53 C 79/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Klusákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 41 276 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 41 276 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 41 276 Kč od 23. 6. 2020 do zaplacení a částky 1 200 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 22 694 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou Městskému soudu v Brně dne [datum] domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 41 276 Kč s příslušenstvím a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Žalovaná částka představovala cenu za opravu automobilu, který žalobkyně od žalované koupila a na kterém se po převzetí v průběhu šesti měsíců projevila vada; tato vada spočívala v popraskání laku a tmelu na střeše vozidla, neboť lak byl dříve opraven neodborně. Žalobkyně vadu u žalované reklamovala, žalovaná však odmítla vadu opravit.

2. Žalovaná ve vyjádření k podané žalobě ze dne 31. 5. 2021 uvedla, že žalovanou částku neuznává co do důvodu, ani výše. Žalobkyně podle žalované vadu dosud řádně nereklamovala, přičemž není zřejmé, z jakého titulu žalobkyně požaduje zaplacení žalované částky. Ve vyjádření ze dne 10. 1. 2022 žalovaná doplnila, že žalobkyni několikrát vyzývala k přistavení vozidla, aby mohla tvrzenou vadu posoudit, žalobkyně však vozidlo odmítla přistavit, následně pak sama s automobilem naložila tak, že přezkoumání vady znemožnila (auto nechala sama opravit). Žalobkyně podle žalované také nevytkla vadu bez zbytečného odkladu.

3. Žalobkyně v podání ze dne 2. 12. 2022 uvedla, že si vozidlo převzala dne 9. 2. 2018, tj. po uzavření kupní smlouvy ze dne [datum]. Upřesnila také, že k popraskání tmelu došlo„ v průběhu začátku června roku 2018“, což vyplývá z doložených fotografií, které byly pořízeny dne 11. 6. 2018. Z doložených fotografií je dále zřejmé, že kousky laku postupně odpadávaly, čímž docházelo k postupné destrukci celé střechy automobilu. Jakékoli další užívání vozidla tak bylo vyloučeno, neboť jízda v něm byla nebezpečná; to ostatně žalobkyni potvrdila také odborně znalá osoba. V důsledku projevené vady tak bylo vyloučeno, aby žalobkyně vozidlo užívala a aby jej přistavila k žalované do [obec]. Naopak musela začít poptávat výměnu celé střechy. Uplatněné náklady následně požadovala po žalované. Ostatně, sama žalovaná žalobkyni sdělila, že lakýrnické práce zajišťuje prostřednictvím externí lakovny, žalobkyně tedy navrhovala, aby žalovaná vozidlo sama vyzvedla a jeho opravu zajistila. Na tyto návrhy však žalovaná nereagovala.

4. Žalovaná v reakci na doplnění žalobkyně v podání ze dne 19. 12. 2022 uvedla, že k předání vozidla došlo již při podpisu kupní smlouvy dne [datum]. Fotografie předložené žalobkyní neprokazují, že k popraskání laku došlo právě dne 11. 6. 2018; žalovaná zdůraznila, že k popraskání muselo dojít již dříve, žalobkyně proto vadu nevytkla včas. Znovu pak zdůraznila, že žalobkyně odmítla vozidlo přistavit k posouzení vady, přičemž podle žalované mohlo být vozidlo přistaveno také odtahovou službou.

5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

6. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] (č. l. 10) soud zjistil, že žalobkyně od žalované koupila vozidlo tovární značky [anonymizováno 5 slov], [registrační značka], [anonymizováno] barvy, výrobního čísla VIN: [anonymizováno], a to za cenu 176 490 Kč, přičemž vozidlo mělo být podle smlouvy předáno po připsání kupní ceny na účet žalované.

