54 C 101/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danielou Schwarzovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně:Jméno žalobkyně, narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému:Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno, IČO: Anonymizováno sídlem Anonymizováno o určení, že žalovaný souhlasil s přechodem nájmu bytu

I. Žalobní návrh žalobkyně, jímž se domáhala, aby bylo určeno, že žalovaný souhlasil s přechodem nájmu k bytu č. hodnota o velikosti Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno nacházející se ve Anonymizováno Anonymizováno nadzemním podlaží bytového domu na adresa po úmrtí nájemce jméno FO, zemřelého datum, na žalobkyni Jméno žalobkyně, nar. Datum narození žalobkyně, se z a m í t á.

II. Žalobkyně je p o v i n n a uhradit na náhradě nákladů řízení žalovanému částku 1.500 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svým žalobním návrhem domáhala nejdříve, aby soud rozhodl tak, aby žalovanému uložil povinnost souhlasit s přechodem nájmu na její osobu po úmrtí pana jméno FO, zemřelého dne datum, tedy s přechodem nájmu k bytu č. hodnota o velikosti Anonymizováno nacházejícímu se v Anonymizováno Anonymizováno nadzemním podlaží bytového domu na adresa. U jednání dne 16. 5. 2024 navrhla žalobkyně, aby soud připustil změnu žalobního návrhu. Žalobkyně se domáhala, aby soud určil, že žalovaný souhlasil s přechodem nájmu výše označeného bytu po úmrtí nájemce jméno FO na žalobkyni. Soud o změně žalobního návrhu rozhodl tak, že tuto změnu žalobního návrhu u jednání, které se konalo dne 20. 6. 2024, připustil.

2. Žalobkyně uvedla, že předmětný byt užívala společně se svým partnerem, jméno FO, kterému byl tento byt v roce 2015 přidělen. Ve společném vztahu se zemřelým jméno FO žili 29 let. Oba měli děti z předchozího vztahu, které společně vychovali. Po úmrtí partnera se dozvěděla, že nájemní vztah k předmětnému bytu na ni nepřechází. Požádala bytový odbor a Anonymizováno o přechod nájmu bytu po úmrtí nájemce a o případné poskytnutí výjimky z humanitárních důvodů, ale tato její žádost byla zamítnuta. Má za to, že by žalovaný měl souhlasit s přechodem nájmu bytu na její osobu. Poté, co změnila žalobní návrh, kdy nadále se domáhala, aby soud určil, že žalovaný v podstatě svým jednáním vůči žalobkyni souhlasil s přechodem nájmu k předmětnému bytu, uvedla, že má pro určení naléhavý právní zájem, neboť žalobkyně nemá možnost v bytě legálně bydlet, což je jedno z jejích základních lidských práv. Nemá, kam by se odstěhovala, je osobou v bytové nouzi, a v důsledku této skutečnosti dne 2. 8. 2023 podala žádost o sociální byt s potřebou komplexní sociální podpory. Žalovaný uznal, že splnila předpoklady pro zařazení do evidence žadatelů o sociální byt, to znamená, že i dle žalovaného je osobou v bytové nouzi. O jiný, než sociální byt žádat nemůže, neboť dle žalovaného užívá byt bez právního důvodu a není tudíž oprávněna si podat žádost o běžný obecní byt. Za užívání předmětného bytu žalovaná řádně platí a na nájemném a cenách služeb spojených s nájmem bytu nemá žádný dluh. Žalovaný s ní jedná jako by byla řádná nájemkyně, ačkoliv je mu známo, že nájemce zemřel. Žalovaný zaslal na jméno zemřelého nájemce návrh na zvýšení nájemného ze dne 1. 8. 2023, a v tomto návrhu žalovaný uvedl, že na základě platného nájemního vztahu je nájemcem předmětného bytu č. hodnota zemřelý jméno FO, a dále uvedl, že navrhuje zvýšení nájemného za předpokladu, že nájemce s tímto zvýšením nájemného vysloví písmenný souhlas, který vysloví pronajímateli. Dne 16. 10. 2023 tedy žalobkyně souhlasila se zvýšením nájemného, podepsala předchystaný formulář a do kolonky Jméno a příjmení uvedla své jméno a jméno jméno FO a uvedla, že prohlašuje závazně, že souhlasí s návrhem pronajímatele na zvýšení nájemného a souhlas podepsala zřetelně svým jménem. Za užívání bytu začala od listopadu 2023 platit ve sjednané výši nájemné v částce 3.106 Kč. Vzhledem k tomu se domnívala, že žalovaný změnil názor a konkludentním jednáním souhlasil s přechodem nájmu předmětného bytu na její osobu. Žalobkyně dále upozornila, že patří mezi zranitelnou skupinu obyvatel a v bytě bydlí s dcerou a nezletilou vnučkou. Svým jednáním nijak nepoškozuje žalovaného, řádně hradí veškeré platby související s bydlením, souhlasila s navýšením nájemného. Majetek žalovaného užívá řádně, byt i společné prostory udržuje v čistotě. Nemá možnost zajistit si bydlení jinak, má osobní zkušenost s bytovou nouzí. Se zemřelým jméno FO vedla společnou domácnost, nejednala účelově, aby byt získala neoprávněně.

