52 C 249/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Štarkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph. D. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa o zaplacení 19 850 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 1 850 Kč a. s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 850 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, b. a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 1 850 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž žalobce požadoval po žalované zaplatit a. zbylou část jistiny ve výši 14 750 Kč, b. kapitalizovaný úrok ve výši 10 074,10 Kč, c. kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 398,90 Kč, d. zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 933,88 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, e. úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 10 933,88 Kč, f. zbylou část jistiny ve výši 3 250 Kč, g. kapitalizovaný úrok ve výši 2 112,70 Kč, h. kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 713,08 Kč, i. úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 503,09 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a j. úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 2 503,09 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 2. 12. 2020 (následně byla věc postoupena Městskému soudu v Brně jako soudu místně příslušnému) domáhá po žalované zaplacení částky 19 850 Kč s příslušenstvím.

2. Žalobce jako důvod žaloby uvádí, že se jedná o dva nároky ze dvou smluv o půjčce. Právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovanou dne 24. 4. 2015 smlouvu o půjčce [číslo] (dále též jen„ první smlouva o půjčce“), předal žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se dále zavázala zaplatit úrok za půjčené prostředky ve výši 1 400 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 23,72 %) a dále také odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 3. 6. 2016. Žalovaná dlužnou částku neuhradila zcela. Uhradila toliko 7 496,91 Kč na jistinu a na úrok a poplatky celkem 6 653,09 Kč. Dlužná pohledávka byla postoupena na žalobce s účinností ke dni 6. 12. 2019, což bylo žalované téhož dne oznámeno. Žalobce tak požaduje po žalované zaplacení částky 3 250 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 2 503,09 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 746,91 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 112,70 Kč (úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 2 503,09 Kč od 4. 6. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019) a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 713,08 Kč (za stejné období) a úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny, oba od 7. 12. 2019 do zaplacení.

3. Druhý nárok žalobce opírá o skutečnost, že právní předchůdce žalobce uzavřel dne 18. 7. 2015 smlouvu o půjčce [číslo] (dále též jen„ druhá smlouva o půjčce“), předal žalované peněžní protředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit jistinu a také úrok ve výši 2 800 Kč (s úrokovou sazbou 23,72 % ročně), odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a za hotovostní inkaso ve výši 8 000 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 600 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 27. 8. 2016. Žalovaná nehradila řádně a včas svůj dluh, od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky na žalobce žalovaná uhradila pouze částku 18 200 Kč, a to 7 216,12 Kč na jistinu, úrok za sjednanou dobu trvání smlouvy 2 800 Kč a oba poplatky v celkové výši 8 183,88 Kč Poslední platba od žalované byla uhrazena dne 17. 10. 2019. Zbylá část jistiny ve výši 12 783 Kč se úročí ode dne 28. 8. 2016 s úrokem ve výši 23,72 % ročně. Pohledávka z této smlouvy byla na žalobce postoupena s účinností k 6. 12. 2019, což bylo žalované téhož dne oznámeno. Žalobce tak požaduje po žalované zaplacení částky 16 600 Kč sestávající ze zbylé části jistiny ve výši 12 783,88 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 3 816,12 Kč, kapitalizovaných úroků (ze zbylé části jistiny 12 783,88 Kč od 28. 8. 2016 do 6. 12. 2019) ve výši 10 074,10 Kč, a kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 3 398,90 Kč, úroky ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 783,88 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a rovněž úroky z prodlení z této částky za stejné období.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

5. Soud rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť – k výzvě soudu – žalobce s tím vyjádřil souhlas a žalovaná se nevyjádřila, tudíž lze mít za to, že souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), a je možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů; z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

