54 C 196/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danielou Schwarzovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; - právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobce jako insolvenční správce dlužníka právnická osoba , IČO zastoupený advokátem: anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; Česká republika - Ministerstvo financí ČR, IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované o zaplacení 4.711.281 Kč s příslušenstvím - náhrada škody <b>I. </b> Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci částku ve výši 12.801,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12.801,80 Kč od 11. 9. 2020 do zaplacení. <b>II. </b> Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 4.698.479,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4.698.479,20 Kč od 11. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá. <b>III. </b> Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou na soud dne 14. 9. 2020, doplněnou o podání ze dne [datum], [datum] a [datum], se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatiti 4.711.281 Kč s příslušenstvím. Žalobce je insolvenčním správcem dlužníka – společnosti [právnická osoba], [IČO], kterému na základě usnesení [název soudu] ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka], náleží vykonávat práva dlužníka. [anonymizována tři slova] [územní celek] (dále také jako„ správce daně“) vydal vůči společnosti [právnická osoba] dne 22. 7. 2015 zajišťovací příkazy [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací] / [číslo], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací] / [číslo], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací] / [číslo], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací] a [číslo jednací] (dále společně jako„ zajišťovací příkazy“) k zajištění úhrady daně z přidané hodnoty za zdaňovací období únor 2012 až červenec 2014, která dosud nebyla stanovena, a to složením jistoty ve výši 37.174.379 Kč na účet správce daně. Proti zajišťovacím příkazům podala společnost [právnická osoba] odvolání k Odvolacímu [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [územní celek] a následně žalobou ke Krajskému soudu v Brně. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byly zajišťovací příkazy zrušeny pro nezákonnost, podaná kasační stížnost byla rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], zamítnuta. Zajišťovací příkazy však byly účinné a vykonatelné okamžikem jejich vydání, kdy splnění povinností z nich vyplývající bylo možné vynutit daňovou exekucí. Správce daně přistoupil z titulu zajišťovacích příkazů k nařízení tzv. zajišťovací exekuce. Na základě exekučního příkazu na prodej movitých věcí [číslo jednací] (dále také„ exekuční příkaz“) správce daně zabavil společnosti [právnická osoba] v místě její provozovny na adrese [adresa], a v místě její provozovny na adrese [adresa původní účastnice], movité věci v jejím vlastnictví; specifikace zabavených věcí byla uvedena v protokolech o soupisu movitých věcí ze dne [datum]. Správce daně se zabavené věci pokusil prodat prodejem mimo dražbu dne [datum], prodeje se však nikdo neúčastnil. V důsledku zjištěného úpadku společnosti [právnická osoba] nebylo možné nadále vést daňovou exekuci, správce daně proto dne [datum] vrátil společnosti [právnická osoba] zabavené věci. Za účelem odvozu zabavených věcí z mrazíren společnosti [právnická osoba], kde byly zabavené věci uskladněny, byla společnost [právnická osoba] nucena