54 C 126/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danielou Schwarzovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; obec , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený advokátkou: anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec o odstranění neoprávněné stavby <b>I. </b> Žalovaný je povinen odstranit na vlastní náklady garáž [číslo] postavenou na parcele par. [číslo] zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], a to do 30ti dnů od právní moci rozsudku. <b>II. </b> Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. <b>III. </b> Žalovaný je povinen uhradit České republice na účet Městského soudu v Brně do tří dnů od právní moci rozsudku soudní poplatek ve výši 2.000 Kč.

1. Žalobce se žalobním návrhem podaným dne [datum] domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost odstranění neoprávněné stavby na vlastní náklady, a to garáže [číslo] postavené na parc. [číslo] zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], a to do 30ti dnů od právní moci rozsudku, když uvedl, že žalobce jako pronajímatel uzavřel se žalovaným jako nájemcem dne [datum] smlouvu o nájmu pozemku č. [spisová značka] [rok] [spisová značka], na základě které mu pronajal část pozemku uvedeného v čl. I. o výměře 20 m2, výhradně k umístění garáže [číslo] která není pevně spojená s pozemkem a tudíž se jedná o věc movitou s tím, že nájemce vzal na vědomí tu skutečnost, což plně akceptoval, že stavba garáže má statut dočasné stavby, která je umístěna v ochranném pásmu žalobce, přičemž se v této smlouvě zavázal k tomu, že v případě potřeby pronajímatele garáž bez náhrady a ve stanoveném termínu na vlastní náklady odstraní. Tento smluvní vztah byl uzavřen na dobu neurčitou s možností ukončení vztahu písemnou dohodou nebo výpovědí. Vzhledem k tomu, že žalobce tento pronajatý pozemek nutně potřebuje pro plnění svých úkolů, dal žalovanému dne [datum] v intencích uzavřené smlouvy výpověď z nájmu pozemku s tříměsíční výpovědní lhůtou s tím, aby ve lhůtě do jednoho roku ode dne ukončení nájemního vztahu bez náhrady na vlastní náklady umístěnou garáž [číslo] z pozemku odstranil. Žalovaný na tuto výpověď nájmu pozemku reagoval přípisem ze dne [datum] takovým způsobem, že požadavek na odstranění garáže z pozemku je plnění nemožné, a to z důvodu ust. § 580 odst. 2 NOZ, přičemž argumentuje tím, že všechny garáže nejsou věci movité, ale že se jedná o nemovitosti spojené pevným základem se zemí.

2. Žalovaný se k návrhu vyjádřil podáním ze dne [datum], kdy uvedl, že nárok uplatněný v žalobě neuznává, výpověď z nájmu ze dne [datum] mu byla doručena a považuje ji za neplatnou. Předně má za to, že výpověď je v rozporu s ust. čl. 4 odst. 7 nájemní smlouvy ze dne [datum], a není řádně odůvodněna. Za podstatné dále považuje, že požadavek na vyklizení pozemku, resp. odstranění garáže z pozemku, je plnění nemožné. Z tohoto důvodu je tedy neplatnost výpovědi odůvodněna ust. § 580 odst. 2 NOZ. Garáž dle názoru žalovaného není věcí movitou, ale jedná se o nemovitost spojenou se zemí pevným základem a nelze ji jednoduše přenést na jiné místo, ale muselo by dojít fakticky k jejímu zničení. Především by došlo i k poškození samotného pronajatého pozemku. Pokud je odkazováno na nájemní smlouvu ze dne [datum], kde je uvedeno, že pozemek je pronajímán výhradně za účelem umístění garáže, která není pevně spojená s pozemkem a má charakter věci movité a status stavby dočasné, v ochranném pásmu pronajímatele, pak už samo toto ujednání neodpovídá skutečnosti, neboť pronajímateli muselo být již v době uzavření nájemní smlouvy v roce 2014 známo, že na pronajímaném pozemku stojí stavba spojená se zemí pevným základem, neboť se nejednalo o smlouvu uzavřenou předtím, než byla garáž postavena. K důkazu, že se jedná v případě jeho garáže o věc nemovitou, předložil žalovaný znalecký posudek zpracovaný znalcem [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum].