6. Ze smlouvy o půjčce, [číslo] jejíž součástí jsou smluvní podmínky, ze dne 24. 4. 2015, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce (jako úvěrujícím) a žalovanou (jako zákazníkem) soud zjistil, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 10 000 Kč (článek 1.1 smlouvy), žalovaná se zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 7 400 Kč (2.1 smlouvy) sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, úroku ve výši 1 400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek (v případě hotovostního režimu) ve výši 4 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit celkovou dlužnou částku 17 400 Kč v hotovostním režimu v 58 týdenních splátkách ve výši 300 Kč. Pokud byla sjednána úhrada v 58 splátkách, činí výše úrokové sazby 23,72 % ročně (článek 1.2 smluvních podmínek), výše nákladů na hotovostní inkaso splátek činí 40 % z celkové výše půjčené částky (článek 2.1 smluvních podmínek), roční RPSN činí 75,72 % (článek 3.2 smluvních podmínek). Splátky se započítávají nejprve na poplatky a životní pojištění, teprve poté na jistinu (článek 2.2 smluvních podmínek). V případě prodlení zákazníka s placením příslušné splátky má úvěrující právo požadovat zaplacení celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu v plné výši (článek 8.1 smluvních podmínek).

7. Z karty zákazníka ze dne 24. 4. 2015 soud zjistil, že žalovaná uvedla jako své celkové měsíční příjmy 17 000 Kč a celkové měsíční výdaje 9 800 Kč, přičemž použitelný příjem činil 7 200 Kč.

8. Ze smlouvy o půjčce, [číslo] jejíž součástí jsou i smluvní podmínky, ze dne 18. 7. 2015, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce (jako úvěrujícím) a žalovanou (jako zákazníkem) soud zjistil, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 20 000 Kč (článek 1.1 smlouvy), žalovaná se zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 14 800 Kč (článek 2.1 smlouvy) skládající se z poplatku za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, úroku ve výši 2 800 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 34 800 Kč se žalovaná zavázala zaplatit v hotovostním režimu v 58 týdenních plátkách ve výši 600 Kč. Ohledně dalších podmínek odkazuje soud na články 1.2, 2.1, 2.2, 3.2 a 8.1 smluvních podmínek zmíněné výše v odst. 6.

9. Z karty zákazníka ze dne 18. 7. 2015 soud zjistil, že žalovaná uvedla celkové příjmy domácnosti 18 000 Kč a celkové výdaje 9 800 Kč a jako použitelný příjem 8 200 Kč.

10. Z přehledu plateb k oběma smlouvám o půjčce předložených žalobcem soud zjistil, že žalovaná uhradil žalobci 1 500 Kč (30. 4. 2015), 2 400 Kč (2 400 Kč), 2 000 Kč (13. 8. 2015), 3 600 Kč (12. 10. 2015), 2 700 Kč (14. 12. 2015), 1 000 Kč (12. 4. 2016), 1 000 Kč (13. 10. 2016), 200 Kč (25. 5. 2017), 500 Kč (19. 6. 2017), 200 Kč (7. 7. 2017), 500 Kč (18. 7. 2017), 500 Kč (24. 7. 2017), 800 Kč (7. 9. 2017), 500 Kč (16. 2. 2018), 500 Kč (12. 3. 2018), 500 Kč (28. 5. 2018), 500 Kč (18. 6. 2018), 500 Kč (9. 7. 2018), 500 Kč (17. 7. 2018), 500 Kč (23. 8. 2018), 500 Kč (27. 9. 2018), 250 Kč (22. 10. 2018), 500 Kč (17. 10. 2019), 500 Kč (22. 11. 2016), 500 Kč (29. 3. 2018), 500 Kč (10. 1. 2019), 500 Kč (18. 9. 2018), 1 200 Kč (13. 6. 2015), 1 200 Kč (11. 7. 2015), 3 600 Kč (19. 9. 2015), 2 700 Kč (14. 11. 2015). Na dluh ze smlouvy o půjčce ze dne 24. 4. 2015 celkem 14 150 Kč a ze smlouvy o půjčce ze dne 18. 7. 2015 uhradila žalovaná celkem 18 200 Kč.

11. Z přípisu ze dne 7. 5. 2020 označeném jako výzva k plnění adresovaném žalované soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě pohledávek v celkové výši 38 212,87 Kč, a to nejpozději do 14. 5. 2020, z titulu nezaplacení dluhů z první a druhé smlouvy o půjčce, s poučením o možném vymáhání dluhů soudní cestou.

