52 C 269/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Štarkem ve věci žalobce: Anonymizováno , IČO: Anonymizováno sídlem Anonymizováno , Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 32 704 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje ohledně částky 2 782 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 2 782 Kč od 16. 6. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcia. částku 29 992 Kč,b. zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 24 035 Kč za dobu od 16. 6. 2020 do zaplacení,c. zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 887 Kč za dobu od 1. 9. 2020 do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 209 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí. Žalobou podanou na soud dne 27. 7. 2020 se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 32 704 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná na základě nájemní smlouvy užívala byt č. , hodnota, v domě na , adresa, , jehož vlastníkem je žalobce. Mezi účastníky trval do 19. 3. 2018 nájemní vztah, který skončil výpovědí ze strany žalobce. Žalovaná však předmětný byt užívala i nadále, bez právního důvodu. V období od února 2019 do srpna 2019 se tak bezdůvodně obohatila na úkor žalobce o částku, která je předmětem tohoto sporu, kdy částka 24 035 Kč představuje cenu obvyklého nájemného za rozhodné období a částka 8 669 Kč úhrady za služby spojené s užíváním bytu.Žalovaná se k podané žalobě, která jí byla doručena, nevyjádřila.Podáním doručeným soudu dne 7. 5. 2025 vzal žalobce žalobu za žalovanou částečně zpět, a to ohledně jistiny ve výši 2 782 Kč a úroků z prodlení z této částky od 16. 6. 2020 do zaplacení.Podle ustanovení § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Případný nesouhlas žalované se zpětvzetím žaloby není dle ustanovení § 96 odst. 3 a 4 občanského soudního řádu účinný, neboť ke zpětvzetí žaloby došlo dříve, než začalo jednání. Soud tedy řízení v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil (výrok I.).Žalobci se podle § 6a ve spojení s § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích nevrací z účtu Městského soud v Brně soudní poplatek, neboť řízení sice bylo částečně zastaveno před prvním jednáním ve věci, ale po snížení o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, nezbývá žádná částka k vrácení.Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili).Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je vlastníkem domu v , adresa, a v tomto domě je umístěn předmětný byt.Z nájemní smlouvy ze dne 3. 12. 2015 soud zjistil, že žalovaná dlouhodobě užívala byt č. , hodnota, ve výše specifikovaném domě. Nájemní vztah mezi účastníky skončil výpovědí dne 19. 3. 2018 (výpověď z nájmu bytu z 5. 3. 20148). Žalovaná však předmětný byt užívala nadále.Z evidenčního listu pro rok 2019 soud zjistil, že měsíční nájemné v předmětném bytě činilo 4 807 Kč, které žalovaná v období od února 2019 do července 2019 neplnila a vznikl jí dluh ve výši 24 035 Kč, jak plyne z upomínky z 9. 6. 2020, kdy splatnost byla stanovena na 19. 6. 2020. Z vyúčtovávání služeb poskytovaných v souvislosti s užíváním bytu za rok 2019 soud zjistil, že žalovaná spotřebovala služby za celkovou cenu 7 447 Kč a na zálohách zaplatila 1 560 Kč, celkem tedy na těchto úhradách dluží částku 5 887 Kč, kdy splatnost částky nastala 31. 8. 2020.Žalobce žalovanou opakovaně upomínal na existenci dluhu a vyzval ji k jeho úhradě.Žalovaná žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradila, přesto, že byla ze strany žalobce k zaplacení dluhu vyzvána. Žalovaná nijak v řízení neprokázala (povinnost důkazní byla v tomto případě na její straně), že by tuto svoji povinnost splnila. Žalovaná netvrdila ani nedoložila jiné skutečnosti, jež by případně prokazovaly, že nárok uplatněný vůči ní žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný.Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.Žalovaná v období od února 2019 do srpna 2019 užívala předmětný byt bez právního důvodu a obohatila se tak o částku 29 992 Kč, která odpovídá běžnému nájemnému za předmětný byt v celkové výši 24 035 Kč a úhradám za služby s užíváním bytu spojenými v celkové výši 5 887 Kč.Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“). Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2295 občanského zákoníku má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná, ačkoliv jí proto nesvědčil žádný právní důvod, užívala v období od února 2019 do srpna 2019 byt č. , hodnota, v domě na , adresa, a obohatila se tak o 29 992 Kč. Proto soud žalobě vyhověl (výrok II.) a zavázal žalovanou, aby zaplatila žalobci toto plnění v celkové výši 29 992 Kč. Správnost stanovené výše bezdůvodného obohacení žalovaná nijak nerozporovala.Protože žalovaná svůj dluh řádně a včas nesplnila (byla žalobcem vyzvána k zaplacení), dostala se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto i tomuto požadavku žalobce vyhověl a přiznal mu vůči žalované právo na zaplacení příslušenství z bezdůvodného obohacení a rovněž z ceny služeb poskytnutých žalované v souvislosti s užíváním bytu, jak se podrobněji podává z výroku

II. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. v trvání tří dnů.O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci úspěšný, soud proto žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 309 Kč a paušálními náklady žalobce dle ustanovení § 151 odst. 3 občanského soudního řádu v celkové výši 900 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za tři úkony po 300 Kč dle § 1 odst. 3 této vyhlášky. Celkem tedy náklady žalobce činí 2 209 Kč.