52 C 214/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr Jiřím Štarkem ve věci žalobce: ; titul celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 7 200 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7.200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Městskému soudu v Brně na soudním poplatku částku 1.000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 22.12.2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit mu částku 7.200 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem nemovité věci – pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce], jehož součástí je garáž č.ev. [číslo]. Tuto přenechal žalovanému, který se za to zavázal platit nájemné, k dočasnému užívání. Výše nájemného byla sjednána v částce 900 Kč měsíčně. Žalovaný však za období od května do prosince 2020 na nájemném nezaplatil ničeho.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem souhlasili za použití § 101 odst. 4 občanského soudního řádu).

4. Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto řízení byly splněny podmínky ust. § 202 odst. 2 o.s.ř., když rozsudkem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, postupoval soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. Rozsudek tedy obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Cizí prvek je v řešené věci dán tím, že žalovaný je občanem Ukrajiny. Pravomoc českých soudů je dána ust. § 48 odst. 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, podepsané v Kyjevě dne 28.5.2001. V souladu s ust. § 48 odst. 2 uvedené smlouvy soud v řešené věci aplikoval české hmotné právo.

6. V dané věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Sjetina výpisu katastru nemovitostí potvrzuje vlastnictví žalobce k pozemku [číslo] v k.ú. [část obce], jehož součástí je garáž č.ev. [číslo]. Emailová komunikace (emaily z 18.12.2017, 14.11.2017, 6.1.2018, 10.1.2018, kopie povolení k pobytu) potvrzují, že [jméno] [příjmení] jednal jménem žalovaného (§ 436 o.z.) ohledně podmínek nájmu předmětné garáže, kdy výsledkem byl pronájem na dobu neurčitou s platbou 900 Kč měsíčně, počínaje lednem 2018. Existenci ujednání, kterým žalobce přenechal žalovanému předmětnou garáž za nájemné (§ 2201 o.z.) potvrzují e-maily z 13.3.2019. Trvání nájemního vztahu i v roce 2020 potvrzuje e-mail z 8.5.2020. Lze tedy uzavřít, že mezi účastníky došlo k dohodě, podle níž se žalobce zavázal přenechat žalovanému garáž č.ev. [číslo], která je součástí pozemku [číslo] v k.ú. [část obce] počínaje lednem 2018 na dobu neurčitou a žalovaný se zavázal za to platit nájemné ve výši 900 Kč měsíčně. Podle ust. § 2201 o.z. tak byla uzavřena nájemní smlouva. Žalovanému z ní dle § 2213 o.z. vznikla povinnost platit nájemné ve sjednané výši. V období od května do prosince 2020 tak ale nečinil. Vznikla mu tak povinnost zaplatit žalobci částku 7.200 Kč. Soud jej proto výrokem I. zavázal k povinnosti žalobci tuto částku zaplatit. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů.

7. Výrok II. je odůvodněn ust. § 142a odst. 1 o.s.ř., podle něhož žalobci nárok na náhradu nákladů řízení nevzniknul. Žalobce ani žádné náklady nevynaložil.

8. Výrok III. je odůvodněn ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Vzhledem k tomu, že žalobce je od soudního poplatku osvobozen a v řízení byl zcela úspěšný, přešla poplatková povinnost na žalovaného. Výše poplatku odpovídá položce 1 Sazebníku soudních poplatků. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů.