53 C 44/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Klusákem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o vyklizení bytu

I. Žalovaná je povinna vyklidit byt [číslo] o velikosti 1+1, nacházející se v 5. podlaží domu na ulici [adresa], č. or. [číslo], v [obec], zapsaný na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí], a vyklizený jej předat žalobci do 30 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 5 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal po žalované vyklizení bytu [číslo] o velikosti 1+1, který se nachází v 5. podlaží obytného domu na ulici [adresa] č. or. [číslo] v [obec], zapsaný na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], k. ú. [část obce] [obec]. Svoji žalobu odůvodnil tím, že přípisem ze dne 14. 10. 2019 dal žalované výpověď z nájmu bytu, a to z důvodu, že žalovaná si na balkoně instalovala sítě proti ptactvu, a to bez předchozího souhlasu žalobce. Ani přes výzvy sítě žalovaná neodstranila, přestože byla upozorněna na možnost výpovědi z nájmu bytu. Nájem bytu tedy skončil uplynutím výpovědní lhůty. Žalobce poskytl žalované lhůtu k vyklizení a předání předmětného bytu. Žalovaná však byt nevyklidila ani nepředala žalobci. Z uvedeného důvodu se žalobce obrátil na soud s žalobou na vyklizení bytu.

2. Žalovaná ve svém vyjádření žalobní nárok neuznávala, z její strany k žádnému hrubému porušení povinností nedošlo, a proto s výpovědí z nájmu nesouhlasí. Ve vyjádření podrobně popisovala problém s nežádoucím hnízděním holubů, což se týká výpovědi za hrubé porušení povinností nájemce. Dále žalovaná obsáhle argumentovala tím, že výkon práva žalobce, který se domáhal vyklizení bytu, byl v rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaná ztratí jedinou možnost důstojného bydlení, žalobci to nepřinese odpovídající prospěch, neboť jej žalovaná nijak nepoškozuje. Dále uvedla, že rozpor s dobrými mravy je v tom, že jako osoba se zdravotním postižením, odkázaná na dávky v pracovní neschopnosti nemá možnost uplatnit se na trhu s bydlením (nemůže platit tržní nájemné, nemá dostatek prostředků na zaplacení kauce, nemá prostředky na náklady se stěhováním). Celkově by stěhování bylo pro ni náročné fyzicky, psychicky i finančně. Ke zdravotním problémům uvedla, že je v částečném invalidním důchodu, užívá léky na nosní sliznici, léky na bolesti páteře a žaludku. Navrhla proto zamítnutí žaloby, jelikož výkon práva žalobce je v rozporu s dobrými mravy.

3. Na jednání dne [datum] žalovaná vznesla námitku, že by věc měli řešit správní soudy. Tuto námitku soud vyhodnotil jako nedůvodnou. Ustanovení § 104b o. s..ř. neukládá soudu povinnost rozhodnout o takové námitce usnesením. Proto soud přistoupil k vypořádání shora uvedené námitky v rozsudku. Podle § 7 odst. 1 o. s. ř. v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Soud má za to, že žalobou na vyklizení se navrhovatel domáhá ochrany svého vlastnického práva dle § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Jedná tradiční spor vyplývající z poměrů soukromého práva, vycházející z konkrétní úpravy o. z. Proto soud vyhodnotil námitku žalované za nedůvodnou.

4. K dalšímu projednání věci soud nařídil jednání na [datum] na 09:00 hodin, k němuž byli účastníci řádně předvoláni. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 31. 1. 2022. Žalovaná se k jednání nedostavila, přičemž dne 7. 4. 2021 v 07:42 byla soudu doručena omluva žalované z nařízeného jednání ze zdravotních důvodů se žádostí o odročení jednání. Soudu v této souvislosti předložila lékařské zprávy, přičemž vyšetření měla absolvovat na [anonymizováno] a dále v nemocnici [anonymizována dvě slova]. [jméno] dne 3. 4. 2022. Z předložených lékařských zpráv vyplývá, že žalovaná nebyla hospitalizována. Dle soudu z předložených lékařských zpráv nevyplývá taková akutní indispozice, že soud nemohla kontaktovat dříve než v den nařízeného jednání. Pokud měla žalovaná za to, že se jednání nemůže zúčastnit, měla o této skutečnosti soud neprodleně informovat. Z ničeho tedy nevyplývá, že by se jednalo o akutní indispozici, která by bránila žalované v účasti na jednání, a proto bylo nutné zaslat omluvu na poslední chvíli. Za této situace dospěl soud k závěru, že omluva žalované nebyla podána včas.