3. Žalovaný ve své obraně proti žalobnímu návrhu uvedl, že je pravdou, že žalovaný je vlastníkem parcely č. hodnota o výměře Anonymizováno m2, jejíž součástí je bytový dům č.p. Anonymizováno, č.or. Anonymizováno Anonymizováno na adresa, to vše zapsáno v katastru nemovitostí u právnická osoba pro Anonymizováno adresa na LV č. hodnota, obec adresa, k.ú. adresa. Správu citované nemovitosti vykonává v souladu se Anonymizováno adresa-Anonymizováno. Žalovaný jako pronajímatel uzavřel dne datum s panem jméno FO, nar. datum jako výlučným nájemcem nájemní smlouvu č. Anonymizováno právnická osoba.Anonymizováno, jednalo se o smlouvu na dobu určitou s účinností od datum do datum, jejímž předmětem byl nájem bytu č. hodnota o velikosti Anonymizováno nacházející se ve Anonymizováno. Anonymizováno výše uvedeného bytového domu (dále jen předmětný byt). Přílohou nájemní smlouvy byl evidenční list pro výpočet nájemného a měsíčních záloh na jednotlivé služby poskytované s užíváním bytu. Dodatkem č. hodnota ze dne datum byl nájemní vztah k předmětnému bytu prodloužen do datum, Dodatkem č. hodnota ze dne datum byl nájemní vztah k předmětnému bytu prodloužen do datum. Dodatkem č. hodnota ze dne datum byl nájemní vztah prodloužen do datum. Dodatkem č. hodnota ze dne datum byl nájemní vztah prodloužen do datum a konečně dodatkem č. hodnota ze dne datum byl nájemní vztah prodloužen až do datum. Dne datum pan jméno FO zemřel. Ze sdělení notáře tituly před jménem jméno FO ze dne datum žalovaný zjistil, že usnesením Anonymizováno čj. spisová značka ze dne datum, které nabylo právní moci téhož dne, bylo pozůstalostní řízení po zemřelém jméno FO zastaveno dle § 154 odst. 1 zákona o zvláštních řízení soudních. Nikdo tedy nebyl dědicem po zemřelém. Žalobkyně, která byla hlášena v evidenčním listu jako osoba spolužijící v předmětném bytě (na služby hlášena od 6. 5. 2020, evidována od 29. 7. 2020) si opakovaně žádala o osvědčení přechodu nájmu bytu po zemřelém jméno FO. Žalobkyně byla dle svého sdělení a dle údajů z evidenčního listu družkou zemřelého nájemce. Tuto skutečnost, stejně jako to, že žalobkyně vedla k datu smrti společnou domácnost se zemřelým jméno FO, žalovaný nijak nerozporoval.

4. Žalovaný opakovaně písemně sdělil žalobkyni, že neosvědčuje přechod práva nájmu bytu na žalobkyni z toho důvodu, že žalobkyně (jako družka zemřelého nájemce) není osobou, na kterou dle § 2279 odst. 1 občanského zákoníku nájem bytu přejde a že žalovaný s přechodem na žalobkyni nesouhlasí. (Neosvědčení přechodu nájmu k bytu č. hodnota, Anonymizováno adresa ze dne datum, Neosvědčení přechodu nájmu k bytu č. hodnota, Anonymizováno, adresa ze dne datum). Vzhledem k tomu, že žalobkyně adekvátně nereagovala na výzvy žalovaného k vyklizení a předání bytu, který od datum bez právního důvodu užívá, byl žalovaný nucen podat k Anonymizováno žalobu na vyklizení bytu (věc je evidována pod čj. spisová značka a nebyla dosud pravomocně ukončena). Žalovaný dále uvedl, že žalobkyně, jak je již výše uvedeno, nebyla zemřelému nájemci předmětného bytu ani manželkou, ani registrovaným partnerem, rodičem, sourozencem, zetěm, snachou, dítětem ani vnukem. Nebyla tedy osobou, na kterou přejde nájem dle § 2279 odst. 1 občanského zákoníku. Je tedy na vůli pronajímatele, zda s přechodem na jinou než zákonem určenou osobu, souhlasí. V tomto případě žalovaný jako pronajímatel žalobkyni souhlas nedal, resp. výslovně s přechodem nesouhlasil, o čemž ji opakovaně písemně informoval. Žalovaný dále uvedl, že i kdyby byl býval souhlas s přechodem nájmu bytu na žalobkyni dal, byl by býval nájemní vztah skončil ke dni datum, protože zemřelý nájemce měl uzavřenu nájemní smlouvu na dobu určitou do datum. Nájemcem na dobu určitou předmětného bytu č. hodnota v domě adresa byl až do své smrti pan jméno FO. Žalobkyně není osobou, na kterou přejde nájem bytu dle § 2279 odst. 1 občanského zákoníku. Pozůstalostní řízení po zemřelém bylo zastaveno, nájem tedy nepřešel ani na dědice po zemřelém nájemci. Žádosti žalobkyně o souhlas s přechodem nájmu předmětného bytu žalovaný nevyhověl. Nájemní vztah tedy skončil ke dni smrti nájemce, tedy ke dni datum.

5. Soud provedl dokazování níže uvedenými důkazy, z nichž postupně a jednotlivě zjistil skutečnosti významné pro závěr o skutkovém stavu sporu. Jednalo se o tyto listinné důkazy.

