53 C 152/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Klusákem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa o zaplacení 307 264 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 307 264 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 307 264 Kč od 8. 7. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení úroků z prodlení z částky 3 348 Kč od 1. 12. 2016 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, z částky 3 348 Kč od 1. 1. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, z částky 3 348 Kč od 1. 2. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, z částky 3 348 Kč od 1. 3. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, z částky 3 348 Kč od 1. 4. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, z částky 3 311 Kč od 1. 5. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, z částky 3 311 Kč od 1. 6. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, z částky 3 311 Kč od 1. 7. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, z částky 3 311 Kč od 1. 8. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, z částky 3 311 Kč od 1. 9. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, z částky 3 311 Kč od 1. 10. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, z částky 3 311 Kč od 1. 11. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, z částky 3 311 Kč od 1. 12. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, z částky 3 311 Kč od 1. 1. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, z částky 3 311 Kč od 1. 2. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, z částky 3 311 Kč od 1. 3. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, z částky 3 311 Kč od 1. 4. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, z částky 3 311 Kč od 1. 5. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, z částky 3 311 Kč od 1. 6. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, z částky 3 311 Kč od 1. 7. 2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně, z částky 3 311 Kč od 1. 8. 2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně, z částky 16 996 Kč od 1. 8. 2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 9. 2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 10. 2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 11. 2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 12. 2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 1. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 2. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 3. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 4. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 5. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 6. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 7. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, z částky 16 563 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 9. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 10. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 11. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 12. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 1. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 2. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 4. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 6. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, z částky 18 225 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 2. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 3. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 4. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 5. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 8. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, z částky 18 317 Kč od 1. 8. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 9. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 10. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 11. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, z částky 3 317 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, z částky 4 700 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, z částky 5 350 Kč od 1. 3. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, z částky 5 350 Kč od 1. 4. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, z částky 5 350 Kč od 1. 5. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, z částky 5 350 Kč od 1. 6. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, z částky 5 350 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení ve výši 15 % ročně, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 68 775 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne [datum] domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 307 264 Kč s příslušenstvím z titulu vydání bezdůvodného obohacení za užívání bez právního důvodu bytu označeného jako byt [číslo] kategorie I., o velikosti [anonymizováno], nacházejícího se v [číslo] patře bytového domu na adrese [adresa], a to za období od listopadu 2016 do ledna 2020. Žalobce tvrdil, že žalovaného vyzýval k úhradě částek za užívání bytu vždy průběžně každý měsíc.

2. Žalovaný se k uplatněnému nároku žalobce nevyjádřil, přestože byl řádně obeslán. Uplatnil pouze návrh na přerušení řízení, který soud zamítl.

3. Podáním ze dne 11. 7. 2022 vzal žalobce žalobní návrh částečně zpět, a to v rozsahu záloh na služby za období od listopadu 2016 do prosince 2021 a nedoplatku služeb za rok 2017. Společně s tím žalobce požadoval rozšířit žalobní návrh o částku odpovídající bezdůvodnému obohacení za užívání bytu a s tím spojenými zálohami na služby za období února 2022 až června 2022 s příslušenstvím.