si pronajmout od [právnická osoba] s.r.o. vůz za částku 12.801,80 Kč. Zabavené a následně vrácené věci byly po prohlášení konkurzu na majetek společnosti [právnická osoba] zahrnuty do její majetkové podstaty. Na základě pokynů správce daně jako zajištěného věřitele ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] pak žalobce prodal zabavené věci zahrnuté do majetkové podstaty zájemcům, a to na základě kupních smluv ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. K prodeji zboží insolvenční správce přistoupil se souhlasem, resp. pokynem, správce daně jako zajištěného věřitele. Žalobce uvedl, že kupními smlouvami bylo vrácené zboží prodáno za cenu několikanásobně nižší, než by byla cena, za kterou by společnost [právnická osoba] zboží prodala při běžném provozu. Zabavené zboží (mražené kuřecí maso a ryby) bylo určeno pro konkrétního odběratele, bylo specificky zabaleno a označeno, přičemž takto zabalené zboží již není možné přebalit či jinak označit. Prodej takového zboží za účelem zpeněžení majetkové podstaty byl velice obtížný a i s ohledem na dobu expirace došlo k prodeji za výrazně nižší cenu, s čímž však správce daně jako zajištěný věřitel vyslovil svým pokynem souhlas. Žalobci se však na rozdíl od správce daně, který prováděl daňovou exekuci, podařilo zboží prodat alespoň za nějakou cenu. Žalobce měl tedy za to, že žalovaná svým jednáním způsobila žalobci škodu v celkové výši 4.711.281 Kč, která se skládala z nákladů na dopravu ve výši 12.801,80 Kč a z částky 2.095.718,67 Kč (kuřecí maso) a částky 2.602.760,53 Kč (ryby) představující rozdíl v ceně zboží, za kterou by bylo zboží prodáno nebýt nezákonného zásahu správce daně a cenou, za kterou bylo skutečně prodáno v rámci insolvenčního řízení. K příčinné souvislosti žalobce doplnil, že exekuční příkaz byl rozhodnutím navazujícím na zajišťovací příkazy, které byly následně zrušeny pro nezákonnost. Jestliže pak společnosti [právnická osoba] vznikla škoda z titulu rozdílu v ceně po částečně provedené daňové exekuci a v ceně, za kterou by bylo zboží prodáno nebýt nezákonného zásahu správce daně, pak je ve vzniku škody nutně spatřovat příčinnou souvislost se škodnou událostí. Žalovaný žalobci uhradil úrok z neoprávněného jednání správce daně, úrok však byl vypočten ve vztahu k exekučnímu příkazu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] z částky, která byla na základě tohoto exekučního příkazu prodejem movitých věcí vymožena. V daném případě se ale nejednalo o movité věci, které jsou předmětem této žaloby a které společnosti [právnická osoba] vrátil správce daně. Pokud tedy tyto movité věci nebyly v rámci exekučního řízení předmětem prodeje, pak nemohly být ani předmětem vypořádání podle § 254 odst. 2 daňového řádu. V souvislosti se zadrženým zbožím, které je předmětem žaloby, tak žádná náhrada škody v podobě úroku z neoprávněného jednání správce daně žalobci přiznána nebyla. Žalobce rovněž uvedl, že následným doměření daně nemohlo dodatečně dojít k legitimizaci odnětí majetku společnosti [právnická osoba] na základě zajišťovacích příkazů. Žalobce svůj nárok na zaplacení částky 4.711.281 Kč uplatnil vůči žalovanému v souladu se zákonem č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zákon o odpovědnosti státu“) dne 10. 3. 2020. S ohledem na skutečnost, že ani po uplynutí lhůty 6 měsíců nedošlo ze strany žalovaného k uspokojení nároku žalobce, domáhá se žalobce zaplacení částky 4.711.281 Kč spolu s příslušenstvím podanou žalobou.