7. Z žalobkyní doložených přípisů (č. l. 7, 8, 9) a žalobkyní předložené e-mailové komunikace (č. l. 39-40) soud zjistil, že komunikace mezi žalobkyní a žalovanou probíhala následovně. Žalobkyně se dne 13. 7. 2018 obrátila na žalovanou se sdělením, že na vozidlu došlo k popraskání laku, a proto požaduje i s ohledem na cestovní náklady opravu laku v lakovně v [obec]. Téhož dne zaslala žalobkyně žalované informativní e-mail o tom, že jí do datové schránky doručila reklamaci zakoupeného automobilu. Na to reagoval jednatel žalované e-mailem dne 20. 7. 2018 tak, že opravy laku zajišťuje prostřednictvím externí lakovny, k čemuž žádá žalobkyni o sdělení termínu, kdy je schopna vozidlo přistavit. Dne [datum] se žalobkyně obrátila na žalovanou, aby s lakovnou domluvila konkrétní termín opravy a opravu sama zajistila, vč. odvozu vozu z [obec] do [obec]. Dne 28. 7. 2020 žalovaná žalobkyni sdělila, že k posouzení oprávněnosti reklamace je nutné, aby žalobkyně vozidlo přistavila k žalované. Dne 6. 8. 2018 žalobkyně v reakci na předchozí e-mail požadovala po žalované, aby si vozidlo sama vyzvedla v [obec] a zajistila jeho opravu. Následně dne 10. 8. 2018 žalovaná žalobkyni sdělila, že dosud nemohla provést posouzení reklamace, neboť žalobkyně vozidlo žalované nepředala. Opětovně tak žalobkyni žádala o přistavení vozidla.

8. Z předžalobní upomínky ze dne 25. 3. 2020 (č. l. 41) soud zjistil, že žalobkyně měla vyzvat žalovanou k úhradě částky 41 276 Kč, která představuje cenu provedených oprav na zakoupeném vozidle; podací lístek či doklad o odeslání však žalobkyně nepředložila. Z předžalobní upomínky ze dne 9. 6. 2020 (č. l. 15) soud zjistil, že žalobkyně žádala po žalované úhradu částky 41 276 Kč za opravy vozu; tuto upomínku žalobkyně zaslala žalované téhož dne (podací lístek č. l. 11). Z vyjádření žalované ze dne 30. 3. 2020 k předžalobní výzvě (č. l. 38) soud zjistil, že žalovaná žalobkyni opětovně sdělila, že dosud vozidlo nepřistavila, reklamaci tak dosud žalovaná posoudit nemohla.

9. Z osvědčení o registraci vozu (č. l. 69-70) soud zjistil, že k zápisu změny vlastníka vozidla [registrační značka] došlo dne [datum], přičemž v období od 2. 10. 2017 do 2. 10. 2019 bylo toto vozidlo technicky způsobilé k provozu. Z doložených fotografií (č. l. 71-84) soud zjistil, že na vozidle [registrační značka] probíhala oprava, resp. výměna střechy. Z dalších fotografií (č. l. 85-86) soud zjistil, že na fotografiích je zachycena popraskaná střecha blíže nekonkretizovaného vozu. Byť z těchto dvou fotografií není možné seznat, zda jde skutečně o vozidlo, které bylo předmětem kupní smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou (fotografie nezachycuje RZ, ani jiný údaj, podle něhož by bylo možné vozidlo konkrétně identifikovat), soud nemá zásadní pochybnosti o tom, že se skutečně jedná o předmětné vozidlo. Doložené fotografie korespondují s podstatou vytýkaných vad, o nichž žalobkyně s žalovanou komunikovala prostřednictvím datové schránky a e-mailu.

10. Z faktury [číslo] prodejky [číslo] ze dne [datum] a faktury č. [číslo] ze dne [datum] soud dále při jednání dne [datum] zjistil, že těmito fakturami byla žalobkyni účtována provedená oprava vozu. Byť byly tyto faktury soudu předloženy až poté, co nastala koncentrace řízení ve smyslu § 118b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), žalobkyně tyto faktury označila (alespoň obecně) již v podání ze dne 2. 12. 2022, tj. ve lhůtě, kterou ji soud k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc a k podání návrhů na provedení důkazů poskytl.

