Městský soud v Brně · Rozsudek

52 C 212/2020

č. j. 52 C 212/2020-26

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-02-11 · VYHOVENI · ECLI:CZ:MSBR:2021:52.C.212.2020.1

Strojový souhrn generováno LLM

Městský soud v Brně rozhodl ve prospěch žalobce o výzvě k zaplacení částky 3.034 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,05 % p.a. od 25. března 2016. Soud uznal, že žalovaný nesplnil závazek vůči věřiteli z důvodu poskytnutých služeb třetích stran. Pohledávka byla právně převedena na žalobce, který je tak oprávněn k jejímu vymáhání. Soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2.089 Kč, včetně DPH, a povinnost doplatit soudní poplatek 600 Kč.

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr Jiřím Štarkem ve věci žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul. jméno jméno sídlem adresa, obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 3.034 Kč s příslušenstvím - faktura

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3.034 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 3.034 Kč od 25. 3. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2.089 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám titul. jméno jméno, advokáta, se sídlem adresa žalobkyně.

III. Žalobce je povinen zaplatit ČR - Městskému soudu v Brně na soudním poplatku částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 20. 8. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 3.034 Kč s příslušenstvím z důvodu nezaplacení faktury za poskytnuté služby třetích stran na základě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací pro číslo. Žalovaný si od třetích subjektů objednal prostřednictvím sítě právního předchůdce žalobce, právnická osoba, IČO (dále jen„ věřitel“), služby, které jsou službami obsahu, a dosud je neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2019 na žalobce. Ke dni podání žaloby tak žalovaný dluží žalobci částku 3.034 Kč na službách třetích stran, která se stala splatná nejpozději ke dni 24. 3. 2016. Žalobce marně vyzýval žalovaného k uhrazení dlužných částek.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu.

4. Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto řízení byly splněny podmínky ust. § 202 odst. 2 o.s.ř., když rozsudkem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, postupoval soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. Rozsudek tedy obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Věřitel uzavřel s žalovaným účastnickou smlouvu k číslu číslo Součástí smlouvy jsou Všeobecné podmínky věřitele, ze kterých vyplývá právo žalobce účtovat služby třetích stran dle ceníku věřitele a povinnost žalovaného za tyto služby platit. Žalovaný celkem neuhradil na službách třetích stran částku 3.034 Kč, když se celá částka stala splatnou nejpozději ke dni 24. 3. 2016, jak vyplývá z vyúčtování č. 0505882716, č. 2618172916 a č. 2630892816. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou ze dne 6. 6. 2019, což bylo žalovanému oznámeno přípisem věřitele ze dne 19. 7. 2019. Žalobce vyzýval žalovaného k uhrazení dlužných částek.

6. Po zhodnocení všech provedených důkazů a jejich právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je podána zcela důvodně a jako takové jí vyhověl. Soud má za prokázáno, že žalovaný uzavřel s věřitelem smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací v souladu s § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikací, na základě které byl oprávněn využívat služeb třetích stran v souladu s § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, a dále byl povinen za tyto služby platit dle ceníku věřitele. Žalovaný své závazky vůči věřiteli nesplnil, neboť cenu za služby třetích stran ve výši 3.034 Kč nezaplatil. V souladu s ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ OZ“), byla pohledávka postoupena na žalobce, který je tak oprávněn ji vymáhat. Soud tedy zavázal žalovaného k zaplacení tohoto nároku ve výši 3.034 Kč, když žalovaný neprokázal a ani netvrdil, že by dlužnou částku byť jen zčásti splatil.

7. Jelikož žalovaný svůj dluh ve lhůtě určené pro splatnosti jednotlivých vyúčtování nezaplatil, je žalobce oprávněn požadovat úroky z prodlení v souladu s ust. § 1970 OZ. Úroková sazba je určená podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném k prvnímu dni prodlení. Soud žalobci vyhověl v nárokované výši od data následujícího po splatnosti poslední faktury, tj. 24. 3. 2016, kdy se stala splatná celá nárokovaná částka. Lhůta k plnění byla v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. určena v délce tří dnů od právní moci rozhodnutí.

8. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady procesně úspěšného žalobce spočívají jednak v zaplaceném soudním poplatku v částce 1.000 Kč a jednak v odměně advokáta. Soud postupoval soud přiměřeně podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Hodnota jednoho úkonu právní služby v daném případě dle § 14b AT činí 200 Kč, žalobce má vedle toho za každý úkon právní služby nárok i na režijní paušál po 100 Kč. Zástupce žalobce v řízení učinil tři úkony právní služby – přípravu a převzetí zastoupení, výzvu k plnění a písemné podání ve věci. Vedle toho má nárok i na DPH v částce 189 Kč. Celkové náklady žalobce tedy činí 1.489 Kč a žalovaný je povinen zaplatit je přímo k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Žaloba splňuje všechny náležitosti určené § 14b odst. 1 AT, když ustáleným vzorem, o kterém mluví příslušné ustanovení se nemyslí formulář návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ale samotný styl a obsah žaloby. Z praxe je soudu známo, že žalobce podává velké množství stejných žalob, ve kterých jsou měněny pouze údaje o smlouvě a žalovaných. Z mínění soudu je přesně toto druh žaloby, na který dopadá ustanovení §14b AT.

9. Dle položky 2 bodu 2. Sazebníku zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Ve věci nebyl vydán platební rozkaz. Žalobce je tak povinen doplatit část soudního poplatku, který činí 1.000 Kč. Žalobce zaplatil 400 Kč, zbývá mu tak doplatit 600 Kč. V souladu s § 9 odst. 6 zákona o soudních poplatcích tak soud zavázal ve výroku III. žalobce k doplacení soudního poplatku. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, řádně a včas, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.