2. V reakci na výzvu soudu žalobce sdělil, že s ohledem na změnu skutkových tvrzení činila výše škody za maso 2.138.907,47 Kč, výše škody za ryby 2.615.118,53 Kč a výše škody za pronájem vozu 12.801,80 Kč. Celková škoda způsobená žalobci činila 4.766.727,80 Kč, žalobce však i nadále trval na zaplacení částky 4.711.281 Kč.

3. Žalovaný se ve věci vyjádřil podáním doručeným soudu dne [datum] a [datum]. Uvedl, že zboží, které správce daně zabavil společnosti [právnická osoba] a následně jí toto zboží vrátil, bylo prodáno za zlomek pořizovací ceny samotným žalobcem, odpovědnost za ušlý zisk je tak třeba přičítat žalobci a nikoli žalovanému. Žalobce sice byl vázán pokyny správce daně jako zajištěného věřitele, měl-li však za to, že zabavené věci lze zpeněžit výhodněji, mohl pokyny zajištěného věřitele odmítnout a ve smyslu § 293 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále jen „insolvenční zákona“) požádat insolvenční soud o přezkum pokynů zajištěného věřitele, toto však neučinil a žalovaný proto nemůže být odpovědný za vzniklou škodu. Žalobci navíc nemohla vzniknout škoda v podobě ušlého zisku, jednat se mohlo spíše o skutečnou škodu, neboť žalobce nikdy neprokázal, že [právnická osoba] spol. a r.o. měla reálnou možnost dotčené zboží prodat a není tak ani možné s jistotou určit výši škody, tj. žalované částky. K naplnění podmínek pro přiznání skutečné škody v daném případě nedošlo, když neoprávnění vymáhání daně na společnosti [právnická osoba] bylo vypořádáno v rovině daňové přiznáním úroku z neoprávněného jednání správce daně podle § 254 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „ daňový řád“). Úrok byl přiznán za dobu ode dne připsání vymožené částky na účet správce daně do dne splatnosti daně, která nebyla v době vydání zajišťovacích příkazů stanovena, tj. do dne [datum], kdy byly společnosti [právnická osoba] doručeny dodatečné platební výměry na daň z přidané hodnoty. Doměřená daň činila přesně tolik, kolik činila výše daně dle vydaných zajišťovacích příkazů. S ohledem na následně doměření daně tak nemohlo dojít ke vzniku škody způsobené zadržením finančních prostředků na základě zajišťovacích příkazů vydaných správcem daně, neboť nikdo nemůže těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního jednání. Pokud by tedy společnost [právnická osoba] tvrdila daň v zákonné výši a tuto uhradila, k vydání zajišťovacích příkazů by nikdy nedošlo. V dané věci nebylo daňové řízení do skončení přezkumného řízení ukončeno, a tedy platí, že daňové řízení bylo skončeno ukončením přezkumného jednání dne [datum] ze zákona, čímž nabyly dodatečné platební výměry právní moci. Pravomocným doměřením daně došlo k absolutní legitimizaci odnětí majetku v doměřené výši. O případném vzniku škody by tak bylo možné mluvit pouze v případě, že by došlo ke zrušení dodatečných platebních výměrů. Závěrem žalovaný zpochybnil taktéž nárok žalobce na úhradu nákladů za dopravu zboží ve výši 12.801,80 Kč.

4. Soud provedl dokazování obsahem následujících listin:

5. Z faktury [číslo] soud zjistil, že [právnická osoba] s.r.o. jako dodavatel vystavila dne [datum] společnosti [právnická osoba] jako odběrateli fakturu za pronájem vozu [příjmení] [anonymizováno] a ujetých 920 km na částku [číslo] km. Faktura se stala splatnou dne [datum].

6. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako prodávající a [právnická osoba] s.r.o. jako kupující uzavřely smlouvu, jejímž předmětem byl prodej různých druhů ryb, a to AT blok bez PP v množství 5545,15 kg za cenu 703.568,63 Kč, AT blok slice v množství 4041 kg za cenu 512.722,08 Kč, AT filety (1 kg) v množství 450 kg za cenu 43.218 Kč, AT filety (10kg) v množství 5250 kg za cenu 504.210 Kč, AT filety (12 kg) v množství 540 kg za cenu 51.861,60 Kč, AT filety (12 kg [anonymizováno]) v množství 468 kg za cenu 44.946,72 Kč, AT filety (5 kg) v množství 600 kg za cenu 34.680 Kč, filety z tilapie (5 kg) v množství 1350 kg za cenu 126.252 Kč, [anonymizována dvě slova] v množství 1872 kg za cenu 122.110,56 Kč, panýrované porce z AT v množství 708 kg za cenu 56.208,12 Kč, panýrované porce z MŠ (12 kg) v množství 1284 kg za cenu 94.502,40 Kč, porce A kvalita (120 g) v množství 630 kg za cenu 51.237,90 Kč, porce nestandard v množství 1350 kg za cenu 58.698 Kč, porce (400 g) [příjmení] v množství 4788 kg za cenu 300.159,72 Kč, porce A kvalita (100 g) v množství 630 kg za cenu [číslo] kč, porce A kvalita (100 g) v množství 1000 kg za cenu 81.330 Kč, porce A kvalita (150 g) v množství 324 kg za cenu 26.350,92 Kč, porce A kvalita (150 g) v množství 1464 kg za cenu 119.067,12 Kč, tilapie filety bez kůže a kostí v množství 1060 kg za cenu 108.745,40 Kč a treska tmavá v množství 1580 kg za cenu 179.361,60 Kč (zboží označené v kupní smlouvě co do ceny, množství a označení odpovídá tabulce uvedené žalobcem v žalobě).

