledal absolutně neplatnou. Učinil tak v souladu s § 576 o. z., neboť s ohledem na výši sjednaného úroku, či sjednané smluvní pokuty za porušení povinnosti peněžité povahy (kterou žalobce v tomto řízení nepožaduje) lze předpokládat, že i v případě částečné neplatnosti tohoto ujednání by se žalobci jakožto podnikateli vyplatilo úvěr poskytnout a smlouvu by s žalovanou uzavřel.

9. Dále se soud zabýval platností ujednání ohledně smluvní pokuty za porušení nepeněžitého plnění v článku 7.2 smlouvy sjednané podle § 2048 a násl. o. z. Povinnosti spočívali v předložení potvrzení o trvání zaměstnání k třetímu dni každého měsíce a také v povinnosti bez zbytečného odkladu, nejpozději do pěti dnů, předložit potvrzení od soudu, zda jsou proti dlužníku vedena soudní řízení. S přihlédnutím ke krátké splatnosti úvěru (do 30 dnů, s prodloužením o 15 dnů) a také k tomu, že se jedná o doklady, které žalobce měl povinnost si obstarat (a některé i získal) i v rámci posuzování úvěroschopnosti, jeví se smluvní pokuta za porušení těchto povinností nedůvodnou, s přihlédnutím k podmínkám této smlouvy o úvěru za zcela nepřiměřenou. Uvedené ujednání se zjevně příčí dobrým mravům (§ 580 a § 588 o. z.) a soud proto smlouvu v této části (§ 576 o. z.) shledal absolutně neplatnou, přičemž obdobně jako v odst. 8 lze předpokládat, že by se žalobci vyplatilo smlouvu uzavřít i bez tohoto ujednání.

10. Dále soud posuzoval oprávněnost zbylých nároků žalobce, tedy jistinu ve výši 4 000 Kč s příslušenstvím a náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 100 Kč. Žalovaná je v řízení zcela pasivní, netvrdila ani neprokázala žádnou skutečnost, která by svědčila o zaplacení zbylé dlužné částky, případně že je žalovaný nárok z hlediska hmotněprávního nedůvodný.

11. Jelikož žalovaná nedostála své smluvní povinnosti a z dlužné jistiny ničeho neuhradila, dostala se do prodlení a podle § 1968 o. z. žalobci vzniklo právo na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. Soud také přiznal žalobci sjednané poplatky za úhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky podle článku 7.4 smlouvy a v souladu s § 122 odst. 1 písm. a) z. s. ú. ve výši 100 Kč. Celkově poplatky tvoří 450 Kč za první upomínku, 650 Kč za druhou upomínku a náklady inkasní agentury ve výši 1 500 Kč, v celkové výši 2 600 Kč, přičemž na těchto poplatcích již žalovaná část ve výši 2 500 Kč uhradila, což bylo započteno v souladu s § 1932 o. z.

13. Soud tak přiznal (ve výroku I.) žalobci jistinu 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 500 Kč od 27. 8. 2021 do zaplacení a zbylou část poplatku za náklady spojené s vymáháním ve výši 100 Kč.

14. Jelikož je smlouva v části týkající se ujednání v článku 4.4 o jednorázovém poplatku ve výši 4 272 Kč a ujednání v článku 7.2 o smluvní pokutě absolutně neplatná, nevzniklo žalobci ani právo na jejich zaplacení, žaloba je tudíž v této části nedůvodná; soud proto žalobu ohledně těchto částek 4 272 Kč a 1 200 Kč zamítl (výrok II.).

15. Výrok III. o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobce byl částečně úspěšný, ale právo na náhradu nákladů řízení mu nevzniklo. Žalované žádné náklady v průběhu řízení nevznikly.

16. Předmětem řízení byla částka v celkové výši 9 572 Kč, přičemž žalobce byl úspěšný co do částky 4 100 Kč (výrok I.) a neúspěšný co do částky 5 472 Kč (výrok II.). Žalobce byl proto úspěšný v 42,8 % předmětu řízení a v 59,9 % neúspěšný. Po započtení tak žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

17. Soud dále ve výroku IV. v souladu s § 9 odst. 6 ve spojení s položkou 2 bodu 2 Sazebníku zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zavázal žalobce k doplacení soudního poplatku. Je tomu tak proto, že žalobcův platební rozkaz nebyl vydán. Soudní poplatek v projednávané věci podle položky 1 písm. a) Sazebníku činí 1 000 Kč. Jelikož žalobce zaplatil toliko 400 Kč, vyzval jej soud k doplacení částky 600 Kč.

18. Lhůtu k plnění určil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž z obsahu spisu se nepodávají skutečnosti, které by odůvodňovaly určení delší lhůty.

19. Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění, neboť s ohledem na předmět řízení (částka nepřevyšující 10 000 Kč) není proti němu odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 a § 157 odst. 4 o. s. ř.).