54 C 194/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr Danielou Schwarzovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem: titul . jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o vyklizení bytu <b>I. </b> Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku vyklidit a žalobkyni vyklizenou předat bytovou jednotku (byt) [číslo] se všemi součástmi a příslušenstvím, která se nachází v budově [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] vše v obci [obec], [katastrální uzemí]. <b>II. </b> Žalovaná je povinna uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 13.712 Kč k rukám právního zástupce žalobce, [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se svým žalobním návrhem podaným dne [datum] domáhal, by soud rozhodl o povinnosti žalované do tří dnů od právní moci rozsudku vyklidit a žalobkyni vyklizenou předat bytovou jednotku – byt [číslo] se všemi součástmi a příslušenstvím, která se nachází v budově č. p 977 stojící na pozemku parc. [číslo] vše v obci [obec], k. ú. [část obce]. Žalobce uvedl, že žalovaná je nájemcem bytové jednotky [číslo] která se nachází v budově č. po. 977, stojící na pozemku parc. [číslo] vše v [obec], k , ú. [část obce]. [příjmení] bytu je společnost [právnická osoba], [IČO], s níž má žalobkyně řádně uzavřenou a dosud účinnou nájemní smlouvu. Jedná se o nájemní smlouvu ze dne [datum], která byla změněna Dodatkem [číslo] k této smlouvě uzavřeným dne [datum] tak, že byt byl pronajat žalobkyni na dobu neurčitou. Žalovaná uzavřela dne [datum] jako podnájemce s žalobkyní jako pronajímatel podnájemní smlouvu, podle které byl žalované byt se všemi jeho součástmi a příslušenstvím bytu přenechán žalobkyní do podnájmu za účelem bydlení a v souvislosti s tím byla žalovaná povinna hradit nájemné (podnájemné) za užívání bytu a další platby za stanovené energie a služby. Žalobkyně a žalovaná uzavřeli dále několika písemných dodatků k podnájemní smlouvě. Naposledy se tak stalo dne [datum], kdy byl uzavřen dodatek [číslo] k podnájemní smlouvě a mezi účastníky tak bylo dohodnuto, že doba podnájmu bytu je sjednána do [datum], když původní doba podnájmu byla sjednána do [datum], avšak na prosby žalované, aby si tato stačila zařídit stěhování do jiného bytu, byl podnájem takto o jeden měsíc prodloužen. Žalovaná i přes skutečnost, že sjednaná doba podnájmu již dnem [datum] uplynula, užívá byt i nadále. Z její strany nedošlo dosud k vyklizení, ačkoliv byla žalovaná žalobkyní nesčíslněkrát vyzvána, aby se z bytu odstěhovala a byt vyklidila. Žalobkyně má tedy za to, že jako řádný nájemce bytu je jednoznačně aktivně legitimována k zahájení tohoto sporu o vyklizení bytu, když je to pak žalovaná jako neoprávněný uživatel bytu, kdo je pasivně legitimován v takovém sporu. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne [datum], v níž byla žalovaná vyzvána, aby předmětný byt vyklidila, avšak tuto výzvu si žalovaná nevyzvedla. Počínaje dnem [datum] se tak předžalobní výzva dostal do dispozice žalované, jako adresáta a lze ji tedy tak od toho okamžiku považovat za doručenou. Soud rozhodl v daném sporu na podkladě níže uvedených důkazů, které provedl v rámci jednání. Z podnájemní smlouvy, uzavřené mezi [právnická osoba], a [celé jméno žalované], ze dne [datum], soud zjistil, že žalobkyně pronajala žalované bytovou jednotku [číslo] která se nachází v budově [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] vše v [obec], k. ú. [část obce], a to za situace, kdy vlastníkem bytu je společnost [právnická osoba], [IČO], s níž má žalobkyně řádně uzavřenou a účinnou nájemní smlouvu. Dále žalobkyně sepsala se žalovanou dodatek [číslo] k podnájemní smlouvě, kde se měnil článek 3 podnájemní smlouvy, a to tak, že doba podnájmu, která byla pod bodem 3.1 původně stanovena na dobu určitou, tedy od [datum] do [datum] se mění tak, že účastníci se na základě tohoto dodatku [číslo] dohodli na prodloužení této podnájemní smlouvy, a to o jeden měsíc, tj. do [datum]. Tento dodatek byl podepsán [datum] jak žalobcem v zastoupení ing. [jméno] [příjmení], členkou představenstva, tak podnájemcem, [celé jméno žalované]. Ze smlouvy o nájmu nemovitostí mezi [právnická osoba], a [právnická osoba], a informací o jednotce soud zjistil, že je [právnická osoba], je vlastníkem předmětné bytové jednotky a tuto bytovou jednotku poskytl do nájmu žalobkyni. Z dodatku [číslo] nájemní smlouvy z [datum] mezi [právnická osoba], a [právnická osoba], soud zjistil, že účastníci se na základě dodatku 1 