7. Ze skladové výdejky č. [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako dodavatel vystavila předmětnou výdejku společnosti [právnická osoba] jako odběrateli. Předmětem dodávky, byly mimo jiné i finesa křidýlka nepál. 15/ 600 kg, kdy cena za 1 kg činila 76,50 Kč (odpovídá položce [číslo] v tabulce 1 v žalobě), kuřecí fil. nesmaž. 1/ 3 kg, kdy cena za 1 kg činila 84,50 Kč (odpovídá položce [číslo] v tabulce 1 v žalobě) a kuřecí prsa křehčená, kdy cena za 1 kg činila 65,80 Kč (odpovídá položce [číslo] v tabulce [číslo] v žalobě).

8. Z faktury [číslo] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako dodavatel vystavila dne [datum] předmětnou fakturu společnosti [právnická osoba] Předmětem faktury byly krůtí rolky, kdy cena za 1 kg činila 66,50 Kč (odpovídá položce [číslo] v tabulce 1 v žalobě). Faktura se stala splatnou dne [datum].

9. Z faktury [číslo] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako dodavatel vystavila dne [datum] předmětnou fakturu společnosti [právnická osoba] Předmětem faktury byl obalovaný květák, kdy cena za 1 kg činila 1,80 Eur (kurz eura ke dni vystavení faktury, tj. ke dni [datum], činil 27,07 Kč; cena za 1 kg tohoto zboží činila 48,73 Kč, což odpovídá položce [číslo] v tabulce 1 v žalobě) a dále kuřecí filety smažené obalované, kdy cena za 1 kg činila 3,18 Eur (kurz eura ke dni vystavení faktury, tj. ke dni [datum], činil 27,07 Kč; cena za 1 kg tohoto zboží činila 3,18 Eur a tedy 86,08 Kč, což odpovídá položce [číslo] v tabulce 1 v žalobě). Faktura se stala splatnou dne [datum].

10. Z faktury [číslo] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako dodavatel vystavila dne [datum] předmětnou fakturu [právnická osoba] s. r.o. Předmětem faktury byly drůbeží prsa, kdy cena za 1 kg činila 76,94 Kč (odpovídá položce [číslo] v tabulce 1 v žalobě) a krůtí innerfilety (miniřízky), kdy cena za 1 kg činila 20 Kč (odpovídá položce [číslo] v tabulce 1 v žalobě). Faktura se stala splatnou dne [datum].

11. Z faktury [číslo] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako dodavatel vystavila dne [datum] předmětnou fakturu společnosti [právnická osoba] Předmětem faktury byla kuřecí prsa egalizovaná, kdy cena za 1 kg činila 3,10 Eur (kurz eura ke dni vystavení faktury, tj. ke dni [datum], činil 27,14 Kč; cena za 1 kg tohoto zboží činila 84,14 Kč, což odpovídá položce [číslo] v tabulce 1 v žalobě). Faktura se stala splatnou dne [datum].

12. Z faktury [číslo] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako dodavatel vystavila dne [datum] předmětnou fakturu [právnická osoba] aspol. s r.o. Předmětem faktury byl kuřecí prsní řzek šťav. VAC, kdy cena za 1kg činila 68 Kč (odpovídá položce [číslo] v tabulce 1 v žalobě). Faktura [číslo] se stala splatnou dne [datum].

13. Z faktury [číslo] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako dodavatel vystavila dne [datum] předmětnou fakturu [právnická osoba] s. r.o. Předmětem faktury byl kuřecí popcorn pikant, kdy cena za 1 kg činila 86 Kč (odpovídá položce [číslo] v tabulce 1 v žalobě). Faktura se stala splatnou dne [datum].

