53 C 218/2019

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Libuší Jerouškovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem 6 00 Brno zastoupený obecným zástupcem Mgr. jméno příjmení PSČ obec a číslo proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalobce a žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno příjmení sídlem adresa , Brno o určení vlastnického práva

I. Žalobní návrh, kterým se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem nemovitých věcí, pozemku p. [číslo] o výměře 108m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova s číslem popisným [rok], pozemku p. [číslo] o výměře 99m2, zahrada a pozemku p. [číslo] o výměře 47m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čísla popisného nebo evidenčního, garáž, vše v obci Brno, k.ú. [část obce], zapsáno u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, KP Brno – město, na [list vlastnictví], se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalované náklady řízení ve výši 18.815,50 Kč k rukám Mgr. [jméno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen uhradit České republice – Městskému soudu v Brně náklady zálohované státem ve výši 502,00 Kč, a to to tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobním návrhem ze dne 4.12.2019 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že je vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku p. [číslo] o výměře 108m2, domu s číslem popisným [rok], pozemku p. [číslo] o výměře 99m2 a pozemku p. [číslo] o výměře 47m2, jehož součástí je stavba bez čísla popisného nebo evidenčního, garáž, vše v obci Brno, na ulici [ulice a číslo] s odůvodněním, že darovací smlouvou ze dne 12.12.2011 daroval žalobce žalované (dceři) výše uvedené nemovité věci a v darovací smlouvě bylo zřízené pro žalovanou věcnou břemeno spočívající v : -doživotním bezplatném užívání domu - budovy [adresa] – rodinný dům postavený na parcele [číslo], a sice konkrétně přízemního bytu situovaného vlevo od vstupní chodby, sestávajícího se z kuchyně, pokoje, koupelny a WC, a sklepu, který je přístupný vpravo od schodiště -doživotním bezplatném užívání pozemku parc. [číslo] o výměře 108m2, zastavěná plocha a nádvoří -doživotním bezplatném užívání parc. [číslo] o výměře 99m2, zahrady s přístupem na zahradu ze společné chodby¨ -doživotním bezplatném užívání budovy bez čísla popisného a evidenčního – garáž postavená na pozemku parc. [číslo] o výměře 47m2, zastavěná plocha a nádvoří. V době, kdy došlo k uzavření smlouvy, byl těžce nemocný, ležel v nemocnici a měl obavu o svůj život. Žalobce bez ohledu na darovací smlouvu uvedené nemovité věci užíval tak, jak v předchozím období, všechny prostory běžným způsobem. Žalovaná se do nemovitosti vrátila zpět dne 1.7.2018 s přítelem, který je Američan a nehovoří česky. Po návratu žalované do nemovitosti došlo ke zlomu v chování žalované, žalovaná se začala vůči žalobci chovat hrubě, neurvale, neuctivě a v suverénním postoji vlastníka nemovitých věcí. Chování žalované ve spojení s jejím přítelem, spočívalo v tom, že -přítel žalované opakovaně několikrát nakopl psa žalobce, kdy tento kňučel a schovával se¨ -žalovaná opakovaně vyhrožovala, že žalobce přestěhují do sklepa -z ložnice, kde žalobce spával, vyházela peřiny na chodbu s odůvodněním, že tam nemá co dělat a nemá na tuto ložnici právo -v kuchyni mění cukr za sůl a obráceně -žalobce opakovaně zamčen v místnosti – vylezl oknem -vyhrožování nafingováním znásilnění otcem a oznámením na Policii ČR -v době, kdy byla s přítelem v domě, ponechávala klíče v zamčených vstupních dveřích do domu a žalobce byl nucen se dostávat do domu sklepním okénkem, popř. přes sousedy zahradou -v garáži, kterou žalobce užívá, došlo k poničení automobilu tov. zn. Saab Aero cabrio, kdy žalobce má za to, že vzhledem k tomu, že garáž byla z vnější strany uzavřena, nemohlo dojít k poškození jinou třetí osobou -žalovaná schovávala žalobci věci -žalobci se ztrácela finanční hotovost -došlo k vyházení osobních věcí žalobce do popelnice před domem – žalobce z popelnice vybral a odnesl si je zpět do domu -ustřižená šňůra od PC, popř. odpojování PC -pořádání večírků v domě cca 2x v týdnu, pravidelně v soboru, do brzkých ranních hodin -pohyb cizích osob po domě i v průběhu týdne Žalobce chováním žalované a jejího přítele trpěl, opakovaně žádal o nápravu, snažil se věci řešit rozmluvou a ve stanovení vzájemných pravidel slušného chování. Žalovaná na to nereagovala, vysmívala se tomu, vyhrožovala žalobci s tím, že ho z domu dostane. S ohledem na chování žalované žalobce začal v té době navštěvovat psychiatra z důvodu psychických problémů. Ve dnech 1.-3.12 na pozvání sestry odjel na chatu u [obec]. Při návratu zjistil, že veškeré věci vč. nábytku žalovaná odstěhovala do prostor, které vymezuje darovací smlouva ze dne 12.12.2011. Věci byly v těchto prostorách umístěny bez ladu a skladu a v naprostém nepořádku. Dne 6.12.2018 zjistil, že v nábytkové skříni chybí částka 98.000,00 Kč, což nahlásil na policii, věc byla ale odložena. Od data následného přestěhování žalované začalo docházet mezi účastníky ke špatnému soužití. Žalobci jsou schovávány klíče od auta, žalobci zamezován vstup do sklepa, ke kotli a pračce. Žalovaná žalobce nezdraví, vůbec nekomunikuje, přehlíží jej, neodpovídá na otázky nebo prosby, neuklízí výkaly po svém psovi, pořádá večírky do brzkých ranních hodin a nerespektuje žalobce jako svého otce. Toto chování žalobce velmi těžce nese, není si vědom toho, že by jako otec žalované dopustil jakékoliv jednání, které by mohlo být podnětem k další nenávisti žalobkyně jako dcery k otci. Vzhledem k tomu, že žalobce se domníval, že žalovaná jako obdarovaná naplňovala svým jednáním ust. § 2072 odst. 1 občanského zákoníku a ve smyslu ust. § 2073 občanského zákoníku, je žalovaná nepoctivým držitelem. Na základě svého úsudku a přístupu žalované k žalobci (prostřednictvím advokátní kanceláře Mgr. [jméno] [příjmení]) dne 25.10.2018 odstoupil od darovací smlouvy ze dne 12.12.2011 a tímto vyzval žalovanou k vrácení daru. Žalovaná na odstoupení od smlouvy nijak nereagovala a svého jednání nezanechala.

