54 C 124/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danielou Schwarzovou jako samosoudkyní ve věci žalobců: ; a) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalované a žalobkyně zastoupená advokátem: anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec ; b) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem: anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované a žalobkyně zastoupená advokátem: anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec o vyklizení sklepní kóje <b>I. </b> Žalobní návrh žalobců, jímž se domáhali, aby soud uložil žalované povinnost vyklidit a předat žalobcům sklepní kóji [číslo] v [anonymizována dvě slova] podlaží budovy [adresa], v k. ú. [část obce], v obci [obec], na adrese [adresa], polohově určenou dle Prohlášení vlastníka budovy [adresa], ze dne [datum], se zamítá. <b>II. </b> Žalobci [příjmení] a B jsou povinni společně a nerozdílně uhradit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 22.400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám právního zástupce žalované, [anonymizováno] [jméno] [jméno], advokáta, se sídlem [adresa]. <b>III. </b> Žalobci [příjmení] a B jsou povinni společně a nerozdílně uhradit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů vynaložených státem částku 2.126 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se svým žalobním návrhem podaným dne 26. 6. 2020 domáhali, aby soud rozhodl o povinnosti žalované vyklidit a předat žalobcům sklepní kóji [číslo] v [anonymizována dvě slova] podlaží budovy [adresa], v k. ú. [část obce], v obci [obec], na adrese [adresa], polohově určenou dle Prohlášení vlastníka budovy [adresa], ze dne [datum]. Svůj návrh odůvodnili tak, že uvedli, že z Prohlášení vlastníka budovy [adresa], ze dne [datum] se podává, že k bytovým jednotkám v této budově přináležejí sklepní kóje, přičemž v plánku 1. podzemního podlaží budovy je přesně určeno, která sklepní kóje patří ke které bytové jednotce. K bytové jednotce žalobců pak dle názoru žalobců patří sklepní kóje [číslo] ve sklepní místnosti při čelním pohledu nalevo od vchodu do budovy. Žalobci dále tvrdili, že žalovaná užívá sklepní kóji [číslo] by k tomu měla právní důvod, a žalovaní užívají sklepní kóji [číslo] která náleží žalované. Žalobci vyzvali žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce dne [datum] k vyklizení a předání sklepní kóje [číslo] přičemž výzva jí byla doručena dne [datum]. Dne [datum] byla doručena reakce žalované, ve které bylo potvrzeno, že žalovaná užívá sklepní kóji [číslo] dále byly uvedeny i zástupné problémy, které brání žalované předmětnou kóji vyklidit. Důvodem pro nárokování vyklizení ze strany žalobců byla pak snaha o uvedení faktického stavu do souladu se stavem evidovaným katastrem nemovitostí dle prohlášení vlastníka.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že navrhuje předmětnou žalobu zamítnout, neboť žalobou uplatněný nárok neuznává, a to ani z části. Sklepní kóji, kterou užívá žalovaná, a která je sklepní kójí s původním označením [číslo] užívá nepřetržitě od [datum], tedy více jak 34 let. Toto své tvrzení opírá jednak o faktický stav, jež žalobci zcela jistě nemohou rozporovat, a dále pak o přiložený zápis o dohodě o odevzdání a převzetí družstevního bytu, ze kterého je patrno, že někdejší vlastník dnešní bytové jednotky [číslo] [ulice] bytové [anonymizována dvě slova] [obec], odevzdalo do osobního užívání žalované (pod dřívějším příjmením [příjmení]) a jejímu tehdejšímu manželovi družstevní byt [číslo] (dnešní bytová jednotka [číslo]), a to společně se sklepním boxem [číslo]. Předmětnou sklepní kóji pod současným číselným označením 18, jejíhož vydání se žalobci podanou žalobou domáhají, pak žalovaná nechala v minulosti na vlastní náklady přebudovat z původní dřevěné podoby do dnešní zděné podoby, a to po předchozím souhlasu představenstva bytového družstva. Pokud žalobci uvádějí, že v plánku 1. podzemního podlaží budovy je určeno, která sklepní kóje patří ke které bytové jednotce, a že k bytové jednotce žalobců patří sklepní kóje [číslo] není tomu tak. Z Prohlášení vlastníka budovy se tato tvrzení žalobců nikterak nepodávají, když toto ve své části s názvem Popis jednotek ani v předmětné Příloze [číslo] žádným způsobem neuvádí, jaká sklepní kóje patří ke které bytové jednotce, či že by se číselná označení bytů a sklepů snad měla z jakéhokoliv důvodu shodovat. Prohlášení vlastníka totiž pouze uvádí číselné označení sklepních kójí, bohužel, v případě sklepa žalované odlišně od dřívějšího označení sklepů, ale již žádným způsobem nevymezuje ani nestanovuje, že k dané bytové jednotce by měla přináležet sklepní kóje se shodným číselným označením, když toto by patrně bylo uvedeno v tabulce v části„ Popis jednotek“. Jinými slovy, ani z Prohlášení vlastníka žádným způsobem nevyplývá, že k bytové jednotce žalobců přináleží sklepní kóje. Nad rámec výše uvedeného pak žalovaná v rámci svého vyjádření uvedla, že na základě kvalifikované, oprávněné, nepřerušené a poctivé držby, kdy žalovaná má od [datum] sklepní kóji od bytového družstva svěřenu do užívání společně se svým bytem, a stejně tak od ledna 2000, kdy došlo k Prohlášení vlastníka a vymezení bytových jednotek, a kdy má po celou dobu za to, že k její bytové jednotce přináleží předmětná sklepní kóje, došlo v daném případě ve vztahu k předmětné sklepní kóji k vydržení ve smyslu ust. § 1089 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., když žalovaná je po celou výše uvedenou dobu užívání předmětné sklepní kóje přesvědčena, a tedy v dobré víře, že sklepní kóje jí přináleží.