14. Z faktury [číslo] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako dodavatel vystavila dne [datum] předmětnou fakturu [právnická osoba] [anonymizováno]. Předmětem faktury byla aljašská treska blok, kdy cena za 1 kg činila 5,10 USD (kurz USD ke dni vystavení faktury, tj. ke dni [datum], činil 24, 883 Kč; cena za 1 kg tohoto zboží činila 126,88 Kč, což odpovídá položce [číslo] položce [číslo] v tabulce 1 v žalobě). Faktura se stala splatnou dne [datum].

15. Z faktury [číslo] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako dodavatel vystavila dne [datum] předmětnou fakturu společnosti [právnická osoba] Předmětem faktury byly filety z aljašské tresky, kdy cena za 1 kg činila 3,50 Eur (kurz eura ke dni vystavení faktury, tj. ke dni [datum], činil 27,44 Kč; cena za 1 kg tohoto zboží činila 96,04 Kč, což odpovídá položce [číslo] v tabulce 2 v žalobě). Faktura se stala splatnou dne [datum].

16. Z faktury [číslo] zjistil, že společnost [právnická osoba] jako dodavatel vystavila dne [datum] předmětnou fakturu [právnická osoba] [obec], spol. s.r.o. Předmětem faktury byly porce 400 g [příjmení], kdy cena za 1 kg činila 2,31 Eur (kurz eura ke dni vystavení faktury, tj. ke dni [datum], činil 27,14 Kč; cena za 1 kg tohoto zboží činila 62,69 Kč, což odpovídá položce [číslo] v tabulce 2 v žalobě), dále filety z aljašské tresky 5 kg, kdy cena za 1 kg činila 2,13 Eur (kurz eura ke dni vystavení faktury, tj. ke dni [datum], činil 27,14 Kč; cena za 1 kg tohoto zboží činila 57,80 Kč, což odpovídá položce [číslo] v tabulce 2 v žalobě) a dále filety tilápie, kdy cena za 1 kg činila 3,78 Eur (kurz eura ke dni vystavení faktury, tj. ke dni [datum], činil 27,14 Kč; cena za 1 kg tohoto zboží činila 102,59 Kč, což odpovídá položce [číslo] v tabulce 2 v žalobě). Faktura se stala splatnou dne [datum].

17. Z faktury [číslo] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako dodavatel vystavila dne [datum] předmětnou fakturu společnosti [právnická osoba] Předmětem faktury byl hejk, kdy cena za 1 kg činila 2,41 Eur (kurz eura ke dni vystavení faktury, tj. ke dni [datum], činil 27,07 Kč; cena za 1 kg tohoto zboží činila 62,23 Kč, což odpovídá položce [číslo] v tabulce 2 v žalobě). Faktura se stala splatnou dne [datum].

18. Z faktury [číslo] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako dodavatel vystavila dne [datum] předmětnou fakturu společnosti [právnická osoba] Předmětem faktury byly panýrované obalované porce z AT, kdy cena za 1 kg činila 2,92 Eur (kurz eura ke dni vystavení faktury, tj. ke dni [datum], činil 27,19 Kč; cena za 1 kg tohoto zboží činila 79,39 Kč, což odpovídá položce [číslo] v tabulce 2 v žalobě). Faktura se stala splatnou dne [datum].

19. Z faktury [číslo] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako dodavatel vystavila dne [datum] předmětnou fakturu [právnická osoba] s. r.o. Předmětem faktury byly obalované (panýrované) porce z MŠ, kdy cena za 1 kg činila 73,60 Kč (odpovídá položce č. tabulce 1 v žalobě). Faktura se stala splatnou dne [datum].

20. Z faktury [číslo] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako dodavatel vystavila dne [datum] předmětnou fakturu [právnická osoba] s.r.o. Předmětem faktury byly porce kvalita AT bez kosti, kdy cena za 1 kg činila 3 Eura (kurz eura ke dni vystavení faktury, tj. ke dni [datum], činil 27,11 Kč; cena za 1 kg tohoto zboží činila 81,33 Kč, což odpovídá položce [číslo] [datum] a 18 v tabulce 2 v žalobě). Faktura se stala splatnou dne [datum].