11. Z účastnického výslechu jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení], provedeného při jednání dne [datum], soud zjistil následující pro věc podstatné skutečnosti. V červnu 2018 na zakoupeném voze popraskala střecha, avšak žalovaná odmítla pro vozidlo do [obec] přijet. Opravu vozu tak začal řešit sám; na základě doporučení mechaniků přistoupil k výměně střechy, k níž došlo v březnu 2020. K dotazu soudu sdělil, že si vozidlo převzal dne [datum], téhož dne vozidlo zaplatil a v daném týdnu vezl vozidlo i na evidenční kontrolu. Popraskání tmelu si poprvé všiml v červnu 2018. Také sdělil, že se nastalou situaci snažil řešit hned,„ snad do týdne“, následně nechtěl vést vůz do [obec], bylo to neekonomické a nebylo to bezpečné. Měl za to, že jde o zvýšené náklady a celkově se s žalovanou nedomluvili. Po žalované požadoval náklady na cestu do [obec] proplatit, ale žalovaná„ se cukala“, proto si nebyl jistý, zda mu náklady proplatí; stálo by to hodně času a peněz.

12. Z účastnického výslechu jednatele žalované [titul] [jméno] [příjmení], provedeného při jednání dne [datum], soud zjistil následující pro věc podstatné skutečnosti. Žalovaná po žalobkyni požadovala přistavení vozu, aby mohla posoudit oprávněnost reklamace. To však žalobkyně odmítala a následně začala tvrdit, že cesta byla nebezpečná, přitom vozidlo mělo platnou technickou kontrolu. Jednatel žalované zdůraznil, že při popraskání není potřeba demontovat střechu, tloušťka laku se změří přístrojem, který posuzuje odpor vůči plechu. Jelikož však nemohli posoudit reklamaci, nemohli přistoupit ani k opravě vozu, žalobkyně vozidlo nepřistavila. K dotazu soudu sdělil, že vadu bylo možné posoudit pouze osobní prohlídkou vozu.

13. Soud zamítl návrhy na doplnění dokazování výslechem techniků, kteří vozidlo kontrolovali v [obec], jejichž výpověď by případně měla prokázat nebezpečnost užívání vozu s popraskanou střechou a nutnost výměny střechy. Stejně tak soud zamítl návrh na doplnění dokazování dotazem na Ministerstvo dopravy ke stavu počtu najetých km v období do provedení technické kontroly v říjnu roku 2019. Soud má za to, že skutkový stav věci byl zjištěn dostatečně z dosud provedených důkazů. Z hlediska rozhodnutí soudu o podané žalobě, jakož i se zohledněním zásady hospodárnosti a rychlosti řízení, by bylo další provádění dokazování nadbytečné.

14. K provedenému dokazování soud dále uvádí, že mezi stranami byl spor také stran toho, kdy si žalobkyně od žalované vozidlo převzala. Žalobkyně uváděla, že to bylo v [anonymizováno] 2018, žalobkyně však trvala na tom, že k předání vozu došlo již při podpisu smlouvy dne [datum]. Soud má za to, že provedeným dokazováním bylo dostatečně prokázáno, že k předání vozu došlo dne [datum]. To vyplynulo jak z účastnického výslechu jednatele žalobkyně, tak i z doložené kupní smlouvy – podle této smlouvy mělo dojít k předání vozu až po připsání kupní ceny na účet žalované; jednatel žalobkyně pak potvrdil, že k zaplacení kupní ceny došlo [datum], v témže týdnu pak jednatel žalobkyně vozidlo vezl na evidenční kontrolu. Následně dne [datum] byl proveden také zápis změny vlastníka vozidla v osvědčení o registraci vozu. Tvrzení jednatele žalobkyně tak v této části plně korespondují s obsahem kupní smlouvy, která vázala předání vozu na připsání kupní ceny na účet žalované.

15. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně koupila od žalované na základě uzavřené kupní smlouvy vozidlo tovární značky [anonymizováno 5 slov], [registrační značka], [anonymizováno] barvy, výrobního čísla VIN: [anonymizováno], a to za cenu 176 490 Kč. Vozidlo si od žalované převzala dne [datum]. Dne 13. 7. 2018 žalobkyně kontaktovala žalovanou s tím, že na voze se měla projevit vada spočívající v popraskání laku na střeše vozu. Žalobkyně však vozidlo žalované nepředala k posouzení jí uplatněné reklamace, opravu vozu (výměnu střechy) následně provedla sama. Provedenou opravu vozu požadovala po žalované zaplatit.

16. Zjištěný skutkový stav soud podřadil pod následující zákonná ustanovení.

17. Podle § 1914 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo plní za úplatu jinému, je zavázán plnit bez vad s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými tak, aby bylo možné použít předmět plnění podle smlouvy, a je-li stranám znám, i podle účelu smlouvy. Podle odst. 2 téhož ustanovení je-li splněno vadně, má příjemce práva z vadného plnění.

18. Podle § 1921 odst. 1 věty první o. z. platí, že nabyvatel může právo z vadného plnění uplatnit u soudu, vytkl-li vadu zciziteli bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost věc prohlédnout a vadu zjistit, a to buď označením vady nebo oznámením, jak se projevuje.

19. Podle § 1922 o. z. jakmile nabyvatel zjistí vadu, vytkne ji bez zbytečného odkladu zciziteli a předmět plnění zciziteli předá, nebo jej podle jeho pokynů uschová nebo s ním jinak vhodně naloží tak, aby vada mohla být přezkoumána. Jedná-li se o předmět podléhající rychlé zkáze, může jej nabyvatel po upozornění zcizitele bez prodlení prodat.

20. Podle § 2112 odst. 1 o. z. neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci. Dle odst. 2 téhož ustanovení k účinkům podle odstavce 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

21. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

22. Ustanovení § 1914 o. z. upravuje řádné plnění za úplatu; tímto řádným plnění má zákon na mysli plnění bez vad – s vlastnostmi vymíněnými (sjednanými) nebo obvyklými tak, aby bylo možné použít předmět plnění podle smlouvy a jejího účelu. K vadnému plnění dochází (mj.) tehdy, pokud je plněno jinak, než bylo od smlouvy očekáváno; v takovém případě je hodnota věci pro nabyvatele menší, než očekával. O. z. také v § 1922 obecně stanoví, jak má nabyvatel postupovat, když vadu zjistí (postup při vytýkání vad). Podle tohoto ustanovení musí nabyvatel vadu vytknout bez zbytečného odkladu poté, co ji zjistí, zciziteli a musí předmět plnění zciziteli předat., případně jej podle jeho pokynů uschová či s ní jinak vhodně naloží.

23. Nabyvatel tak má vůči zciziteli jednak tzv. informační (notifikační) povinnost o tom, že se na předmětu plnění vada vyskytla; a jednak tzv. manipulační (dispoziční) povinnost – nabyvatel je povinen buď předmět plnění zciziteli předat, nebo jej podle jeho pokynů uschovat či jinak s ním vhodně naložit. Tento postup umožňuje posouzení vady oběma stranami, aby mohl být co nejpřesněji a co nejdříve zjištěn rozsah a kvalifikace vytýkané vady; tj. zda se skutečně o vadu jedná a jaký je případný obsah práv z vadného plnění.