5. Soud rovněž musel přihlédnout k procesnímu postupu žalované, která se omlouvala z již předchozích nařízených jednání na dny [datum], [datum], [datum], [datum]. Dne [datum] se k jednání soudu dostavila, nicméně rovněž na poslední chvíli zasílala omluvu s žádostí o odročení nařízeného jednání. Soud rovněž tedy spatřuje v postupu žalované obstrukční taktiku, jejíž cílem je oddálení projednání věci samé. V této souvislosti soud nemůže odhlédnout od čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, která stanoví, že každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Jedním z atributů spravedlivého procesu je, aby bylo spravedlnosti učiněno zadost v přiměřené lhůtě. Pokud by soud jednání automaticky vždy odročoval k žádosti žalované, a nehodnotil jednotlivé žádosti o odročení jednání ve svých souvislostech a pečlivě nezvažoval, kdy má jednání odročit a kdy přistoupit k projednání věci, zasáhl by do práva žalobce na spravedlivý proces.

6. S přihlédnutím k těmto okolnostem soud rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř., že věc bude projednána v nepřítomnosti žalované.

7. Provedeným dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

8. Byt [číslo] o velikosti 1+1, nacházející se v 5. podlaží domu na ulici [adresa], č. or. [číslo], v [obec], zapsaný na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí], je ve vlastnictví žalobce (informace o pozemku z nahlížení do katastru nemovitostí). Žalované byl byt přidělen dne [datum] (rozhodnutí o přidělení náhradního bytu ze dne [datum] č. l. 210). Žalované byl odevzdán byt na ulici [adresa], kdy byla sjednána úhrada za užívání 58 Kčs měsíčně, počínaje dnem 1. 10. 1989, dohoda byla ze dne [datum] (zápis o dohodě o odevzdání a převzetí bytu č.l. 5). Dle evidenčního listu (č. l. 6) nájemné od 1. 11. 2019 mělo činit 5 922 Kč. Dle fotodokumentace (č. l. 7-8) byly instalovány sítě na balkoně, který se nachází v domě. Žalobce vyzval žalovanou k okamžitému odstranění sítě z balkonu a uvedení do původního stavu tak, jak byl dům zkolaudován, mělo to být učiněno do 10. 4. 2019. Žalobce nedal ke stavebním úpravám písemný souhlas. V dopise je poukázáno na tu skutečnost, že pokud provedl nájemce změny bytu nebo domu bez souhlasu pronajímatele, jde o hrubé porušení jeho povinností a opravňuje pronajímatele nájem vypovědět s tříměsíční výpovědní dobou, dále je poukazováno, že byla žalovaná upozorněna, že pronajímatel je oprávněn vypovědět nájem v tříměsíční výpovědní lhůtě, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu případně bez výpovědní doby, poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem (výzva ze dne 26. 3. 2019 č. l. 9). Dle výzvy ze dne 28. 5. 2019 (č. l. 10), která byla žalované doručena dne 7. 6. 2019, žalobce požadoval jako pronajímatel okamžité odstranění sítě z balkonu a uvedení do původního stavu tak, jak byl dům zkolaudován, pokud tak neučiní do 10. 6. 2019 do původního stavu, následné náklady jí budou přeúčtovány. Nebyl dán ke stavebním úpravám písemný souhlas. Je zde poukazováno na možnost výpovědi z nájmu bytu. Žalobce dal žalované přípisem ze dne 14. 10. 2019 výpověď z nájmu bytu [číslo] na adrese [ulice] [číslo] v [obec], přičemž ve výpovědi informuje žalovanou, že byt [číslo] byl přidělen žalované na základě zápisu z roku [rok], nacházející se v 5. nadzemním podlaží na ulici [ulice], zapsaného na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], k.ú. [část obce], [obec]. Na základě místního šetření bylo zjištěno, že žalovaná měla nainstalovat na balkoně sítě proti ptactvu, k čemuž jí nebyl poskytnut souhlas. Byla upozorněna na porušení povinností dne 26. 3. 2019 a 28. 5. 2019. Vzhledem k tomu, že na výzvu žalovaná nereagovala, byl nájem s tříměsíční výpovědní dobou vypovězen. Dále je zde informace, kdy začíná výpovědní doba běžet a že uvedené bylo schváleno na schůzi [anonymizováno] [okres], konané dne 2. 10. 2019. Obsahem výpovědi z nájmu bytu je poučení vznést proti výpovědi námitky a podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy výpověď došla. Obsahem listiny ze dne 14. 10. 2019 je výzva k vyklizení bytu do 31. 1. 2020, přičemž je zde doručenka, kdy žalovaná převzala tuto zásilku dne 29. 10. 2019, doručenka je opatřena podpisem žalované (výpověď z nájmu bytu č.l. 11).