6. Z Úmrtního listu jméno FO (č.l. 30) soud zjistil, že tento zemřel dne datum.

7. Z Internetového výpisu z katastru nemovitostí pro pozemek parc. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno, bytový dům, na adrese adresa, vše zapsáno na LV č. hodnota, obec adresa (č.l. 31) soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem předmětných nemovitostí.

8. Z Dodatku č. hodnota ze dne datum k nájemní smlouvě č. Anonymizováno/právnická osoba.Anonymizováno uzavřené dne datum (č.l. 32) soud zjistil, že tímto dodatkem byl nájem předmětného bytu panu jméno FO prodloužen do datum, jinými slovy řečeno, článek II. odst. 1 nájemní smlouvy byl zrušen a nové znění nájemní smlouvy bylo, že nájem se uzavírá na dobu určitou, s účinností od datum.

9. Z Evidenčního listu pro výpočet nájemného platného od datum s potvrzením o bezdlužnosti (č.l. 33) soud zjistil, že tento byl vystaven na jméno žalobkyně s tím, že jako uživatel byl stále zanesen jméno FO v pozici nájemce a Jméno žalobkyně, tedy žalobkyně, v pozici družky, přičemž u jméno FO bylo vyznačeno v poznámce, že uživatel zemřel dne datum, a u žalobkyně byla poznámka, že jí nebyl uznán přechod uživatelských práv k bytu. Rovněž bylo potvrzeno, že ke dni datum žalovaný neeviduje dluh na nájemném ani na penále.

10. Z dokladu SIPO za měsíc březen, duben a květen 2023 o úhradě nájemného (č.l. 34) soud zjistil nespornou skutečnost mezi stranami, že žalobkyně hradí nájemné a platby spojené s nájmem bytu žalovanému stále pod jménem zemřelého jméno FO.

11. Z dopisu žalovaného o neosvědčení přechodu nájmu k bytu ze dne datum (č.l. 41) soud zjistil, že Anonymizováno adresa prostřednictvím městské části adresa – Anonymizováno, odbor bydlení, adresa, neosvědčuje přechod nájmu k bytu č. hodnota, Anonymizováno na adrese adresa, družce zemřelého jméno FO, a to paní Jméno žalobkyně, nar. Datum narození žalobkyně, po úmrtí druha. Dále bylo sděleno, že jako družka zemřelého pana jméno FO není osobou, na kterou je možný přechod nájmu bytu ze zákona, tedy dle § 2279 zák. č. 89/2021 Sb., a dále bylo žalobkyni sděleno, že podle § 2282 zák. č. 89/2012 Sb., v platném znění, nepřejdou-li práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovi domácnosti, přejdou na nájemcova dědice. Případný souhlas s přechodem nájmu k bytu lze pak osvědčit po doložení pravomocného usnesení o dědictví po zemřelém nájemci, a to v případě, že by žalobkyně byla jeho dědičkou.

12. Z dopis žalovaného o neosvědčení přechodu nájmu k bytu ze dne datum (č.l. 42) soud zjistil, že tato listina byla doručena do dispozice žalobkyně, což žalobkyně nerozporovala, a v tomto jí bylo sděleno, že odbor bydlení Anonymizováno adresa – Anonymizováno na základě ustanovení čl. 28 odst. 1 písm. b) datum dává nesouhlas s přechodem předmětného bytu po zemřelém jméno FO. Žalobkyně pak byla vyzvána, aby se k ukončení nájmu předmětného bytu dostavila neprodleně na správu budov, kde bude informována ve věci vyklizení a předání bytu.

13. Z Výzvy žalovaného k vyklizení bytu ze dne 7. 12. 2022 (č.l. 43) soud zjistil, že žalobkyně byla vyzvána k vyklizení předmětného bytu do 7 dnů od doručení výzvy, a to právě na základě skutečnosti, že pravomocným usnesením Anonymizováno, čj. spisová značka, ze dne datum, bylo dědické řízení po panu jméno FO narozenému datum a zemřelému datum, posledně bytem adresa, byt č. hodnota v Brně, zastaveno dle ust. § 154 odst. 1 z.ř.s.

14. Ze žádosti žalobkyně k přechodu nájmu k bytu ze dne 6. 12. 2022 doručené žalovanému dne datum (č.l. 45) soud zjistil, že podala dne datum žádost o přechod nájemní smlouvy dle § 2279 zák. č. 89/2021 Sb.

15. Z vyjádření žalobkyně k výzvě ze dne 7. 12. 2022 doručeného žalovanému dne datum (č.l. 46) soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovaného, že dne datum podala znovu žádost o přechod nájemní smlouvy na její osobu, přičemž žádost by měla být projednána v průběhu ledna, a tedy fakticky neakceptovala výzvu k vyklizení bytu a předmětný byt nevyklidila.

16. Z upozornění žalovaného adresovaného zemřelému Anonymizováno. jméno FO ze dne datum (č.l. 47) soud zjistil, že dne datum byl již zemřelý pan jméno FO upozorněn v souladu s ust. § 2230 zák. č. 89/2012 Sb., že nájem předmětného bytu mu končí ke dni datum s tím, že může požadovat prodloužení nájemní smlouvy.

17. Ze žádosti žalobkyně kontrolnímu výboru žalovaného o prošetření postupu bytového odboru doručené žalovanému dne datum (č.l. 49-51) soud zjistil, že tato požádala o prošetření postupu bytového odboru právě kontrolní výbor zastupitelstva Anonymizováno adresa – Anonymizováno.