24. Lhůtou„ bez zbytečného odkladu“ se zabýval Nejvyšší soud např. v rozsudku sp. zn. 32 Cdo 2484/2012. Byť šlo o posouzení lhůty bez zbytečného odkladu ve vztahu k § 345 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, obecné závěry v něm uvedené jsou ve vztahu k této lhůtě použitelné i v nyní posuzované věci. Lhůta„ bez zbytečného odkladu“ je lhůtou neurčitou, její podstatu však vyjadřuje již její slovní vyjádření. Z časového určení„ bez zbytečného odkladu“ je třeba dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu. V každém případě je tak potřeba zkoumat, zda dlužník bezodkladně využil všechny možnosti pro splnění této povinnosti, případně jaké skutečnosti mu v tom bránily. Rovněž podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 8. 2010, č. j. 9 Afs 21/2010-84, jde zpravidla o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů, v co nejkratším časovém úseku, přičemž v praxi je nutno tento pojem vykládat podle konkrétního případu (tedy„ ad hoc“) v závislosti od účelu, který chce zákonodárce konkrétním ustanovením za pomoci tohoto pojmu dosáhnout. Pokud dané osoba bez zbytečného odkladu nejedná, bude mít zbytečný odklad (nedůvodná nečinnost) při přípravě splnění povinnosti či učinění právního úkonu, které jsou na tuto lhůtu vázány, ten důsledek, že právní účinky spojené s dodržením lhůty nenastanou.

25. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že se vada na vozidle projevila v červnu 2018 Ani na výzvu soudu učiněnou při jednání dne [datum] však nespecifikovala, kdy konkrétně se vada měla na vozidle projevit. V doplnění ze dne 2. 12. 2022 sice zopakovala, že k popraskání došlo v červnu 2018, přičemž tato skutečnost má být zřejmá z fotografií, které byly pořízeny 11. 6. 2018, tyto fotografie však podle soudu neprokazují, že k projevení vytýkané vady došlo právě dne 11. 6. 2018. Doložené fotografie nejsou nijak datovány, je z nich zřejmé toliko to, že na předmětném vozidle je lak na střeše popraskaný. Soud proto částečně uzavírá, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení (a břemeno důkazní), které ji tížilo ve vztahu k okamžiku projevení vady koupeného vozidla.

26. Nad rámec toho soud uvádí, že i v případě, kdy by žalobkyně okamžik projevení vady dostatečně tvrdila a prokázala, že k němu došlo právě dne 11. 6. 2018, soud má za to, že v takovém případě vady nevytkla ve lhůtě bez zbytečného odkladu. Tuto lhůtu je nutno vnímat jako lhůtu bezprostřední, zpravidla v řádu dnů, maximálně týdnů, tj. jde o co nejkratší časový úsek, který je nutno hodnotit s ohledem na konkrétní okolnosti případu. V dané věci by tak mezi okamžikem zjištění (projevení) vady a jejím vytknutím (k němuž došlo nejdříve dne 13. 7. 2018, jak vyplynulo z doložené korespondence), uplynul celý měsíc. Vytknutí vady po uplynutí tak dlouhého časového úseku soud nepovažuje za vytknutí bez zbytečného odkladu. Jde o celkem 4 týdny, přičemž žalobkyni nic nebránilo v tom, aby vadu vytkla dříve, obzvláště za situace, kdy s žalovanou komunikovala prostřednictvím datové schránky a e-mailu, tj. způsoby, které umožňují fakticky okamžité spojení z domova.

27. Soud proto uzavřel, že žalobkyně jako kupující nesplnila podmínky dle § 2112 odst. 1 o. z. a neoznámila žalované jako prodávající vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohla při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit. Soud musel k účinkům neoznámení vady bez zbytečného odkladu přihlížet v souladu s § 2112 odst. 2 o. z., a to v důsledku námitky žalované jako prodávající ze dne 10. 1. 2022, že vada nebyla včas oznámena.

