52 C 88/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem senátu Mgr. Jiřím Štarkem ve věci žalobce: ; a) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce , země zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; 1. právnická osoba , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí,

I. Zamítá se návrh, aby z výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí, vedeného oprávněným [právnická osoba], se sídlem [adresa], [příjmení] [osobní údaje žalovaného] proti povinnému [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] dle pověření Městského soudu v Brně ze dne 7.2.2020, č.j. 103 EXE 188/2020-13 byly vyloučeny tyto movité věci: 1 – ŠKODA OCTAVIA, rok výroby: 2014, barva: červená, VIN: [anonymizováno], značka ŠKODA Obch.ozn. OCTAVIA, r.z. [anonymizováno].

II. Zamítá se návrh, aby bylo určeno, že kupní smlouva uzavřená mez [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], jako prodávajícím a [jméno] [příjmení], [rodné číslo], trvale bytem [adresa žalobce], [země], jako kupujícím dne 23.12.2019, jejímž předmětem byl prodej vozu Škoda Octavia, r.v. 2014, VIN: [anonymizováno], [registrační značka], není vůči [právnická osoba], a.s., IČ: [osobní údaje žalovaného], se sídlem [adresa], právně účinná.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení o žalobě částku, 35.114,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta se sídlem [adresa].

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení o vzájemném návrhu částku, 5.566 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 3.6.2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by z výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí, vedeného oprávněným [právnická osoba], [příjmení] [osobní údaje žalovaného] proti povinnému [právnická osoba], [IČO] dle pověření Městského soudu v Brně ze dne 7.2.2020, č.j. 103 EXE 188/2020-13 bylo vyloučeno vozidlo Škoda Octavia r.z. [anonymizováno]. Žalobu odůvodnil tím, že soudním exekutorem Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] je vedena na základě uvedeného usnesení exekuce proti povinnému [právnická osoba] Dne 5.3.2020 provedl vykonavatel soudního exekutora soupis movitých věcí, do nějž zahrnul i majetek navrhovatele, a to pod položkou č. 1 uvedené vozidlo Škoda Octavia, r.z. [anonymizováno]. Uvedená movitá věc však není ve vlastnictví povinného, [právnická osoba] s.r.o., ale ve vlastnictví žalobce. Ten ji nabyl na základě kupní smlouvy z 23.12.2019 za cenu 105.000 Kč vč. DPH, kterou uhradil při podpisu smlouvy. Vlastnické právo přešlo za obvyklých podmínek. Podle smlouvy přešlo vlastnické právo úhradou kupní ceny dne 23.12.2019. Žalobce podal dne 14.4.2020 návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Soudní exekutor však tomuto návrhu nevyhověl s tím, že vlastnické právo povinného nebylo vyvráceno, když předložená listina není úředně ověřena a lze mít za to, že mohla být sepsána povinným po vzniku generálního inhibitoria, rovněž nedošlo k přepisu vlastníka předmětného vozidla. Žalobce má za to, že ověřovat lze pouze podpisy, nikoli listiny, neexistuje však zákonná povinnost ověřovat podpis na kupní smlouvě k vozidlu. To nevyžaduje ani registr silničních vozidel a není to ani obvyklý postup. Přepis má pouze administrativní charakter, nemá vliv na převod vlastnického práva. Výkon rozhodnutí tedy postihuje movité věci, ke kterým má žalobce výhradní vlastnické právo, které nepřipouští výkon rozhodnutí.