18. Z odpovědi kontrolního výboru žalovaného ze dne datum (č.l. 52) soud zjistil, že předmětný podnět byl zařazen na mimořádnou schůzi kontrolního výboru zastupitelstva Anonymizováno adresa – Anonymizováno dne datum. O pronájmu bytu je Anonymizováno schválená vzorová nájemní smlouva, kde je ustanovení o tom, že Anonymizováno adresa – Anonymizováno jako pronajímatel nesouhlasí s přechodem nájmu na jinou osobu než specifikovanou v ust. § 2279 obč zák. Nájemce je o tomto postoji pronajímatele srozuměn již při uzavírání nájemní smlouvy. Po projednání podnětu tedy kontrolní výbor zastupitelstva Anonymizováno adresa – Anonymizováno dospěl k závěru, že nájemní smlouva, která byla uzavřena dne datum z rozhodnutí Anonymizováno adresa Anonymizováno je plně v souladu s příslušnou legislativou a nenalezl pochybení ze strany odboru bydlení Anonymizováno adresa-Anonymizováno v dané věci.

19. Z výzva žalovaného k vyklizení bytu ze dne datum (č.l. 53) soud zjistil, že žalobkyně byla opětovně vyzvána k vyklizení předmětného bytu, přičemž bylo uvedeno, že dne datum a datum byl žalobkyni zaslán nesouhlas s přechodem nájmu bytu, jelikož jako družka zemřelého není osobou, na kterou přejde nájem bytu ze zákona. Nesouhlas s přechodem nájmu bytu byl schválen na Anonymizováno/Anonymizováno adresa-sever, která se konala dne datum.

20. Ze Žádosti žalobkyně o zapsání členů domácnosti do evidenčního listu ze dne datum (č.l. 54) soud zjistil, že žalobkyně požadovala po žalovaném podanou žádostí o zapsání dalších členů domácnosti, a to dcery a vnučky, které nemají jít kam bydlet, neboť ztratily možnost bydlení u soukromého pronajímatele.

21. Z vyjádření žalobkyně k výzvě ze dne datum, doručené žalovanému datum (č.l. 55), soud zjistil, že tato reagovala na výzvu k vyklizení bytu tak, že odmítla byt i sklepní prostory patřící k bytu vyklidit, neboť nemá možnost si zajistit bydlení v komerční sféře a sdělila žalovanému, že v průběhu měsíce dubna podala žalobu o uložení povinnosti žalovaného souhlasit s přechodem nájmu po úmrtí jejího druha.

22. Z Výpisu z katastru nemovitostí na žalobkyni (č.l. 57) soud zjistil, že žalobkyně není v katastru nemovitostí evidována jako nositel vlastnického či jiného práva.

23. Z Návrhu pronajímatele na zvýšení nájemného ze dne datum (čl. 174) soud zjistil, že tento byl adresován rovněž již zemřelému jméno FO, datován je datum, a je oznámením žalovaného o zvýšení plateb spojených s nájmem bytu, přičemž obsahuje současně výzvu, že pokud nájemce souhlasí s návrhem pronajímatele na zvýšení nájemného, má souhlas s návrhem pronajímatele, jenž byl nedílnou součástí dopisu, doručit do dispozice pronajímatele.

24. Ze Souhlasu jméno FO s návrhem pronajímatele na zvýšení nájemného ze dne datum (čl. 175) soud zjistil, že tato datum podepsala souhlas se zvýšením nájemného a doručila ho do dispozice žalovaného, o čemž nebylo mezi stranami sporu.

25. Z dokladu o úhradě nájemného (2024/04) ze dne datum (čl. 176) soud zjistil, že žalobkyně, opět pod jménem zemřelého jméno FO, započala s úhradou zvýšeného nájemného poté, co souhlasila s jeho úpravou.

26. Z dokladu o úhradě nájemného (2024/05) ze dne datum (čl. 177) soud zjistil, že žalobkyně, opět pod jménem zemřelého jméno FO, započala s úhradou zvýšeného nájemného poté, co souhlasila s jeho úpravou.

27. Z Protokolu o jednání před soudem I. stupně ze dne datum (čl. 178) soud zjistil, že žalobce (Anonymizováno adresa) v rámci soudního řízení, které je vedeno u Anonymizováno pod sp. zn. spisová značka, jímž se žalobce domáhá po žalované vyklizení předmětného bytu, uvedl, že k navyšování nájemného docházelo plošně u těch nájemců, kteří neměli sjednané inflační doložky. Připustil tedy administrativní pochybení, když návrhy na zvýšení nájemného byly zasílány jen těm, kteří byli skutečnými nájemci, a je pravdou, že v té době pan jméno FO už zemřel a daný návrh byl jmenovitě určen jen panu jméno FO a nebyl zaslán spolužijícím osobám. Nedošlo tedy k uzavření nájemní smlouvy se žalovanou.

28. Z Evidenčního listu platného od datum a vystaveného na jméno FO (čl. 180) soud zjistil, že byl v kolonce Nájemce podepsán Jméno žalobkyně s datem narození Datum narození žalobkyně a tento po podpisu byl vrácen dne datum žalovanému.

