54 C 183/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danielou Schwarzovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem: Jméno advokáta Anonymizováno sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 242 902,20 Kč s příslušenstvím – úvěr

I. Žalovaný je p o v i n e n zaplatit žalobci částku ve výši 224.431 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 18.471,20 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 31.040,20 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 239.886,20 Kč od 28. 3. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení za dobu od 5. 1. 2023 do 27. 3. 2023 ve výši 8.164,42 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 242.902,20 Kč od 28. 3. 2023 do zaplacení, s e z a m í t á.

III. Žalovaný je p o v i n e n uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 37.791 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce, , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , advokáta, se sídlem , Adresa advokáta, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou na soud dne 27. 3. 2023, doplněnou o podání ze dne 11. 8. 2023, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 242.902,20 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedl, že mezi účastníky byla dne 29. 4. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 241.402 Kč převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, ; úvěr byl žalovanému poskytnut za účelem konsolidace jiných úvěrů. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobce zkoumal, ověřoval a hodnotil příjmy a výdaje žalovaného. Žalovaný se zavázal splácet úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 21,33 % ročně v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 5.657 Kč. Současně se žalovaný zavázal hradit poplatky a případné sankce dle úvěrových podmínek žalobce. Jelikož žalovaný neplnil smluvní podmínky řádně a včas, žalobce úvěr ke dni 21. 12. 2022 zesplatnil. Za dobu trvání úvěrového vztahu žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil 16.971 Kč. Žalobce se podanou žalobou domáhá zaplacení nesplacené jistiny ve výši 239.886,20 Kč, dlužných poplatků ve výši 156 Kč, dlužných poplatků za pojistné ve výši 1.260 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč, smluvních pokut ve výši 1.000 Kč a příslušenství.

2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil.

3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (žalobce s tímto postupem soudu souhlasil, souhlas žalovaného se za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá).

4. Dne 29. 4. 2022 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 241.402 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut jako tzv. konsolidační, za účelem úhrady jiných dluhů žalovaného. Ve výši 176.354 Kč byl úvěr poskytnut na úhradu dluhu dle smlouvy č. , hodnota, uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne 23. 2. 2022. Ve výši 40.048 Kč byl úvěr poskytnut na úhradu dluhu dle smlouvy uzavřené mezi společností , Anonymizováno, , IČO , IČO, , a žalovaným dne 11. 1. 2021. Zbývají část ve výši 25.000 Kč byla žalovanému poskytnuta neúčelově ve prospěch jeho účtu č. , č. účtu, . Žalovaný se úvěr zavázal splácet 96 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5.657 Kč spolu s roční úrokovou sazbou ve výši 21,33 % ročně.

5. V souvislosti s uzavřením smlouvy o úvěru žalovaný uvedl, že má družku, nemá vyživovací povinnost vůči žádným osobám, žije v podnájmu, je zaměstnaný, jeho příjem činí 20.986 Kč a příjem ostatních členů domácnosti činí 26.000 Kč. Dle předložených výpisů z účtu žalovaného číslo , č. účtu, bylo zjištěno, že v prosinci 2021 byla na účet připsána mzda žalovaného ve výši 13.635 Kč; počáteční zůstatek na účtu žalovaného činil -5.041,98 Kč, konečný zůstatek činil -5.119,54 Kč. V lednu 2022 byla na účet připsána mzda žalovaného ve výši 22.549 Kč; počáteční zůstatek na účtu žalovaného činil -5.119,54 Kč, konečný zůstatek činil 1.352,41 Kč. V březnu 2022 byla na účet připsána mzda žalovaného ve výši 20.833 Kč; počáteční zůstatek na účtu žalovaného činil 65.278,45 Kč, konečný zůstatek činil 2.378,46 Kč. Dle potvrzení o provedení ověření bonity klienta se dále podává, že žalovaný uvedl splátky vůči jiným společnostem ve výši 20.000 Kč.

6. Žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 241.402 Kč, a to dne 2. 5. 2022 ve výši 176.354 Kč převodem na účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, a dne 2. 5. 2022 ve výši 65.048 Kč a 25.000 Kč převodem na účet č. , č. účtu, . Žalovaný hradil poskytnutý úvěr nepravidelně, na svůj dluh uhradil celkem 16.971 Kč, a to dne 3. 6. 2022 ve výši 5.657 Kč, dne 20. 7. 2022 ve výši 5.657 Kč a dne 16. 8. 2022 ve výši 5.657 Kč (jak také plyne z výpisu čerpání, úhrad a splátek).

7. Výzvou ze dne 21. 12. 2022 byl žalovaný upozorněn na dluh ze smlouvy o úvěru v celkové výši 260.769,13 Kč a byl vyzván k jeho úhradě do 14 dnů od sepsání výzvy; výzva byla odeslána dne 22. 12. 2022.

8. Předžalobní upomínkou ze dne 19. 1. 2023 žalobce žalovaného opětovně vyzval k úhradě dluhu; výzva byla odeslána dne 20. 1. 2023.

9. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

10. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem14. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

15. Podle § 547 občanského zákoníku musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

16. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení pak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.