k nájemní smlouvě dohodli na prodloužení této nájemní smlouvy na dobu neurčitou počínaje [datum]. Z předžalobní upomínky ze dne [datum], kterou byla vyzvána žalovaná k úhradě dlužné částky a vyklizení bytu, soud zjistil, že tento dispoziční úkon žalobce učinil prostřednictvím pošty, doporučená zásilka byla odeslána pod č. [anonymizováno] dne [datum] a byla dne [datum] neúspěšně doručována žalované s tím, že byla uložena. Za této situace lze míti za to, že byla doručena žalované do dispozice [datum]. Podle ust. § 2235 odst. 1 NOZ, zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu. Podle ust. § [číslo] odst. 1 NOIZ, bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. Ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor. Podle ust. § 2274 NOZ, nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. Ustanovení § [číslo] se použije přiměřeně. Na základě provedených důkazů soud zjistil, že žalobní návrh žalobkyně je zcela důvodný, neboť žalobkyně je prokazatelně nájemcem bytové jednotky [číslo] která se nachází v budově [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] to vše v [obec], v k. ú. [část obce], kdy vlastníkem bytu je společnost [právnická osoba], [IČO], s níž má žalobkyně řádně uzavřenou a dosud účinnou nájemní smlouvu, když nájem předmětného bytu byl dodatkem [číslo] ke smlouvě uzavřeným dne [datum] pronajat žalobkyni na dobu neurčitou. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] jako podnájemce podnájemní smlouvu, na základě níž žalovaná užívala výše označený byt. Mezi žalobkyní a žalovanou pak v průběhu tohoto vztahu došlo k uzavření několika písemných dodatků, z nichž významný byl dodatek [číslo] k podnájemní smlouvě, který byl uzavřen mezi účastníky tak, že bylo dohodnuto, že doba podnájmu bytu je sjednána do [datum]. Žalovaná předmětný byt dle tvrzení žalobce nevyklidila, a to ani po zániku podnájemní smlouvy, tedy ani po datu, do kdy měla předmětný byt opustit, a to do data [datum]. Žalovaná byla vyzvána žalobcem k vyklizení předmětného bytu, když naposledy se tak stalo předžalobní výzvou z [datum], která byla zaslána prostřednictvím České pošty, avšak žalovaná si doručenou předžalobní výzvu nevyzvedla a lze tedy mýti za to, že počínaje dnem [datum] se předžalobní výzva dostala do dispoziční sféry žalované jako adresáta a od tohoto momentu ji lze považovat za doručenou. Žalovaná však svoji povinnost, ke které ji žalobkyně vyzvala formou předžalobní výzvy, nesplnila, a to ani do data konání soudního jednání, tedy do dne [datum], a nadále byt obývá. Za této situace soud dospěl k jednoznačnému závěru, že právo užívat předmětný byt žalované zaniklo k datu [datum], kdy uplynula doba, po kterou byla oprávněna v předmětném bytě bydlet, nyní již bydlí v předmětném bytě bez právního důvodu, a proto rozhodl po podřazení pod výše citovaná zákonná ustanovení tak, jak v rozsudku ve výroku I. uvedeno, a to tak, že žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku vyklidit a žalobkyni vyklizenou předat bytovou jednotku (byt) [číslo] se všemi součástmi a příslušenstvím, která se nachází v budově [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] vše v obci [obec], katastrální území Žebětín. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle nějž úspěšnému žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšné žalované, dle vyhl. 177/1996 Sb. v platném znění, a tyto jsou představovány celkovou částkou 13.712 Kč, jež se sestává z částky 5.000 Kč za zaplacený soudní poplatek, z částky 6.000 Kč jako odměny za právní zastoupení žalobkyně advokátem dle vyhl. ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., jedná se o 4 úkony právní pomoci á 1.500 Kč (převzetí a příprava zastoupení – úkon dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem věci ze dne [datum] – úkon dle § 11 odst. 1písm d) advokátního tarifu, žaloba jako návrh ve věci samé ze dne [datum] – úkon dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, účast u jednání o věci samé před soudem dne [datum] - úkon dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu) a 1.200 Kč za režijní paušály podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/119 Sb. § 13, kdy k jednotlivým shora uvedeným čtyřem úkonům právní pomoci přísluší režijní paušál á 300 Kč. Dále je připočtena daň z přidané hodnoty z přiznaných odměn a náhrad celkem 7.200 Kč v základní sazbě 21 %, tj. 1.512 Kč Tyto náklady řízení je povinna žalovaná uhradit žalobkyni k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.