2. Žalovaný se bránil tím, že předmětná kupní smlouva je antedatována a byla uzavřena až po nařízení exekuce a vzniku generálního inhibitoria. Smlouva je pouze předstíraný právní úkon, jehož základem bylo vyhnout se exekuci Dovozoval to z časové blízkosti mezi nařízením exekuce a datem na smlouvě. Dále ze skutečnosti, že žalobci nesvědčí k jeho tvrzenému vlastnictví zápis v technickém průkazu. Poukázal přitom na judikaturu, podle níž se údaje ve veřejné listině – v technickém průkazu – považují za pravdivé, není-li prokázán opak. Dále poukázal na to, že žalobci nesvědčí ani zápis v evidenci vozidel. Žalobce, ani [právnická osoba] s.r.o. o zápis změn v evidenci vozidel ani nepožádali. Žádost o zápis změny vlastníka má být přitom dle zákona podána do 10 dnů od převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu. Žalobu navrhl zamítnout. Žalovaný dále vznesl vzájemný návrh na určení, že kupní smlouva uzavřená mez [právnická osoba], [IČO], jako prodávajícím a žalobcem dne 23.12.2019, jejímž předmětem byl prodej vozu Škoda Octavia, r.z.: [anonymizováno], není vůči společnosti žalovanému právně účinná. Vzájemný návrh odůvodnil tím, že byla naplněna skutková podstata zkracujícího právního jednání i skutková podstata mrhání majetkem. Co se týče mrhání majetkem, úkon byl učiněn méně než rok před podáním vzájemného návrhu. Vozidlo bylo prodáno pod cenou. Při nedůvodně nízké ceně musel žalobce poznat, že na straně dlužníka se jedná o mrhání majetkem ke škodě ostatních věřitelů. Vzhledem ke značnému rozsahu trhu s ojetými vozy Škoda Octavia je zjištění obvyklé ceny prodávaného vozu otázkou jedné minuty hledání na internetu. Zároveň byla naplněna skutková podstata zkracujícího jednání, neboť z majetku dlužníka byl vyveden pod cenou vůz v hodnotě min. 150.000 Kč, kupní cena inkasovaná podle smlouvy nerozšířila peníze na účtu či hotovost dlužníka, které by byly exekučně postiženy. Při zvážení toho, že kupní cena byla alespoň o 30% nižší, že nebyl učiněn přepis v registru vozidel, musel by být každé osobě průměrného rozumu a znalostí v postavení kupujícího zřejmé, že [právnická osoba] má v úmyslu zkrátit věřitele. Z důvodu nepřiměřeně nízké kupní ceny musel být žalobci znám úmysl [právnická osoba] zkrátit věřitele. Jaký je totiž jiný význam toho, že dlužník prodá pod cenou svůj bonitní majetek. Kupní smlouva byla uzavřena v době, kdy měl žalovaný vykonatelnou pohledávku.

3. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

4. Rozsudek Městského soudu v Brně č.j. 238 C 14/2014-94 z 20.1.2017, pravomocný dne 15.1.2019 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně č.j. 47 Co 136/2017-144 z 11.1.2018, pravomocným dne 15.1.2019 (oba ze spisu Městského soudu v Brně 103 EXE 188/2020) potvrzují, že žalovaný měl od 15.1.2019 vykonatelnou pohledávku ve výši 239.544 Kč s příslušenstvím vůči [právnická osoba] s.r.o. Exekuční návrh z 3.2.2020 ve spojení s pověřením soudního exekutora z 7.2.2020 (z téhož spisu) potvrzuje, že žalovaný podal návrh na exekuční vymáhání nesplněné části uvedené pohledávky ve výši 99.534 Kč s příslušenstvím, přičemž provedením exekuce podle uvedených rozsudků 238 C 14/2014-94 a 47 Co 136/2017-144 byl pověřen Mgr. et Ing. Jiří Prošek, Exekutorský úřad Plzeň – město, který vede exekuci pod sp.zn. 134 EX 509/20. Z usnesení soudního exekutora Mgr. Ing. Jiřího Proška č.j. 134 EX 00509/20-087 z 29.4.2020 se podává, že exekutor dne 5.3.2020 podle ust. § 327a o.s.ř. sepsal pod položkou č. 1 movitou věc - ŠKODA OCTAVIA, rok výroby: 2014, barva: červená, VIN: [anonymizováno], značka ŠKODA, obch.ozn. OCTAVIA, r.z. (dále předmětné vozidlo). Tatáž listina potvrzuje, že žalobce se návrhem z 14.4.2020 domáhal vyloučení předmětného vozidla ze soupisu, což odůvodnil tím, že předmětné vozidlo je v jeho vlastnictví a navrhoval doložit kupní smlouvou z 23.12.2019 Soudní exekutor dospěl k závěru, že vlastnické právo povinného nebylo vyvráceno, když kupní smlouva není úředně ověřena a mohla být sepsána po vzniku generálního inhibitoria nebo dokonce speciálního inhibitoria, za účelem vyhnout se exekuci, čemuž nasvědčuje i skutečnost, že dosud nedošlo k přepisu vozidla. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že předmětné vozidlo je stále v registru vozidel evidováno na původního vlastníka, [právnická osoba] s.r.o.

