52 C 27/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Štarkem ve věci manželka: ; celé jméno manžela, narozená dne datum bytem adresa manžela a manžela zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa, obec proti manžel: ; celé jméno manžela, narozený dne datum bytem adresa manžela a manžela o rozvod manželství

I. Manželství manželky jménem celé jméno manžela, roz. příjmení, datum narození a manžela jménem celé jméno manžela, datum narození, uzavřené dne datum v anonymizováno ve země, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manželka se návrhem doručeným soudu dne 4. 2. 2021 domáhala rozvodu manželství. V žalobě uvedla, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum v anonymizováno. Z manželství se narodila nezl. dcera jméno příjmení, jejíž poměry pro dobu po rozvodu byly upraveny rozhodnutím Městského soudu v Brně č. j. 82 Nc 2/2021-69. Manželství bylo uzavřeno z citové náklonnosti, zpočátku bylo harmonické, ale po narození dcery a nastoupení manželky do práce začali mít účastníci neshody, manžel začal ve větší míře konzumovat alkohol. V roce 2020 vyústily neshody k ukončení vedení rodinné domácnosti. Manželství již není možno zachránit, neplní žádnou ze svých funkcí a je hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Manžel s návrhem zcela souhlasil. Cizí prvek je v řešené věci dán tím, že manželka je státním občanem Slovenské republiky a manžel státním občanem Kolumbie. Pravomoc českých soudů se odvíjí od čl. 3 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti. V souladu s ust. § 50 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém soud aplikoval české hmotné právo. Vzhledem ke skutečnosti, že se oba účastníci řízení po jednání dne 8. 2. 2022 v příloze k protokolu o jednání vzdali práva odvolání, postupoval soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. a v rozsudku uvedl toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V daném případě dospěl soud k závěru, že byly naplněny podmínky § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ OZ“), pro rozvod manželství. Manželství účastníků uzavřené dne datum v anonymizováno (oddací list), je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, účastníci spolu nežijí, jedná se o formální svazek, který neplní své společenské funkce, když na počátku roku 2020 účastníci ukončili společné soužití, když docházelo k neshodám a zvětšujícím se rozporům (což se podává z účastnických výslechů účastníků). Příčiny rozvratu spatřuje soud zejména v odlišném přístupu k vzájemnému soužití, které narušovaly hádky, alkohol a náznaky násilí mezi manžely. Soud přitom dospěl i na základě zprávy orgánu sociálně právní ochrany dítěte k závěru, že rozvod nezpůsobí zhoršení v poměrech nezletilé, které byly pravomocně upraveny řízením vedeným u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 82 Nc 2/2021-69. Soud proto žalobě výrokem I. vyhověl a manželství účastníků rozvedl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto výrokem II. ve smyslu ust. § 23 ZZŘ, podle kterého v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení, náhradu lze přiznat toliko, odůvodňují-li to okolnosti případu. Předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení v projednávané věci splněny nebyly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Účastníkům však toto právo nepřísluší, neboť se jej vzdali. Podle ust. § 759 OZ manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.