2. Žalovaná v písemném vyjádření uvedla, že žalobce je otcem žalované, ale nikdy mezi sebou neměli bližší vztah. Žalovaná se v roce 2017 odstěhovala do pronájmu. Manželství rodičů žalované bylo rozvedeno v roce 2018, matka se z domu odstěhovala, žalobce zůstal v nemovitosti sám, zfalšoval plnou moc a na základě této plné moci pak uzavřel nájemní smlouvu se třetí osobou. Uzavření darovací smlouvy nijak nesouviselo se zdravotním stavem žalobce, neboť ten již dávno měl v úmyslu darovat nemovitosti žalované, aby nemovitost nemohly nabýt děti z předcházejícího manželství. Z těchto důvodů v závěti z roku 1997 uvedl žalovanou a její matku jako dědice dané nemovitosti. Pokud žalobce zmiňoval hospitalizaci v nemocnici, jednalo se o infarkt v roce 2004 a darovací smlouva byla uzavřena až v roce 2011. Žalovaná se nastěhovala zpět do nemovitosti v roce 2018 a v té době žalovaný obýval celý dům. Po nastěhování žalované do nemovitosti jí žalobce svým chováním dával na najevo, že přítomnost žalované v nemovitosti není vítána. Žalobce nerespektoval potřeby žalované a jejího přítele. Z toho důvodu žalovaná se svým přítelem obývala ložnici v horním patře, do kterého si přinesla některé kuchyňské vybavení, aby co nejméně chodila do kuchyně a potkávala žalobce. Chování žalobce se zhoršovalo, kdy dne 27.9.2018 žalovanou fyzicky napadl, a to v době, kdy nebyl přítel žalované v nemovitosti a urážkami, nadávkami a vyhrožováním se pak snažil přimět žalovanou k opuštění nemovitosti. Žalovaná ze strachu přivolala policii. Po příjezdu policie se žalobce choval tak, jakoby se nic nestalo a pouze nepravdivě tvrdil, že žalovaná nakopla psa. Policie žalobci domluvila a po odjezdu Policie ČR žalobce opět napadl žalovanou, strkal do ní na schodech a uhodil ji pěstí do obličeje. Žalovaná opět ze strachu přivolala Policii ČR a následně podala i vysvětlení na policejní stanici Brno [část obce] Ani po tomto incidentu nebylo možno se s žalobcem domluvit. Dne 4.12.2018 žalobce žalovanou opět napadl, dal jí facku a plivl jí do obličeje. Tvrzení o chování žalované a jejího přítele, např., že by nakopla psa, není pravdou. Pokud žalobce uváděl rušení nočního klidu, žalovaná sama požádala Policii ČR o sdělení, zda na její osobu byla podána oznámení pro rušení nočního klidu. Ze strany policie jí bylo sděleno, že v celé evidenci nedošlo k žádnému takovému oznámení. Žalovaná neví o tom, že by žalobce navštěvoval psychiatrii, ale pokud by tomu tak bylo, žalovaná nemůže za psychické potíže žalobce. Žalovaná žalobce opakovaně žádala o přestěhování jeho věcí do přízemí nemovitosti, neboť žalobcovo agresivní chování se stále stupňovalo a bylo zřejmé, že společné soužití je problematické. Jelikož žalobce výzvě nedbal, v listopadu 2018 ho žalovaná informovala o tom, že dne 6.12.2018 je objednána stěhovací firma, která zajistí přestěhování jeho věcí a požádala v této souvislosti o součinnost. Žalobce jí nevyhověl a v ranních hodinách dne 6.12.2018 opustil nemovitost. Na výtky žalobce, že žalovaná ho přehlíží, neodpovídá mu, nelze než konstatovat, že k takovým případů mohlo dojít, to ale v kontextu fyzických napadení žalované a její matky. Žalovaná nemá v blízké budoucnosti v úmyslu nemovitost prodat. Naopak právě žalobce se bez vědomí žalované v roce 2017 pokoušel o prodej (výměnu) dotčené nemovitosti prostřednictvím internetové inzerce. Žalovaná zcela respektuje věcné břemeno ve prospěch žalobce a z morálního hlediska nepovažuje za správné jednak jinak. Žalovaná dále uvedla, že žalobu považuje za předčasnou, neboť aby mohl dárce žádat o určení vlastnického práva k darované nemovitosti, musel by vůči žalované učinit právní jednání spočívající v odvolání daru a výzvě k jeho vrácení. Pokud žalobce v žalobním návrhu uvádí, že žalované bylo dne 28.10.2018 doporučeně zasláno odstoupení od darovací smlouvy, ve kterém byla výzva k vrácení daru, žalované nikdy nebyl doručen žádný dopis od žalobce o odstoupení od darovací smlouvy. Žalovaná předpokládala, že pokud žalobce skutečně doručoval doporučený dopis, který uvádí ve své žalobě, tak faktické doručení tohoto aktivně zmařila, a to pravděpodobně tak, že jej buď převzal nebo že před žalovanou ukryl oznámení o uložení zásilky na poště. Chování žalované zdaleka nenaplňuje podmínky dle ust. § 2072 odst. 1 občanského zákoníku. Institut odvolání daru pro nevděk ve smyslu ust. § 2072 a násl. občanského zákoníku nelze aplikovat bez podrobného zkoumání kontextu všech skutkových okolností nejen darování samotného, ale také v kontextu vzájemných vztahů mezi žalobcem a žalovanou. O„ nevděčném chování obdarovaného“ lze mluvit pouze, pokud jsou naplněny základní podmínky, a to ublížení dárci, jednání obdarovaného je úmyslné nebo z hrubé nedbalosti a zjevně porušení dobrých mravů. Při posouzení„ porušení dobrých mravů“ se soudní praxe ustálila na závěru, že aby k takovému porušení došlo, musí se jednat vždy o takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, které z hlediska svého rozsahu a intenzity nevzbuzuje žádné pochybnosti o jeho kolizi s dobrými mravy. Chování žalované v kontextu chování žalobce není porušením dobrých mravů, natož pak„ zjevným porušením dobrých mravů“. Na základě takto uvedených skutkových tvrzení požadovala žalovaná zamítnutí žalobního návrhu.