3. Ze smlouvy o nájmu pozemku ze dne [datum] soud zjistil, že je nájemní smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovaným, kdy předmětem smlouvy je část parcely [číslo] která je uvedená ve výpisem [list vlastnictví], kdy pronajímatel přenechal nájemci za úplatu do užívání 20 m2 tohoto pozemku a pronajatý pozemek slouží výhradně k umístnění takové garáže, která není pevně spojená s pozemkem a jedná se o garáž [číslo]. Nájemce v rámci ujednání IV. bod 3 vzal na vědomí, že stavba garáže na pozemku pronajímatele má statut stavby dočasné, a podle bodu IV. bod 7 v případě potřeby pronajímatele při skončení nájmu se nájemce zavazuje bez náhrady na vlastní náklady a v pronajímatelem stanoveném termínu garáž odstranit. Současně v bodě VI. bod 2 bylo ujednáno, že smluvní vztah je uzavírán na dobu neurčitou a může být ukončen výpovědí v tříměsíční výpovědní lhůtě, jejíž běh začíná prvního dne následujícího měsíce po prokazatelném doručení výpovědi.

4. Ze smlouvy o nájmu pozemku [číslo] která byla uzavřena s nájemcem [jméno] [příjmení] dne [datum], soud zjistil, že tatáž garáž byla pronajata dříve panu [jméno] [příjmení], a rovněž i v této nájemní smlouvě bylo uvedeno, že část pozemku slouží výhradně k umístění garáže, jež není pevně spojená s pozemkem a jedná se tudíž o věc movitou a nájemce vzal na vědomí pod bodem VI., že stavba garáže má statut dočasné stavby, tato je umístěna v ochranném pásmu [anonymizováno] [obec], a nájemce se zavázal v případě potřeby pronajímatele garáž bez náhrady a ve stanoveném termínu odstranit.

5. Z usnesení [anonymizována tři slova] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], soud zjistil, že v rámci dědického řízení po panu [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bylo určeno, že do dědictví patří movitá věc – garáž [číslo] postavená na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], v obvyklé ceně ke dni úmrtí 30.000 Kč.

6. Ze smlouvy o nájmu pozemku nájemce [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce uzavřel nájemní smlouvu dle § 663 a násl. zák. č. 40/1964 Sb., v platném znění, s panem [jméno] [příjmení] poté, co tento na základě vzájemné dohody zakoupil pro své motorové vozidlo garáž umístěnou na pozemku pronajímatele. Jednalo se o nájemní smlouvu, kdy pronajímatel přenechal nájemci za úplatu do užívání 20 m2 pozemku parc. [číslo] uvedeného ve výpise [list vlastnictví], [anonymizována dvě slova] [okres], pro k. ú. [obec], přičemž pronajatý pozemek sloužil výhradně k umístění garáže, která není spojená s pozemkem pevným základem a jednalo se o garáž [číslo].

7. Z originálu Kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřené mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného], a došlo na základě této kupní smlouvy k převodu vlastnictví ke garáži [číslo] přičemž pod bodem III. a IV. kupní smlouvy byl jednoznačně vymezen předmět smlouvy a garáž byla označena jako věc movitá, která byla prodána za cenu 70.000 Kč.

8. Z výpovědi z nájmu pozemku ze dne [datum] soud zjistil, že na základě sdělení žalobce, že pronajatý pozemek nutně potřebuje pro plnění svých úkolů, dal žalovanému výpověď z nájmu pozemku dle smlouvy, a to s tříměsíční výpovědní lhůtou, jejíž běh začal běžet od 1. dne následujícího měsíce po doručení výpovědi. Tato dle doručenky byla žalovanému doručena dne [datum].

9. Z Výzvy k odstranění stavby garáže [číslo] ze [datum] soud zjistil, že žalovaný byl touto výzvou ze strany žalobce vyzýván k odstranění garáže [číslo] když uplynula jednoroční lhůta ode dne skončení nájemního vztahu a byla mu na to stanovena doba k vyklizení garáže nejpozději do [datum].

10. Z výpisu z katastru nemovitostí vč. informací o pozemku [list vlastnictví], jehož součástí je tedy pozemek [číslo] 2, 105 m2, jiná plocha, ochranné pásmo, soud zjistil, že žalobce je vlastníkem daného pozemku.

11. Dle sdělení [anonymizováno 5 slov] [obec] – [obec] soud zjistil, že se jedná o sdělení podané [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], že stavby garáží na pozemcích parcelního čísla zde uvedená v k. ú. [obec] při ulici [ulice], nejsou nadzemními stavbami spojené se zemí pevným základem. Nejedná se tedy o budovy podle katastrálního zákona. Potvrzení bylo vydáno [datum].

12. Z plánku garáží soud zjistil situační rozvrstvení jednotlivých garáží na daném pozemku, kdy garáž [číslo] se nachází jako poslední garáž v řadě zbudovaná v rámci druhé etapy a jako původní vlastník této garáže byl uveden na situačním plánku pan [jméno] [příjmení] a následně byl zaznačen žalovaný.

13. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný se pokusil tímto dopisem o mimosoudní vypořádání sporu se žalobcem s tím, že navrhl, ať garáže převezme [ulice] služba od jejich vlastníků za náhradu a bude její věcí, jak s nimi naloží.

14. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že tímto právní zástupkyně žalovaného oznámila žalobci, že převzala právní zastoupení žalovaného, ale i ostatních vlastníků garáží a výpověď z nájmu pozemků považuje za neplatnou, přičemž tento dopis obsahoval i právní kvalifikaci, na základě které se žalovaný bránil vyklizení garáže. S odkazem na znalecký posudek a jeho závěry, které učinil [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], bylo poukázáno, že všechny garáže dotčených nájemců nejsou věcí movitou, ale jedná se o nemovitosti spojené se zemí pevným základem a nelze je jednoduše přenést na jiné místo.

15. Ze znaleckého posudku [číslo] který zpracoval na objednávku pana [celé jméno žalovaného] pan ing. [jméno] [příjmení], [ulice a číslo] [obec], dne [datum], soud zjistil, že znalec má za to, že podle ust. zák. č. 89/2012 Sb., je stavba předmětné garáže nemovitou věcí, když není součástí pozemku, garáž není možné přenést z místa na místo bez porušení její podstaty. Stavba garáže je spojena se zemí pevným základem, základovými betonovými pásy, a svislé konstrukce jsou zděné z pálených cihel voštinového typu. Tato nemovitá věc je stavbou, neboť je prostorově ohraničená stěnami, stropem a je výsledkem lidské činnosti. Jedná se o starší stavbu, garáž je provedena před asi 40 roky, nejsou prováděny žádné významné stavební úpravy, ale do budoucna je nutné provádět základní údržnost stavebních konstrukcí, ve stavbě garáže nejsou žádné instalace, ani základní vybavení elektroinstalací, je na pozemku cizího vlastníka, přístup ke stavbě je řešen povolením přístupu přes cizí pozemek – tuto skutečnost právní zástupce strany žalujíc rozporoval a uvádí, že se nezakládá na pravdě. Dále byla stanovena cena garáže, která však pro tento spor není významná.

16. Ze žádosti o povolení stavby garáže ze dne [datum] a ze žádosti o povolení výstavby garáží ze dne [datum] soud zjistil, že podepsaní [anonymizováno 9 slov] [obec] požádali o povolení výstavby garáží pro vlastní motorová vozidla, a to v prostoru mezi ústavní zahradou a bytovými jednotkami na [anonymizována dvě slova] s tím, že náklady spojené s výstavbou těchto garáží si provedou příslušníci ve vlastní režii.