9. Na jednání soudu dne [datum] žalovaná výslovně uvedla, že žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu nepodala.

10. Žalobce vyslovil nesouhlas s uzavřením nové nájemní smlouvy po výpovědi z nájmu bytu dne 8. 4. 2020 (nesouhlas č.l. 64).

11. Z předložené fotodokumentace (č.l. 23-26) žalovanou soud zjistil, že na balkonu žalované jsou patrné sítě, rovněž tam jsou různé květináče, rovněž je zde patrný trus holubů. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne 29. 9. 2020 (č. l. 63) soud zjistil, že všechna průčelí bytového domu na ulici [ulice a číslo] jsou [anonymizována dvě slova]. V případě instalace sítí musí dát souhlas kromě vlastníka nemovitosti rovněž [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [stát. instituce]. Bez takového souhlasu není možné sítě instalovat. Ze sdělení [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [stát. instituce] ze dne [datum] (č.l. 159) soud zjistil, že žádné závazné stanovisko k umístění nebo odstranění ochranných sítí proti holubům nebylo dohledáno. Z pravidel pronájmu bytů v domech [stát. instituce] (č. l. 160 – 168) jsou patrná pravidla pro přidělovaný jednotlivých bytů v majetku [stát. instituce].

12. Z rozhodnutí [anonymizována čtyři slova] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (č.l. 79v), soud zjistil, že žalovaná je osobou zdravotně znevýhodněnou, její schopnost být nebo zůstat pracovně začleněná je podstatně omezena z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Dle posudku o invaliditě ze dne [datum] (č.l. 188) soud zjistil, že u žalované jsou patrné [anonymizována dvě slova], dlouhodobé [anonymizována dvě slova]. Byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 40 %. Z opatření [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne 11. 1. 2022 (č. l. 190 – 191) soud zjistil, že žalované byl přiznán invalidní důchod ve výši 6 664 Kč měsíčně. Od 1. 10. 2020 žalovaná byla v pracovní neschopnosti (rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti ze dne 1. 10. 2020 č. l. 192). Dále žalovaná byla v pracovní neschopnosti rovněž od 18. 8. 2021 (Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti od 18. 8. 2021 č. l. 193). Z lékařských zpráv (lékařská zpráva ze dne 15. 2. 2022, lékařská zpráva ze dne 16. 2. 2022 č. l. 127, 128, lékařská zpráva ze dne 16. 2. 2022 č. l. 129, poukaz na vyšetření [anonymizováno] ze dne 17. 2. 2022 č. l. 130, lékařská zpráva ze dne 4. 2. 2021 č. l. 194, zpráva o ambulantním vyšetření ze dne 8. 3. 2021 č. l. 195, lékařská zpráva ze dne 15. 4. 2021 č. l. 196, lékařská zpráva ze dne 12. 7. 2021 č. l. 197, lékařská zpráva ze dne 29. 7. 2021 č. l. 198, lékařská zpráva ze dne 4. 10. 2021 č. l. 199, lékařská zpráva ze dne 11. 2. 2022 č. l. 200, lékařská zpráva ze dne 15. 2. 2022 č. l. 201, lékařská zpráva ze dne 15. 2. 2022 č. l. 202, lékařská zpráva ze dne 16. 2. 2022 č. l. 203, lékařská zpráva ze dne 16. 2. 2022 č. l. 204, lékařská zpráva ze dne 16. 2. 2022 č. l. 205, lékařská zpráva ze dne 16. 2. 2022 č. l. 206, lékařská zpráva ze dne 23. 2. 2022 č. l. 208, předoperační vyšetření před [anonymizována dvě slova] ze dne 27. 7. 2021 č. l. 209) soud zjistil, že žalovaná trpí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] s doporučením v podobě operace (dne [datum] bylo plánováno přijetí k hospitalizaci na [datum] na [anonymizováno] operaci), potížemi s trávením a zažíváním (doporučení léčba v podobě rozpustné vlákniny, čajová dieta, dieta), potížemi s průchodnosti nosu, dlouhodobými bolestmi páteře (doporučení nezvedání těžkých břemen, aplikace suchého tepla do oblasti páteře), závratěmi (CT mozku bylo vyhodnoceno bez akutní patologie).