3. Žalobce k vyjádření žalované uvedl, že trvá na šikanozním jednání žalované. Veškerá tvrzení žalované obsažená ve vyjádření, jsou lživá. Pokud jde o doručení odstoupení od darovací smlouvy, v ustálené judikatuře je ustálen závěr, že hmotněprávní jednání je třeba považovat za perfektní (doručené) okamžik, kdy se adresát tohoto jednání měl možnost s tím objektivně seznámit. Doručení nelze vázat na okamžik, kdy adresát je ochoten opravdu převzít tj. vyzvednutí zásilky a seznámit se z jejím obsahem. Za podstatné žalobce považoval skutečnost, že učinil vše pro to, aby se odstoupení dostalo do sféry dispozice žalované především tím, že aktivně se dotazoval, zda již dopise převzala. Byla tedy obeznámena s tím, že dopis byl doporučeně odeslán a doručenka se zpět právnímu zástupci nedostala. Žalobce dále uvedl, že učinil dotaz na Českou poštu, proč a za jakých okolností došlo k převzetí zásilky.

4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, a to účastnickou výpovědí žalobce, žalované slyšením svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena dne 12.12.2011 darovací smlouva, na základě které žalobce daroval žalované nemovitosti, parcelu [číslo] o výměře 100m2 - zastavěná plocha a nádvoří, parcelu [číslo] o výměře 92m2 – zahrada, parcelu [číslo] o výměře 47m2 – zastavěná plocha a nádvoří a dále budovu [adresa] rodinný dům, postavený na parcele [číslo] o výměře 108m2 – zastavěná plocha nádvoří a dále stavby bez čísla popisného a evidenčního – garáž, postavená na parcele [číslo] o výměře 47m2, to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], obec Brno. V čl. IV. bylo pro dárce, tj. žalobce a matku žalované zřízeno věcné břemeno spočívající v : -doživotním bezplatném užívání domu, budovy [adresa] – rodinný dům – postavené na parcele [číslo] o výměře 108m2 - zastavěná plocha a nádvoří, a sice konkrétně přízemního bytu, situovaného vlevo od vstupní chodby, sestávajícího se z kuchyně, pokoje, koupelny a WC a sklepu, který je přístupný vpravo od schodiště, -doživotním bezplatným užívání pozemku parcely [číslo] o výměře 108m2 – zastavěná plocha a nádvoří, -doživotním bezplatném užívání parcely [číslo] o výměre 92m2 – zahrady s přístupem na zahradu ze společné chodby, -doživotním bezplatném užívání budovy bez čísla popisného a evidenčního – garáž, postavené na parcele [číslo] o výměře 47m2 – zastavěná plocha a nádvoří, -doživotním bezplatném užívání pozemku parcely [číslo] o výměře 47m2 – zastavěná plocha nádvoří Přípisem ze dne 25.10.2018 žalobce odstoupil od výše uvedené darovací smlouvy s odůvodněním, že od 1.7.2018, kdy se žalovaná nastěhovala společně se svým přítelem do předmětných nemovitostí se chová ke svému otci, tj. k žalobci nevděčně a s tím, že porušuje dobré mravy, kdy otci oznámila, že bude přestěhován do sklepa, proti jeho vůli vyházela jeho věci z ložnice, kope do psa, zamyká dveře a poté nechává úmyslně klíče v zámku, aby nebylo možné se dveřmi dostat, rozhazuje žalobci šaty, mění cukr za sůl, odpojuje počítač, schovává věci, bere peníze proti jeho vůli a bez svolení, zamyká otce v místnosti, kterou používá jako kancelář, bere mu jídlo, neudržuje pořádek atd. Odstoupení do smlouvy provedl žalobce prostřednictvím právní zástupkyně, kdy k tomuto odstoupení od smlouvy doložil plnou moc Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 17.7.2018 a předložil i podací lístek o odeslání odstoupení od smlouvy. Z předloženého seznamu nemovitostí na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce] bylo zjištěno, že uvedené nemovitosti jsou nadále ve vlastnictví žalované. Z usnesení Policie ČR ze dne 7.2.2019 pod [číslo jednací] bylo zjištěno, že byla odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 1a odst. 2 trestního zákoníku, které se měl dopustit neznámý pachatel a kdy mělo dojít k odcizení částky 98.000,00 Kč poškozenému [celé jméno