17. Z přípisu [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce náčelníka [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] stanovil konkrétní podmínky pro zbudování garáží na pozemku [anonymizováno] s tím, že uvedl, že k propůjčení pozemku na výstavbu nemá námitky, avšak v případě nutné potřeby neb zvláštních okolností musí žadatelé garáže odstranit na vlastní náklady. Každá přístavba k ohrazení areálu věznice je porušováním architektonického vzhledu objektu.

18. Ze zásad smlouvy o výstavbě garáže na pozemku [anonymizováno] [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizována tři slova] s jedním ze stavebníků ujednal podmínky spočívající v tom, že stavba garáže je dočasná, garáž je umístěna na pozemku, jehož vlastníkem je [anonymizováno] a je postavena v ochranném pásmu, kdy uživatel garáž v případě potřeby bez náhrady a ve stanoveném termínu na vlastní náklady odstraní a případný prodej garáže jinému vlastníku lze uskutečnit pouze se souhlasem útvaru [anonymizováno] [obec] za stejných podmínek, a to pouze příslušníku [anonymizováno].

19. Z rozhodnutí o přípustnosti stavby ze dne [datum] soud zjistil, že stavební úřad [anonymizována dvě slova] v [obec] podle § 10 podle zák. č. 87/1958 Sb., a dále § 31 a 50 vyhl. [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno]. a zmocnění daného vyhláškou [anonymizována dvě slova] [číslo] rozhodl, že povoluje stavbu pěti sdružených garážových boxů s podmínkou, že stavba garáží je povolena jako dočasná a v případě služební potřeby bude bez náhrady a na vlastní náklady v dohodnutém termínu odstraněna. Toto rozhodnutí o povolení přípustnosti stavby na pozemku [číslo] v k. ú. [obec] [obec] se vztahovalo i na pana [jméno] [příjmení], právního předchůdce žalovaného.

20. Ze zápisu o odevzdání a převzetí dokončených staveb ze dne [datum] soud zjistil, že proběhlo odevzdání a převzetí dokončené stavby – souhrnné výstavby garáží pro příslušníky [anonymizováno] [obec] – [anonymizována čtyři slova]; garáže byly popsány jako zděné garáže, 5 boxů, o velikosti 17,1 x 5,6 m, přičemž jednotlivé boxy byly děleny zděnou příčkou, střecha z hurdisek se škvárovou mazaninou opatřenou lepenkou, štítové zdivo oplechováno a střešní odpad opatřen okapovými žlaby.

21. Dále proveden důkaz fotodokumentací, z níž bylo možné dostatečně zjistit faktický stav a vzhled zbudovaných garáží na daném pozemku.

22. Návrh na slyšení znalce, pana [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] k závěrům znaleckého posudku byl zamítnut, neboť se soud domnívá, že jeho výslech nebyl nezbytný, neboť závěry znaleckého posudku vyzněly zcela jednoznačně, když v posudku bylo konstatováno, že na pozemku žalobce se nachází mimo jiné pět totožných zděných garáží v řadě, kdy konkrétně garáž [číslo] není připojena na žádnou z veřejných inženýrských sítí a uvedl, že stavba je spojena se zemí základovými betonovými pásy a v garážích nejsou žádné instalace ani základní vybavení elektroinstalací.

23. Návrh na slyšení [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], [anonymizována čtyři slova] [obec] – [obec] byl zamítnut, neboť soud má za to, že s pravděpodobností hraničící s jistotou by tento nevypověděl k dané věci nic jiného, než bylo uvedeno v rámci tohoto potvrzení, které vystavil. Skutečnost, kterou namítal žalovaný, že toto potvrzení tento pracovník vystavil od stolu, aniž by byl na místě samém, a aniž by si ověřil skutečný stav garáží a jejich charakter, nebylo pro rozhodnutí soudu významné, neboť jeho rozhodnutí spočívá na zohlednění jiných skutečností.

24. Návrh na provedení důkazu ohledáním na místě samém byl zamítnut, neboť byl proveden důkaz fotodokumentací čl. 86 a násl., z nichž bylo dostatečně možné ověřit stávající stav garáží a i garáže, o níž se v daném sporu jedná, tedy garáže [číslo].

