53 C 60/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Klusákem ve věci žalobce: celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 49 654 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,25 % denně z částky 49 654 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 49 654 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 49 654 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 34 899 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal zaplacení žalované částky spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % denně z dlužné částky 49 654 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení. Dlužné částky 49 654 Kč se žalobce domáhal z titulu nedoplatku na službách spojených s užíváním bytu [číslo] nacházejícího se [anonymizována dvě slova] domu na ulici [ulice a číslo] v [obec]. Tento družstevní byt měl žalovaný v podnájmu na základě smlouvy ze dne [datum]. V bytovém domě došlo k opravě rozúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2019. Nedoplatek na zmíněných službách ve výši 49 654 Kč byl žalovaný v souladu se smlouvou o podnájmu družstevního bytu povinen uhradit ve lhůtě do 10 dnů ode dne vyúčtování, které bylo ze strany žalobce zasláno dne [datum].

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal v plném rozsahu. Žalovaný měl za to, že opravné vyúčtování spotřeby vody, které několikanásobně převyšuje běžnou spotřebu žalovaného, přičemž mu byl vždy vrácen přeplatek, může souviset toliko s havárií vody v domě. Žalovaný dále uvedl, že v roce 2020 došlo ve stupačkách k prasknutí vody a k jejímu protékání do předmětného bytu, zatímco byl žalovaný v zahraničí. Ze stupačky za hranicí bytu byla do nádržky vedena trubkou s vodovodním kohoutem, přičemž právě ta byla v rámci opravy odstraněna, jelikož kohout praskl. Voda do bytu tekla skrz zeď. Ve stejném roce 2020 došlo ve vedlejším bytě k havárii vody, kde zasahovala hasičská záchranná služba. K protékání vody v bytě došlo i v roce 2019, kdy byla měněna nádržka WC a hadička ventilu. Žalovaný si přizval na své vlastní náklady instalatéra, který mu sdělil, že v důsledku chybějícího regulátoru tlaku se problémy mohou opakovat. Žalovaný nemohl únik vody nijak ovlivnit. Vzhledem k tomu, že k úniku došlo mimo jeho dispozice, základní povinností podnájemníka družstevního bytu je předcházet škodám v bytě, nikoliv za jeho hranicí. S ohledem na výše uvedené žalovaný navrhl, aby soud podanou žalobu zamítl v plném rozsahu.

3. Žalobce ve své replice na vyjádření žalovaného uvedl, že žalovaným uváděné skutečnosti nastaly až v roce 2020, a nejsou proto pro uplatňovaný nárok relevantní. Uváděné skutečnosti k roku 2019 ohledně protékání vody a výměny nádržky a hadičky ventilu tvrzení žalobce nevyvrací. Žalobce má za to, že výměna vadné nádržky WC nebo hadičky ventilu lze podřadit pod drobné opravy či běžnou údržbu, za což odpovídá žalovaný. Pokud příčinou protékání vody v bytě v roce 2019 byla vada nádržky nebo hadičky ventilu, tak dle ustálené judikatury za protékání vody odpovídá žalovaný. Že došlo v bytě k protékání vody, byl žalobce ze strany žalovaného informován poprvé dne 3. 1. 2020. Následně žalobce zajistil přítomnost instalatéra na den [datum]. Ten jako příčinu havárie identifikoval právě nádržku WC a hadičku ventilu. Žalovaný zmiňuje své dlouhodobé opatrné jednání, avšak z výskytu plísní a vlhkosti v bytě žalovaného lze snadno dovodit, že přístup žalovaného byl spíše nedbalý.

4. Na jednání soudu dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to v rozsahu úroku z prodlení ve výši 0,25 % denně z částky 49 654 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení. Dle § 96 odst. 2 o. s. ř. soud s ohledem na procesní úkon žalobce řízení v uvedeném rozsahu výrokem pod bodem I. zastavil.

5. V dalším průběhu řízení setrvali účastníci na svých stanoviscích.

6. Podle § 120 odst. 3 o. s. ř. soud vzal za svá skutková zjištění v podobě shodných skutkových tvrzení účastníků, že žalovaný užíval předmětný byt do konce roku 2020 s tím, že vyúčtování týkající se nedoplatků žalovanému bylo doručeno v září 2020.

7. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

8. Ze smlouvy o podnájmu družstevního bytu ze dne [datum] (č. l. 26-28) uzavřené mezi žalobcem a žalovaným soud zjistil, že žalobce byl oprávněným uživatelem (nájemcem) družstevního bytu [číslo] nacházejícího se v [anonymizována tři slova] v domě situovaném na ulici [adresa], č. or. [anonymizováno] v [obec], o velikosti 1+kk o celkové ploše 29,50 m2. Na základě smlouvy o podnájmu žalobce přenechal žalovanému shora uvedený byt do podnájmu, přičemž zálohy na služby činily 2 000 Kč měsíčně, přičemž vyúčtování případných nedoplatků, resp. přeplatků se měly vždy vztahovat k období do konce příslušného kalendářního roku. Vyúčtování mělo být provedeno po dodání podkladů družstva, případné nedoplatky, resp. přeplatky si smluvní strany měly vrátit nejpozději do 10 dnů ode dne vyúčtování. Dále ze smlouvy soud zjistil, že drobné opravy měl hradit žalovaný, přičemž drobnými opravami byly ty, které jsou specifikovány v nařízení vlády č. 258/1995 Sb. Z dodatku [číslo] ke smlouvě o podnájmu družstevního bytu (č. l. 4) soud zjistil, že uvedeným dodatkem byl podnájem prodloužen od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020.

9. Z protokolu o vyúčtování služeb za období leden – prosinec 2019 vystaveného na jméno žalovaného (č. l. 73) soud zjistil, že celkový nedoplatek a službách spojených s užíváním předmětného bytu činil 82 958 Kč. Z vyúčtování je dále patrné, že u vodoměru (SV) byl původní stav 000085.390, naměřeno bylo 00752.360, hodnota odečtu činila 666.970 m3. U vodoměru (TUV) činil minulý stav 00056.510, nový stav 00067.390 a hodnota odečtu byla 10.880 m3. Uvedené odečty jsou patrné i z fotografie vodoměrů a jejich stavu (č. l. 74). Z rozúčtování nákladů na ÚT a SV (č. l. 75) je patrné, jakým způsobem uvedené hodnoty byly přepočítány na byt, jehož nájemcem byl žalobce. Zmíněné vyúčtování na č. l. 73 mělo být vytištěno [datum], přičemž z obálky (č. l. 76-77) je patrné, že uvedené vyúčtování bylo od [právnická osoba] odesláno žalovanému dne [datum], přičemž žalovaný si uvedený dopis nevyzvedl, a proto byl vrácen zpět odesílateli. Z protokolu o vyúčtování služeb za období leden 2019 – prosinec 2019, které bylo vytištěno dne [datum], tj. z opravného protokolu o vyúčtování služeb je patrné, že při stejných odečtech činil celkový nedoplatek částku 49 654 Kč. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce zaslal žalovanému opravné vyúčtování za rok 2019 dne [datum] s tím, že nedoplatek na spotřebovaných službách za rok 2019 měl být uhrazen do 15. 10. 2020 (oprava ve vyúčtování za rok 2019,[anonymizováno]ze dne [datum] vč. podacího lístku). Dne 15. 12. 2020 zaslal žalobce žalovanému předžalobní upomínku, kterou ho vyzval k úhradě dlužné částky (předžalobní upomínka ze dne 11. 12. 2020 vč. podacího lístku).

10. E-mailem ze dne 3. 1. 2020 žalovaný informoval žalobce, že přes svátky zřejmě někde ve zdi praskla voda. Dotazoval se, zda žalobce zajistí instalatéra nebo se na to přijde podívat. Žalobce poprosil o zaslání nějaké fotky a následně že zkusí poslat instalatéra. Žalovaný dne 5. 1. 2020 zasílal fotografie a dotazoval se, kdy dorazí instalatér (e-maily č. l. 40 + č. l. 49).

11. Z fotografií (č. l. 41-48) soud zjistil, že WC u žalovaného se splachovalo pomocí zatáhnutí za provázek, přičemž voda stékala trubkou z nádržky, která byla umístěna nad WC. Omítka kolem trubky, kterou voda stékala do WC, byla oprýskaná. Z další fotografie je patrné, že ze zdi vede trubka, přičemž na ní je umístěn kohout, ze kterého vede opletovaná hadička do nádržky. Kolem nádržky jsou patrné černé fleky. Z další fotografie je zřejmé, že trubka, která vedla nad nádržkou, je odstraněná a uzávěr vody je přímo v trubce umístěné ve zdi, přičemž celonerezová hadička přiváděla vodu do nové nádržky. Z další fotografie po oddělání nádržky byly patrné výrazné černé fleky za nádržkou. Z barevné fotografie (č. l. 57) je patrné, že na trubce, která byla nad nádržkou, z níž vedla opletovaná hadička do nádržky, byl železný kohout, který se zřejmě ulomil. Z fotografie (na č. l. 58) je patrné, že kapky vody stékaly po stěně vedle WC, za nádržkou WC a vedle WC.