3. Z informace o jednotce [číslo] soud zjistil, že se jedná o byt zcela jednoznačně v SJM [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce], (čl. 6). Z informace o jednotce [číslo] soud zjistil, že se jedná o byt ve vlastnictví [celé jméno žalované], (čl. 7). Z fotokopie části prohlášení vlastníka, které učinilo [ulice] bytové [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo], včetně přílohy [číslo] se zákresem sklepů, soud zjistil, že sklepní kóje, kterou užívá žalovaná, je ve společných částech domu [ulice a číslo] v prvním podzemním podlaží označena jako sklepní kóje [číslo] (čl. 8, 9 a 10 spisu). Z výzvy z [datum] soud zjistil, že touto byla žalovaná vyzvána k vyklizení sklepní kóje, včetně podacího lístku stvrzujícího odeslání této výzvy žalované, (čl. 12). Z reakce k výzvě k vyklizení, kterou zareagoval [anonymizováno] [jméno] [příjmení], tehdejší zástupce žalované, na výzvu k vyklizení sklepa, soud zjistil, že zde zaznívá odmítavé stanovisko k této výzvě, (čl. 13). Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že opět směřovala ze strany žalobců k žalované výzva k vyklizení sklepa s tím, že žalobci uvedli prostřednictvím svého právního zástupce, že si vyložili přípis z [datum] mimo jiné tak, že klientka uznává vlastnické právo ke sklepní kóji [číslo] na straně manželů [příjmení] a opětovně tedy byla vyzvána k vyklizení sklepa. Z dohody o převodu vlastnictví družstevního bytu z [datum] soud zjistil, že tyto dva subjekty uzavírají na základě zákona č. 72/94 Sb., a zákona č. 89/ 2012 Sb., a dalších v podstatě smlouvu o převodu družstevního bytu [číslo] o velikosti 4 + 1 ve druhém podlaží bytového domu na ulici [adresa], č. or. [číslo], jehož je nájemcem ten, na něhož je převáděno, a to do vlastnictví. Ze zápisu o dohodě o odevzdání a převzetí družstevního bytu ev. [číslo] soud zjistil, že tam je mimo jiné uveden sklepní box [číslo] datum tohoto zápisu je [datum] (čl. 45). Z listiny od Společenství vlastníků jednotek domu [ulice a číslo] [obec], vázající se k řešení vzniklé otázky ohledně nesprávného označení sklepních kójí v Prohlášení vlastníka, soud zjistil, že tento spor vyvolal vlastně uvědomění si vzniklé situace v domě a nesoulad Prohlášení vlastníka, resp. Přílohy 1, jež je součástí Prohlášení vlastníka, kdy byly zjištěny podstatné neshody s reálným stavem v domě oproti zákresu sklepů v domě [ulice a číslo], a to u sklepních kójí [číslo]. A dále v prvním nadzemním podlaží u obou bytových domů na [příjmení] 9 a 11 nesouhlasí číslování bytů [číslo] kdy tyto jsou zrcadlově zaměněny. (viz čl. 48 – 49). Z rozhodnutí [anonymizována dvě slova] o přidělení družstevního bytu soud zjistil, že byt byl přidělen panu [celé jméno žalobce], tedy žalobci, jednalo se o byt [číslo] je to [ulice] ul., z rozhodnutí vyplývá, že k bytu ještě patří příslušenství umístěné mimo byt – sklepní kóje, konkrétní číslo sklepní kóje však v tomto rozhodnutí není označeno (viz čl. 54). Ze zápisu o dohodě o odevzdání a převzetí družstevního bytu [číslo] soud zjistil, že v čl. 2 stojí, z čeho se byt skládá, že se přiděluje byt [číslo] [celé jméno žalobce] a dále je zde specifikováno, že k bytu patří ještě příslušenství umístěné mimo byt – sklepní kóje [číslo] (čl. 55). Ze smlouvy o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva soud zjistil, že je sepsána mezi smluvními stranami [anonymizována dvě slova] a členem družstva: nájemcem [celé jméno žalobce], kdy společně s tímto se stala společný nájemcem i [celé jméno žalobkyně]. Dále se v ní nachází označení nemovitosti: byt, který sestává ze čtyř místností, a je zde uvedený sklep, která má 2 metry čtvereční. Smlouva je z [datum]. Součástí této smlouvy o převodu bytové jednotky bylo rovněž potvrzení o zaplacení části úvěru ve smyslu odst. 6 § 24 zák. č. 72/1994 Sb., a orientační nákres bytu.