25. Soud zhodnotil provedené důkazy jednotlivě a i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci. Soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná, žalobkyně v řízení prokázala, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], její vlastnické právo požívá ochrany dle ust. § 1040 zák. č 89/2012 Sb., proti žalovanému, který do něho neoprávněně zasahuje tím, že neodstranil z části pozemku svou garáž. Za situace, kdy nájemní vztah mezi účastníky zanikl výpovědí, kterou dala žalobkyně žalovanému, užívá žalovaný část pozemků žalobkyně bez právního důvodu a jestliže odmítá vyklidit část pozemku dobrovolně, zavázal ho k této povinnosti soud. Soud dospěl k závěru, že žalovaný si již ze samotné kupní smlouvy, kterou předmětnou garáž nabyl, musel být vědom, že se nejedná o nemovitost zapisovanou do katastru nemovitostí a rovněž pak v nájemní smlouvě uzavřené se žalobkyní se žalovaný zavázal při skončení nájmu bez náhrady a na vlastní náklady garáž odstranit. Podmínkou vzniku povinnosti k odstranění garáže není ani ta skutečnost, v jakém rozsahu žalobkyně pozemek potřebuje využít jiným způsobem, ani ta skutečnost, že se nachází na betonových pásech, neboť dle názoru soudu žalovaný a žalobkyně vytvořili ve smlouvě závazek žalovaného garáž odstranit v případě, že nájem skončí. Účastníci tehdy uzavřeli nájemní smlouvu dle § 2201 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., přičemž nájem skončil výpovědí s tříměsíční výpovědní lhůtou dle § 2231 zák. č. 89/2012 Sb., výpovědní lhůta byla tříměsíční. Soud dospěl k závěru, že žalovaný uzavřením shora uvedené nájemní smlouvy převzal zcela jasně a srozumitelně formulovaný závazek, že v případě skončení nájemního vztahu založeného smlouvou garáž z pozemku žalobkyně odstraní. Jednoznačně bylo prokázáno, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], na němž je umístěna garáž [číslo] je ve vlastnictví žalobkyně a její vlastnické právo požívá ochrany dle ust. § 1040 zák. č. 89/2012 Sb., proti žalovanému, který do něho neoprávněně zasahuje tím, že ani po výzvě zaslané ze strany žalobce žalovanému ze dne [datum] neodstranil garáž [číslo] v jednoroční lhůtě, která mu byla určena ode dne skončení nájemního vztahu, a tedy garáž měla být vyklizen nejpozději do [datum]. Z jednotlivých smluv o nájmu (smlouva o nájmu pozemku [číslo] – [příjmení], smlouva o nájmu pozemku s nájemcem [jméno] [příjmení]) soud zjistil a vzal za prokázané, že i tito nájemci byli povinni v případě, že by nastala nájemní smlouvou předpokládaná situace, z pozemku bez náhrady a na vlastní náklady garáž odstranit. K tomuto se zavázal i žalovaný dle čl. 4 bod 7 smlouvy o nájmu pozemku ze dne [datum]. Podmínkou vzniku povinnosti k odstranění garáže tedy není ani to, v jakém rozsahu žalobkyně pozemek potřebuje využít jiným způsobem, ani to, zda se garáž nachází na betonových pásech spojených se zemí, nebo se jedná o nemovitost spojenou se zemí pevným základem, ale ani ta skutečnost, zda je garáž zapsána v katastru nemovitostí, či není zapsána v katastru nemovitostí, ale pro rozhodnutí soudu bylo významné, že žalovaný a žalobkyně v rámci uzavřené nájemní smlouvy pod bodem IV. bod 7 vytvořili závazek žalovaného garáž odstranit v případě, že nájem skončí. Účastníci tedy uzavřeli nájemní smlouvu dle § 2201 a násl. zák. [číslo] přičemž nájem skončil výpovědí dle čl. VI. odst. 2 nájemní smlouvy, a výpovědní lhůta byla žalobkyní označena jako tříměsíční a žalovaný byl řádně vyzván po uplynutí výpovědní lhůty k vyklizení pozemku, resp. odstranění výše označené garáže a on tak neučinil ve lhůtě mu pro to určené, tedy ve lhůtě jednoho roku ode dne ukončení nájemního vztahu. Na základě výzvy ze dne [datum], kterou zaslal žalobce žalovanému, měl vyklizení pozemku spočívající v odstranění movité stavby učinit žalovaný do [datum]. Lze tedy konstatovat, že žalovaný uzavřením nájemní smlouvy převzal na sebe srozumitelný a jasně formulovaný závazek, že v případě, že dojde ke skončení nájemního vztahu, který byl založen smlouvou ze dne [datum], garáž z pozemku žalobkyně po doručení výpovědi z nájmu odstranit, a tuto povinnost nesplnil, a to ani ve lhůtě k tomu mu dodatečně stanovené.

26. Na vzdor závěrům znaleckého posudku, který byl zpracován znalcem, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], má soud za to, že garáž není nemovitostí, není zapsána v katastru nemovitostí, není spojena se zemí pevným základem, ale stojí toliko na betonových pásech a lze ji bez větších obtíží odstranit. Obrana žalovaného, že by mohl při odstranění garáže poškodit v řadě stojící garáže, neobstojí, neboť žalobce se na základě svého vlastnického práva domáhá odstranění i ostatních v řadě stojících garáží. Soud má za to, že žalovaný si musel být vědom, že v případně předmětné garáže se nejedná o nemovitost zapisovanou do katastru nemovitostí, když předchozí vlastník, od něhož koupil garáž, (pan [jméno] [příjmení]), si byl skutečnosti, že garáž, kterou převádí na žalovaného a která byla tedy předmětem kupní smlouvy o převodu vlastnictví movité věci ze dne [datum], je umístěna na pozemku, jehož pronajímatelem je [ulice] [anonymizováno] [země] – žalobce, a tuto skutečnost vtělil do ust. II. označené kupní smlouvy, kterou žalovaný podepsal. Žalovaný argumentoval tím, že se jedná o věc nemovitou, avšak zde lze odkázat na shora uvedené listinné důkazy, z nichž jednoznačně vyplývá charakter stavby, a to jednak z vyjádření stavebního úřadu, nicméně ani tato skutečnost nemění nic na povinnosti žalovaného, jež plyne z nájemní smlouvy a jejíž realizace je vázána na ukončení nájmu, nikoliv na charakter stavby. (důkaz: rozhodnutí o přípustnosti stavby ze dne [datum], zápis o odevzdání a převzetí dokončených staveb, přípis , zásady smlouvy o výstavbě garáže).

27. Dle ust. § 1040 odst. 1 NOZ, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

28. Po právním posouzení shora zajištěného skutkového stavu a po podřazení tohoto pod výše citovanou zákonnou úpravu soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná, když žalobkyně prokázala, že je vlastníkem pozemku, a žalovaný do jejího vlastnického práva neoprávněně zasahuje, když odmítá vyklidit část pozemku dobrovolně, a proto soud ve výroku I. rozhodl tak, že žalovaný je povinen odstranit na vlastní náklady garáž [číslo] postavenou na parcele par. [číslo] zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], a to do 30ti dnů od právní moci rozsudku.

29. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle nějž úspěšnému žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšné žalovanému, avšak žalobce, ač byl ve věci procesně úspěšný, náhradu nákladů řízení nenárokoval, a proto mu nebyly přiznány a soud tedy rozhodl tak jak ve výroku II. uvedeno, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

30. Výrok III. je odůvodněn ust. § 2 odst. 3 věta první zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, dle nějž je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Soud tedy uložil žalovanému povinnost uhradit České republice na účet Městského soudu v Brně do tří dnů od právní moci rozsudku soudní poplatek ve výši 2.000 Kč v souladu s ust. Sazebníku soudních poplatků pol. 4 odst. 1 písm. c) zák. č. 549/1991 Sb.