28. Závěrem soud ve vztahu ke způsobu reklamace, který žalobkyně zvolila dodává, že tento způsob neodpovídal zákonným požadavkům, jak byly popsány výše. Podstatou tzv. manipulační (dispoziční) povinnosti nabyvatele je zajištění možnosti přezkoumat vytýkanou vadu, a to oběma stranám. Nelze proto přistoupit na postup žalobkyně, která odmítala vozidlo žalované přistavit. Tímto svým postojem fakticky žalované znemožnila vytýkanou vadu posoudit. Ustanovení § 1922 o. z. neobsahuje žádné oprávnění, aby kupující naložil s věcí podle vlastního uvážení. Naopak, § 1922 odst. 1 o. z. výslovně zakotvuje příkaz věc buďto zciziteli předat, nebo ji podle pokynů uschovat nebo s ní jinak vhodně naložit, a to vždy tak, aby vada mohla být prozkoumána (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1958/2020). Tomu postup žalobkyně, která bez dalšího žalované odmítala vozidlo přivést, neodpovídá. Postup žalobkyně pak nebyl ospravedlnitelný ani obavou ze vzniku vysokých cestovních nákladů, neboť podle § 1924 o. z. by v případě oprávněného vytknutí vady účelně vynaložené náklady nesla žalovaná, a ani tvrzenou nebezpečností provozu daného vozidla, neboť jak vyplynulo z doloženého osvědčení o registraci vozu (tzv. velkého technického průkazu), vozidlo bylo v období od 2. 10. 2017 do 2. 10. 2019 technicky způsobilé.

29. S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že neshledal žalobu důvodnou, proto ji v celém rozsahu zamítl (výrok I. tohoto rozsudku).

30. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně nebyla úspěšná, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Úspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení vzniklo, přičemž tyto náklady jsou tvořeny náklady vynaloženými na zastoupení advokátem, paušální náhradou hotových výdajů, cestovními náklady za cestu na dvě jednání a náhradou za ztrátu promeškaného času.

31. Zástupce žalované učinil celkem 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, dvě písemná podání ve věci samé – ze dne 10. 1. 2022 a 19. 12. 2022, účast na jednání dne [datum] a účast na jednání dne [datum], které přesáhlo dvě hodiny). Za jeden úkon náleží mimosmluvní odměna ve výši 2 780 Kč (§ 7 bod 5 ve spojení s 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ a. t.“). Za 6 úkonů tak náleží odměna celkem 16 680 Kč. Paušální náhrada hotových výdajů činí 1 800 Kč (6 x 300 Kč, § 13 odst. 4 a. t.).

32. Cestovní výdaje za nahlížení do spisu (součást převzetí a přípravy zastoupení) dne 25. 5. 2021 při užití vozidla [anonymizována dvě slova], ujetí trasy cca 150 km ([obec] – [obec] a zpět), při kombinované spotřebě 5,1 l /100 km a při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel 4,40 Kč a průměrné ceně 27,80 Kč za 1 l benzinu 95 oktanů (§ 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad) činí 873 Kč.

33. Cestovní výdaje za účast na jednání dne [datum] při užití vozidla [anonymizována dvě slova], ujetí trasy cca 150 km ([obec] – [obec] a zpět), při kombinované spotřebě 5,1 l [číslo] km a při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel 4,70 Kč a průměrné ceně 44,50 Kč za 1 l benzinu 95 oktanů (§ 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhlášky č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad) činí 1 045,5 Kč.

34. Cestovní výdaje za účast na jednání dne [datum] při užití téhož vozidla, ujetí téže trasy a při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel 5,20 Kč a průměrné ceně 41,20 Kč za 1 l benzinu 95 oktanů (§ 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhlášky č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2023) činí 1 095,2 Kč.

35. Náhrada za ztrátu promeškaného času na cestě pak činí celkově 1 200 Kč (celkem 12 půlhodin, 4 půlhodiny za jednu cestu [obec] – [obec] a zpět, § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t.).

36. Celkové náklady žalované tak činí 22 694 Kč. Tuto částku je žalobkyně povinna žalované zaplatit k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).