4. Soud provedl důkaz rovněž fotodokumentací: sklepní kóje [číslo] zobrazující laťkovou sklepní kóji, kterou dosud užívají žalobci, sklep [anonymizováno], sklep [anonymizováno] a sklep [anonymizováno] a sklepní kóje vedle [anonymizováno]. Z této fotodokumentace soud zjistil, že sklepní kóje [anonymizováno] je laťková, a má označení [číslo]. Sklepní kóje [anonymizováno] a [anonymizováno] je vyzděná. Na sklepní kóji [anonymizováno] navazují další laťkové sklepní kóje, (čl. 91, 92, 93).

5. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že v předmětném domě bydlí od června roku 1988 a sklepní kóje podle předávacího dokladu byla stejně číslovaná jako číslo bytu. Tato čísla tam byla od dokončení výstavby, takže je tam pravděpodobně napsali zaměstnanci Pozemních staveb. Ty sklepní kóje, tak, jak tam byly, zůstaly bez číselné změny celou dobu. Pouze asi u dvou sklepních kójí došlo ke stavební úpravě, která spočívala v nahrazení laťkového ostění vyzdívkou. Z jeho výpovědi soud zjistil, že žalovaná od nastěhování užívala jedinou sklepní kóji. Sklepní kóje se nikdy nepřečíslovávaly. Po celou dobu, co svědek byl ve funkci člena výboru nebo předsedou samosprávy, tak nikdy ohledně sklepů nebyl problém. Ten problém se objevil až někdy v roce 2020. Číslování sklepů vchodu [ulice a číslo], kde svědek bydlí, odpovídá nákresu v Prohlášení. Je tam ale několik chybných údajů, které se vlečou od doby, kdy toto Prohlášení družstvo jako vlastník objektu zpracovalo, a celých těch minimálně 20 roků nezjistilo skutečný stav a neopravilo to na faktický stav. Dále se svědek domníval, že tehdejší nájemci družstva nikdy nebyli seznámeni s předmětným Prohlášením. Až při převodu bytu do osobního vlastnictví dostávali někteří nájemníci (i když ji měli dostat všichni) ke smlouvě předmětnou Přílohu, ve které jsou skutečně nesrovnalosti v označení sklepních kójí i bytů. Svědek neví, proč byt [číslo] vchodu [ulice a číslo] má sklep jinde, než byt [číslo] na [příjmení] 11.

6. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že na [příjmení] 11 se nastěhoval v roce 1988 a s přiděleným bytem přebíral i sklepní prostor, který měl číslo nastříkané na laťkách, a to se shodovalo s číslem přiděleného bytu. Sklep žalované si uvědomuje až poté, kdy ho vyzdil její první manžel. Svědkovi není známo, že by se někdy sklepy přečíslovávaly. Z jeho výpovědi soud zjistil, že při předávání bytů neměli nájemníci k dispozici žádný zákres ohledně sklepů. Až dodatečně se tyhle plánky někde objevily.

7. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že byl prvním nájemníkem domu [ulice a číslo] a nikdy si nevšiml, že by probíhalo přečíslování sklepů. Z jeho výpovědi soud zjistil, že číslo jemu přidělené sklepní kóje souhlasilo s číslem jemu přiděleného bytu, a ta čísla byla dána již při přebírání objektů. Žalovaná po celou dobu užívá stále stejný sklep, který vyzdíval ještě její první manžel.

8. Soud má za to, že v průběhu řízení bylo prokázáno, že sklepní kóje, jejíhož vyklizení se žalobci podanou žalobou domáhají, je na základě dohody o odevzdání a převzetí družstevního bytu ze dne [datum] společně s bytem ve vlastnictví žalované, která převzala jak byt [číslo] tak i sklepní kóji [číslo]. Dále bylo prokázáno, že v roce 2014 byl družstevní byt [číslo] převeden do osobního vlastnictví žalované, a to včetně příslušenství bytu. Od počátku tohoto řízení vznikaly pochybnosti o obsahu listiny označené jako Příloha [číslo] k Prohlášení vlastníka z [datum], dle které žalobci dospěli k závěru, že sklepní kóje, která byla přidělena žalované, by měla patřit k její bytové jednotce. Ale je zcela zjevné, že došlo k chybě v číselném označení a je nutné konstatovat, že chyba, ke které došlo v Prohlášení vlastníka, nemůže založit právo žalobců na vlastnictví příslušné sklepní kóje, jejíhož vyklizení se po žalované domáhají. Skutečnost, že tuto spornou sklepní kóji užívala žalovaná od samotného počátku, kdy jí byl přidělen byt v daném domě, tak jako sklepní kóje, potvrdili svými svědeckými výpověďmi i slyšení svědci, když mimo jiné svědek [příjmení] vypověděl, že i on na základě povolení tehdejšího družstva svoji sklepní kóji vyzdil, stejně tak jak učinili v té době manželé [příjmení]. Sám tento svědek velmi přesvědčivě vypověděl, že na takovýto zásah musel mít povolení družstva a lze se tedy důvodně domnívat, že i manželé [příjmení] obdrželi takovýto souhlas, a lze z tohoto usoudit, že samotné bytové družstvo nemělo pochybnosti o tom, že sklepní kóje patří k bytové jednotce tehdy manželů [příjmení]. Rovněž i ze svědecké výpovědi slyšených svědků [příjmení] a [příjmení] soud zjistil, že předmětný sklep, jehož vyklizení se žalobci domáhají, od samotného počátku užívá výlučně žalovaná, a rovněž potvrdili tvrzenou skutečnost, kterou uvedla žalovaná, že nikdy nebyly sklepní kóje za celou dobu užívání přečíslovány. Čímž bylo vyvráceno tvrzení žalobců, že došlo k úpravě číslování u sklepní kóje, kterou nyní užívají žalobci, když k důkazu předkládali fotodokumentaci. (důkaz fotodokumentace).

9. Nebylo prokázáno, že by kdy došlo k přečíslování sklepních kójí a tedy domněnka žalobkyně vyslovená u jednání a dokládána fotodokumentací, že snad někdo změnil číselné označení sklepních kóji, se nepotvrdila. Ani skutečnost, na kterou odkazovala žalobkyně, že v ostatních bytových domech je sklep, který užívá paní žalovaná, sklepem, který přiléhá identicky k bytu, který v daném domě užívají právě manželé [celé jméno žalobce], neobstojí, neboť není pravidlem, aby rozvrstvení sklepních kójí bylo ve všech domech zcela stejné. Je tedy zcela zjevné, že když družstvo zajišťovalo podklady pro sepis Prohlášení vlastníka, evidentně došlo k chybnému zákresu a tím i špatnému vyhotovení Přílohy k tomuto prohlášení. (důkaz Příloha [číslo] k Prohlášení vlastníka).