žalobce], neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 27.9.2018 provedené na Policii ČR pod [číslo jednací] 2018 [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná oznámila, že toho dne žalobce, tj. její otec, neohlášeně přišel do jejího pokoje a začal na ni vykřikovat nevhodná slova a mával rukama, nakonec oznamovatelku praštil přes pusu. I přesto docházelo k dalšímu žduchání ze strany otce, tj. žalobce, nadávání žalované do krav, sviní apod., že se má odstěhovat a praštil žalovanou přes obličej. V doplnění podání k přestupku TR [anonymizováno] 2018 ze dne 4.12.2018 žalovaná oznámila, že dne 4.12.2018 ji otec, [celé jméno žalobce] opět slovně napadl ve společných prostorách domu, který je v jejím vlastnictví, opět jí vyhrožoval, plivnul ji do obličeje a strkal do ni způsobem, kterým ji mohl způsobit závažné zranění, je velmi agresivní a nelze s ním jednat. V závěti sepsané dne 5.10.1997 žalobcem bylo uvedeno, že dědičkami veškerého movitého a nemovitého majetku, který se vč. 50% podílu nachází ve veřejné [právnická osoba], firmy [právnická osoba] a stavební firmy [anonymizováno] stavitel, ustanovuje svoji manželku [titul] [celé jméno žalované] a dceru [celé jméno žalované] a současně své děti z dřívějšího manželství, a to [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce] vyděďuje, protože o něj trvale neprojevují opravdový a sebemenší zájem. Z e-mailové korespondence ze dne 13.11.2017 zaslané žalované společností [email] bylo uvedeno, že jsou kontaktováni z důvodu inzerátu a má se jednat o rodinu v [část obce] v Brně, který ovšem inzerci nepatří, jmenovaná je vlastníkem a s jeho inzercí nesouhlasí a jaký bude další postup se [právnická osoba] bylo žalované odpovězeno, že děkují za informaci a inzerát vymazali z nabídky.

6. Žalobce ve své účastnické výpovědi uváděl stejná skutková tvrzení jako v žalobním návrhu a v písemném vyjádření a dodal, že opravdu chování žalované neodpovídá tomu, aby jí daroval dům v hodnotě 10.000.000,00 Kč, kdy dostala dům v hodnotě 7.000.000,00 Kč, který před dvěma lety prodala a žalovaná dostala jeden dům, chtěla by druhý dům a děti žalobce nedostaly nic. To byl ten záměr, což se žalobci nelíbilo, tak se rozhodl, že odstoupí od darovací smlouvy a prostě nevidí důvod k jejímu chování, jak se žalovaná k němu chová. Žalobce potvrdil, že měl v domě doživotní užívání, že kdyby se něco stalo, tak by obýval přízemí a žalovaná ten zbytek. Po přestěhování věcí se chtěl zeptat, proč to udělali, snažil se s nimi domluvit, ale nedalo se domluvit a žalobce potvrzoval, že při tomto jednání dal žalované facku. Tak, jak uvedl v žalobním návrhu, potvrzoval, že mu žalovaná bránila v užívání nemovitosti, nechávala klíče ve dveřích, aby se nemohl zvenku dostat domů a uvedl, že to by mohl potvrdit slyšený svědek, že musel lézt do domu přes garáž. Také žalovaná žalobci vyhrožovala, že ho nechá zavřít, že ho přivede do kriminálu. Zavrženíhodné jednání spatřuje v tom, že mu kope do malého pejska, který nic neudělal, dělá na žalobce psychický nátlak, protože je po dvou těžkých infarktech, je zlá od dětství, nemá ráda zvířata. Je pravdou, že v roce 1997 sepsal závěť, ale tu závěť sepsal proto, že byl k tomu donucen.

7. Z výpovědi žalované zjistil skutková tvrzení tak, jak byly uvedeny ve vyjádření k žalobnímu návrhu. Dále se vyjadřovala k uzavření darovací smlouvy v roce 2011, kde při uzavírání smlouvy bylo přesně vymezeno, kdo co má žalobce užívat, v tom smyslu bylo uzavřeno i věcné břemeno. Jednalo se o přízemí rodinného domu a společné prostory. Po nastěhování zpět do domu se snažila vytvořit nějaké mantinely o tom, kdo co má užívat, komunikace byla složitá a společné soužití v domě nebylo možné vzhledem k fyzickému napadání ze strany žalobce. Na nákladech spojených s údržbou domu se od roku 2017 podílí finančně, a to ve výši 2/3 a úhrady provádí převodem z účtu na žalobce.

8. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že nikdy nebyl u přímé komunikace mezi žalobcem a žalovanou. Byl jednou přítomen, když se žalobce nemohl dostat do domu, jinak veškeré informace měl zprostředkovné od žalovaného.

9. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo soudem zjištěno, že je sousedem, nevěděl o žádných problémech v domě na [anonymizováno] [rok]. Pokud jde o rušení nočního klidu, tak občas byly přes zeď slyšet nějaké hlasy. O tom, že by byla volaná policie, nic nevěděl. Svědek se nemohl vyjádřit k tomu, že by zaznamenal zvýšený počet osob v tomto domě. Svědek pouze potvrzoval, že občas slyšel nějaký hluk z druhé strany, ale nerozuměl tomu a slyšel pouze, jak se hádají. V poslední době slyšel nějaké nesrovnalosti pouze přes balkon. Kvůli čemu se hádali, nějak spíš neřešil, bylo to o nějaké sázení rajčat a bylo tam také něco kolem vyděďování, ale nepřikládal tomu žádnou váhu.

10. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je matkou žalované, bývalou manželkou žalobce. Potvrdila to, že žalobce má z předchozího manželství dvě děti a při rozvodu manželství zjistila, že má ještě další nemanželské dítě, o kterých celých 27 let nevěděla. V současné době má s dětmi přátelské vztahy, nějak se kontaktují, dříve ten vztah nefungoval, neboť matka dětí jim zakázala styk s otcem a kontakt s otcem navázali, když jim bylo tak 20, 23, 24 roků. Svědkyně se vyjadřovala k tomu, že ví o tom, že žalovaná žádala několikrát žalobce, aby byla respektována darovací smlouva, přestěhoval z obydlení celého domu právě do přízemního bytu, což on odmítl a z toho důvodu zorganizovala přátele s tím, aby pomohli přestěhovat věci žalobce do tohoto přízemního bytu. Svědkyně byla přizvána k tomuto stěhování z důvodu, že o věcech žalobce měla lepší přehled. Když se žalobce vrátil domů a viděl tuto skutečnost, došlo ke vzrušenému dění. Při předávání věcí z lednice svědkyni uhodil, takže narazila hlavou do zdi. Svědkyně potvrzovala, že byla přítomna konfliktů mezi žalobcem a žalovanou, kdy žalobce žalovanou osočoval velice nehezkými výrazy, nebral vůbec v úvahu, že je to jeho dcera, vyjadřoval se v tom smyslu, že se zříká otcovství, ale to se událo předtím, když ještě svědkyně bydlela v předmětném domě. Svědkyně potvrzovala, že žalovaná má ráda zvířata, že není pravdou, že by nakopla pejska žalobce. Ví o tom, že jednou žalovaná zamkla dveře, když se žalobce nevracel domů ani na noc a tak byla tak rozčilená, že dveře zamkla a nechala ve dveřích klíče. Uvedla, že vyhotovení darovací smlouvy prováděla advokátka, kterou znali.

11. Z výpovědi svědka [jméno]. [příjmení] [příjmení] bylo zjištěno, že je přítelem žalované, v domě žije asi 4 roky. Potvrdil, že po incidentu žalované s žalobcem mu žalovaná volala do práce a uváděla, že ji fyzicky napadl a popisovala to tak, že přišel do jejího pokoje, křičel na ni, uhodil ji a byla zavolána policie. Svědek potvrzoval i to, že žalovaná několikrát žádala, aby se z bytu odstěhoval, což on nechtěl, neboť tvrdil, že celý dům je jeho. I v současné době je nadále agresivita ze strany žalobce, nadává žalované a svědkovi a nechává tam různé poznámky. Svědek potvrzoval, že se starají o úklid společných prostor, o pračku, bojler. Pokud jde o platby energií a další platby, tak platí 2/3, žalobce platí 1/3 a platby jsou prováděny na účet žalobce. Pokud jde o daně a pojištění, to platí žalovaná, sečení trávy zajišťuje žalobce. Pokud jde o zvířata, žalobce po svém psovi neuklízí. Svědek potvrdil, že byl přítomen, když žalovaná křičela z balkonu na žalobce, neboť měli připravené místo, kam chtěli zeleninu a chtěl tam pěstovat i žalobce. Jinak se k němu žalovaná chová rezervovaně, snaží se mu vyhýbat a nenarušovat jeho prostor. Svědek uvedl, že rozumí tomu co si žalobce říká se žalovanou, ale česky nehovoří. Pokud jde o byt v přízemí, je to byt 2+kk a je to pokoj s kuchyní, další pokoj, koupelna.