29. Z dokladů o zaplacení úhrad za užívání bytu – 11 listů (čl. 113-123) soud zjistil, že žalobkyně uhradila nájemné a služby spojené s nájmem bytu, a to již po smrti nájemce předmětného bytu, pana jméno FO. Platby byly za 7/2022 ve výši 3.538 Kč, za 8/2022 ve výši 2.918 Kč, doplatek za 6/2021 a 7/2021 v celkové výši právnická osoba Kč. Dále pak bylo potvrzeno, že byla uhrazena částka 1.462 Kč jako doplatek za 6/2021. Dále z potvrzení o SIPO platbě soud zjistil, že za 9/2022 byla uhrazena částka ve výši 2.918 Kč. Dále z příjmového pokladního dokladu s datem platby 12. 10. 2022 soud zjistil, že byla uhrazena částka 5.000 Kč za vyúčtování služeb za 7/2021 a předpis úhrad za 7/2021, z příjmového pokladního dokladu s datem platby ze dne 16. 11. 2022 soud zjistil, že byla uhrazena částka 3.691 Kč za předpis úhrad za 7/2021 a 10/2022, z příjmového pokladního dokladu s datem platby ze dne 30. 11. 2022 soud zjistil, že byla uhrazena částka 462 Kč za předpis úhrad za penále za 12/2022, z příjmového pokladního dokladu s datem platby ze dne 5. 12. 2022 soud zjistil, že byla uhrazena částka 446 Kč za předpis penále za 12/2022, z příjmového pokladního dokladu s datem platby ze dne 30. 11. 2022 soud zjistil, že byla uhrazena částka 3.538 Kč za předpis úhrad za 6/2022, z příjmového pokladního dokladu s datem platby ze dne 16. 11. 2023 soud zjistil, že byla uhrazena částka 2.596 Kč za předpis úhrad za 12/2022, z příjmového pokladního dokladu s datem platby ze dne 13. 2. 2023 soud zjistil, že byla uhrazena částka 2.716 Kč za předpis úhrad za 1/2023. Dále z potvrzení o SIPO platbě soud zjistil, že za 3/2023 byla uhrazena částka ve výši 2.716 Kč, za 4/2023 byla uhrazena částka ve výši 2.716 Kč, za 5/2023 byla uhrazena částka ve výši 2.716 Kč, za 6/2023 byla uhrazena částka ve výši 2.716 Kč, za 7/2023 byla uhrazena částka ve výši 2.716 Kč + 1.740 Kč, za 8/2023 byla uhrazena částka ve výši 2.716 Kč. Dále z příjmového pokladního dokladu s datem platby 2. 10. 2023 soud zjistil že byla uhrazena částka 2.716 Kč za předpis úhrad 9/2023, dále z příjmového pokladního dokladu s datem platby 4. 12. 2023 soud zjistil že byla uhrazena částka 3.106 Kč za předpis úhrad za 11/2023, dále z příjmového pokladního dokladu s datem platby 6. 11. 2023 soud zjistil že byla uhrazena částka 2.716 Kč za předpis úhrad za 10/2023, dále z příjmového pokladního dokladu s datem platby 10. 1. 2024 soud zjistil že byla uhrazena částka 3.106 Kč za předpis úhrad za 12/2023. Dále z potvrzení o SIPO platbě soud zjistil, že za 1/2024 byla uhrazena částka ve výši 3.106 Kč, za 2/2024 byla uhrazena částka ve výši 3.106 Kč, za 3/2023 byla uhrazena částka ve výši 3.106 Kč.

30. Ze Žádosti o sociální byt s potřebou komplexní sociální podpory ze dne datum (čl. 124) soud zjistil, že žalobkyně podala tuto žádost dne datum na Anonymizováno 31. Z nájemní smlouvy č. Anonymizováno/právnická osoba.Anonymizováno ze dne datum s účinností od datum do datum (č.l. 88-89) soud zjistil, že žalovaný uzavřel nájemní smlouvu se žalobcem k předmětnému bytu, přičemž délka trvání smlouvy byla prodlužována jednotlivými dodatky k nájemní smlouvě.

32. Z dodatku č. hodnota k nájemní smlouvě ze dne datum (č.l. 89 verte) soud zjistil, že nájem předmětného bytu byl prodloužen do datum.

33. Z dodatku č. hodnota k nájemní smlouvě ze dne datum (č.l. 90) soud zjistil, že nájem předmětného bytu byl prodloužen do datum.

34. Z dodatku č. hodnota k nájemní smlouvě ze dne datum (č.l. 90 verte) soud zjistil, že nájem předmětného bytu byl prodloužen do datum.

35. Z dodatku č. hodnota k nájemní smlouvě ze dne datum) soud zjistil, že nájem předmětného bytu byl prodloužen do datum.

36. Z evidenčního listu pro výpočet nájemného platného od 1. 6. 2021 (č.l. 96 verte – 97) soud zjistil, že tento byl vystaven po úmrtí nájemce bytu, tedy dne 11. 7. 2022 a obsahoval v kolonce Nájemce stále jméno zemřelého jméno FO a obsahoval předpis úhrad.

37. Ze sdělení notáře tituly před jménem jméno FO ze dne datum (č.l. 99) soud zjistil, že tento sdělil žalovanému ve věci projednání dědictví po jméno FO, že řízení vedené pod sp. zn. spisová značka bylo usnesením Anonymizováno pod čj. spisová značka dne datum zastaveno dle § 154 odst. 1 z. ř. s.

38. Soud zamítl žalobkyní navržené listinné důkazy, a to: Anonymizováno, Žádost o osvědčení přechodu nájmu bytu po smrti nájemce jméno FO na jméno FO ze dne 2. 3. 2020, Dohoda o provedení práce uzavřená dne 8. 11. 2022 mezi společností právnická osoba jako zaměstnavatelem a žalobkyní jako zaměstnancem (č.l. 35), Doklad o výši příjmu žalobkyně za 2. čtvrtletí 2023 (č.l. 36), Dohoda o provedení práce uzavřená dne 1. 11. 2022 mezi společností ISPRO právnická osoba. jako zaměstnavatelem a žalobkyní jako zaměstnancem (č.l. 37-39), Posudek o zaměstnanci od zaměstnavatele právnická osoba. ze dne 9. 3. 2023 (č.l. 40), Dopis tituly před jménem jméno FO, náměstkyně primátorky, ze dne 20. 2. 2023 (č.j. 48), Vyjádření OSPOD ze dne 8. 6. 2023 (č.l. 58), Zpráva OSPOD ze dne 10. 4. 2024, Strategie sociálního začleňování 2021–2030 schválená usnesením vlády České republiky č. hodnota ze dne 13. 12. 2021, Analytický dokument IQ jméno FO o mapování barier v přístupu k bydlení – 2 listy, Článek ze Zpravodajského serveru Romea.cz ze dne 22. 1. 2023 – kopie, Zpráva od tituly před jménem jméno FO ze dne 12. 4. 2024, Nabídka bytů z úřední desky žalobce, které jsou opakovaně v nabídce – 8 listů, Rozsudek OS v adresa ze dne 15. 2. 2024, čj. spisová značka, neboť tyto navržené důkazy neměly pro spor vypovídací hodnotu a provedení těchto důkazů bylo nadbytečné, neboť by skutečnosti z nich zjištěné nic neměnily na zjištěném skutkovém ději, který byl zjištěn z důkazů, které byly v řízení provedeny.

39. Na základě provedených důkazů soud učinil závěr o skutkovém ději daného sporu: Žalobkyně bydlí v bytě, který je ve vlastnictví žalovaného, a to na adresa. V tomto bytě bydlela původně společně s nájemcem panem jméno FO, který měl k předmětnému bytu uzavřenu nájemní smlouvu č. Anonymizováno/právnická osoba.datum dodatkem došlo k prodloužení doby nájmu do datum. Nájemce předmětného bytu zemřel, a to dne datum a žalovaný následně sdělil žalobkyni, že jí neuděluje souhlas s přechodem nájmu bytu na její osobu, poprvé dne datum. Následně žalovaný žalobkyni opětovně sdělil dne datum, že odbor bydlení Anonymizováno adresa-Anonymizováno na základě ustanovení čl. 28 odst. 1 písm. b) Anonymizováno.schůze Anonymizováno konané dne datum vyslovil nesouhlas s přechodem nájmu bytu č. hodnota, Anonymizováno, na Anonymizováno, adresa, po úmrtí druha, pana jméno FO, na žalobkyni. Žalobkyně po úmrtí dřívějšího nájemce nejen že v bytě bydlela dále bez souhlasu žalovaného, ale v dubnu 2023 umožnila nastěhování dalším dvěma osobám do předmětného bytu, a to zletilé dceři a nezletilé vnučce, a to i za situace, kdy žalobkyně byla ze strany žalovaného informována, že na ni nepřešla práva k předmětnému bytu.

40. Podle § 2279 odst. 1 a 2 o. z.: „(1) Zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu. (2) Nájem bytu po jeho přechodu podle odstavce 1 skončí nejpozději uplynutím dvou let ode dne, kdy nájem přešel. To neplatí v případě, že osoba, na kterou nájem přešel, dosáhla ke dni přechodu nájmu věku sedmdesáti let. Stejně tak to neplatí v případě, že osoba, na kterou nájem přešel, nedosáhla ke dni přechodu nájmu věku osmnácti let; v tomto případě skončí nájem nejpozději dnem, kdy tato osoba dosáhne věku dvaceti let, pokud se pronajímatel s nájemcem nedohodnou jinak.“.

41. K předmětnému bytu měl žalovaný uzavřenu nájemní smlouvu toliko s panem jméno FO, který dne datum zemřel. Nájem na žalobkyni nepřešel ve smyslu ust. § 2279 OZ, jelikož žalobkyně byla jen družkou původního nájemce. Družka tedy nespadá do kategorie osob, kde k přechodu nájmu automaticky ze zákona dojde. Družka spadá do kategorie osob, na něž se vztahuje věta druhá § 2279 OZ, tedy je to osoba, na niž přejde nájem jen za situace, kdy s přechodem nájmu pronajímatel souhlasí. Za situace, kdy žalobkyně byla jen družkou zemřelého nájemce, byl tedy pro přechod práva nájmu nezbytný souhlas pronajímatele, tedy žalovaného. Nájem bytu skončil ke dni úmrtí jméno FO, tj. ke dni datum, a z toho plyne, že ode dne datum žalobkyně užívá byt bez právního důvodu. Nelze odhlédnout i od skutečnosti, že mezi žalovaným a jméno FO by nájemní vztah trval toliko do data datum, což je průkazné z dodatku č. hodnota uzavřeného k nájemní smlouvě.

