52 C 182/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem titul Jiřím Štarkem ve věci žalobce: ; (název žalobce), IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 1.374 Kč s příslušenstvím - faktura

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a. částku 687 Kč b. úrok z prodlení z částky 687 Kč ve výši 8,05% p.a. za dobu od 4.5.2017 do zaplacení, c. částku 687 Kč d. úrok z prodlení z částky 687 Kč ve výši 8,05% p.a. za dobu od 4.5.2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

1. Žalobou doručenou soudu dne 21. 2. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 1.374 Kč s příslušenstvím za dvě provedená laboratorní vyšetření ze dne 16. 3. 2017. Na základě výzvy Policie ČR bylo provedeno laboratorní vyšetření s pozitivním výsledkem a v návaznosti na protokol o lékařském a toxikologickém vyšetření osoby při podezření z ovlivnění návykovou látkou byly vyúčtovány náklady toxikologického vyšetření prostřednictvím vystavené faktury č. 4171700381 se splatností dne 3. 4. 2017 částkou ve výši 687 Kč a faktury č. 4171700382 se splatností dne 3. 4. 2017 částkou ve výši 687 Kč. Žalovaná byla marně vyzývána k zaplacení dlužné částky.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili.

4. Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto řízení byly splněny podmínky ust. § 202 odst. 2 o.s.ř., když rozsudkem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, postupoval soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. Rozsudek tedy obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Dne 16. 3. 2017 se žalovaná na základě výzvy Policie ČR s odkazem na č. j. KRPB-62740/ČJ-2017-060214 podrobila jako vyšetřovaná osoba imunochemickému vyšetření. S ohledem na skutečnost, že na podkladě odborného lékařského vyšetření označeného pod číslem vyšetření 1073/2017 provedeného Ústavem soudního lékařství byl zjištěn pozitivní výsledek výskytu návykové látky byla žalované prostřednictvím faktury č. 4171700382 vyúčtována částka ve výši 687 Kč se splatností dne datum. Téhož dne se žalovaná na základě výzvy Policie ČR s odkazem na č. j. KRPB-62768/ČJ-2017-060264 podrobila jako vyšetřovaná osoba imunochemickému vyšetření. S ohledem na skutečnost, že na podkladě odborného lékařského vyšetření označeného pod číslem vyšetření 1072/2017 provedeného Ústavem soudního lékařství byl zjištěn pozitivní výsledek výskytu návykové látky byla žalované prostřednictvím faktury č. 4171700381 vyúčtována částka ve výši 687 Kč se splatností dne 3. 4. 2017. K zaplacení dlužné částky byla žalovaná vyzvána rovněž předžalobní upomínkou ze dne 20. 1. 2020.

6. Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Z předložených listin je zřejmé, že dne 16. 3. 2017 žalobce jako zdravotnické zařízení provedl na žádost policejního orgánu imunochemické vyšetření žalované, přičemž výsledky laboratorního vyšetření byly pozitivní. Žalovaná je tak v souladu s ustanovením § 16 odst. 8 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, ve znění pozdějších předpisů, povinna zaplatit náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s vyšetřením biologického materiálu žalobci jako zdravotnickému zařízení, které vyšetření provedlo (k tomu dále srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 205/2011 ze dne 13. 6. 2012, uveřejněné pod poř. č. 86/2012).

7. Protože žalovaná nezaplatila dlužnou částku žalobci v řádné době, je v prodlení dnem následujícím po splatnosti vystavených faktur. Soud vycházel z ust. § 1970 zákona č. 89/121 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, kdy žalobci vzniklo právo požadovat od žalované úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění v délce tří dnů od právní moci byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Náleží mu proto plná náhrada nákladů řízení, které jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, dvěma režijními paušály ve výši 300 Kč v souladu s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb. za tyto úkony – sepsání žaloby, výzva k plnění, celkem 1.000 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit žalobci v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně a včas povinnost, stanovenou mu vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.