53 C 10/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Klusákem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno. sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 6 356,12 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 356,12 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6 356,12 Kč od 18. 6. 2014 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 356,12 Kč od 18. 6. 2014 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky (nepovoleného debetu) s příslušenstvím (úroky + zákonné úroky z prodlení) z titulu smlouvy o anonymizováno ze dne 30. 8. 2001, na základě které byl žalovanému zřízen běžný účet č. bankovní účet a následně také poskytování kontokorentního úvěru k tomuto účtu s úvěrovým limitem 5 000 Kč. Žalovaný úvěrový limit překročil a dostal se do nepoveleného debetu ve výši 6 356,12 Kč.

2. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.):

3. Na základě smlouvy o anonymizováno ze dne 30. 8. 2001 byl žalovanému zřízen běžný účet č. bankovní účet, a to u právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba, IČO). Součástí shora uvedené smlouvy byly i obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. K běžnému účtu si strany sjednaly možnost kontokorentního úvěru s limitem ve výši 5 000 Kč, a to ode dne 17. 2. 2010. Žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dní a že bude mít na účtu kreditní příjem ve výši 2 500 Kč (smlouva ze dne 30. 8. 2001 a dispozice ke smlouvě o bankovních produktech ze dne 13. 2. 2009 + všeobecné produktové podmínky). Žalovaný překročil úvěrový limit, nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu vznikl ve výši 6 356,12 Kč, úvěr byl zesplatněn ke dni 17. 6. 2014, přičemž úroková sazba vyplývala z úrokového lístku (oznámení o zesplatnění + úrokový lístek). Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným dne 18. 6. 2019 postoupila na žalobkyni, což žalovanému bylo oznámeno přípisem ze dne 3. 7. 2019 (smlouva o postoupení pohledávek + její příloha + oznámení o postoupení pohledávky + podací lístek). Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě žalované částky (výzva ze dne 6. 4. 2020 včetně podacího lístku).

4. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jakožto banka uzavřela s žalovaným jakožto majitelem platně smlouvu o běžném účtu, jejíž součástí byly i obchodní podmínky (§ 708 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku). Následně mezi právní předchůdkyní žalobkyně jakožto věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru ve formě povoleného přečerpání, z níž vyplývala právní předchůdkyni žalobkyně povinnost poskytnout žalovanému peněžní prostředky-úvěr ve formě povoleného přečerpání, žalovanému pak povinnost ve sjednané době úvěr spolu se smluvními úroky z úvěru splácet (§ 497 obchodního zákoníku). Právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti splnila, když žalovanému sjednaný úvěr poskytla ve formě povoleného přečerpání. Žalovaný však vyčerpanou jistinu spolu s úroky ve stanovenou dobu nevrátil. V souvislosti s porušováním smluvních povinností ze strany žalovaného pak právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila dlužnou částku žalovaného ve výši 6 356,12 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný vyčerpané (přečerpané) peněžní prostředky bance ve stanovené době od čerpání nesplatil, má nárok na jejich zaplacení, a to včetně smluvních úroků a zákonných úroků z prodlení. Vzhledem k postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, má pak žalovaný výše zmíněné povinnosti nyní k žalobkyni. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím – úrokem dle úrokového lístku a úrokem z prodlení v zákonné výši (§ 369 obchodního zákoníku ve spojení s § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

5. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, žaloba) ve výši 600 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 200 Kč, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

6. Tímto rozsudkem je rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Proti tomuto rozsudku není odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.) ani dovolání (§ 236 odst. 1 a contrario o. s. ř.) přípustné. Nesplní-li povinná dobrovolně povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 o. s. ř.).