4. Výrokem I. usnesení Městského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo řízení zastaveno co do částky 50 188 Kč s příslušenstvím; výrokem II. téhož usnesení soud připustil změnu žaloby spočívající v rozšíření žaloby co do částky 187 855 Kč s příslušenstvím; nadále tak byla předmětem řízení částka 307 264 Kč za užívání bytu v období listopad 2016 až červen 2022, vč. neuhrazených záloh spojených s užíváním bytu, spolu se zákonným úrokem z prodlení vymezeným ve výroku II. tohoto rozsudku.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Žalobce s žalovaným uzavřeli dne [datum] dohodu o užívání bytu, jejímž předmětem byl byt I. kategorie o velikosti [anonymizováno 5 slov]) nacházející se v [číslo] patře domu na adrese [adresa], přičemž tato smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Podle předložené dohody je úhrada za užívání bytu splatná měsíčně pozadu do 5. dne následujícího měsíce (dohoda o užívání bytu č. l. 10). Přesný rozsah, vybavení a zařízení bytu je uveden v evidenčním listě tvořící součást dohody o užívání bytu. Žalobce doručil žalovanému dne [datum] výpověď z nájmu, výpovědní doba skončila dne [datum]. Z evidenčního listu pro výpočet nájemného platného od [datum] soud zjistil, že celková plocha bytu započítaná pro nájem činila 52,25 m2. Výše nájemného v roce 2016 byla dohodnuta na 62,23 Kč za m2, tj. měsíční úhrada nájemného činila v roce 2016 3 348 Kč/měsíc, vč. vybavení prostoru, záloha na služby činila 1 383 Kč/měsíc (evidenční list č. l. 7). Z evidenčního listu pro výpočet nájemného platného od [datum] soud zjistil, výše nájemného od měsíce dubna 2017 činila 3 311 Kč/měsíc, vč. vybavení prostoru, záloha na služby činila 1 383 Kč/měsíc (evidenční list č. l. 9). Z evidenčního listu pro výpočet nájemného platného od [datum] soud zjistil, že výše nájemného od měsíce srpna 2018 činila 3 317 Kč/měsíc, vč. vybavení prostoru, záloha na služby činila 1 383 Kč/měsíc (evidenční list č. l. 65-66). Z evidenčního listu pro výpočet nájemného platného od [datum] soud zjistil, že výše nájemného od měsíce února 2022 činila 3 967 Kč/měsíc, vč. vybavení prostoru, záloha na služby činila 1 383 Kč/měsíc (evidenční list č. l. 63).

7. Z vyúčtování služeb za rok 2017 soud zjistil, že nedoplatek žalovaného na službách za rok 2017 činil 16 996 Kč (vyúčtování č. l. 67); z protokolu ze dne [datum] vyplývá, že dne [datum] doručili pověření pracovníci žalobce žalovanému vyúčtování služeb za rok 2017 (protokol č. l. 98). Z vyúčtování služeb za rok 2018 soud zjistil, že nedoplatek žalovaného na službách za rok 2018 činil 16 596 Kč (vyúčtování č. l. 96); z protokolu ze dne [datum] soud zjistil, že dne 8. 4. 2019 doručili pověření pracovníci žalobce žalovanému vyúčtování služeb za rok 2018 (protokol č. l. 98). Z vyúčtování služeb za rok 2019 soud zjistil, že nedoplatek žalovaného na službách činil 18 225 Kč (vyúčtování č. l. 68); z protokolu ze dne [datum] soud zjistil, že dne 22. 4. 2020 doručili pověření pracovníci žalobce žalovanému vyúčtování služeb za rok 2019 (protokol č. l. 97). Z vyúčtování služeb za rok 2020 soud zjistil, že nedoplatek žalovaného na službách činil 18 317 Kč (vyúčtování č. l. 71); z protokolu ze dne [datum] soud zjistil, že dne 30. 4. 2021 doručili pověření pracovníci žalobce žalovanému vyúčtování služeb za rok 2020 (protokol č. l. 97).

8. Z doložené výzvy k úhradě dlužné částky soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalované částky výzvou ze dne 28. 6. 2022 s tím, že žalovaný má zaplatit žalovanou částku nejpozději do 7. 7. 2022 (výzva č. l. 72-74). Tato výzva byla současně výzvou k vydání bezdůvodného obohacení, přičemž žalovanému byla odeslána dne 30. 6. 2022 (podací lístek č. l. 72).

9. Soud zamítl žalobcův návrh na doplnění dokazování výpovědí svědka [jméno] [příjmení], který měl podle žalobce prokázat doručování výzev k úhradě peněžitých náhrad za užívání bytu za jednotlivé měsíce. Navrhovaný důkaz totiž nemohl prokázat obsah jednotlivých výzev, zejm. výše požadované peněžité náhrady za konkrétní měsíce, v nichž žalovaný byt užíval (žalobce ve svém vyjádření ze dne 10. 11. 2022 uvedl to, že upomínky vzhledem k počtu spravovaných nemovitostí a dlužníků doručují technici bytového domu, mj. i pan [příjmení], a to prostým vhozením do schránky). Tyto výzvy soudu předloženy nebyly. Výslech technika bytového domu pana [příjmení] by tak mohl prokázat toliko doručení určité listiny, nikoli však její obsah.