12. Ve svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] uvedla, že je sestrou žalobce. S žalobcem má dobré vztahy, pravidelně se navštěvují, většinou o víkendech, jezdí společně na chatu. V zimě byl žalobce u svědkyně na vánoce, jinak si telefonují. V domě na [anonymizováno] byla byla naposledy asi před 5 lety. Jaké poměry jsou v domě na [anonymizováno] mezi žalobcem a žalovanou, se dověděla od žalobce, který nejmladší dceři, tj. žalované, daroval dům. Před darováním domu se to snažila žalobci rozmluvit. Matka svědkyně a žalobce, která koupila žalobci dům, by určitě nechtěla, aby tento dům dostala jenom jedna dcera, když má žalobce 4 děti. Jaké vztahy na [anonymizováno] jsou, věděla svědkyně z telefonátů žalobce, který bývá rozrušený. V domě na [anonymizováno] bylo všechno v pořádku, pokud tam bydlela matka žalované, ale až se odstěhovala, začaly problémy se žalovanou jako s dcerou, neboť po sobě neuklízí, je tam nepořádek, jsou tam konflikty. Ještě předtím, než byl podán návrh, navštívila ji žalovaná se svou matkou a chtěly, aby se žalobce zřekl doživotního užívání domu, že mu daly nějaké peníze, aby si mohl zajistit bydlení. Požadavek se svědkyni nelíbil s tím, že by žalobci měly dům vrátit s tím, žalovaná nesouhlasila a od té doby spolu nehovořily. Když byl žalobce přestěhován do přízemního bytu, tak svědkyni volal, že se vůbec nevyspí, že tam je nepořádek, že jsou tam večírky. Za poslední dobu žalobce má problémy, nemůže spát, strašně zestárl a vypadá špatně. Že by žalobce k žalované choval nějak hrubě, neuctivě, napadal ji, u toho svědkem nebyla.

13. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že bydlí na ulici [anonymizována dvě slova] v Brně. Sousedí zadní částí, kde má žalobce garáž. Se žalobcem se zná dobře asi 20 nebo 30 let. Potvrzoval, že navštěvoval žalobce v domě, a to ve spodní části. Svědek využívá garáž, kterou může využívat, protože tam má nějaké věci tak asi o dobu 10 let. V současné době žalobce v domě na [anonymizováno] nenavštěvuje. Naposledy tam byl, je to tak 2-3 roky. Jaké jsou vztahy v tomto domě, svědkovi není známo.

14. Podle ust. § 2072 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanského zákoníku) - Ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

15. Podle ust. § 2073 zákona č. 89/2012 Sb. (občanského zákoníku) - Nevděk činí obdarovaného co do jeho osoby nepoctivým držitelem.

16. Podle ust. § 2075 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanského zákoníku) - Dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.

17. Zákonem je dále kvalifikované nevděčné chování obdarovaného, musí – aby se stalozákonným důvodem pro revokaci naplnit tři předpoklady. 1. ubližuje dárci (event. osobě dárci blízké, srov. § 2072 odst. 2) úmyslně nebo z hrubé nedbalosti 2. zjevně tím porušuje dobré mravy 3. dárce toto chování obdarovaného nepromine 18. Obdarovaný může ublížit dárci jak ve fyzické rovně, tak v rovině psychické. Mezi skutky obdarovaného, které nepochybně opravňují dárce k odvolání daru, patří trestné činy proti životu a zdraví dárce. Dárce může dar odvolati i pro jiné zavrženíhodné skutky obdarovaného, které důvodně pociťuje jako svoji újmu (ublížení). Např. obdarovaný se dopustil trestného činu proti svobodě dárce, zbavení, omezení osobní svobody nebo neoprávněné zásahy do práva a na ochranu dárcovy osobnosti, např. pomluva, poruší soukromí dárce a další. Důvodem k odvolání daru mohou však být i amorální nižší intenzity než protiprávní skutky postihované trestním právem, příčí-li se zjevně dobrým mravům (srov. rozh. NS 33 Odo 538/2003). Dalším předpokladem úspěšné revokace je, aby čin obdarovaného zjevně porušil dobré mravy, avšak je nutno kvalifikovat adekvátně hrubě, což vedlo k ustálené souvislosti odvolání daru pro hrubý nevděk obdarovaného, porušil dobré mravy. Podle § 2072 2 tolika zakazuje ujednání porušující dobré mravy, kteréžto stíhá neplatnost (§ 580), jejíž bližší vymezení ponechává ovšem na judikatuře. Abstraktnějí a s důkazem na obecné principy morální tento pojem uchopil Ústavní soud, který vymezil obecný korektiv dobrých mravů, jakožto„ souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými, morálními zásadami demokratické společnosti. Tento obecný horizont, který vývojem společnosti rozvíjí i svůj morální obsah v prostoru a času, musel být posuzován z hlediska konkrétního případu právě v daném čase, na daném místě a ve vzájemném jednání účastníků právních vztahů“ (viz rozhodnutí Ústavního soudu ČR II.ÚS 249/97). [příjmení] bylo možné revokovat darování, musí být dobré mravy porušeny chováním obdarovaného zjevně. V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu lze učinit závěr, že se musí jednat vždy o takové závažné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, které z hlediska svého rozsahu a intenzity nevzbuzuje žádné pochybnosti o jeho kolizi s dobrými mravy (srov. rozhodnutí NS 33 Odo 538/2003), v němž se dále uvádí, že„ tato kolize – závadné jednání – však vždy musí dosáhnout intenzity, která spojena nikoliv s „ běžným“, nýbrž„ hrubým“ porušením dobrých mravů. Zodpovězení otázky, zda v konkrétní situaci došlo k činu, který lze označit za zjevně porušující dobré mravy a který má z toho důvodu vést k úspěšné revokaci daru, spočívá v komplexním hodnocení závadného chování. Komplexní posouzení v sobě nese prvky subjektivního a objektivního hodnocení tvrzeného z revokačního důvodu. Podle dosavadní soudní praxe bylo rozhodující především objektivní hledisko, teprve na místě druhém má nastoupit úvaha, jak nemravné chování pociťoval sám dotčený dárce. Teprve vzájemným srovnáním a následným vyhodnocením obou hledisek lze dospět k důvodnému závěru o patřičnosti revokace. Při odstoupení od darovací smlouvy jde o jednostranné zrušení závazku z této darovací smlouvy, adresovaným jednostranným projevem vůle dárce (oznámení) o odstoupení od darovací smlouvy nastanou po dojití obdarovanému účinky předvídané obecnými ustanoveními závazkového práva. Odstoupením od darovací smlouvy zaniknou v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran, ovšem již s účinky ex nunc (viz § 2073). Pravidelně bude výzva k vrácení daru adresována přímo obdarovanému, není však vyloučeno, aby výzva byla zahrnuta přímo do žaloby. Z platné právní úpravy vrácení daru nelze dovozovat, že by výzva jako projev vůle dárce musela předcházet soudní žalobě a potom účinky revokace pak nastanou, až žaloba bude doručena obdarovanému.