13. Z emailové komunikace (výpis z e-mailové schránky žalované č. l. 172, odpovědi na e-maily žalované č. l. 173 – 182, e-mailová komunikace č. l. 246, e-mailová komunikace č. l. 247 – 252) soud zjistil, že žalovaná poptávala možnosti bydlení s tím, že mohla hradit 7 500 Kč, uvedla, že má kočku a psa. Z odpovědí je patrné, že žalovanou uvedená částka byla hodnocena jako nedostatečná, rovněž byl u pronajímatelů problém se zvířaty.

14. Návrhy na doplnění dokazování výslechem svědků - sociální pracovník [anonymizováno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [titul] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [titul] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [titul] [jméno] [příjmení], [titul] [jméno] [příjmení], [titul] [příjmení] [příjmení], [titul] [jméno] [příjmení], [titul] [jméno] [příjmení], [titul] [jméno] [příjmení], svědci ze stěhovací firmy [příjmení] [příjmení] a úklidové firmy [anonymizována dvě slova], návrh na ustanovení soudního znalce, stanovisko ohledně ochranných sítí bytového domu na [ulice a číslo], audio a videonahrávkou z jednání u žalobce, děkovný dopis pana [příjmení], dále listinné důkazy - e-mail žalované ze dne 24. 5. 2013, dotaz žalované ze dne 13. 10. 2014, e-mail ze dne 21. 6. 2015, e-mail ze dne 8. 7. 2015, dohoda o dočasném vyklizení bytu a poskytnutí náhradního bydlení ze dne 11. 9. 2015, e-mail žalované ze dne 16. 3. 2016, sdělení žalobce o smluvní pokutě ze dne 17. 5. 2018, e-mail žalované ze dne 31. 8. 2018, přípis žalované žalobci ze dne 1. 11. 2018, e-mail žalované ze dne 5. 11. 2018, stěhovací dotazník, fotodokumentace současného stavu vnitrobloku, dotaz na žalobce ohledně poskytnutí náhradního bytu ze dne 13. 10. 2014, e-mailová komunikace žalované ze dne 24. 8. 2015 bytovou správou, dohoda o dočasném vyklizení bytu a poskytnutí náhradního bytu ze dne 11. 9. 2015, smlouva o dílo mezi žalobcem a společností provádějící desinfekci ze dne [datum], e-mailová komunikace žalované z dubna 2016 bytovou správou, požadavek žalované na odstranění závad a nedostatků včetně podpisové listiny nájemníků z [anonymizováno] [ulice a číslo], žalobci doručeno [datum], stížnost na nezákonné praktiky odborů a bydlení ze dne [datum], žádost o nachystání podkladů pro vyúčtování záloh spojené s užíváním bytu, doručené žalobci dne 30. 4. 2018, reklamace žalované vyúčtování nákladů spojených s užíváním náhradního bytu ze dne 14. 5. 2018, žádost žalované o obnovu dodávky elektřiny a domluvení podmínek vystěhování z náhradního bytu ze srpna 2018, uplatnění nároku na slevu z nájemného spojené s užíváním náhradního bytu, žalobci doručeno 10. 9. 2018, reklamace stavu předávaného bytu ze dne 19. 11. 2018, dohoda o vyklizení nebytového prostoru ze dne 29. 5. 2019 včetně příjmového pokladního dokladu za stěhování ze dne 31. 5. 2019, žádost o zpětvzetí výpovědí z nájmu bytu, doručena žalobci 3. 2. 2020, hlášení závady kapající voda, doručeno žalobci 25. 5. 2020, hlášení závady na vstupních dveří k výtahu, doručeno žalobci 17. 9. 2020, evidenční list pro výpočet nájemného ze dne 17. 1. 2022 dokládající bezdlužnost, fotografie balkónu pořízena dne 18. 4. 2022, žádost žalované ze dne 9. 3. 2022 adresovaná [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a [anonymizováno], odpověď [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a [anonymizováno] ze dne 17. 3. 2022, soud zamítl.

