54 C 118/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danielou Schwarzovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem: anonymizováno jméno příjmení jméno . sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 11 374,77 Kč s příslušenstvím – zápůjčka <b>I. </b> Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 3.234 Kč a částku ve výši 846 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. <b>II. </b> Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 2.571,14 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 944,95 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.893 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5.805,14 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 5.805,14 Kč od [datum] do zaplacení, a dále zaplacení částky ve výši 4.723,63 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 710,94 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.629,17 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5.569,63 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 5.569,63 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. <b>III. </b> Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou na soud dne 24. 2. 2023, doplněnou o podání ze dne 14. 6. 2023, se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 11.374,77 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] (dále je„ právní předchůdce“) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 8.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.431 Kč, úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 3.444 Kč a poplatkem za komfortní splácení ve výši 2.358 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách ve výši 254 Kč. Žalovaná neplnila řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostala se do prodlení s platbou pravidelných splátek; na dluh žalovaná uhradila částku 4.766 Kč.

2. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla dále dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.451 Kč, úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 3.726 Kč a poplatkem za komfortní splácení ve výši 2.203 Kč, to vše v 18 měsíčních splátkách ve výši 1.022 Kč. Žalovaná neplnila řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostala se do prodlení s platbou pravidelných splátek; na dluh žalovaná uhradila částku 9.154 Kč.

3. S účinností ke dni [datum] právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovanou na žalobce.

4. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena, nevyjádřila.

5. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci, resp. jejich zástupci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili).

6. Dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo]. Žalovaná svým podpisem potvrdila, že jí byla v hotovosti poskytnuta částka ve výši 8.000 Kč a zavázala se tuto částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.431 Kč, úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 3.444 Kč a poplatkem za komfortní splácení ve výši 2.358 Kč, tj. celkem 15.233 Kč to vše v 60 týdenních splátkách ve výši 254 Kč; poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaná uhradila částku 4.766 Kč, ke dni [datum] činil dluh 5.806,14 Kč.

7. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce byla dne [datum] vyplněna zákaznická karta žalované. Žalovaná uvedla, že je svobodná, je v domácnosti, má vyživovací povinnost vůči 1 osobě a žije s rodiči. Měsíční příjem žalované činil 7.600 Kč, ostatní příjmy činily 1.000 Kč a další příjmy domácnosti činily 30.000 Kč. Výdaje činily 4.000 Kč (splátky jiných dluhů 1.000 Kč, odhadované měsíční výdaje činily 3.000 Kč). Z karty vyplývá, že ze strany původního věřitele byly ověřeny příjmy a výdaje předložením 2 výpisů z bankovního účtu.

8. Dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo]. Žalovaná svým podpisem potvrdila, že jí byla v hotovosti poskytnuta částka ve výši 10.000 Kč a zavázala se tuto částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.451 Kč, úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnou za zpracování a doručení ve výši 3.726 Kč a poplatkem za administrativní činnost ve výši 2.203 Kč, tj. celkem 18.380 Kč, v 18 měsíčních splátkách ve výši 1.022 Kč; poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaná uhradila částku 9.154 Kč, ke dni [datum] činil dluh 5.569,63 Kč.

9. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce byla dne [datum] vyplněna zákaznická karta žalované. Žalovaná uvedla, že je svobodná, je v domácnosti, má vyživovací povinnost vůči 5 osobám a žije s rodiči. Měsíční příjem žalované činil 8.100 Kč a další příjmy domácnosti činily 25.000 Kč. Odhadované měsíční výdaje činily 4.000 Kč. Z karty vyplývá, že ze strany původního věřitele byly ověřeny příjmy a výdaje předložením 2 výpisů z bankovního účtu a výměrem o přiznání dávky nebo podpory.

10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly pohledávky s účinností k témuž dni postoupeny na žalobce. Žalovaná byla o postoupení pohledávek informována dopisem ze dne [datum], kterým byla současně vyzvána k zaplacení dluhu.

11. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] žalobce žalovanou opětovně vyzval k úhradě dluhu ze smlouvy [číslo] smlouvy [číslo] v celkové výši 30.378,16 Kč do [datum]. Dle podacího lístku byla upomínka odeslána žalované dne [datum].

12. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

13. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

18. Podle § 547 občanského zákoníku, musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

19. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení pak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.