12. Ze zprávy hasičů za rok 2019 (č. l. 20) soud zjistil, že hasiči v období od [anonymizováno] – [datum] na adrese [anonymizováno] u žádné vodovodní havárie nezasahovali. Ze zprávy [anonymizováno] ze dne [anonymizováno] soud zjistil, že dle šetření policie nebyla evidována žádná havárie vody z roku 2019, ke které mělo dojít v [anonymizováno] domu na adrese [anonymizováno]. Jediný záznam, který je evidován z data [anonymizováno], kdy na adrese [anonymizováno] došlo k vytopení bytu. Ze zprávy hasičů za rok 2020 [anonymizováno] soud zjistil, že v roce 2020 na zmíněné adrese hasiči zasahovali jednou, přičemž ze zprávy o zásahu je patrné, že byt, ze kterého vytékala voda, se nacházel ve [anonymizována dvě slova] podlaží. Po otevření bytu bylo zjištěno, že se nejedná o únik vody z vodovodního systému, ale voda do bytu pronikala přes odpad a následně volně vytékala ze dřezu.

13. Z protokolu o předání a převzetí bytové jednotky ze dne [datum] soud zjistil, že stav SV činil 759m3, stav TUV činil 73m3.

14. Svědek [jméno] [příjmení] na jednání dne [datum] vypověděl, že žalobce zná z bývalé práce od pana [příjmení] a jeho společnosti, kdy žalobce byl jeho klient. Ohledně předmětné opravy WC v lednu 2020 si uvedené svědek sám úplně vše nepamatoval, kdy ale uvedl, že pro žalobce dělal spoustu bytů, kdy se vyměňovaly nádržky, radiátory, měnily se hadičky, ale uvedl, že to byla asi oprava na [adresa], měla se měnit nádržka. Po předestření fotografické dokumentace svědek uvedl, že se tedy měnila nádržka, přívodní trubka a byla vyměněna opletovaná hadička za hadičku celonerezovou. Možná tam byl i nový kohout. Proč byla měněna nádržka a hadička, to si svědek nepamatoval, prostě mu bylo sděleno, ať se to vymění. Že by tam byla nějaká havárie vody, to si nepamatoval, to by určitě hlásil. K dotazu, jak se projevuje, když za zdí praskne potrubí, tak svědek uvedl, že se to projevuje různým způsobem, může se to projevit tak, že to stéká tou zdí na jiné místo o patro níž, někdy do sklepa. K dotazu, zda uvedenou prasklinu trubky za zdí vyřeší výměna hadičky a nádržky, tak ze strany svědka bylo sděleno, že to uvedené nevyřeší. Svědek si nepamatoval, zda to bylo měněno preventivně nebo zda to bylo nějakým způsobem porušeno, nicméně ve firmě pana [příjmení] se vždy měnila jak nádržka, takto potrubí a nepoužívali opletené hadičky, používali ty nerezové. Svědek se domníval, že se to celé měnilo preventivně kvůli špatnému splachování. Ohledně příčiny plísní svědek uvedl, že plísně mohly způsobovat orosení nádržky, což mohlo být také důvodem výměny. Dále svědek uvedl, že v přízemních bytech vyšší tlak je. Je potřeba, aby voda byla rozvedena i do vyšších pater, nicméně svědek uvedl, že si nemyslí, že by ten tlak byl tak vysoký, aby způsobil nějaké prasknutí. Žádné jiné vodovodní havárii na [adresa] [číslo] přítomen nebyl. Dále svědek uvedl, že je možné, že oddělávali i tu trubku nad nádržkou, která měla ventil ve formě T - kusu a byl dán nový ventil a nová hadička, která na to navazovala společně s novou nádržkou. Svědek nevěděl, jestli v tom bytě mohl být uzávěr vody, dále uvedl, že trubka mohla pokračovat na stěnu, kde je patrná plíseň, případně dolů. Svědek uvedl, že je možné, že pokud ta voda praskla, mohlo to způsobit i ty skvrny na druhé straně. Možná taková skvrna je, nicméně může to utíkat na různé směry. K dotazu, zda je možné, aby protekla za 14 dnů voda o objemu 666 m3, svědek uvedl, že to je obrovské množství, že by to bylo vidět s nadsázkou i na ulici. Takového průtoku a úniku vody by si někdo všiml. Svědek uvedl, že tam nebyla nějaká taková havárie. Pokud by praskala ta trubka nad nádržkou, tak dle svědka by se to projevilo tím, že by to stříkalo z té trubky. Svědek neměl informaci, že by tam praskla voda, nic takového mu řečeno nebylo. Svědek uvedl, že kdo má špatně svedené potrubí, např. z bojleru přímo do odpadu, může si nevšimnout a takové množství vody mu proteče odpadem. Podle svědka je možné, že by proteklo WC takové množství vody za uvedené období v případě, že by byla špatná nádržka. Když svědek místo opravy opouštěl, bylo vše hotové. Svědek si nevybavoval, že by dělal nějaké jiné zásahy do obvodových zdí. V případě, že by nebyla zavřená voda, tak by to z té prasklé trubky stříkalo do bytu. Svědek sám uvedl, že jednal z pokynu pana [příjmení]. Kdyby byla potřeba výměna nádržky a hadičky, takto udělal. Plíseň je daná určitou vlhkostí na WC a to, jestli je někde nějaká prasklá trubka nebo nějaké prasklé těsnění, takto se musí zkontrolovat za tou zdí, vysekat, zkontrolovat tu trubku nad nádržkou, zřejmě tedy vyměňoval, pokud je na fotce patrné, že tam jednou je a jednou není. Svědek uvedl, že si nemyslí, že by trubka byla prasklá, to by si pamatoval, nepamatoval si, že by byla prasklá.

