52 C 98/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Štarkem ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného , IČO: IČO žalovaného bytem Adresa žalovaného o 23 560 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení- ve výši 14,75 % ročně z částky 610 Kč od 11. 5. 2024 do 13. 6. 2025,- ve výši 12,75 % ročně z částky 5 390 Kč od 11. 12. 2024 do 13. 6. 2025,- ve výši 12 % ročně z částky 5 390 Kč od 11. 1. 2025 do 13. 6. 2025,- ve výši 12 % ročně z částky 5 390 Kč od 11. 2. 2025 do 13. 6. 2025,- ve výši 12 % ročně z částky 1 390 Kč od 11. 3. 2025 do 13. 6. 2025,- ve výši 12 % ročně z částky 5 390 Kč od 11. 4. 2025 do 13. 6. 2025,- ve výši 12 % ročně z částky 3 000 Kč od 14. 6. 2025 do 10. 7. 2025,a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 14 882 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce. Žalobou podanou na soud dne 5. 5. 2025 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 23 560 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný, jako vlastník bytové jednotky č. , Anonymizováno, v budově č.p. , adresa, , je povinen přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku a platit poplatky za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Tuto povinnost však žalovaný řádně a včas neplnil a vznikl mu dluh, který je předmětem této žaloby.Žalovaný se k žalobě vyjádřil v tom smyslu, že nárok uplatněný žalobou je sporný, jelikož dlužné platby nejsou řádně doloženy.Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 17. 7. 2025, č.j. 52 C 98/2025-19, bylo řízení částečně zastaveno ohledně jistiny 23 560 Kč. Žalovaný dne 13. 6. 2025 zaplatil částku 20 560 Kč a dne 10. 7. 2025 částku 3 000 Kč.Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili).Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav. Z náhledu do Katastru nemovitostí, z informací o jednotce, soud zjistil, že žalovaný je výlučným vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, v domě na , adresa, . Ze zálohového listu pro platbu příspěvků do fondu oprav a údržby a záloh na služby soud zjistil, že celková výše měsíčního příspěvku činila 5 390 Kč s datem splatnosti vždy k 10. dni příslušného měsíce. Z upomínky z 25. 4. 2025 soud zjistil, že žalovaný nezaplatil ve lhůtě splatnosti úhrady za užívání předmětného bytu v celkové výši 23 560 Kč, a na výši dluhu byl před podání žaloby písemně upozorněn. Dle Potvrzení o platbě z 13. 6. 2025 soud zjistil, že žalovaný zaplatil částku 20 560 Kč a dle Potvrzení o platbě z 10. 7. 2025 soud zjistil, že žalovaný zaplatil částku 3 000 Kč.Žalovaný žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, resp. nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, jež by případně prokazovaly, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, byl z hlediska hmotně právního nedůvodný, kdy jeho námitka, ž platby nejsou řádně doloženy a že jsou neúplné je zcela nekonkrétní. V kontextu událostí, kdy žalovaný do svoji povinnost vlastníka přispívat na správu domu v minulosti plnil a po podání žaloby dluh na jistině zaplatil se takto nejednoznačně vznesená námitka jeví jako čistě účelová.Podle § 1180 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.Podle § 1181 občanského zákoníku platí vlastník jednotky zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.V projednávané věci bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky nacházející se v budově, nad kterou vykonává správu žalobce. Jako vlastník bytové jednotky je žalovaný povinen v souladu s § 1180 a násl. občanského zákoníku přispívat na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jejímu podílu na společných částech. Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil, kdy mu vznikl dluh vůči žalobci v celkové výši 23 560 Kč a který zaplatil až po podání důvodné žaloby. Protože žalovaný žalobci dlužnou částku uhradil po datu její splatnosti, soud žalobě v části požadovaného příslušenství vyhověl. Zákonný úrok z prodlení je odůvodněn § 1970 občanského zákoníku, a jeho výše určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci úspěšný, soud proto žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 943 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobce. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za čtyři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, 2x podání ve věci samé – vyjádření k žalobě, zpětvzetí žaloby) a jeden úkon dle § 11 odst. 2 ve výši ½ sazby (jednoduchá výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 7 bodu 5. vyhlášky 2 060 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobci náhrada hotových výdajů dle § 13 vyhlášky ve výši á 450 Kč. Celkem tedy náklady žalobce činí 14 882 Kč.