18. Soud se z úřední činnosti nejdříve zabýval platností předmětné smlouvy. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, v opačném případě je třeba takovou smlouvu považovat za neplatnou.

19. Při uzavírání smlouvy o úvěru žalovaný sdělil žalobci výši svých pravidelných měsíčních příjmů a výdajů. Ze smlouvy však nevyplývá, že by informace poskytnuté žalovaným byly ze strany žalobce dostatečně ověřovány a hodnoceny. Tvrzená výše příjmů žalovaného byla ověřena předložením výpisů z účtů žalovaného. Kalkuloval-li však žalobce při určení příjmů žalovaného i s příjmy družky žalovaného, pak z předložených dokumentů žádným způsobem nevyplývá, že by příjmy družky byly jakkoliv zjišťovány, natožpak ověřovány. Ohledně výdajové stránky žalovaného lze žalobci přisvědčit, že v rámci posuzování výdajové stránky není nutné vždy vycházet z údajů tvrzených dlužníkem. Povinnost žalobce ověřovat s řádnou péčí výdajovou stránku žalovaného však nelze automaticky nahrazovat obecným statistickým modelem, neboť tento není schopen určit skutečné měsíční výdaje dané osoby (žalovaného). K užití statistického modelu nebo výpočtu s pomocí modelu žalobce, tzv. MLS, lze důvodně přistoupit až tehdy, pokud žalobce ani přes vynaloženou snahu nebude moci výdaje žalovaného dostatečně zjistit a ověřit. V daném případě měl žalobce při poskytování úvěru k dispozici výpisy z bankovního účtu žalovaného za měsíce bezprostředně předcházející poskytnutí úvěru. Z těchto je zjevné, že konečný měsíční zůstatek na účtu žalovaného nikdy nedosahoval ani výše splátky, kterou měl žalovaný hradit, naopak se převážně pohyboval v záporných hodnotách. Na jakékoliv jiné zjišťování výdajů žalovaného či jeho družky pak žalobce zcela rezignoval.

20. Žalobce tedy postupoval zcela formálně, když před uzavřením smlouvy o úvěru dostatečným způsobem nezjišťoval a neověřoval údaje týkající se zejména výdajů žalovaného. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39, a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018).

21. Žalobce nedostál své zákonem stanovené povinnosti, když poskytl žalovanému úvěr v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vykládat jako neplatnost absolutní. Soud poté k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18 a též ÚS ČR, sp. zn. III ÚS 4129/18).

22. Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná. V obecné rovině je při plnění z neplatné smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle občanského zákoníku. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021).

23. Ve světle uvedeného proto žalobci vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny ve výši 224.431 Kč (čerpaná jistina ve výši 241.402 Kč ponížená o úhradu žalovaného ve výši 16.971 Kč); ve zbylé části co do částky 18.471,20 Kč soud návrh žalobce jako nedůvodný zamítl. Ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 31.040,20 Kč a úroku ve výši 15 % ročně z částky 239.886,20 Kč od 28. 3. 2023 do zaplacení soud žalobu rovněž zamítl, neboť ujednání o smluvním úroku vychází z absolutně neplatné smlouvy o úvěru.

24. Ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu od 5. 1. 2023 do 27. 3. 2023 ve výši 8.164,42 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 242.902,20 Kč od 28. 3. 2023 do zaplacení soud nárok žalobce taktéž zamítl, neboť žalovaný se dosud nedostal do prodlení. Mezi účastníky nebyla ujednána lhůta splatnosti poskytnuté a dosud nevrácené jistiny. Žalovaný je dlouhodobě nekontaktní, na výzvy nereaguje. Soudu nejsou známy majetkové a výdělkové poměry žalovaného, na základě kterých by bylo možné stanovit splatnost nevrácené jistiny a určit způsob jejího splácení. Ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru proto soud určil lhůtu k plnění do tří dnů od právní moci rozsudku s odkazem na § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

25. Z důvodu shora vyložených soud žalobě z části vyhověl (výrok I.) a ve zbytku nárok žalobce zamítl (výrok II.).

26. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení jistiny ve výši 242.902,20 Kč. Úspěch žalobce je představován výrokem I., tedy částkou v celkové výši 224.431 Kč, neúspěch je představován výrokem II., tedy částkou v celkové výši 18.471,20 Kč. Žalobce byl proto úspěšný v 92,4 % předmětu řízení, v 7,6 % předmětu řízení úspěšný nebyl. Po vzájemném zápočtu neúspěchu žalobce vůči jeho úspěchu, má žalobce právo na náhradu 84,8 % účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení tvoří:- zaplacený soudní poplatkem ve výši 9.717 Kč,- náklady právního zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 9.300 Kč dle 11 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka),- paušální částka náhrad hotových výdajů 900 Kč (za 3 úkony po 300 Kč) podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.),- částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu) ve výši 6.048 Kč.

27. Celkem náklady žalobce činí 44.565 Kč. Žalobce má s ohledem na částečný úspěch ve věci právo na náhradu 37.791 Kč, která odpovídá 84,8 % účelně vynaložených nákladů řízení.