15. Návrhy na další doplnění dokazování účastnickou výpovědí žalovaného, výslechem svědkyně [příjmení] a svědka [příjmení] soud zamítl. Po provedení svědeckého výslechu svědka [příjmení] a dalších listinných důkazů soud dospěl k závěru, že zjištěný skutkový stav pro posouzení předmětné věci byl dostatečný a další dokazování by bylo v rozporu se zásadou procesní ekonomie řízení. Svědkyně [příjmení] se v rozhodném období již v bytě nevyskytovala. Svědek [příjmení] v dotčeném bytě vyměnil hadičku v létě roku 2019, tím pádem nemohl soudu podrobně popsat žalovaným tvrzené skutečnosti, že na přelomu roku 2019 2020 došlo v bytě k havárii, že praskla voda za zdí, přičemž s uvedeným nemohl žalovaný ničeho dělat. Soud rovněž vyhodnotil účastnickou výpověď žalovaného jako nadbytečnou, kdy dle § 131 o. s. ř. lze přistoupit k účastnické výpovědi za situace, kdy uvedené skutečnosti nelze zjistit jinak. To v projednávané věci splněno nebylo vzhledem k tomu, že skutkový stav ohledně výměny nádržky a hadičky, případně trubky byl zjištěn dostatečným způsobem z provedených listinných důkazů a z výslechu svědka [příjmení], přičemž účastnický výslech žalovaného na tom nemohl nad rámec jím tvrzených skutečností ničeho změnit, a to i přihlédnutím k tomu, že žalovaný nebyl ani u opravy ani u tvrzené havárie vody.

16. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovém závěru.

17. Žalovaný na základě smlouvy o podnájmu ze dne [datum] užíval přízemní byt na adrese [anonymizováno], přičemž v září 2020 obdržel opravné vyúčtování týkající se nedoplatku na službách, kdy nedoplatek činil částku 49 654 Kč, a to z důvodu zvýšené spotřeby studené vody, která byla přes 666 m3. Ze začátku roku 2020 žalovaného navštívil instalatér pan [příjmení], který mu vyměnil nádržku na splachování, přívodní hadičku a odstranil trubku nad nádržkou.

18. Shora zjištěný skutkový stav soud podřadil pod následující zákonná ustanovení:

19. Podle § 2257 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, pronajímatel udržuje po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání. Podle odst. 2 nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.