42. Došlo-li by tedy hypoteticky k přechodu nájmu bytu na žalobkyni, šlo by stále o přechod nájemního vztahu na dobu určitou, který by skončil uplynutím sjednané doby nájmu, tj. k datu 31. 3. 2023. Tudíž hypoteticky by na žalobkyni mohlo přejít právo nájmu toliko do tohoto data a následně by opět byt užívala bez právního důvodu. Žalobkyně uplatnila v průběhu řízení tvrzení, že k uzavření nájemní smlouvy s její osobu došlo konkludentním způsobem, neboť žalovaný jí i po úmrtí nájemce předmětného bytu zasílal korespondenci, která byla adresovaná zemřelému jméno FO, přijala od žalobkyně souhlas se zvýšením nájemného, kdy tato do formuláře dopsala údaje o své osobě a respektovala navýšené nájemné, které ihned začala hradit, což je nepochybné a průkazné z dokladu o zaplacení nájemného ve zvýšené výši. Žalobkyně tedy požadovala, aby soud určil, že žalovaný souhlasil konkludentně s přechodem práv z nájmu na její osobu. Dle názoru soudu však na vznik nájemní smlouvy konkludentním způsobem nelze usuzovat jen z chování jedné strany, kdy závěr o uzavření nájemní smlouvy konkludentním způsobem nutně předpokládá, že zde byl dán konkludentní projev vůle směřující k uzavření nájemní smlouvy k předmětnému bytu jak na straně pronajímatele, tak také na straně nájemce. (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka) K uzavření nájemní smlouvy touto formou by mohlo dojít jen za předpokladu, že došlo mezi oběma stranami ke shodě o všech jejich zákonných podstatných náležitostech. Shoda vůle obou účastníků na uzavření nájemní smlouvy tvrzená žalobkyní je vyloučena již tou skutečností, že příslušný návrh žalobce na zvýšení nájemného nebyl adresován žalobkyni, ale pouze zemřelému jméno FO. Z této skutečnosti nelze dovozovat, že by žalovaný touto listinou navrhoval uzavření nové nájemní smlouvy právě se žalobkyní. (§ 555 odst. 1 OZ, kdy právní jednání se posuzuje podle svého obsahu) Soud posoudil tedy listinu – dopis žalobce ze dne 1. 8. 2023 jen jako prostý návrh pronajímatele na zvýšení nájemného v domnělém nájemním vztahu mezi žalovaným a jméno FO, rozhodně se nejednalo o návrh na uzavření nové nájemní smlouvy. Tuto skutečnost potvrdil i žalovaný, když uvedl ve své obraně, že se jednalo o administrativní omyl, kdy byl návrh na zvýšení nájemného zaslán již zemřelému nájemci. Této skutečnosti si byla žalobkyně vědoma, kdy to byla právě ona sama, která věděla, že její druh je již po smrti. Pokud žalobkyně otevřela dopis adresovaný jejímu zemřelému druhovi, na tento reagovala tím, že vyplnila formulář přiložený k tomuto návrhu na zvýšení nájemného a sama o své vůli začala hradit zvýšené nájemné, aniž by dopis považovala za omyl, ale na tomto základě naopak konstruuje, že s ní žalovaný uzavřel nájemné smlouvu či má za to, že je nyní povinen souhlasit s přechodem nájmu k bytu a dokonce se domáhá, aby soud určil, že tímto jednáním žalovaný souhlasil s přechodem nájmu po úmrtí nájemce, jméno FO, je tato konstrukce neudržitelná. Žalobkyně tvrdila, že žalovanému doručila souhlas s návrhem na zvýšení nájemného, který podepsala a pokud tedy on tento návrh přijal, pak že tedy souhlasil s přechodem nájmu předmětného bytu. Zde soud odkazuje na ustálenou judikaturu, podle níž za konkludentní projev nelze bez dalšího považovat opomenutí ve formě mlčení či jiné nečinnosti potencionálních smluvních stran, neplatí proto bez dalšího zásada, že „kdo mlčí, souhlasí“. (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn spisová značka) Za konkludentní projev vůle na straně pronajímatele nelze usoudit ani ze skutečnosti, že žalovaný přijímal platby od žalobkyně ve výši zvýšeného nájemného a dále ani ze skutečnosti, že na evidenčních listech byla žalobkyně následně vedena jako nájemce bytu. Žalovaný se jednoznačně vůči přechodu nájmu bytu na žalobkyni vymezil, když žalobkyni zaslal dva po sobě jdoucí dopisy, jimiž jí oznamoval, že nedošlo k osvědčení přechodu nájmu bytu a když ji vyzýval k vyklizení předmětného bytu. Žalobkyni byla rovněž doručena žaloba na vyklizení bytu, a to dne datum (spis Anonymizováno adresa sp. zn. spisová značka) a ona až dne datum podepsala návrh pronajímatele na zvýšení nájemného. Žalobkyně tedy nemohla být v objektivní dobré víře, že v době svého podpisu souhlasu s návrhem pronajímatele na zvýšení nájemného žalovaný jakkoliv přehodnotil svůj postoj a že by nově souhlasil s přechodem nájmu bytu na ni. Tvrzení žalobkyně, že by měl soud uložit žalovanému povinnost souhlasit s přechodem nájmu bytu, neboť jinak je jeho jednání v rozporu s dobrými mravy, je nutné zcela odmítnout. Žalovaný toliko uplatňuje svá práva daná mu dle § 2279 odst. 1 věta druhá OZ. Žalovaný se tedy zcela oprávněně podanou žalobou na vyklizení bytu domáhá podle § 1040 odst. 1 OZ, aby bylo soudem rozhodnuto o povinnosti žalobkyně vyklidit předmětný byt, kdy podle tohoto ustanovení platí, že kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal, neboť na žalobkyni pro nesouhlas žalovaného s přechodem nájmu bytu na její osobu nájem předmětného bytu nepřešel.