10. I kdyby soud připustil domněnku, že na počátku, při přidělení bytu, si mohli nájemníci vybrat sklepní kóje v daném domě odlišně od ostatních domů, takto nic nemění na skutečnosti, že žalovaná tuto sklepní kóji užívá od vzniku užívacího práva k bytu, a že na ni s přechodem práva vlastnictví k tomu bytu přešlo i právo k vlastnictví tohoto konkrétního prostoru. Současná právní úprava překonala nejednotnost týkající se právního osudu příslušenství bytové jednotky a odstranila velkou část problémů, které by mohly vyvstat v případě, že se v tzv. Prohlášení vlastníka objeví sklepní kóje.

11. Dřívější právní úprava zaujala názor na sklepní kóji jako na příslušenství bytu dle § 121 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb. Příslušenství bytu pak mohl výhradně užívat jen vlastník příslušného bytu, přičemž příslušenstvím bytu se ve smyslu ust. § 121 odst. 2 o. z. rozumí nejen vedlejší místnosti, ale také vedlejší prostory ležící mimo byt, jsou-li určené k tomu, aby byly společně s bytem užívány. Za vedlejší prostor ležící mimo byt určený k užívání s ním bylo pak nutno považovat i sklepní kóji. Pojímání sklepní kóje jako příslušenství bytu pak působilo problémy zejména v okamžiku převodu vlastnického práva k bytu, neboť se soudní praxe nebyla s to sjednotit, zda sklepní kóje jako příslušenství bytu sdílí jeho právní osud nebo nikoliv. (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 9. 2003, sp. zn. 31 Cdo 2772/2000). S tímto názorem pak bylo dále nakládáno i v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 2. 6. 2008, sp. zn. 22 Cdo 1455/2008. Současná právní úprava příslušenství bytové jednotky obsažená zejména v zákoně č. 89/2012 Sb., se téměř neliší od dřívější obsažené v zák. č. 40/1964 Sb., přece došlo k jedné významné změně, a to v existenci ustanovení § 510 odst. 2 obč. zák., které zní:„ Má se za to, že se právní jednání a práva i povinnosti, týkající se hlavní věci, týkají i jejího příslušenství.“ Dle současné právní úpravy tedy není pochyb, že příslušenství zásadně sleduje osud věci hlavní. Dle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 1. 2004, sp. zn. 26 Cdo 2195/2003, plyne, že příslušenství bytu není a nemůže být samostatným předmětem právních vztahů, nýbrž se řídí režimem právního vztahu k bytu, k němuž náleží. Jinými slovy řečeno, sdílí právní režim bytu, k němuž náleží. Vzhledem ke shora uvedenému je zcela patrný rozdíl ve vnímání sklepní kóje, kdy současná právní úprava na rozdíl od té předchozí inklinuje spíše k závěru, že jde o společnou část domu přenechanou k výlučnému užívání vlastníkovi bytové jednotky. Současná právní úprava překonala rovněž nejednotnost týkající se právního osudu příslušenství.

12. Převod družstevního bytu do osobního vlastnictví žalované, ale i žalobců, byl v minulosti proveden na podkladě výzvy členů družstva o převod bytu do osobního vlastnictví. (zák. č. 72/1994 Sb.). Na základě ust. § 23 odst. 2 zák. o vlastnictví bytů tak v daném případě [ulice] bytové [anonymizována dvě slova] uzavřelo se žalovanou smlouvu o převodu vlastnictví družstevního bytu s členkou družstva, paní [jméno] [příjmení], přičemž se jednalo o evidentně o družstevní byt [číslo] o velikosti [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v druhém podlaží bytového domu na ul. [adresa], když převod zcela logicky navazoval na Zápis o dohodě o odevzdání a převzetí družstevního bytu, kdy žalované byl přidělen byt [číslo] příslušenství – sklepní box [číslo] (důkaz Dohoda o odevzdání a převzetí družstevního bytu žalovanou svědčící o přidělení bytu [číslo] sklepní kóje [číslo]).

13. Sklepní kóje, kterou žalovaná užívá od samotného počátku bez přerušení, což bylo prokázáno jednak listinnými důkazy, dohodou o odevzdání a převzetí bytu, jednak svědeckými výpověďmi svědků [příjmení], [příjmení] a [příjmení], byla na náklady žalované vyzděna, a jak již bylo výše uvedeno, od samotného počátku užívána. Předmětná sklepní kóje označovaná v Prohlášení vlastníka jako sklepní kóje [číslo] je tedy s užíváním bytu ve vlastnictví žalované spojena od počátku, když příslušenství bytu není a nemůže být samostatným předmětem právních vztahů, nýbrž se řídí režimem právních vztahů k bytu, k němuž náleží, resp. sdílí právní režim bytu, k němuž náleží (viz výše označená judikatura). Zde je tedy třeba zdůraznit, že žalovaná ani žalobci do svého vlastnictví nenabyli žádné jiné prostory, než ty, ke kterým jim jako nájemníkům na základě dohody o odevzdání a převzetí bytu, kterou uzavřeli v minulosti s bytovým družstvem, náležela práva.