12. Podle listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 právní předchůdce žalobce informoval žalovanou o postoupení pohledávek z obou smluv o půjčce na žalobce.

13. Ze zprávy o vývoji finančního trhu v roce 2015 z června 2016, zpracované Ministerstvem financí ČR, dostupné na https://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Zprava_2015_Zprava-o-vyvoji-financniho-trhu-v-roce-2015_v2.pdf, na str. 26, soud zjistil, že sazba RPSN (ukazatel zahrnující úrok a další náklady na úvěr) z úvěrů poskytnutých bankami na spotřebu činila v roce 2015 v průměru 13,9 % (měsíc duben) a 13,3 % (měsíc července).

14. Soud dále zjistil z dokumentu Tabulka B2 .1.2: Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami rezidentům ČR - stavy obchodů (%), číslo uk. 6, Domácnosti a NISD (S.14+S.15), dostupné na webu České národní banky, www.cnb.cz), že průměrná úroková sazba u úvěrů na spotřebu se splatností od 1 roku do 5 let činila 14,95 % (duben 2015), 14,69 % (červenec 2015).

15. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu s § 132 o. s. ř., a po právním posouzení dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

16. Jelikož obě smlouvy o půjčce byly uzavřeny před 1. 1. 2014, tedy před dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen„ o. z.“, uplatní se na právní poměry vzniklé z těchto smluv, včetně práv z jejich porušení, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen„ obč. zák.“. Na smlouvu o postoupení pohledávek uzavřené po 1. 1. 2014 se uplatní již režim zákona č. 89/2012 Sb. (srov. § 3028 odst. 3 o. z.).

17. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

18. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

19. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

20. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

21. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

22. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

23. Žalovaná pohledávka byla na žalobce postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. a žalované toto postoupení bylo oznámeno dne 6. 12. 2019.

24. Po právní stránce dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou dne 24. 4. 2015 a dne 18. 7. 2015 dvě smlouvy o půjčce podle § 657 a násl. obč. zák., které jakožto reálné kontrakty vznikají až předáním předmětu půjčky, k čemuž došlo téhož dne. Žalované byla poskytnuta částka 10 000 Kč (první smlouva o půjčce), přičemž se zavázala ji splatit s poplatky v celkové výši 7 400 Kč spočívajími z úroku ve výši 1 400 Kč (úrok ve výši 23,72 % ročně) a poplatku za administrativní výdaje ve výši 2 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, a to v 58 měsíčních hotovostních splátkách ve výši 300 Kč, do 3. 6. 2016. Žalovaná žalobci uhradila na tento dluh částku 14 150 Kč.

25. Dále byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč (druhá smlouva o půjčce), kterou se žalovaná zavázala zaplatit včetně poplatků v celkové výši 14 800 Kč spočívajícími v poplatku za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, úroku ve výši 2 800 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč, a to v 58 měsíčních splátkách ve výši 600 Kč, do 27. 8. 2016. Žalovaná žalobci uhradila na tento dluh částku 18 200 Kč.