43. Soud žalobnímu návrhu nevyhověl rovněž z důvodu, že dospěl k závěru, a to na základě výše uvedených skutkových zjištění a shrnutí skutkových i právních závěrů, že žalobkyně nemá na určení, že žalovaný souhlasil s přechodem nájmu bytu č. hodnota o velikosti Anonymizováno nacházející se ve 2 Anonymizováno nadzemním podlaží bytového domu na adresa, naléhavý právní zájem. Určovací žaloba má preventivní povahu a může být účinná jen v době, kdy je právo dotčeného nejisté. Soud svým rozhodnutím pak deklaruje, zda tu právo či právní poměr je či není. Soud nekonstituuje právo, tedy nezakládá, nemění a neruší právní vztahy, neboť skutečnosti, od nichž se odvíjí konstituování práva, nastaly v minulosti v době před rozhodnutím soudu. Z uvedeného důvodu soudní praxe dospěla ke konstantnímu závěru, že jde o rozhodnutí preventivní, které má smysl jen tehdy, pokud může přinést účelnou ochranu práva či právního postavení žalobce předtím, než dojde k porušení práv. Soudní praxe tedy dovodila, že naléhavý právní zájem musí existovat u žalobce nejen v době podání žaloby, ale i v době, kdy soud vyhlašuje rozsudek. O naléhavý právní zájem může jít zásadně tehdy, jestliže by bez soudem vysloveného určení, že právní vztah nebo právo existuje, bylo buď ohroženo právo žalobkyně nebo by se její právní postavení stalo nejistým. To znamená, že u žalobkyně by muselo jít o právní vztah již existující alespoň v době vydání rozhodnutí, nebo o takovou jeho procesní případně hmotněprávní situaci, v níž by objektivně v již existujícím právním vztahu mohla být její práva ohrožena; případně by se stalo její postavení nejisté a mohla by být vystavena konkrétní újmě.

44. Žalobkyně však si je sama vědoma a v doplnění skutkových tvrzení uvedla a listinami bylo prokázáno, že požádala o sociální byt, když si je vědoma toho, že o běžný obecný nájem nemůže požádat žalovaného, jelikož podle žalovaného užívá předmětný byt bez právního důvodu, a byla si vědoma, že dokud nevyklidí byt, tak si nemůže požádat o běžný obecní nájem, a tedy je zcela zřejmé, že žalobkyně pro podání žaloby, jíž se domáhala, aby soud určil, že žalovaný souhlasil v minulosti s přechodem nájmu bytu na její osobu, nemá naléhavý právní zájem. V minulosti tedy nenastala situace, že by na ni nepřešel nájem bytu proto, že by žalovaný porušil nějakou svou právní povinnost, ať už zákonnou či smluvní a svévolně nesouhlasil s přechodem nájmu bytu na žalobkyni, ale naopak žalovaný se zcela jednoznačně choval v souladu s výše citovanou zákonnou úpravou platící pro přechod práva nájmu a zcela jednoznačně dal žalobkyni najevo, že neosvědčuje přechod práva nájmu z pana jméno FO na její osobu. Pokud se žalobkyně snažila zvrátit tuto situaci podáním žaloby, nejdříve na nahrazení projevu vůle, kterou posléze změnila na návrh, aby soud určil, že žalovaný souhlasil s přechodem nájmu bytu, pak nemohla mít legitimní očekávání, že se v budoucnu stane nájemkyní předmětného bytu, neboť jí v době podání žaloby i návrhu na změnu žalobního návrhu již de facto nebyla, což jí bylo dostatečně právními úkony ze strany žalovaného sděleno. Soud dospěl tedy k názoru, že podaná žaloba byla spíše snahou žalobkyně oddálit tak vyklizení její osoby z předmětného bytu včetně její dcery a vnučky, které se do bytu nastěhovaly, a to poté, co ji žalovaný vyzval k vyklizení předmětného bytu.

45. Na základě výše uvedených úvah a právních závěrů soudu, které vycházely ze zjištění učiněných v rámci provedeného dokazování, soud žalobní návrh žalobkyně v celém rozsahu jako nedůvodný zamítl.

46. Soud o náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal úspěšné žalované nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.500 Kč. Náklady řízení jsou tvořeny pěti paušálními částkami náhrady hotových výdajů po 300 Kč (vyjádření k žalobě, 2x příprava na jednání, 2x účast u jednání) podle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a to za úkon návrh ve věci samé a výzva k plnění. Tyto náklady je povinna uhradit žalobkyně žalované do tří dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně a ve lhůtě povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí. (§ 251 odst. 1 věta první o. s. ř.).