52 C 223/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Štarkem ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalované a žalobce zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované a žalobce o zrušení společného práva nájmu bytu

I. Společné právo nájmu žalobce a žalované k bytu [číslo] o velikosti 1+1, nacházejícího se v 5. podlaží domu [číslo] v [obec] – [obec], na adrese [adresa], [PSČ] [obec] se zrušuje a výlučným nájemcem bytu se určuje žalobce. Žalovaná je povinna byt vyklidit a vyklizený odevzdat žalobci do šesti měsíců od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 12.164 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobce se žalobou podanou u tohoto soudu dne 15. 11. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud zrušil právo společného nájmu k užívání obecního bytu [číslo] o velikosti 1+1, nacházejícího se v 5. podlaží domu [číslo] v [obec] – [obec], na adrese [adresa], [PSČ] [obec] a určil, že jej nadále bude užívat pouze žalobce. Manželství účastníků uzavřené dne 21. 8. 2004 bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. 34 C 64/2018. Manželé byt užívají na základě nájemní smlouvy ze dne 14. 12. 2012. Od ukončení společné domácnosti se žalovanou žalobce žije s nezletilým synem [jméno], který mu byl svěřen do péče, v uvedeném bytě, kdy společně fakticky obývají jeden pokoj, a dále společně s žalovanou užívají koupelnu a wc. Žalobce hradí veškeré náklady spojené s nájmem bytu a náklady na energie a další platby. Žalovaná se vůbec nestará a nejeví o nezletilé dítě žádný zájem. Účastnící se nedohodli na tom, kdo bude v bytě bydlet, a s ohledem na veškeré okolnosti případu má žalobce za to, že po žalované lze spravedlivě požadovat, aby předmětný výše specifikovaný byt opustila bez nároku na náhradní bydlení. Žalovaná se na konci roku 2021 ze společného bytu odstěhovala.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud provedl dokazování výpisem vyhledávání osob e-lustrace, žádostí na č. l. 4 spisu, nájemní smlouvou na č. l. 6 spisu, dodatkem na č. l. 10 spisu, smlouvou na č. l. 11 spisu, fakturou na č. l. 13 spisu, platebním dokladem na č. l. 14 spisu, rozhodnutím na č. l. 15 spisu, sjetinou na č. l. 17 spisu, podacím lístkem na č. l. 18 spisu, výzvou na č. l. 19 spisu, evidenčním listem, žádostí o zúžení nájemní smlouvy, spisem Městského soudu v Brně 34 C 64/2018, zejména žalobou, protokolem na č. l. 20 tohoto spisu, protokolem na č. l. 100 tohoto spisu, rozsudkem na č. l. 109 tohoto spisu, spisem Městského soudu v Brně 125 P 24/2018, zejména návrhem, zprávou na č. l. 102 tohoto spisu, protokolem na č. l. 104 tohoto spisu, rozsudkem na č. l. 116 tohoto spisu, protokolem na č. l. 130 tohoto spisu, zprávou na č. l. 129 tohoto spisu, rozsudkem na č. l. 134 tohoto spisu, trestního příkazu Městského soudu v Brně č.j. 5 T 117/2020-43, usnesení Městského soudu v Brně č.j. 5 T 117/2020-141, usnesení Krajského soudu v Brně č.j. 4 To 235/2021-166 a příkazu k dodání do výkonu trestu, a z předložených důkazních prostředků zjistil následující:

4. Z žádosti, nájemní smlouvy, dodatku, soud zjistil, že účastníci jsou nájemci výše uvedeného bytu od 14. 12. 2012. Ze smlouvy na č. l. 11 spisu soud zjistil, že smlouva o dodávkách elektřiny do předmětného bytu je napsána na žalobce. Dle faktury na č. l. 13 spisu a platebního dokladu na č. l. 14 spisu žalobce platí služby spojené s užíváním bytu. Dle rozhodnutí na č. l. 15 spisu byl žalobci přiznán invalidní důchod ve výši 10.018 Kč měsíčně. Žalobce vyzýval žalovanou výzvou na č. l. 19 spisu k dohodě o zániku společného nájmu manžely. Žalobce požádal pronajímatele o zúžení nájemní smlouvy jen na jeho osobu. Dle evidenčního listu byla žalovaná odhlášená ze služeb ke dni 1. 1. 2022.

5. Z obsahu spisu Městského soudu v Brně sp. z. 34 C 64/2018 soud zjistil, že žalobce požádal o rozvod z důvodů, že manželka nejeví zájem si najít práci, nestará se o nezletilého syna a dokonce je fyzicky napadla, za což byla odsouzena v přestupkovém řízení k pokutě. Toto potvrdil ve své výpovědi i nezletilý [příjmení] [jméno] byl svěřen do péče otce. Oba účastníci žijí ve společném bytě prakticky odděleně a nevedou společnou domácnost. Manželé na sebe vzájemně podávali trestní oznámení. Manželství bylo rozvedeno rozsudkem na č. l. 109 tohoto spisu.

6. Dle trestního příkazu Městského soudu v Brně č.j. 5 T 117/2020-43 byla žalovaná odsouzena za zanedbání povinné výživy, jelikož v období od května 2018 do 10. 8. 2020 nepřispívala na výživu nezletilého. Dle usnesení Městského soudu v Brně č.j. 5 T 117/2020-141 byl žalované přeměněn podmíněný trest z výše uvedeného trestního příkazu na trest nepodmíněný. Usnesením Krajského soudu v Brně č.j. 4 To 235/2021-166 byla zamítnuta stížnost žalované na přeměnu tohoto trestu. K nástupu na výkon výše uvedeného trestu byl vydán příkaz k dodání do výkonu trestu ze dne 11. 1. 2022.

7. Z obsahu spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 125 P 24/2018 vyplynulo, že žalovaná navrhovala, aby nezletilý byl svěřen do její péče. Ze správy OSPOD ze dne 4. 12. 2018 vyplynulo, že otec hradí veškeré náklady spojené s bytem a péči o syna. Toto potvrdila i žalovaná. Žalovaná není zaměstnaná. Nezletilý chce být s otcem. Nepřeje si s matkou se ani vídat a nemá s ní dobré vztahy. Matka má na Ukrajině byt 2+1, který pronajímá. Nezletilý byl svěřen do péče otce a matce bylo stanoveno výživné ve výši 1.000 Kč měsíčně a dluh na výživném 16.000 Kč. Žalovaná následně zažádala o snížení výživného. Tomuto návrhu vyhověno nebylo. Žalované nakonec nebyl nijak upraven styk s nezletilým.

8. Z ostatních písemných důkazů soud nezjistil žádné další rozhodné skutečnosti.

9. Z výslechu žalobce bylo nad rámec výše uvedených skutečností zjištěno, že se jedná o byt o velikosti 1+K. Žalobce pobírá invalidní důchod a k tomu pracuje. Žalovaná se odstěhovala ke dni 23. 12. 2021 a nedaří se ji vypátrat.

10. Soud zhodnotil provedené důkazy z hlediska pravosti, správnosti, pravdivosti i věrohodnosti a dospěl k závěru, že jsou způsobilým podkladem soudního rozhodnutí.

11. Dle ust. 704 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ ObčZ“), stal-li se některý z manželů nájemcem bytu před uzavřením manželství, vznikne oběma manželům společný nájem bytu uzavřením manželství.

12. Dle ust. § 768 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ OZ“), zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé měli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, nebo společné právo, a nedohodnou-li se, kdo bude v domě nebo bytě dále bydlet, zruší soud na návrh jednoho z nich podle okolností případu dosavadní právo toho z rozvedených manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil, a popřípadě zároveň rozhodne o způsobu náhrady za ztrátu práva; přitom přihlédne zejména k tomu, kterému z rozvedených manželů byla svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali, jakož i ke stanovisku pronajímatele, půjčitele nebo jiné osoby v obdobném postavení.

13. Dle ust. § 768 odst. 2 OZ rozvedený manžel, který má dům nebo byt opustit, má právo tam bydlet, dokud mu druhý manžel nezajistí náhradní bydlení, ledaže mu v řízení podle odstavce 1 náhrada nebyla přiznána; v tomto případě má právo v domě nebo bytě bydlet nejdéle jeden rok. Byla-li mu však svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali za trvání manželství, nebo o dítě nezaopatřené, které s ním žije, může soud na návrh tohoto manžela založit v jeho prospěch právo bydlení; ustanovení § 767 odst. 2 platí obdobně.

14. Z výše provedeného dokazování soud vzal za prokázané, že v předmětném bytě vznikl účastníkům v souladu s ust. § 704 odst. 1 ObčZ společný nájem manželů, když nájemní smlouva byla uzavřena za trvání manželství a manželé v předmětném bytě vedli společnou domácnost. Z obsahu spisu Městského soudu v Brně sp. z. 34 C 64/2018 vyplynulo, že manželství zaniklo rozvodem. Účastníci se nedohodli o tom, kdo bude dále v předmětném bytě bydlet a soud se tak dále zabýval okolnostmi, po kterém z účastníků lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil. Při zvažování, co je spravedlivé, soud musí přihlédnout zejména k tomu, kterému z rozvedených manželů byla svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali.

15. Nezletilý [jméno] byl svěřen do péče otce. Žalovaná dle opatrovnického spisu i rozvodového spisu o rodinu ani nezletilého nijak nepečuje a nepečovala, z rozvodového spisu se dokonce podává, že byla odsouzena pro zanedbání povinné výživy. Žalovaná se na začátku roku 2022 z bytu navíc odstěhovala. Žalobce po celou dobu hradil náklady za užívání bytu. Žalovaná i dle své vlastní výpovědi v opatrovnickém řízení na nájem a služby ničím nepřispívala. Za daných skutečností soud zrušil společný nájem manželů a určil, že předmětný byt bude nadále užívat žalobce. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

16. Výrok II. je odůvodněn ust. § 768 odst. 2 OZ. S ohledem na skutečnost, že žalovaná žádným způsobem nepřispívá na nájem ani na služby spojené s nájmem bytu, z bytu se již odstěhovala a nebyl jí svěřen nezletilý do péče, soud výjimečně žalované nepřiznal nárok na náhradu za zrušení společného nájmu. Lhůta byla stanovena v délce 6 měsíců od právní moci rozsudku jako přiměřená k možnosti si najít náhradní ubytování.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný, a proto mu náleží plná náhrada nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2.000 Kč a v odměně advokáta. Soud postupoval přiměřeně podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni vykonání úkonu právní služby (dále jen AT). Hodnota jednoho úkonu právní služby v daném případě dle § 7 a § 9 odst. 3 písm. a) AT činí 2.500 Kč, žalobce má vedle toho za každý úkon právní služby nárok i na režijní paušál po 300 Kč. Zástupce žalobce v řízení učinil tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT – přípravu a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci – žaloba a účast na jednání. Žalobce má dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. nárok i na částku odpovídající DPH, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést, která v daném případě činí 1.764 Kč. Celkové náklady žalobce tedy činí 12.164 Kč. Žalovaná je v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. povinna zaplatit tuto částku přímo právnímu zástupci žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).