5. Soud hodnotil shora uvedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že jsou způsobilým podkladem soudního rozhodnutí. Jedná se převážně o úřední rozhodnutí, popř. podání v exekučním řízení, vůči nimž nebylo ze strany účastníků ničeho namítáno.

6. Jiná situace nastala v případě smlouvy o prodeji motorového vozidla datované 23.12.2019. Žalobce touto listinou navrhoval prokázat existenci svého vlastnického práva k předmětnému vozidlu. Jako strana prodávající je v ní uvedena [právnická osoba], s.r.o., jako strana kupující žalobce. Předmětné vozidlo mělo podle smlouvy najeto 311100 km, mělo mít drobné oděrky, škrábance, únik oleje, vadnou spojku. Zároveň podle smlouvy byla provedena zkušební jízda. Dle čl. IV měla cena činit 105.000 Kč vč. DPH, která měla být zaplacena při podpisu smlouvy. Nahlášení změn v evidenci vozidel měl zajistit na svůj náklad kupující. Vlastnické právo mělo přejít zaplacením kupní ceny.

7. Žalovaný tuto listinu rozporoval. Bylo tedy na žalobci, aby v souladu s ust. § 565 o.z. prokázal její pravost a správnost. Jednalo se totiž o soukromou listinu, která byla použita proti jiné osobě, než která ji podepsala. Žalobce k tomuto navrhnul znalecký posudek, avšak přes poučení soudu nezaplatil zálohu na jeho provedení. Znalecký posudek proto nebyl proveden a soud skutečnosti podávající se ze smlouvy nemá za prokázané.

8. Žalobce dále navrhnul k prokázání svých tvrzení výslech svědka [jméno] [příjmení]. Nesdělil však soudu dostatečné údaje k tomu, aby svědek mohl být předvolán k jednání a vyslechnut. Na adrese sdělené žalobcem se navrhovaný svědek zjevně nezdržuje, poštu si nepřebírá ani na adresách společností, v nichž figuruje podle obchodního rejstříku a nepodařilo se mu doručit ani na adresu trvalého pobytu na Slovensku, kterou soud zjistil dotazem u příslušného orgánu Slovenské republiky podle Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech z 29. 10. 1992. Pokud – jak uvádí žalobce – navrhovaný svědek působí v ČR, ale adresu tu nemá, nebylo by v souladu se zásadou hospodárnosti opakovat neúspěšné pokusy o doručení a prodlužovat tak řízení.

9. Dále žalobce k prokázání svých tvrzení navrhnul svůj výslech, s kterým však poté nesouhlasil. Výslech proto proveden nebyl.

10. K hodnotě vozidla v době tvrzeného prodeje žalovaný předložil sjetiny inzertních serverů obsahující nabídky odpovídají vozidlu Škoda Octavia, r.v. 2015, určenému podle sjetiny VIN Decoder. Žalobce proti těmto listinám namítal, že z nich nemůže být hodnota vozu zjištěna, pokud není znám jeho stav, údržba, zda bylo bouráno, atd. Soud této námitce přisvědčil a závěr o hodnotě vozidla z těchto listin nečinil, zvlášť když se neshodují ani v roce výroby, který je uveden v rozhodnutí 134 EX 00509/20-087.