10. Z provedeného dokazování má tedy soud za prokázané, že žalovaný užíval byt [číslo] kategorie I., o velikosti [anonymizováno], nacházejícího se v [číslo] patře bytového domu na adrese [adresa], v měsících listopad 2016 až červen 2022, aniž by měl sjednanou platnou nájemní smlouvu. Žalovaný současně za roky 2017 2020 nehradil zálohy na energie spojené s užíváním bytu. Z doložených listin má soud za prokázané, že výše nájemného vč. záloh na energie činila v měsících leden 2016 až březen 2017 částku 4 731 Kč/měsíc; za měsíce duben 2017 až červenec 2018 částku 4 694 Kč/měsíc; za měsíce srpen 2018 až leden 2022 částku 4 700 Kč/měsíc a za měsíce únor 2022 až červen 2022 částku 5 350 Kč/měsíc. Doloženými listinami bylo prokázáno také to, že nedoplatky žalovaného na energiích činily v roce 2017 částku 16 996 Kč, v roce 2018 částku 16 596 Kč, v roce 2019 částku 18 225 Kč na v roce 2020 částku 18 317 Kč.

11. Zjištěný skutkový stav soud podřadil pod následující zákonná ustanovení.

12. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 2999 odst. 1 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

14. Podle § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

15. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

16. Podle § 1723 odst. 2 o. z. se ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných právních skutečností.

17. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Dle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

18. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným existoval smluvní vztah v období od 4. 12. 1989 do 31. 12. 2013; v tomto období užíval žalovaný předmětný byt na základě uzavřené dohody o užívání bytu. Od 1. 1. 2014 užíval žalovaný byt bez právního důvodu (§ 2991 o. z.), je proto povinen zaplatit peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny (§ 2999 o. z.). Výše peněžité náhrady vyplývá z finančního ocenění prospěchu, která obohacenému užíváním cizí věci vznikl a jehož majetkovým vyjádřením je peněžitá částka odpovídající částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase za užívání takové věci, zpravidla formou nájmu, a kterou by nájemce byl povinen plnit podle platné nájemní smlouvy; náhrada se tedy poměřuje s obvyklou výší nájemného (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2019, sp. zn. 28 Cdo 311/2019). Obvyklá cena nájemného za užívaný byt vyplynula z žalobcem doloženým evidenčních listů nájemného za jednotlivá období, soud se proto ztotožnil s částkou požadovanou ve výši, kterou by byl žalovaný povinen hradit, pokud by měl uzavřenou platnou nájemní smlouvu k předmětnému bytu. Uvedené potvrzuje i právní úprava v § 2295 o. z., dle kterého je peněžitá náhrada ve výši ujednaného nájemného až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. V této části proto soud podané žalobě vyhověl.

19. Stejně tak soud vyhověl žalobě v části týkající se požadovaných peněžitých náhrad za služby spojené s užíváním bytu. Doložená vyúčtování obsahují všechny náležitosti podle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., což je soud v řízení o zaplacení nedoplatku z vyúčtování služeb povinen zkoumat (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2778/2019). K tomu soud pouze uvádí, že byť z předložených listin (č. l. 96) vyplynulo, že nedoplatek žalovaného na službách za rok 2018 činil částku 16 596 Kč, žalobce požadoval v podané žalobě pouze částku 16 563 Kč (viz č. l. 59, č. l. 73). S ohledem na § 153 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), soud přiznal žalobci pouze to, co v podané žalobě požadoval.

20. Pokud jde o požadované příslušenství, tj. úroky z prodlení, jak je požadoval žalobce, s ohledem na znění § 1723 odst. 2 o. z. se úprava času plnění obsažená v § 1958 o. z. aplikuje i na závazky, které vznikly jinak než ze smlouvy, tj. na závazky vzniklé z jiných právních důvodů (bezdůvodné obohacení). Bezdůvodné obohacení je tedy splatné podle § 1958 odst. 2 o. z. k výzvě ochuzeného, přičemž obohacený je povinen plnit bez zbytečného odkladu. Žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení spočívajícím v peněžité náhradě za užívání bytu a peněžité náhradě za služby spojené s užíváním bytu výzvou ze dne 28. 6. 2022, v níž požadoval po žalovaném zaplacení požadovaných částek do 7. 7. 2022. Neuhrazením požadované částky v této lhůtě se žalovaný ocitl v prodlení, soud proto žalobci přiznal úrok z prodlení z celkové požadované částky v zákonné výši 15 % od 8. 7. 2022 do zaplacení – výrok I. tohoto rozsudku). Lhůtu k plnění soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř).

