52 C 257/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Štarkem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Anonymizováno , narozený dne Anonymizováno bytem Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení 16 434 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 16 434 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 434 Kč od 9. 2. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 9. 11. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit částku 16 434 Kč s příslušenstvím a k náhradě nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tak, že s žalovaným uzavřel smlouvu o modulárním autopojištění včetně pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla, v níž se žalobce se zavázal poskytnout oprávněné osobě plnění v případě, že nastane příslušnými právními předpisy předvídaná pojistná událost, z níž vznikne škoda, za kterou odpovídá žalovaný. Žalovanému potom na základě smlouvy vznikla povinnost hradit sjednané měsíční pojistné ve výši 2 587 Kč. Žalovaný ale svoji smluvní povinnost řádně a včas neplnil a na pojistném dluží žalovanému částku, která je předmětem tohoto řízení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. (účastníci s tímto postupem souhlasili za použití § 101 odst. 4 o.s.ř.).

4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:

5. Z pojistné smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 29. 6. 2022 soud zjistil, že mezi účastníky vznikl smluvní vztah, jehož předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovanému z ní mimo jiné vyplývala povinnost zaplatit měsíční pojistné ve výši 2 587 Kč.

6. Z předpisů pojistného a z oznámení o zániku pojistné smlouvy z 8. 2. 2023 soud zjistil, že žalovaný nezaplatil sjednané pojistné a za období od 29. 7. 2022 do 8. 2. 2023, kdy došlo k ukončení pojistné smlouvy, dluží na pojistném částku 16 384 Kč a dále poplatek za zaslání upomínky ve výši 50 Kč.

7. Z písemné upomínky ze dne 2. 2. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby ze strany žalobce na existenci dlužné částky upomenut a byl vyzván k jejímu zaplacení.

8. Žalovaný žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, resp. nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, jež by případně prokazovaly, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, byl z hlediska hmotně právního nedůvodný.

9. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. Soud učinil tento skutkový závěr: Mezi účastníky v období od 29. 7. 2022 do 8. 2. 2023 trval pojistný vztah z pojistné smlouvy, avšak žalovaný za toto období neuhradil řádně a včas pojistné.

10. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“).

11. V dané věci dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi účastníky byla dne 29. 6. 2022 platně uzavřena pojistná smlouva (§ 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. a § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb.). Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit měsíční pojistné ve výši 2 587 Kč. Povinnost dokázat, že žalovaný uhradil pojištění, bylo na straně žalovaného, který však zůstal ve sporu neaktivní a netvrdil ani neprokazoval žádné rozhodné skutečnosti. Za období od 29. 7. 2022 do 8. 2. 2023, kdy došlo k ukončení smlouvy, nezaplatil ničeho. Žalobce má proto nárok na pojistné odpovídající době, po kterou žalovaný pojistné neplatil, a to ve výši 16 384 Kč (§ 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.) a dále na 50 Kč představující poplatek za odeslání upomínky, celkem tedy 16 434 Kč. S ohledem na to, že se žalovaný dostal dnem následujícím po ukončení pojistné smlouvy do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobce nárok i na úrok z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění), a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce tří dnů.

12. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Účelně vynaložené náklady procesně úspěšného žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 1 000 Kč a v odměně advokáta. Soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“). Hodnota jednoho úkonu právní služby v daném případě dle § 14b AT činí 300 Kč, žalobce má vedle toho za každý úkon právní služby nárok i na režijní paušál po 100 Kč. Zástupce žalobce v řízení učinil tři úkony právní služby – přípravu a převzetí zastoupení, výzvu k plnění a písemné podání ve věci. Výše DPH v daném případě činí 252 Kč. Celkové náklady žalobce tedy činí 2 452 Kč a žalovaný je povinen zaplatit je přímo k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

13. Výrok pod bodem III. plyne z ustanovení položky 2 odst. 2 a položky 1 odst. 1 písm. b) přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, když ve věci nebyl vydán platební rozkaz, pročež bylo na místě poplatek doměřit. Soud tak učinil konečným rozhodnutím podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích, když současně tento doplatek již zohlednil ve výroku podle bodu II. tohoto rozsudku. Lhůta i zde byla stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.