15. Soud dospěl k závěru, že provedením shora uvedených důkazů by nebyla respektována zásada procesní ekonomie řízení. Shora uvedené důkazní prostředky nesouvisí s předmětem řízení. Vztahují se především k žalované tvrzené oprávněnosti montáže sítí, problémům s holuby v domě, jejích vztahů v domě, problémům s žalobcem týkající bydlení (náhradního bydlení), jejich vzájemné komunikace, snahy žalované o zvrácení situace ohledně předmětného bytu, oprav, soužití a dalších okolností, které však přímo nesouvisí s předmětem právě projednávané věci, kterým je nárok žalobce na vyklizení bytu. Jelikož okolnosti podané výpovědi z nájmu bytu, její oprávněnost nemůže soud v tomto řízení přezkoumávat, bylo by shora uvedené dokazování nadbytečné.

16. Soud rovněž nemohl provést navrhovaný důkaz v podobě účastnického výslechu žalované, a to v důsledku toho, že se žalovaná na nařízené jednání nedostavila. Soud má však za to, že účastnický výslech žalované by byl rovněž v rozporu s § 131 odst. 1 o. s. ř., kde je pro účastnický výslech zakotven předpoklad, že dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak. V projednávané věci byl skutkový stav zjištěn dostatečným způsobem ze soudem provedených listinných důkazů, a to i žalovanou tvrzeným skutečnostem rozporu s dobrými mravy (zdravotní stav žalované, nemožnost sehnání důstojného bydlení).

17. Soud dospěl na základě provedeného dokazování k závěru, že žalobce je vlastníkem dotčeného bytu, který žalovaná užívá od roku 1989. Žalované byla dána výpověď z nájmu bytu, a to z důvodu, že žalovaná si na balkoně instalovala sítě proti ptactvu, a to bez předchozího souhlasu žalobce. Ani přes výzvy sítě žalovaná neodstranila, přestože byla upozorněna na možnost výpovědi z nájmu bytu. Žalovaná je osobou s určitými zdravotními problémy, s částečnou invaliditou, nižšími příjmy. V té souvislosti se sníženou schopností získání bytu za tržní nájemné.

18. Zjištěný skutkový stav podřadil soud pod následující zákonná ustanovení:

19. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

20. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

21. Při právním hodnocení shora skutkového stavu soud vyšel z následujících východisek.

22. Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem (čl. 11 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod). Vlastník má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje; zejména se může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1630/2002).

23. Dobrými mravy se rozumí souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních (srov. shodně např. již rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 1997, sp. zn. 3 Cdon 69/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 8, ročník 1997, pod číslem 62).

24. Za výkon práva v rozporu s dobrými mravy lze považovat pouze takové jednání, jehož cílem není dosažení účelu a smyslu sledovaného právní normou, nýbrž které je v rozporu s ustálenými dobrými mravy vedeno přímým úmyslem způsobit jinému účastníku újmu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2000, sp. zn. 21 Cdo 992/99, uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 2000, pod číslem 126).

25. Z toho, že argumentem rozporu s dobrými mravy má být odepřen výkon práva, vyplývá, že odpovídající úsudek soudu musí být podložen důkladnými skutkovými zjištěními a že musí současně přesvědčivě dokládat, že tato zjištění dovolují - v konkrétním případě - závěr, že výkon práva je s dobrými mravy skutečně v rozporu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 1997, sp. zn. 2 Cdon 473/96, uveřejněný pod č. 16/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

26. Při posouzení, zda argumentem rozporu s dobrými mravy má být odepřen výkon práva, musí být zváženy jak důvody, pro něž se použití citovaného ustanovení dožaduje ten, kdo má povinnost nemovitost vyklidit, tak všechny rozhodné okolnosti na straně toho, kdo se vyklizení domáhá. Oněmi rozhodnými okolnostmi jsou pak ty, které mohou ovlivnit odpověď na otázku, zda lze po žalobci spravedlivě požadovat, aby se ochrana jeho práva podmínila či odložila (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2020, sp. zn. 22 Cdo 3047/2020).

27. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2012, sp. zn. 26 Cdo 1531/2011, vyplývá, že obecné pravidlo, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 obč. zák.), se vztahuje na výkon veškerých "soukromých" práv a není důvod pro to, aby z něj byl vyčleněn určitý druh vlastnických žalob. Skutečnost, že výkon vlastnického práva realizovaný žalobou na vyklizení bytu je uplatňován v rozporu s dobrými mravy, se podle okolností daného případu projeví buď určením delší než zákonné lhůty k vyklizení (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), vázáním vyklizení na bytovou náhradu, nebo i zamítnutím žaloby (pro tentokrát). Shora uvedená východiska lze aplikovat i platnou a účinnou právní úpravu obsaženou v o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2020, sp. zn. 22 Cdo 3047/2020).

28. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2018, sp. zn. 26 Cdo 3328/2017, plyne, že naplněností uplatněného výpovědního důvodu se může soud zabývat jen v řízení podle § 2290 o. z., tedy jen v případě, že nájemce, kterému byla výpověď doručena (dostala se do sféry jeho dispozice), podal ve lhůtě stanovené v § 2290 o. z. žalobu, jíž se domáhá přezkumu oprávněnosti výpovědi. Jde o specifickou žalobu, definovanou v hmotněprávním předpise, žalobce nemusí v řízení prokazovat naléhavý právní zájem. Ustanovení § 2290 o. z. brání tomu, aby naplněnost výpovědního důvodu uplatněného ve výpovědi z nájmu bytu byla posuzována v jiném řízení, a to ani jako otázka předběžná. Ustanovení § 2290 o. z. naopak nebrání, aby soud k neplatnosti či zdánlivosti výpovědi přihlédl i v jiném řízení. Neuplatní-li však žalobce v řízení podle § 2290 o. z. důvody neplatnosti (absenci písemné formy, neuvedení výpovědního důvodu, nepoučení nájemce o možnosti podat žalobu podle § 2290 o. z., rozpor s dobrými mravy atd.) či zdánlivosti výpovědi (výpovědní důvod je uveden neurčitě, nesrozumitelně apod.) a v řízení nevyjdou najevo ani jinak, nebrání to jejich uplatnění v dalších řízeních.

29. Pokud má soud aplikovat shora uvedené závěry na právě projednávanou věc, tak má za to, že v řízení bylo zcela jasně prokázáno, že žalovaná užívá předmětný byt bez právního důvodu, a to vzhledem k tomu, že jí byla dána výpověď z nájmu bytu. Po uplynutí výpovědní doby užívá žalovaná byt bez právního důvodu.

30. Vzhledem k tomu, že žalovaná nepodala v zákonem stanovené lhůtě žalobu dle § 2290 o. z., nemohl se soud v právě projednávané věci zabývat tím, zda podaná výpověď z důvodu stavebních úprav v podobě sítí proti ptactvu byla oprávněná či nikoliv. Soud posoudil výpověď z nájmu bytu dle hledisek vymezených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2018, sp. zn. 26 Cdo 3328/2017, tj. zda u nebyla absence písemné formy, neuvedení výpovědního důvodu, nepoučení nájemce o možnosti podat žalobu podle § 2290 o. z., rozpor s dobrými mravy či zda podaná výpověď není zdánlivá (výpovědní důvod je uveden neurčitě, nesrozumitelně). Soud má za to, že výpověď z nájmu bytu byla žalované dána písemně (řádně jí byla doručena), byl zde zcela srozumitelně uveden výpovědní důvod (závažným způsobem porušila povinnosti nájemce – provedla změny bytu bez souhlasu pronajímatele), žalovaná byla poučena o možnosti podat žalobu podle § 2290 o. z., uvedená výpověď je zcela srozumitelná a není neurčitá – dle soudu tedy není zdánlivá. Rovněž podání výpovědi z důvodu stavebních úprav bez souhlasu pronajímatele nelze hodnotit jako výpověď podanou v rozporu dobrými mravy. Z uvedených důvodů se tedy soud podrobně nemusel v právě projednávané věci vypořádávat s argumenty žalované ohledně oprávněnosti montáže sítí, dalších argumentů o nesprávnosti postupu žalobce týkající se výpovědi. Rovněž k tomu tedy nebylo nutné vést dokazování.

31. Co se týče namítaného argumentu, že by vyklizení žalované bylo v rozporu s dobrými mravy, tak soud k uvedenému vedl dokazování, s tím, že vzal za prokázané, že žalovaná je osobou s určitými zdravotními problémy, s částečnou invaliditou, nižšími příjmy. Rovněž osobou se sníženou schopností získání bytu za tržní nájemné. Dle soudu je nutné přihlédnout k tomu, že žalobce jako vlastník předmětného bytu má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje v podobě žalované. Pokud by mu tato ochrana měla být odepřena, tak pouze za zcela výjimečných okolností, které by byly zjištěny na straně žalované. Soud má za to, že žalovaná netrpí zcela mimořádnými zdravotními obtížemi v podobě úplné invalidity, hospitalizace, závažné choroby apod., čímž se soud nesnaží bagatelizovat to, že žalovaná jistě určitými zdravotními obtížemi trpí, nicméně dle soudu nejsou takového charakteru, aby žalobci bylo upřena jeho ochrana vlastnického práva, případně by jeho výkon byl hodnocen v rozporu s dobrými mravy. Rovněž uvedené v podobě výkonu práva v rozporu s dobrými mravy nelze vztáhnout ani k tomu, že žalovaná je osobou s nízkými příjmy, pro kterou je těžší si sehnat kvalitní bydlení. Dle soudu u žalované není vyloučena možnost si sehnat důstojné bydlení, pokud je ochotná investovat 7 500 Kč měsíčně, a to ve formě např. spolubydlení, či z jejího pohledu je nutné hledat v lokalitách, kde je bydlení levnější (okrajové části [obec], mimo [obec]). V této souvislosti nelze rovněž odhlédnout od skutečnosti, že žalovaná pokud má za to, že je pro ni složité sehnat si kvalitní bydlení, měla činit vše pro to, aby si udržela bydlení u žalobce, což vzhledem ke dvě výzvám žalobce k odstranění sítí proti ptactvu, nečinila. Dle soudu její situaci po zhodnocení všech okolností projednávané věci nelze porovnávat se situací v případě vyklizení rodiny s nezletilými dětmi bez majetku, ze kterých by se stali bezdomovci (viz zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1630/2002). Žalovaná je ochotna do bydlení investovat měsíčně 7 500 Kč, za což dle soudu lze najít odpovídající ubytování, avšak patrně v nižším standardu a odlišné poloze, než by si sama žalovaná přála.

32. Ze shora uvedených důvodů soud uzavřel, že žalovaná užívá předmětný byt bez právního důvodu. Neoprávněně tak zasahuje do vlastnického práva žalobce, který se důvodně domáhá jeho ochrany ve smyslu § 1040 o. z. Soud proto přiznal ochranu vlastnickému právu žalobce a uložil žalované byt vyklidit, a to ve lhůtě třiceti dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

33. Přestože soud vyhodnotil, že výkon práva žalobce není v rozporu s dobrými mravy, poskytl žalované delší než zákonnou lhůtu pro vyklizení. V této souvislosti soud přihlédl k tomu, že žalovaná je osobou se zdravotními obtížemi, s nižšími příjmy. Hledání nového bydlení jí zabere určitý čas a vždy nějakou dobu trvá, než se nový byt uvolní. Dle soudu uvedené řešení je spravedlivé, a to s ohledem okolnosti právě projednávané věci.

34. Žalobce byl v řízení plně úspěšný, soud mu proto výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a z paušální náhrady hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. ve výši 900 Kč (dle § 1 a § 2 odst. 3 cit. vyhlášky soud žalobci přiznal paušální náhradu hotových výdajů za tři úkony spočívající v žalobě, podání ve věci samé a účasti na jednání soudu dne 7. 4. 2022 (dle § 1 odst. 3 písm. a) a c) cit. vyhlášky)). Celkem tedy náklady řízení činí částku 5 900 Kč, kterou uložil soud výrokem II. zaplatit žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám žalobce. Úkony za účasti na jednání, která se nekonala, jelikož byla přeodročena na poslední chvíli soud žalobci nepřiznal, jelikož samotné jednání neprobíhalo, vždy byla pouze žalobci sdělena skutečnost, že jednání je odročeno na jiný termín.