53 C 65/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr Libuší Jerouškovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 500,00 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci částku 1.500,00 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.500,00 Kč od 29.1.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení ve výši 600 Kč k rukám titul. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobním návrhem ze dne 1.4.2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1.500,00 Kč s příslušenstvím z titulu nákladů za odtah vozidla ze dne 14.11.2019. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.). Dne 14.11.2019 bylo z ulice ulice v obec odtaženo vozidlo registrační značka (protokol o provedení technického úkonu ze dne 14.11.2019), protože stálo v lokalitě, kde byl dočasně umístěn zákaz stání z důvodu blokového čištění. Z centrální evidence vozidel bylo zjištěno, že provozovatelem tohoto vozidla od 17.6.2019 je žalovaný. Výzvou ze dne 13.1.2020 za odtah tohoto vozidla byla žalovanému vyúčtována částka 1.500,00 Kč, která vyplývá z usnesení schůze anonymizováno územní celek č. spisová značka ze dne 29.2.2019. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení žalované částky. Dlužná částka přesto uhrazena nebyla. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že žalovaný je provozovatelem vozidla, které bylo odtaženo, protože žalovaný nerespektoval označení lokality dočasným zákazem stání (§ 19 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb.). Splnění podmínek uvedeného ustanovení bylo prokázáno fotografickou dokumentací. Cena za odtah a vrácení vozidla zpět do místa odtahu činí částku 1.500,00 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplnil, vznikl žalobci nárok na zaplacení dlužné částky včetně úroků z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud proto žalobě vyhověl a výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku ve výši 1.500,00 Kč včetně úroků z prodlení. Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Procesně plně úspěšnému žalobci přiznal soud výrokem II. právo na náhradu nákladů řízení dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., které tvoří paušální náhrada hotových výdajů za 2 úkony (výzva k plnění a návrh ve věci samé) ve výši 200 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.), a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 600 Kč uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Náhrada nákladů řízení za náklady právního zastoupení žalobci, vzhledem k jeho povaze, nepřísluší (nález Ústavního soudu sp. zn.

III. ÚS 2984/09,

II. ÚS 376/12). Žalobce by měl být dostatečně materiálně a personálně vybaven a zabezpečen tak, aby byl schopen kvalifikovaně hájit svá práva a zájmy i bez zastoupení advokátem. Náklady, které žalobce vynaložil na právní zastoupení nelze považovat za účelně vynaložené. Tímto rozsudkem je rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o.s.ř. obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Proti tomuto rozsudku není odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.) ani dovolání (§ 236 odst. 2 písm. a) o.s.ř.) přípustné. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 o.s.ř.).