20. Podle § 7 zákona č. 67/2013 Sb., poskytování plnění spojené s užíváním bytů a nebytových prostorů není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Dle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

21. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2017, sp. zn. 25 Cdo 450/2016, je zřejmé, že základní povinností pronajímatele je zajišťovat byt ve stavu umožňujícím řádné užívání, avšak je již povinností nájemce zajišťovat, provádět a také ze svých prostředků hradit tzv. drobné opravy a běžnou údržbu bytu. Údržba a oprava přívodové hadičky WC spadá pod opravu splachovačů. Dle Nejvyššího soudu jde o natolik detailní součást zařízení bytu, že ve vztahu k ní nelze dovozovat obecnou povinnost pronajímatele vztaženou k celkové možnosti užívat řádně pronajatý byt. Takové drobné opravy hradí nájemce, který je povinen závady odstranit. Povinnost udržovat přívodovou hadičku k WC ve stavu, aby nepraskla, měl tedy nájemce, nikoli pronajímatel bytu.

22. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2022, sp. zn. 25 Cdo 3767/2021, vyplývá, že závěry uvedené v rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 450/2016 platí rovněž ve vztahu mezi nájemcem družstevního bytu pronajímajícího byt se souhlasem bytového družstva třetí osobě – podnájemníkovi.

23. Právním posouzením shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným existoval podnájemní vztah, na základě kterého žalovaný užíval přízemní byt na adrese [ulice a číslo] po celý rok 2019. Dle smlouvy o podnájmu bytu se žalovaný zavázal hradit případný nedoplatek na službách spojených s užíváním předmětného bytu na základě vyúčtování služeb. Dle soudu bylo prokázáno, že nedoplatek na službách za rok 2019 vznikl, a to v souvislosti se zvýšeným odběrem vody. Mezi stranami bylo nesporné, že předmětné opravné vyúčtování bylo žalovanému doručeno, tj. se s ním seznámil na konci září 2020. Dle provedeného dokazování správnost předloženého vyúčtování nebyla zpochybněna, přičemž čísla jednotlivých odečtů vodoměrů korespondují s čísly ve vyúčtování a s fotografickou dokumentací vodoměrů. Za této situace existovala povinnost žalovaného uhradit dlužný nedoplatek na službách, a to ve lhůtě stanovené ze strany žalobce, který mu zaslal ono opravné rozúčtování jednotlivých nákladů.

24. Za této situace bylo na žalovaném, aby prokázal, že povinnost hradit nedoplatek vzniklý na službách mu nevznikla. V této souvislosti byl tedy žalovaný ze strany soudu poučen dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedl, v čem spatřoval nesprávnost vyúčtování služeb za rok 2019, případně, kde přesně v roce 2019 mělo dojít k havárii vody a jaký to mělo vliv na vyúčtovanou spotřebu vody žalovaného za rok 2019.

25. Dle soudu jakákoliv argumentace žalovaného, že vyúčtování bylo chybné, případně neodráželo reálnou spotřebu vody, nebyla prokázána. Pokud žalovaný argumentoval, že vyúčtování služeb nebylo žalovanému doručeno včas dle § 7 zákona 67/2013 Sb., tak dle soudu se uvedený zákon na vztah nájemní a podnájemní vztahuje přiměřeně a dle soudu zákon nestanoví, že by povinnost platit nedoplatek na vyúčtování nevznikl, pokud by ty služby nebyly vyúčtovány včas. Dle soudu bylo podstatné, že žalovanému takovéto vyúčtování, svědčící o vzniklém nedoplatku, bylo učiněno řádně a bylo mu řádně doručeno a měl možnost se s ním seznámit.

26. Dále žalovaný přišel s argumentací, že na konci roku 2019 došlo k havárii vody v předmětném bytě mimo jeho dispozice a nemohl tedy vzniklou spotřebu ovlivnit. Dle soudu nebylo z provedeného dokazování prokázáno takové tvrzení žalovaného, tj., že k havárii došlo mimo jeho dispozice a nemohl ji zabránit.