19. Po provedeném dokazování a právním posouzení dané věci soud dospěl k závěru, že žalobní návrh nebyl podán důvodně. Bylo prokázáno, že na základě darovací smlouvy ze dne 12.12.2011 je žalovaná vlastnicí nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro obec Brno, k. ú. [část obce], jedná se o nemovitost na ulici [ulice a číslo] s přilehlými pozemky [číslo] s pozemkem [číslo] a [číslo]. V darovací smlouvě bylo zřízeno v čl. IV. věcné břemeno pro dárce, tj. pro žalobce a matku obdarované, které spočívalo v doživotním bezplatném užívání domu – budovy [adresa] – rodinný dům, postavený na parcele [číslo] zastavěná plocha, a to sice konkrétně přízemní byt situovaný vlevo od vstupní chodby, sestávající se z kuchyně, pokoje, koupelny a WC a sklepu, který je příslušný vpravo od schodiště a také bylo zřízeno bezplatné užívání pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] bezplatné doživotní užívání garáže a také bezplatné užívání pozemku [číslo]. Po rozvodu manželství rodičů žalované v roce 2018 v domě zůstal bydlet pouze žalobce. Žalobce užíval celý dům, neboť v té době žalovaná v domě nebydlela. Žalovaná se vrátila zpět do domu spolu se svým přítelem k datu 1.7.2018 a požadovala po žalobci, aby užívání předmětné nemovitosti bylo v souladu s uzavřenou darovací smlouvou, ve které bylo zřízeno věcné břemeno pro žalobce s tím, aby užíval přízemní byt v souladu s čl. IV. darovací smlouvy. Žalobce s tímto nesouhlasil a v průběhu řízení namítal, že i darovací smlouva byla uzavřena pod určitým nátlakem, že v době, kdy byla uzavírána smlouva, tj. od roku 2011, byl nemocný, byl v nemocnici, což se v průběhu řízení neprokázalo, neboť z výpovědi žalované i svědkyně, matky žalované bylo zjištěno, že pokud byl nemocen, bylo to v letech 2004 [číslo]. Také nemohlo obstát tvrzení žalobce, že dům nechtěl darovat žalované, neboť dostala i jiné nemovitosti a že má i další děti, kteří neobdrželi žádný dar a to z důvodu ve světle závěti ze dne 5.10.1997, kdy touto závětí chtěl veškerý majetek vč. majetku, týkajícího se jeho firem, darovat žalované a její matce. Žalobce prostřednictvím právní zástupkyně dne 25.10.2018 odstoupil od darovací smlouvy ze dne 12.12.2011 z důvodu neshod v nemovitosti, a to, že se žalovaná jako ke svému otci chová v rozporu s dobrými mravy, její chování vůči žalobci je nevděčné a vůči jeho osobě, spolu se svým přítelem koná určité zlomyslnosti, např. mění cukr za sůl, rozhazuje šaty, zamyká žalobce v místnosti apod. Darovací smlouvu v domnění, že v případě špatného zdravotní stavu mu žalovaná poskytne péči a zaopatří žalobce ve stáří. Toto odstoupení od smlouvy bylo žalované zasláno přímo advokátkou žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] (viz podací lístek ze dne 25.10.2018) a to na základě plné moci ze dne 17.7.2018, které advokátce udělil žalobce. Pokud žalovaná uváděla, že toto odstoupení od smlouvy neobdržela, soud se domnívá, že odstoupení od smlouvy bylo žalované řádně doručeno. V souladu s ustálenou judikaturou by bylo možné, aby výzva k vrácení daru byla obsažena přímo v žalobním návrhu, což i ze žalobního návrhu ze dne 4.12.2019 vyplynulo, kdy žalobce uváděl, že má za to že žalovaná jako obdarovaná, naplňuje svým jednáním ust. § 2072 odst. 1 a ve smyslu ust. § 2073 je žalovaná nepoctivým držitelem. Žalobní návrh byl doručen žalované dne 21.1.2020. V průběhu dalšího řízení soud se zabýval tím, zda chování žalované naplňuje ust. § 2072 odst. 1 občanského zákoníku. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou při užívání předmětného domu na ulici [ulice a číslo] v Brně dochází k neshodám, kdy tyto neshody musí řešit i Policie ČR. Žalovaná po nastěhování do domu na ulici [ulice] v Brně se snažila s žalobcem jako se svým otcem dohodnout, aby se přestěhoval do přízemního bytu, který byl vymezen v darovací smlouvě. S tímto žalobce nesouhlasil a začaly být v domě velké neshody tak, jak je výše uvedeno, které řešila i Policie ČR. Ze zápisu Policie ČR, a to z úředního záznamu o podání vysvětlení ze strany žalované dne 27.9.2018 bylo zjištěno, že žalobce, tj. otec žalované, ji v jejím pokoji nevybíravým způsobem nadával a nakonec ji i