11. Soud ve věci návrhu na vyloučení z exekuce aplikoval zejména následující zákonná ustanovení:

12. Podle ust. § 267 o.s.ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.

13. Po podřazení zjištěného skutkového stavu citovanému zákonnému ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

14. Účelem vylučovací žaloby je poskytnout právní ochranu osobám, které mají k majetku, jenž byl postižen exekucí, takové právo, které nepřipouští, aby nařízený výkon rozhodnutí (exekuce) byl proveden a aby se tak postižený majetek stal zdrojem pro uspokojení oprávněného. Typicky je takovým právem právo vlastnické. Aktivně legitimována je k podání vylučovací žaloby osoba odlišná od oprávněného i povinného, jejíž věc byla postižena exekucí. V řízení o vylučovací žalobě musí prokázat existenci práva k postižené věci, které exekuci nepřipouští. Pasivně legitimován je oprávněný v exekučním řízení.

15. Žalobce je osobou odlišnou od účastníků exekučního řízení 103 EX 00509/20-087. Zároveň tvrdí, že mu svědčí vlastnické právo k movité věci exekucí postižené, a to předmětnému vozidlu Škoda r.z. [anonymizováno]. Bylo tedy na něm, aby v řízení proti oprávněnému z exekučního řízení prokázal, že mu vlastnické právo k předmětnému vozidlo skutečně svědčí.

16. Žalobce ale toto procesní břemeno neunesl.

17. Jak již bylo uvedeno výše, soud ze smlouvy datované 23.12.2019 neučinil závěr o přechodu vlastnictví k předmětnému vozidlu ze [právnická osoba] s.r.o. na žalobce.

18. Jako vlastník vozidla je v evidenci vozidel stále evidována [právnická osoba] s.r.o., povinný v exekučním řízení 103 EX 00509/20 Ani žalobce, ani [právnická osoba] s.r.o. neučinili kroky k přepisu vozidla.

19. Dlouhodobě ustálená judikatura (rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 1463/11, II. ÚS 561/12, III. ÚS 812/06, rozhodnutí Nejvyššího soudu 31 Cdo 1330/2020) dovozuje, že otázku vlastnických práv k vozidlu lze určit rychle a jednoduše, neboť vlastnictví k vozidlu podléhá registraci příslušnými orgány státu a je prokazováno veřejnou listinou (technickým průkazem, osvědčením o registraci vozidla).

20. Pokud tedy žalobce neprokázal vlastnictví vozidla a v registru vozidel je jako vlastník zapsána [právnická osoba] s.r.o., nelze dovodit, že by mu příslušelo právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí.

21. Žaloba tak nemůže být důvodná.

22. Pro úplnost je třeba dodat, že lhůta dle § 68 odst. 4 e.ř. má význam pouze pro exekuční řízení (Kasíková, M. a kol., Exekuční řád. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 487 – 492), soud se jejím zachováním proto nezabýval.

23. Soud tedy žalobu zamítnul.

24. Dále se soud zabýval vzájemným návrhem žalovaného.

25. Soud v řízení o vzájemném návrhu aplikoval zejména následující zákonná ustanovení:

26. Podle ust. § 589 o.z. zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. (2) Neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

27. Podle ust. § 590 o.z. věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, a) které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám, b) kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit, nebo c) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel. (2) Věřitel se může dovolat neúčinnosti kupní nebo směnné smlouvy uzavřené v posledním roce, musela-li druhá strana poznat v dlužníkově jednání mrhání majetkem, kterým je dlužníkův věřitel zkracován.

28. Po podřazení zjištěného skutkového stavu citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že vzájemný návrh není důvodný.