14. Žalobci zcela nepochybně v minulosti převzali od bytového družstva do svého užívání sklepní kóji označenou [číslo] (viz fotodokumentace), tedy tato sklepní kóje byla číselně označená shodně s jejich bytovou jednotkou. Prohlášení vlastníka ze dne [datum], na jehož podkladě se žalobci domáhají svého práva, jinými slovy chtějí získat do dispozice sklep, který je označen v tomto prohlášení [číslo] ale fakticky se jedná o sklep [číslo] nemůže založit právo žalobců na vlastnictví této sklepní kóje. Je zcela evidentní, že prohlášení vlastníka obsahuje formální chybu v grafickém zobrazení, ve kterém jsou sklepní koje žalobců a žalované znázorněny prostorově opačně, resp. došlo nedopatřením k záměně jejich číselného označení. Prohlášení vlastníka pouze graficky vymezuje polohové vymezení sklepů, a měl být zákresem skutečného stavu užívání bytů a sklepů, a tedy formálně sloužit jako podklad pro zápis vlastnictví do katastru nemovitostí. V řízení bylo prokázáno, že chybné grafické zobrazení se projevilo i u dalších sklepních kójí a bytových jednotek v dotčeném bytovém domě a neodpovídá tedy dříve založenému faktickému stavu (viz výpověď [jméno] [příjmení]). Slyšený svědek zcela jednoznačně vypověděl, že v souvislosti s tímto soudním sporem byly zjištěny i další rozpory v Příloze [číslo] vázající se k Prohlášení vlastníka, a soud má za to, že nápravu lze sjednat jedině dle ust. § 1168, odst. 1, 2, NOZ, který řeší odstranění vady prohlášení, a dle nějž vymezuje-li prohlášení jednotku neurčitým nebo nesprávným způsobem a neodstraní-li je původce prohlášení bez zbytečného odkladu poté, co ho na vadu upozornila osoba, která na tom má právní zájem, mohou vadu odstranit vlastníci dotčených jednotek společným prohlášením. Nedojde-li k tomu, rozhodne o odstranění vady soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem. Určí-li prohlášení neurčitě nebo nesprávně podíl vlastníka jednotky na společných částech, nepřihlíží se k tomu. Za této situace, na základě výše uvedených úvah soudu, soud dospěl k závěru, že žaloba žalobců [příjmení] a B je nedůvodná, když žalobci se domáhají neoprávněně po žalované vyklizení sklepní kóje [číslo] (označení toliko v Prohlášení vlastníka), fakticky sklepní kóje [číslo] kterou však žalovaná má ve výlučném vlastnictví, a tedy dle ust. § 1011 NOZ. Soud tedy žalobní návrh žalobců [příjmení] a B ve výroku I. tohoto rozsudku jako nedůvodný zamítl.

15. Výrok II. je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle nějž úspěšné žalované přísluší právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšným žalobcům [příjmení] a [anonymizováno], kteří jsou povinni společně a nerozdílně uhradit na náhradě nákladů řízení žalované částku 22.400 Kč v souladu s vyhl. 177/1996 Sb., § 7, § 11, § 9 odst. 3 písm. e) a § 13 (příprava, převzetí právního zastoupení, písemné podání ve věci 3x, vyjádření k žalobě, vyjádření z [datum], písemný závěrečný návrh). Tj. 8 úkonů právní služby á 2.500 Kč a 8x režijní paušál á 300 Kč Tyto náklady jsou povinni žalobci [příjmení] a [anonymizováno] uhradit žalované společně a nerozdílně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám právního zástupce žalované, [anonymizováno] [jméno] [jméno], advokáta, se sídlem [adresa].

16. Výrok III. je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., dle nějž stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobci [příjmení] a [anonymizováno] byli tedy společně a nerozdílně zavázáni uhradit na náhradě nákladů vynaložených státem částku 2.126 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a jednalo se o částku, která byla vyplacena svědkovi [příjmení] na svědečném za účast u jednání dne [datum], dle usnesení [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí].