54 C 145/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danielou Schwarzovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem: anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 17 475 Kč s příslušenstvím – faktura <b>I. </b> Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 2.017 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 2.017 Kč od 21. 9. 2021 do zaplacení, a dále částku ve výši 9.958 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 9 958 Kč od 19. 8. 2021 do zaplacení. <b>II. </b> Žalobní návrh, jímž se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 5.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5.500 Kč od 23. 9. 2021 do zaplacení, se zamítá. <b>III. </b> Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 834,37 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svým žalobním návrhem domáhal po žalovaném zaplacení částky 17.475 Kč s příslušenstvím, s tím, že uvedl, že mezi žalobcem a žalovaným vznikl smluvní vztah uzavřením smlouvy o odběru a dodávce elektřiny, a to dne [datum], kdy uzavřel žalobce se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na základě které vznikl žalobci závazek dodávat žalovanému elektřinu ve sjednaném rozsahu za sjednanou cenu, a žalovanému vznikl závazek takto poskytnutou elektřinu řádně a včas žalobci uhradit. V souladu s těmito závazky dodal žalobce žalovanému v období [datum] - [datum] elektřinu za cenu 9.958 Kč, kterou žalovanému vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum]. Žalovaný na tuto pohledávku k dnešnímu dni ničeho neuhradil.

2. Podle této smlouvy se žalobce zavázal dodávat elektrickou energii do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu platit cenu určenou v platném ceníku. Součástí Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí [číslo] ze dne [datum] smluvní strany učinily i [ulice] podmínky dodávky elektřiny pro odběrná místa připojená z hladiny nízkého napětí. Podle čl. 2 odst. 2.2 Obchodních podmínek platí, že zákazník se zavazuje s ohledem na převzetí (přechod) odpovědnosti za odchylku dodavatelem, v období od zahájení dodávky do skončení platnosti smlouvy, odebírat elektřinu pouze od žalobce jako dodavatele. Toto ustanovení se nevztahuje na dodávku elektřiny z výrobny zákazníka, instalované v odběrném místě. V opačném případě, tedy v případě porušení výše uvedeného ustanovení Obchodních podmínek, je podle čl.„ Podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny“ odst. 4 smlouvy zákazník povinen zaplatit žalobci jako dodavateli smluvní pokutu ve výši 5.500 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu určitou na 24 měsíců od data zahájení dodávky, a to s možností automatického a opakovaného prodloužení smlouvy o 1 rok. [příjmení] elektřiny dle smlouvy byly zahájeny dne [datum] a doba dodávky elektřiny sjednaná smlouvou tak měla skončit nejdříve ke dni [datum]. V období od [datum] do [datum] se žalovaný smlouvou zavázal odebírat elektřinu v odběrném místě č. [anonymizováno] [číslo] na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný tuto svoji povinnost porušil, neboť uzavřel novou smlouvu o dodávce elektřiny do odběrného místa s novým dodavatelem v době, kdy byl vázán smlouvou. [příjmení] elektřiny do odběrného místa dle smlouvy tak byla ukončena již dne [datum]. Žalobce proto v souladu s porušením výše uvedeného čl. 2 odst. 2.2 Obchodních podmínek a v souladu s čl.„ Podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny“ odst. 4 smlouvy fakturou [číslo] ze dne [datum] vystavil žalovanému vyúčtování smluvní pokuty za porušení obchodních podmínek a smlouvy, a to částkou ve výši 5.500 Kč se splatností [datum]. K úhradě faktury [číslo] byl žalovaný vyzván upomínkou žalobce k úhradě závazků ze dne [datum] a dále upomínkou žalobce ze dne [datum]. Žalovaný takto vyúčtovanou smluvní pokutu do data podání žaloby ani zčásti neuhradil. Dne [datum] uzavřel žalobce se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na základě které vznikl žalobci závazek dodávat žalovanému elektřinu ve sjednaném rozsahu za sjednanou cenu a žalovanému vznikl závazek takto poskytnutou elektřinu řádně a včas žalobci uhradit. V souladu s těmito závazky dodal žalobce žalovanému v období [datum] - [datum] elektřinu za cenu 2.017,00 Kč, kterou žalovanému vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum]. Žalovaný na tuto pohledávku k datu podání žaloby ničeho neuhradil.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Soud podřadil toto řízení pod režim ustanovení § 115 písm. a) o. s. ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci se práva účasti na projednávané věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. V části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 5.500 Kč za předčasné ukončení smlouvy, soud žalobní návrh žalobce zamítl. Žalobce uvedl, že součástí smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí smluvní strany učinily obchodní podmínky, v nichž podle čl. 2 odst. 2.2 bylo uvedeno, že zákazník se zavazuje s ohledem na převzetí (přechod) od odpovědnosti za odchylku dodavatelem, v období od zahájení dodávky do skončení platnosti smlouvy, odebírat elektřinu pouze od žalobce jako dodavatele. Na základě tohoto ustanovení z důvodu, že žalovaný uzavřel novou smlouvu o dodávce elektřiny do stejného odběrného místa s novým dodavatelem, ačkoliv byl vázán smluvně k žalobci, požadoval tedy žalobce smluvní pokutu. Žalovaný v předmětném vztahu vystupoval jako spotřebitel, neboť uzavřel smlouvu jako zákazník pro svou domácnost. Ujednání o smluvní pokutě bylo sice zařazeno přímo v textu smlouvy, ovšem v sekci označené jako„ Podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny“, což může v běžném spotřebiteli vyvolat představu o ujednáních vysvětlujících, doplňujících či o ujednáních pouze informativního charakteru ve vztahu k podstatným náležitostem smlouvy. Použité písmo i formulářové provedení smlouvy (drobné písmo, členění, nemožnost eventuální změny, resp. jiné dohody účastníků), naplňuje typický charakter nepoctivých ujednání. Běžnou praxí minulých let bylo uzavírání smluv tím způsobem, že účastníky byla podepsána jen část označená jako smlouva a účastníkem smlouvy nebývaly podepsány obchodní podmínky, které se někdy nacházely i na druhé straně smlouvy, a až v nich byla umístěna ujednání o smluvní pokutě. V daném případě je smlouva o sdružených dodávkách elektřiny označena jako dvoustranná (strana 1/2 a 2/2), na straně 2/2 jsou pak společně s označením účastníků smlouvy zařazeny podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny a ujednání o smluvní pokutě je včleněno do odstavce, jenž upravuje tyto podmínky bez většího zdůraznění závazku, který na sebe účastník smlouvy v roli spotřebitele přebírá. Vizuálně pak tato část smlouvy působí jako méně podstatná část. Ujednání je tak možné považovat za nepřiměřené, když jednostranně nutí stranu odběratele pod pohrůžkou zaplacení smluvní pokuty k setrvání ve smluvním vztahu s poskytovatelem služby. Soud má za to, že dodavatel by měl obecně generovat zisk z toho, že dodává energie, a ne z toho, že byla dodávka předčasně ukončena a dodavatel energii nedodává, ale jen inkasuje finanční plnění z titulu smluvní pokuty, které tvoří měsíčně až několik desítek procent ceny potencionálně dodávané energie. V projednávané věci žalobkyně vystupovala jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel. Jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu. Pro spotřebitelské smlouvy pak obecně platí vyšší ochrana spotřebitele, která se projevuje už v samotném kontraktačním procesu, nad to byla smluvní pokuta sjednána tak, že bránila spotřebiteli se svobodně rozhodnout a bez dalšího změnit poskytovatele služby.

6. Podle ust. § 1811 odst. 1 OZ, veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

7. Podle ust. § 1813 OZ, se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

8. Podle ust. § 1815 OZ, k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

9. Podle ust. § 2048 odst. 1 OZ, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Smluvní pokuta není cenou služby, jedná se o sankci za porušení povinností, a to sankcí smluvní. Účelem smluvní pokuty, jejíž právní úprava je obsažena v ust. § 2048 – 2052 OZ jako jednoho ze zajišťovacích prostředků, je donutit dlužníka pod pohrůžkou majetkové sankce ke splnění smluvní povinnosti zajištěné smluvní pokutou. Smluvní pokuta má tedy funkci prevenční, reparační a sankční. Zákon č. 89/2012 Sb. nevyžaduje, na rozdíl od předchozí právní úpravy, písemné sjednání smluvní pokuty. Z nálezové judikatury Ústavního soudu (srov. nález z [datum], sp. zn. I. ÚS 3512/11) nicméně plyne, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis. Tento závěr Ústavního soudu byl artikulován obecně, a nikoliv jen s poukazem na některé spotřebitelské smlouvy, a nikoliv jen s poukazem na dnes již neúčinná ustanovení zákona o písemném sjednání smluvní pokuty, ale s odkazem na ustanovení § 55 a 56 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále „obč. zák.“) Zatímco citovaná nálezová judikatura, která tak překonala starší rozhodnutí jiných justičních orgánů, spojovala za účinnosti úpravy před o. z. nesjednání smluvní pokuty v listině, na které spotřebitel připojuje svůj podpis, s absolutní neplatností, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 1/10; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 6. 2012, sp. zn. 28 Nd 69/2012), o. z. vychází z odlišné koncepce zakotvené v ustanovení § 1815 o. z. Podle nové úpravy soud k takovému (dříve absolutně neplatnému) ujednání nepřihlédne, ledaže sám spotřebitel se jeho aplikace dovolá (rozhodnutí Okresního soudu ve Zlíně ze dne 7. 10. 2014, sp. zn. 19 C 215/2014). Ujednání o smluvní pokutě není podstatnou náležitostí uzavřené smlouvy a není obvyklou náležitostí smlouvy. Na základě tohoto ujednání vzniká povinnost spotřebitele plnit v případě porušení povinnosti. Je-li ujednání tohoto druhu ve formulářové žalobě včleněno naprosto nepřehledně do části textu, u které není rozumný předpoklad, že by v ní mohlo být uvedeno, jedná se o situaci, kdy je třeba pečlivě zvažovat zejména to, jde-li o smlouvu uzavíranou mezi spotřebitelem, zda se jedná o ujednání, k němuž je možné přihlédnout či nikoliv. V daném případě ujednání o smluvní pokutě se nachází v části textu, která vzbuzuje dojem, že se jedná o ujednání technického charakteru nebo ujednání nepodstatné. Je zcela zjevné, že ujednání o smluvní pokutě je uvedeno takto v textu zcela účelově, když podstatné pro pozornost spotřebitele jsou při uzavření smlouvy údaje o účastnících smlouvy, údaje o odběrném místu, druh sjednané služby a datum zahájení dodávky, přičemž pokud zákazník například kontroluje tyto údaje vyplňované do formulářové smlouvy a připojuje na koci smlouvy svůj podpis, smlouva budí dojem, že může být podepsána, aniž by byla čtena druhá strana listiny.

11. Podle ust. § 50 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn.

12. Žalobce dále vyúčtoval žalovanému celkovou částku ve výši 11.975 Kč za spotřebovanou elektřinu v období od [datum] do [datum], a dále za období od [datum] do [datum] a to fakturami: Daňový doklad Datum splatnosti Dlužná částka [číslo] [datum] 2.017 Kč [číslo] [datum] 9.958 Kč 13. Žalovaný dlužné částky ve výši 2.017 Kč a 9.958 Kč do dne podání žalobního návrhu neuhradil.

14. Žalobce předložil soudu k prokázání svého nároku smlouvu o odběru a dodávce elektřiny výše označeným číslem a faktury [číslo] z kterých bylo zcela jednoznačně možné vzít za prokázanou výši dlužné částky. Ze smlouvy o dodávce elektřiny bylo pak možné vzít za prokázané, že žalobce předmětnou smlouvu s žalovaným podepsal a je tedy pasivně legitimován k uhrazení této částky. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: žalobce dne [datum] uzavřel se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo]. Žalobce se zavázal dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo], [obec] a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu zaplatit žalobci úplatu. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] vč. podacích lístků soud zjistil, že žalovaný byl právním zástupcem žalobce vyzván k úhradě částky v celkové výši 17.475 Kč, která představovala neuhrazené vyúčtování spotřeby elektřiny dle výše uvedených faktur, kdy součástí této částky byla i vyúčtovaná smluvní pokuta ve výši 5.500 Kč z titulu vzneseného nároku na úhradu smluvní pokuty, který soud ve výroku II. tohoto rozsudku zamítl, a to i včetně uplatněného nároku na zaplacení příslušenství, jehož úhrady se rovněž žalobce vůči žalovanému domáhal.

15. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná v části, v níž se žalobce domáhal úhrad za spotřebovanou elektřinu, za výše specifikovaná časová období, v celkové výši 11.975 Kč. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným vznikl závazek uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. V tomto závazku vystupoval žalobce jako dodavatel elektřiny a žalovaný jako zákazník. Žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající z tohoto závazku, když nezaplatil žalobci úhradu za dodávku elektřiny za výše uvedené období. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením svého peněžitého dluhu. Žalobce má právo požadovat příslušenství pohledávky, které je představováno úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení mezi účastníky dojednána nebyla. Proto se za ujednanou výši úroků z prodlení považuje výše úroků z prodlení stanovená v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy žalobci vedle jistiny přiznal i úroky z prodlení. Úroky z prodlení náleží žalobci ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur.

16. V občanském soudním řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně tarifní hodnoty dle části páté § 14b odst. 1, bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů, částku 300 Kč. Paušální částky jako náhrada výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné pro účely stanovení náhrady nákladů činí dle části páté § 14b odst. 5, písm. a), vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů, částku 100 Kč. V tomto případě se tedy jedná o tři úkony po 300 Kč, celkem 900 Kč a tři paušální částky po 100 Kč, celkem 300 Kč. Výsledná částka nákladů řízení s 21% DPH ve výši 252 Kč a soudním poplatkem ve výši 800 Kč činí 2 252 Kč.

17. Celkové náklady řízení Odměna - 300 Kč x 3 + 21% DPH Režijní paušál - 100 Kč x 3 + 21% DPH Soudní poplatek - 800 Kč x 1 Celkové náklady řízení bez vyčíslení DPH: 2000 Kč DPH 21%: 252 Kč Celkové náklady řízení s vyčíslením DPH: 2252 Kč Žalobce byl se svým nárokem vůči žalovanému úspěšný toliko do částky 11.975 Kč, když zamítnut byl jeho vznesený nárok vůči žalovanému na úhradu částky 5.500 Kč, a tedy mu náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 37,05 % vynaložených nákladů, což činí 834,37 Kč.

18. Celkem je žalovaný povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 834,37 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

19. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.