21. Soud se z úřední činnosti nejdříve zabýval platností předmětných smluv o zápůjčkách. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce, resp. jeho právní předchůdce, v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

22. V posuzované věci žalovaná sice předložila právnímu předchůdci žalobce přehled o svých pravidelných měsíčních příjmech a výdajích, avšak ani z jedné zákaznické karty nevyplývá, že by informace poskytnuté žalovanou byly ze strany právního předchůdce žalobce dostatečně ověřovány a hodnoceny. Žalovaná uvedla svůj příjem ve výši 7.600 Kč, resp. 8.100 Kč. S ohledem na skutečnost, že je v domácnosti, má vyživovací povinnost vůči jiným osobám a dle předložené karty jí byla přiznána dávka podpory, lze se zcela důvodně domnívat, že samotný příjem žalované byl tvořen pouze rodičovským příspěvkem. Tyto dávky však nelze považovat za příjem žalované, ale jedná se o dávku pomoci za účelem uspokojení základních potřeb vyživované osoby. Žalovaná dále uvedla, že má„ ostatní příjmy“ a„ další příjmy domácnosti“. Jejich výše a zdroj však ze strany právního předchůdce žalobce nebyly vůbec zkoumány a ověřeny. Schopnost splácet úvěr (tzv. úvěruschopnost) navíc není určena pouze výši příjmů, ale také výší reálných výdajů. Právní předchůdce žalobce na ověření výdajů žalované v případě obou smluv o zápůjčkách zcela rezignoval a spokojil se se strohým sdělením stran výdajů žalované, aniž by je jakýmkoliv způsobem ověřoval. Žalovaná nepředložila jediný doklad svědčící o tom, že její výdaje dosahují tvrzené výše, není zřejmé, z čeho částka představující výdaje reálně sestává (náklady na bydlení, energie, osobní potřeby, pojištění apod.). O této skutečnosti svědčí také to, že výdaje žalované byly stanoveny pouze odhadem.

23. Právní předchůdce žalobce tedy postupoval zcela formálně a žalované poskytl zápůjčky, aniž by se alespoň pokusil zjistit informace o jejích reálných příjmech a výdajích. Právní předchůdce žalobce před uzavřením obou smluv o zápůjčkách nepostupoval s odbornou péčí, když dostatečným způsobem neověřoval údaje uvedené žalovanou. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39, a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

24. Právní předchůdce žalobce nedostál své zákonem stanovené povinnosti, když poskytl žalované zápůjčky v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost obou smluv o zápůjčkách ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vykládat jako neplatnost absolutní. Soud poté k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18 a též ÚS ČR, sp. zn. III ÚS 4129/18).

25. Soud proto uzavřel, že smlouva o zápůjčce [číslo] také smlouva o zápůjčce [číslo] byly od počátku absolutně neplatné. V obecné rovině je při plnění z neplatné smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle občanského zákoníku. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021).

26. Ve světle uvedeného proto žalobci, na kterého byly pohledávky za žalovanou řádně postoupeny, vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny ve výši 3.234 Kč (jistina ve výši 8.000 Kč poskytnutá dle smlouvy o zápůjčce [číslo] ponížená o úhradu žalované ve výši 4.766 Kč) a dále jistiny ve výši 846 Kč (jistina ve výši 10.000 Kč poskytnutá dle smlouvy o zápůjčce [číslo] ponížená o úhradu žalované ve výši 9.154 Kč). Ve zbylé části jistiny co do částky 2.571,14 Kč (smlouva o zápůjčce [číslo]) a jistiny ve výši 4.723,63 Kč (smlouva o zápůjčce [číslo]) soud nárok žalobce zamítl.

27. V části kapitalizovaného úroku ve výši 2.893 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 5.805,14 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 2.629,17 Kč a úroku ve výši 29 % ročně z částky 5.569,63 Kč od [datum] do zaplacení soud návrh žalobce zamítl, neboť ujednání o smluvním úroku vychází z absolutně neplatných smluv o zápůjčkách.

28. Ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 944,95 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5.805,14 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 710,94 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5.569,63 Kč od [datum] do zaplacení soud nárok žalobce taktéž zamítl, neboť žalovaná se dosud nedostala do prodlení. Mezi účastníky nebyla ujednána lhůta splatnosti poskytnuté a dosud nevrácené jistiny. Žalovaná je dlouhodobě nekontaktní, na výzvy nereaguje. Soudu nejsou známy majetkové a výdělkové poměry žalované, na základě kterých by bylo možné stanovit splatnost nevrácené jistiny a určit způsob jejího splácení. Ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru proto soud určil lhůtu k plnění do tří dnů od právní moci rozsudku s odkazem na § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

29. Z důvodu shora vyložených soud žalobě z části vyhověl (výrok I.) a ve zbytku nárok žalobce zamítl (výrok II.).

30. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení částky ve výši 11.374,77 Kč. Úspěch žalobce je představován výrokem I., tedy částkou v celkové výši 4.080 Kč, neúspěch je představován výrokem II., tj. částkou ve výši 7.294,77 Kč. Žalobce byl proto úspěšný v 39 % předmětu řízení, v 61 % předmětu řízení úspěšný nebyl. Žalovaná, která byla z procesního hlediska úspěšnější, by měla vůči žalobci nárok na náhradu (poměrných) nákladů řízení. Jelikož však žalované žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, resp. z obsahu spisu nevyplývají, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku a nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.