21. Z faktury [číslo] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako dodavatel vystavila dne [datum] předmětnou fakturu zaměstnancům. Předmětem faktury byly porce nastandard, kdy cena za 1 kg činila 4,48 Kč (odpovídá položce č. tabulce 13 v žalobě). Faktura se stala splatnou dne [datum].

22. Z faktury [číslo] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako dodavatel vystavila dne [datum] předmětnou fakturu [právnická osoba] [obec], spol. s r.o. Předmětem faktury byla treska tmavá, kdy cena za 1 kg činila 4,16 Eura (kurz eura ke dni vystavení faktury, tj. ke dni [datum], činil 27,29 Kč; cena za 1 kg tohoto zboží činila 113,52 Kč, což odpovídá položce [číslo] v tabulce 2 v žalobě). Faktura se stala splatnou dne [datum].

23. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že mezi žalobcem jako prodávajícím a společností [právnická osoba] jako kupujícím byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem byl prodej kuřecích prsou Kaufland v množství 5.950 kg za cenu 39.151 Kč (zboží označené v kupní smlouvě co do ceny, množství a označení odpovídá položce [číslo] v tabulce1 v žalobě).

24. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka], soud zjistil, že insolvenční soud rozhodl o zjištění úpadku společnosti [právnická osoba], insolvenčním správcem dlužníka se stal žalobce.

25. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka], soud zjistil, že na majetek společnosti [právnická osoba] byl prohlášen konkursu. Prohlášením konkursu přešlo na žalobce jako insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou dlužníka, jakož i výkon práva povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou.

26. Z pokynů zajištěného věřitele ([anonymizována tři slova] [územní celek] [anonymizována tři slova] v [obec]) ze dne [datum] soud zjistil, že zajištěný věřitel dal pokyn ke zpeněžení movitých věcí zapsaných v soupisu majetkové podstaty společnosti [právnická osoba] pod položkou [číslo] (movitý majetek), pod pořadovým [číslo] – mražené zásoby a přílohou [číslo] – 5.950 kg jedinému zájemci, který nabídl za odkup částku představující 10 % pořizovací ceny (65,80 Kč/kg).

27. Z emailové komunikace ze dne 4. 7. – [datum] mezi členy věřitelského výboru a žalobcem jako insolvenčním správcem společnosti [právnická osoba], soud zjistil, že žalobce žádal věřitelský výbor o souhlas s prodejem mražených výrobků náležejících do majetkové podstaty dlužníka prodejem mimo dražbu; věřitelský výbor s návrhy insolvenčního správce vyslovil souhlas.

28. Ze soupisu majetkové podstaty společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] včetně příloh [číslo] 8 soud zjistil, že movitý majetek byl zapsán pod položkou 2, mražené výrobky byly zapsány pod pořadovým [číslo] k zajištění pohledávky ve výši [číslo], 364,42 Kč zajištěného věřitele – [anonymizována tři slova] [územní celek]. Položky byly dále specifikovány v přílohách soupisu. Pod pořadovým [číslo] byla dne [datum] zapsána kuřecí prsa egalizovaná (544 kg), kuřecí prsa – tácek (2.700 kg), drůbeží prsa (10.800 kg), kuřecí prsa natur 24/ 500g (3.960 kg) a kuřecí křídla prsa kř. 15/ 600g (72 kg) k zajištění částky 55.241.364,42 Kč. Zpeněžení zásob bylo provedeno kupní smlouvou ze dne [datum] za částku ve výši 189.652,89 Kč. Pod pořadovým [číslo] byly dne [datum] zapsány mražené kuřecí innerfilety (544 kg) k zajištění částky 55.241.364,42 Kč. Pod pořadovým [číslo] byly dne [datum] zapsány mražené zásoby (blíže specifikované v příloze [číslo] soupisu) (544 kg) k zajištění částky 55.241.364,42 Kč. Zpeněžení zásob bylo provedeno kupní smlouvou ze dne [datum] za částku ve výši 139.793,71 Kč. Z přílohy [číslo] soupisu se podává, že s jednalo o 99 ks euro palet, a to finesa křidýlka nepál. 15/ 600 kg (324 kg, zpeněženo), krůtí rolka (3.460 kg, zpeněženo), krůtí steak ořez (300 kg, zpeněženo), kuřecí fil. nesmaž 1/ 3 kg (24 kg, zpeněženo), kuřecí fil. smaž. obal. 3/ 3 kg (126 kg, zpeněženo), kuřecí poopkorn pikant (102 kg, zpeněženo), kuřecí prsa kaufland (11.550 kg, zpeněženo), kuřecí steak natur 18/ 500 kg (126 kg, zpeněženo), kuřecí steak natur 6/ 2 kg (552 kg, zpeněženo), kuřecí steak 6x 2 kg (3.456 kg, zpeněženo), obalovaný květák (108 kg, zpeněženo), kuřecí filety obalované smažené (336 kg, zpeněženo).

29. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že mezi žalobcem jako prodávajícím a [jméno] [příjmení] jako kupujícím byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem byl prodej kuřecích prsou egalizovaných v množství 540 kg za cenu 5.910,84 Kč, kuřecí prsa tácek v množství 2.700 kg za cenu 29.835 Kč, drůbeží prsa v množství 10.800 kg za cenu 109.512 Kč a kuřecí prsa natur 24/ 500g v množství 3.960 kg za cenu 43.758 Kč (zboží označené v kupní smlouvě co do ceny, množství a označení odpovídá tabulce v žalobě).

30. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že mezi žalobcem jako prodávajícím a společností [právnická osoba] jako kupujícím byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem byl prodej finesa křidýlka nepál. 15/ 600 kg v množství 324 kg za cenu 3.717,90 Kč, krůtí rolka v množství 3.460 kg za cenu 34. 513,50 kg, kuřecí fil. nesmaž 1/ 3 kg v množství 24 kg za cenu 304,20 Kč, kuřecí fil. smaž. obal. 3/ 3 kg v množství 126 kg za cenu 1.568,70 Kč, kuřecí poopkorn pikant v množství 102 kg za cenu 1.315,80 Kč, kuřecí prsa kaufland v množství 5.600 kg za cenu 55.272 Kč, kuřecí steak natur 18/ 500 kg v množství 126 kg za cenu 1.105,65 Kč, kuřecí steak natur 6/ 2 kg v množství 552 kg za cenu 5.133,60 Kč, kuřecí steak 6x 2 kg v množství 3.456 kg za cenu 32.140,80 Kč, obalovaný květák v množství 108 kg za cenu 790,56 Kč a kuřecí filety obalované smažené v množství 336 kg za cenu 3.931,20 Kč (zboží označené v kupní smlouvě co do ceny, množství a označení odpovídá tabulce v žalobě).

31. Z emailové komunikace ze dne 30. 3. - [datum] mezi členy věřitelského výboru a žalobcem jako insolvenčním správcem společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že v rámci této komunikace žalobce žádal věřitelský výbor o souhlas s prodejem mražených výrobků náležejících do majetkové podstaty dlužníka prodejem mimo dražbu; věřitelský výbor s návrhy insolvenčního správce vyslovil souhlas.

32. Ze soupisu majetkové podstaty společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] včetně příloh [číslo] 7 soud zjistil, že movitý majetek byl zapsán pod položkou 2, mražené výrobky byly zapsány pod pořadovým [číslo] dne [datum] a [datum] k zajištění pohledávky ve výši [číslo], 364,42 Kč zajištěného věřitele – [anonymizována tři slova] [územní celek]. Položky byly dále specifikovány v přílohách soupisu.

33. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že mezi žalobcem jako prodávajícím a [právnická osoba] s.r.o. jako kupujícím byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem byl prodej mražených kuřecích innerfilet za cenu 4.613,12 Kč (zboží označené v kupní smlouvě co do ceny, množství a označení odpovídá tabulce v žalobě).