21. Žalobce naopak neprokázal, že by žalovaného k úhradě jednotlivých částek vyzýval pravidelně každý měsíc, jak tvrdil, a to ani po výzvě a poučení soudu podle § 118a odst. 3 o. s. ř., učiněnému jednak usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a jednak při jednání dne [datum]. Stejně tak neprokázal, že by žalovaného vyzýval k úhradě dlužných částek za služby spojené s užíváním bytu. K uhrazení všech požadovaných částek žalovaného vyzval až doloženou výzvou ze dne 28. 6. 2022. Soud proto žalobu v části týkající se požadovaného příslušenství (úroků z prodlení z částek odpovídajících peněžité náhradě za užívání bytu v jednotlivých měsících a nákladům za služby) zamítl – výrok II. tohoto rozsudku.

22. Procesně částečně úspěšnému žalobci soud na základě zásady odečítání neúspěchu od úspěchu (§ 142 odst. 2 o. s. ř.) přiznal právo na náhradu 80 % nákladů řízení. Soud spatřuje neúspěch žalobce zavinění zastavení řízení, co do požadovaných záloh za roky 2016, 2017 a 2018, kdy už mohl žalovat dlužná vyúčtování. Součet částky, do které žalobce zavinil zastavení řízení, činí 35 958 Kč. Předmět řízení činil částku 357 452 Kč. Úspěch žalobce 321 494 Kč (90 %).

23. Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem v celkové výši 15 365 Kč, odměnou za zastupování žalobce, náhradou hotových výdajů a náhradou za daň z přidané hodnoty (zástupce žalobce je plátcem DPH).

24. Zástupce žalobce učinil následujících 7 úkonů právní služby, za které náleží odměna v následující výši (do připuštění změny návrhu byla předmětem řízení peněžitá částka ve výši 179 059 Kč s příslušenstvím, odměna za 1 úkon proto činí 8 300 Kč; po částečném zastavení řízení a připuštění změny návrhu byl předmět řízení vymezen částkou 307 264 Kč s příslušenstvím, odměna za 1 úkon tak činí 9 450 Kč): -) převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), za což náleží odměna ve výši 8 300 Kč; -) předžalobní výzva ze dne 28. 6. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), za což náleží odměna ve výši 8 300 Kč; -) žaloba (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), za což náleží odměna ve výši 8 300 Kč; -) vyjádření k návrhu žalovaného na přerušení řízení (§ 11 odst. 2 písm. d) advokátního tarifu), za což náleží odměna ve výši 4 150 Kč; -) částečné zpětvzetí spojené s návrhem na rozšíření žaloby (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu)), za což náleží odměna ve výši 8 300 Kč; a -) účast na jednání u soudu dne [datum] a dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), za což náleží odměna ve výši 2 x 9 450 Kč; -) náhrada hotových výdajů za uvedené úkony: 7 x 300 Kč.

25. Náhradu za předžalobní výzvu ze dne 6. 8. 2018 soud žalobci nepřiznal, byť ji v podání ze dne [datum] účtoval, neboť žalobce tuto výzvu soudu nedoložil. Stejně tak soud nepřiznal žalobci náhradu za vyjádření žalobce k odvolání žalovaného proti zamítnutí návrhu na přerušení řízení, neboť tento náklad neshledal účelně vynaloženým. Žalobci soud nepřiznal ani náhradu za vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum] – v tomto podání žalobce reagoval na výzvu soudu k doložení, kdy konkrétně žalovaného vyzýval k úhradě požadovaných částek, tj. žalobce měl pouze doložit to, co sám tvrdil.

26. Náklady řízení tak tvoří celkem 15 365 Kč (soudní poplatek), 56 250 Kč (odměna za zastupování), 2 100 Kč (náhrada hotových výdajů) a 12 254 Kč (náhrada za DPH). Náhrada nákladů činí 85 969 Kč, tj. 80 % = 68 775 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 68 775 Kč uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Přestože uvedené není stanoveno přímo ve výroku III. tohoto rozsudku, tak náhradu nákladů řízení má žalovaný uhradit k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).