fyzicky napadl, kdy ji udeřil i přes ústa. Z doplnění k přestupku TR 464/ 2018 ze dne 4.12.2018 (č.l. 26) bylo zjištěno, že žalobce žalovanou napadl ve společných prostorách a choval se vůči ní velice agresivně. To, že žalobce nechtěl, aby v tomto domě žalovaná bydlela, vyplývá i z e-mailové korespondence ze dne 30.7.2018 (č.l. 24), kdy žalobce v tomto e-mailu uvádí:„ tímto ti nařizuji, abys odtud co nejdříve vypadla, a to do 3.8.2018, tady není tvoje ani lžička, už nejsi moje dcera“. Z těchto listinných důkazů a z výpovědi i samotné žalované a slyšené svědkyně [titul] [jméno] [příjmení] (matka žalované), slyšením přítele žalované [jméno] [příjmení] [příjmení] bylo zjištěno, že to byl žalobce, který se vůči žalované hrubým způsobem choval. Pokud žalobce navrhoval slyšení svědků, kteří měli prokázat, že chování žalované vůči němu jako otci, je v rozporu s dobrými mravy a chová se nevděčně ke svému otci, tak z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že pouze uváděl jenom to, co mu uvedl sám žalobce, že by v domě měly být nějaké problémy. Tuto skutečnost potvrzovala i svědkyně [jméno] [příjmení], která uvedla, že má zprostředkované informace od svého bratra, tj. od žalobce, že se měla žalovaná k němu nevděčným způsobem chovat. Vždy, když došlo nějakému problému, k nějaké roztržce mezi účastníky řízení, tak ji žalobce o tom informoval. Svědek [příjmení] [příjmení] pouze potvrdil, že užívá garáž žalobce, že žalobce v dřívější době v domě navštěvoval a o nějakém vztahu v domě nemohl vyjádřit, nic o tom nevěděl. [příjmení] způsobem se vyjadřoval i slyšený svědek soused [jméno] [příjmení], který sousedí s domem žalované na ulici [ulice] v Brně. Potvrzoval, že nikdy žádnou policii kvůli rušení nočního klidu nevolal, že je občas slyšet nějaké vzrušené hlasy. Pokud žalobce v proběhu řízení se snažil prokázat, že žalovaná se snaží předmětnou nemovitost prodat, že v tomto domě nechce bydlet, naopak žalovaná prokázala, že žalobce bez jejího souhlasu podal inzerát na reality.bazos, kde nabízel výměnu nebo prodej rodinného domu v [část obce] v Brně (viz fotografie na č.l. 33-35). Po zjištění této skutečnosti sama žalovaná kontaktovala [právnická osoba] CZ, kdy uvedla, že tento dům není na prodej, že ten, kdo tento inzerát podával, není vlastníkem domu a [právnická osoba] stáhla inzerci z nabídek realitní kanceláře. Soud má za to, že i přes pouční podle ust. § 118a) o.s.ř. učiněného při jednání dne 22.7.2021 žalobce neprokázal, že by zde byly dány zákonné důvody pro revokaci, že by žalovaná nějakým způsobem ubližovala dárci, hrubě se k němu chovala, tím porušovala dobré mravy. To, že žalovaná v současné době s žalobcem nekomunikuje, nevyhledává jeho společnost, nekontaktuje žalovaného, soud je toho názoru, že to dělá pouze z toho důvodu, aby nedocházelo mezi účastníky řízení k dalším konfliktům a aby se vyhnuli případným dalším šetřením, např. Policie ČR. V průběhu řízení bylo prokázáno, že žalovaná žalobci platí 2/3 společných nákladů, např. elektřinu, plyn. Také nebylo prokázáno, že by žalovaná se o tento dům nestarala. Na základě výše uvedených skutečností soud žalobní návrh v celém rozsahu zamítl jako nedůvodný (výrok I.)

20. Výrok o nákladech řízení soud opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy stanovil žalobci povinnost uhradit žalované náklady řízení, které představují: 6x režijní paušál po částce 300,00 Kč 1.800,00 Kč / § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění/ náklady právního zastoupení 5 x 2.500,00 Kč 12.500,00 Kč 1 x 1.250,00 Kč 1.250,00 Kč / § 7 bod 5 vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění/ převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1, písm. a) písemné podání (§ 11 odst. 1, písm. d) účast u jednání (§ 11 odst. 1, písm. g) 13.5.2021, 22.7.2021, 23.9.2021 účast u jednání ½ úkonu za účast u jednání dne 30.9.2021 21% DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř……………………………………..……… 3.265,50 Kč celkem 18.815,50 Kč 21. V souladu s ust. § 148 o.s.ř. soud stanovil žalobci povinnost uhradit České republice na účet Městského soudu v Brně náklady zálohované státem, tj. tlumočné ve výši 502,00 Kč (výrok III.)