26. Soud se nejprve zabýval platností ujednání v článku 2.1 obou smluv o půjčce v písm. a) administrativní poplatky a c) poplatek za hotovostní inkaso, a obě ujednání shledal za absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 obč. zák. ve spojení s § 39 obč. zák. U první smlouvy o půjčce tvoří tyto poplatky celkem 6 000 Kč (tedy 60 % jistiny) a u druhé smlouvy o půjčce celkem 12 000 Kč (také 60 % jistiny). Podle soudu je nutné přihlížet k okolnostem, za kterých byly smlouvy uzavřeny. Tedy že se jednalo o nebankovní půjčku s vyšším rizikem, nicméně příjmy a výdaje žalované poukazovaly na schopnost žalované půjčky splácet (což také činila), proto také sjednaný úrok ve výši 23,72 % byl o třetinu vyšší než průměrný úrok u obdobných úvěrů poskytovaných bankami (kolem 15 %), který v sobě také zahrnuje komenzaci za poskytnuté peníze. Sjednaná výše RPSN (roční procentní sazba nákladů na úvěr), která v sobě zahrnuje úrok a další náklady byla ve výši 75,72 %, tedy několikanásobně převyšovala průměrnou výši RPSN u bankovních spotřebitelských půjček v tomto roce (kolem 14 %). Nutno přihlédnout také k tomu, že žalovaná splátky z obou smluv hradila i paralelně, tudíž zde nemohly vzniknout dvojnásobné náklady, pokud se jednalo o jediný úkon při výběru těchto splátek. Ostatně převážně na právním předchůdci žalobce jako na podnikateli bylo stanovit si efektivní výběr jednotlivých splátek. Z výše uvedených důvodů jsou tyto sjednané poplatky zjevně nepřiměřené, zakrývají v sobě další úplatu za poskytnuté peníze (úrok), a soud považuje obě tato ujednání za rozporné s dobrými mravy a v důsledku toho za absolutně neplatné podle § 39 obč. zák., přičemž přihlédnuto k okolnostem uzavření obou smluv o půjčce lze dospět k tomu, že se jedná o oddělitelnou část obou smluv, tudíž podle § 41 obč. zák. jsou obě smlouvy absolutně neplatné toliko v této části (k tomu srov. také rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

27. Jelikož jsou ujednání v článku 2.1 písm. a) a c) obou smluv absolutně neplatné, žalovaná neměla povinnost hradit dva poplatky za administrativní činnost a dva poplatky za hotovostní inkaso splátek a žalobci nevznikl ani nárok na uhrazení těchto částek.

28. V řízení bylo dále zjištěno, že žalovaná na první smlouvu o půjčce uhradila částku 14 150 Kč a na druhou smlouvu o půjčce částku 18 200 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost části ujednání o poplatcích, nebyla žalovaná povinna hradit u první smlouvy o půjčce poplatky ve výši 6 000 Kč, ale pouze jistinu ve výši 10 000 Kč a úrok ve výši 1 400 Kč a u druhé smlouvy o půjčce nebyla povinna hradit poplatky ve výši 12 000 Kč, ale pouze jistinu ve výši 20 000 Kč a úrok ve výši 2 800 Kč. Žalovaná dluh v celkové výši 11 400 Kč vzniklý z první smlouvy o půjčce uhradila v souladu s § 559 obč. zák. řádně a včas a dluh tudíž zanikl. Dlužnou částku z druhé smlouvy o půjčce (s připočtením zbytku částky z první smlouvy o půjčce) uhradila žalovaná pouze částečně ve výši 20 950 Kč a ocitla se v prodlení podle § 517 obč. zák. ohledně zbylé dlužné částky 1 850 Kč. Soud proto přiznal žalobci tuto částku a úroky z prodlení podle § 517 odst. 2 obč. zák. určené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a sjednaný úrok ve výši 23,72 % ročně z této částky.

29. Na základě výše uvedeného proto soud uložil žalované zaplatit žalobci částku ve výši 1 850 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 850 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 1 850 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení (výrok I.), dále žalobu zamítl v části ohledně nároku žalobce ohledně zbylé části jistiny z druhé smlouvy o půjčce ve výši 14 750 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10 074,10 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 398,90 Kč, úroku v zákonné výši 10 % ročně z částky 10 933,88 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % z částky 10 933,88 Kč (výrok II.).

30. Dále soud zamítl nárok žalobce z první smlouvy o půjčce ze dne 24. 4. 2015 na zaplacení zbylé jistiny 3 250 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 112,70 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 713,08 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 503,09 od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 2 503,09 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení (výrok II.).

31. Výrok III. o nákladech se opírá o § 142 odst. 2 o. s. ř. Předmětem řízení byla částka ve výši 19 850 Kč s příslušenstvím a žalobce byl úspěšný co do částky 1 850 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a nespěšný co do částky 18 000 Kč s příslušenstvím (výrok II.). Žalobce byl proto úspěšný v 9,3 % předmětu řízení a v 90,7 % neúspěšný. Procesně úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly, proto jí nebyly ani přiznány.

32. Lhůtu k plnění v délce tří dnů stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.