27. Dle soudu ani nebylo prokázáno, že vůbec k prasknutí vody mimo předmětný byt, který by způsobil uvedenou spotřebu, došlo. Instalatér [příjmení], který na začátku roku 2020 u žalovaného byl a vyměnil žalovanému nádržku, hadičku přivádějící vodu do předmětné nádržky a odstranil trubku nad nádržkou, vypověděl, že kdyby došlo k havárii vody, tak by si to pamatoval. Měl za to, že k žádné významnější havárii u žalovaného nedošlo. Pokud by navíc došlo k nějaké havárii vody, který by měla způsobit takový únik vody, někdo by si toho jistě všimnul a došlo by zřejmě k většímu vyplavení bytu, voda by stříkala do bytu atd., přičemž nic takového prokázáno dle soudu nebylo. Rovněž svědek na základě svých instalatérských zkušeností uvedl, že pokud by došlo k prasknutí vody někde ve zdi, tak by uvedené výměna nádržky a výměna přívodní hadičky uvedenou havárii nevyřešila. Dle soudu bylo naopak prokázáno, že uvedená oprava závadný stav napravila, o čemž svědčí, že následující rok žalovaný již zvýšenou spotřebu neměl. Za této situace je více pravděpodobný závěr, k čemuž se přikláněl i svědek, že v důsledku špatné nádržky mohla voda protékat záchodem do odpadu a v dlouhodobém horizontu by mohlo uniknout naměřené množství vody, aniž by si toho někdo všiml.

28. Dle soudu i s ohledem na shora citovanou judikaturu Nejvyššího soudu bylo povinností žalovaného, jakožto podnájemce, který byl v dotčeném bytě dennodenně, byt užíval, aby kontroloval stav a funkce svého WC. Pokud docházelo k nějakému protékání, tak uvedené měl řešit zavčas. Rovněž vzniklé plísně svědčí o jeho nedbalosti ve vztahu k řešení vlhkosti na WC. Dle soudu tedy žalovaný neunesl břemeno důkazní ve vztahu, že v bytě došlo k havárii vody mimo jeho dispozici, jakožto uživatele bytu.

29. Soud nezpochybňuje, že nějaký problém s vodou v dotčeném bytě byl na konci roku 2019, což vyplynulo z provedeného dokazování. Kvůli tomu žalovaný volal instalatéra, nicméně nebylo prokázáno, že by se jednalo o nějakou prasklou trubku ve zdi, která by způsobila nadměrný únik vody, Nic takového nepotvrdil ani instalatér, který v předmětném bytě byl a opravu zajišťoval. Rovněž provedená oprava (odstranění trubky, výměna nádržky a hadičky) by havárií vody, při které uniklo přes 666 m3, nevyřešila. Svědek [příjmení] dle soudu vypovídal přesvědčivě, jeho výpověď nebyla žádným způsobem zpochybněna. Dle soudu vypověděl i důležité informace z hlediska své profese instalatéra.

30. S ohledem na výše uvedené vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobci dlužnou částku. Pokud to žalovaný neučinil, dostal se svým dluhem do prodlení dle § 1968 o. z. Soud proto podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku spolu s příslušenstvím (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 zákona č. 351/2013 Sb.) Lhůtu plnění soud stanovil třídenní (§ 160 o. s. ř.).

31. Dle soudu bylo mezi stranami nesporné, že žalobce zadržuje jistotu ve výši 9 000 Kč a přeplatek na energiích za rok 2020 ve výši 11 859 Kč. Žalovaný však ve vztahu k uvedenému nevznesl žádnou konkrétní procesní aktivitu (pouze uvedené zvažoval), tj. nevznesl námitku započtení ani nevznesl vzájemný návrh vůči žalobci. Proto soud pracoval jako s žalovanou částkou 49 654 Kč s příslušenstvím.

32. Výrok III. je odůvodněn skutečností, že žalobci náleží právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému jako účastníkovi řízení, který ve věci úspěch neměl, a to dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady žalobce tvoří odměna za zastoupení ve výši 3 100 Kč/úkon – 8 úkonů, tj. 24 800 Kč podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), dále paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby dle § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu, jímž jsou příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, žaloba, vyjádření ze dne 1. 4. 2022, jednání dne 7. 4. 2022, vyjádření ze dne 11. 7. 2022, účast na jednání před soudem dne 14. 7. 2022 (2 úkony jednání nepřesáhlo 4 hodiny) podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu v celkové výši 2 400 Kč. Dále má zástupce žalobce nárok na náhradu DPH ve výši 21 %, již je zástupce žalobce plátcem ve výši 5 712 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a náhradu soudního poplatku ve výši 1 987 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 34 899 Kč uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).