29. Žalovaný byl k podání vzájemného návrhu – odpůrčí žaloby aktivně legitimován, když měl vůči dlužníkovi – [právnická osoba] s.r.o. vykonatelnou pohledávku, a to na základě rozsudku Městského soudu v Brně 238 C 14/2014-94. Pasivní legitimace žalobce se odvíjí od toho, že má být osobou, vůči níž mělo jednání dlužníka směřovat, a měla z něj mít prospěch.

30. Vzájemný návrh byl podán před uplynutím jednoho roku od data tvrzeného odporovaného úkonu, byl tedy podán včas ve smyslu ust. § 590 o.z.

31. Je však třeba poukázat na to, že nelze namítat relativní neúčinnost nicotného úkonu. Pokud by účelem uzavření smlouvy datované 23.12.2019 nebylo vozidlo skutečně převést, ale zkrátit věřitele, jednalo by se o simulované právní jednání. Takový úkon je nicotným (§ 551 o.z.) a nepřihlíží se k němu (§ 554 o.z.). Jestliže tedy žalovaný uvádí, že kupní smlouva je pouze předstíraný právní úkon, jehož základem bylo vyhnout se exekuci, nemůže být již na podkladě tohoto tvrzení návrh na určení relativní neúčinnosti úspěšný.

32. Tím spíše v situaci, kdy soud v řízení o žalobě nedospěl k závěru, že by žalobci svědčilo vlastnické právo k předmětnému vozidlu. Pokud není prokázáno nabytí předmětného vozidla žalobcem, nemá smysl ani uvažovat o relativní neúčinnosti tvrzeného nabývacího titulu.

33. Soud proto vzájemný návrh výrokem II. zamítnul.

34. Dále se soud zabýval otázkou náhrady nákladů řízení. Z hlediska procesního je třeba odlišovat náklady řízení o žalobě a náklady řízení o vzájemném návrhu, když se jedná o dvě různé věci. Žalovaný vzájemným návrhem uplatnil samostatný procesní nárok, vzájemný nárok zakládá procesní a hmotněprávní účinky stejně jako žaloba. I z hlediska náhrady nákladů řízení je třeba jej posuzovat samostatně.

35. Co se týče náhrady nákladů řízení o žalobě (výrok III.), byl procesně zcela úspěšný žalovaný a podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Ty sestávají z nákladů právního zastoupení. Zástupce žalovaného učinil v řízení 5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (AT), a to přípravu a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci, 3x účast na jednání. Za každý z těchto úkonů právní služby mu náleží odměna dle § 8 AT ve výši 1.500 Kč + režijní paušál 300 Kč (§ 13 AT). Dále má nárok na náhradu cestovného za tři cesty z Kynšperka nad Ohří do Brna a zpět vozem Suparu Forester 2.0 X se spotřebou 8,5 l benzinu na 100 km, při ceně benzinu 27,80 Kč a sazbě základní náhrady 4,40 Kč/km, a to za cesty k jednání 10.11.2020, 12.1.2021, 9.3.2021, každá po 2x370 km, celkem 2220 km, tedy 15.220 Kč. Dále má nárok na náhradu za promeškaný čas v rozsahu 48 započatých půlhodin po 100 Kč, celkem tedy 4.800 Kč. Dále má nárok na náhradu DPH, kterou je advokát povinen odvést (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) ve výši 6.094,20 Kč Celkem se jedná o částku 35.114,20 Kč, kterou je žalobce povinen zaplatit do tří dnů (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

36. Co se týče náhrady nákladů řízení o vzájemném návrhu (výrok IV.) byl procesně zcela úspěšný žalobce a podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Ty sestávají z nákladů právního zastoupení. Zástupce žalovaného učinil v řízení 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (AT), a to účast na jednání 12.1.2021 a 9.3.2021. Za každý z těchto úkonů právní služby mu náleží odměna dle § 9 AT ve výši 2.000 Kč + režijní paušál 300 Kč (§ 13 AT). Dále má nárok na náhradu DPH, kterou je advokát povinen odvést (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) ve výši 966 Kč Celkem se jedná o částku 5.566 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobci do tří dnů (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).