34. Z pokynů zajištěného věřitele ([anonymizována tři slova] [územní celek] [anonymizována tři slova] v [obec]) ze dne [datum] soud zjistil, že zajištěný věřitel dal pokyn ke zpeněžení movitých věcí zapsaných v soupisu majetkové podstaty společnosti [právnická osoba] pod položkou [číslo] (movitý majetek), pod pořadovým [číslo] – mražené zásoby a přílohou [číslo]. Jednalo se o finesa křidýlka nepál. 15/ 600 kg v množství 324 kg za cenu 3.717,90 Kč, krůtí rolka v množství 3.460 kg za cenu 34. 513,50 kg, kuřecí fil. nesmaž 1/ 3 kg v množství 24 kg za cenu 304,20 Kč, kuřecí fil. smaž. obal. 3/ 3 kg v množství 126 kg za cenu 1.568,70 Kč, kuřecí poopkorn pikant v množství 102 kg za cenu 1.315,80 Kč, kuřecí prsa kaufland v množství 5.600 kg za cenu 55.272 Kč, kuřecí steak natur 18/ 500 kg v množství 126 kg za cenu 1.105,65 Kč, kuřecí steak natur 6/ 2 kg v množství 552 kg za cenu 5.133,60 Kč, kuřecí steak 6x 2 kg v množství 3.456 kg za cenu 32.140,80 Kč, obalovaný květák v množství 108 kg za cenu 790,56 Kč a kuřecí filety obalované smažené v množství 336 kg za cenu 3.931,20 Kč – 5.950 kg v prodeji mimo dražbu na základě kupní smlouvy, která představuje 15 % pořizovací ceny.

35. Z pokynů zajištěného věřitele ([anonymizována tři slova] [územní celek] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [obec]) ze dne [datum] soud zjistil, že zajištěný věřitel dal pokyn ke zpeněžení movitých věcí zapsaných v soupisu majetkové podstaty společnosti [právnická osoba] pod položkou [číslo] (movitý majetek), pod pořadovým [číslo] – mražené zásoby a přílohou [číslo].

36. Z pokynů zajištěného věřitele ([anonymizována tři slova] [územní celek] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [obec]) ze dne [datum] soud zjistil, že zajištěný věřitel dal pokyn ke zpeněžení movitých věcí zapsaných v soupisu majetkové podstaty společnosti [právnická osoba] pod položkou [číslo] (movitý majetek), pod pořadovým [číslo] – mražené zásoby a přílohou [číslo]. Jednalo se o kuřecí prsa egalizovaná v množství 540 kg, kuřecí prsa tácek v množství 2.700kg, drůbeží prsa v množství 10.800 kg, kuřecí prsa natur 24/ 500g v množství 3.960 kg a kuřecí křídla prsa 15/ 600g v množství 72 kg v prodeji mimo dražbu na základě kupní smlouvy, která představuje 13 % pořizovací ceny.

37. Z protokolu o prodeji movitých věcí ze dne 30. 9. 2015, [číslo jednací], soud zjistil, že na základě exekučního příkazu na prodej nemovitých věcí ze dne 22. 7. 2015, [číslo jednací], [anonymizována tři slova] [územní celek] [anonymizována tři slova] v [obec] dne [datum] nařídil prodej movitých věcí mimo dražbu. Prodej byl ukončen pro nezájem (dražby se nikdo neúčastnil).

38. Z protokolu o soupisu věcí ze dne 22. 7. 2015, [číslo jednací] včetně přílohy [číslo] soud zjistil, že se jedná se o protokol zachycující soupis věcí provedený v daňové exekuci na základě exekučního příkazu ze dne 22. 7. 2015, [číslo jednací]. V příloze [číslo] jsou, mimo jiné, zachyceny movité věci zabavené při daňové exekuci (mražené ryby).

39. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že rozhodnutí [anonymizována tři slova] ze dne [datum] a rozhodnutí [anonymizována tři slova] [územní celek] ze dne [datum] byla zrušena a věc byla vrácena [anonymizována tři slova] k dalšímu řízení. [název soudu] v tomto rozsudku uvedl, že v posuzované věci nebyly dány skutkové důvody pro přistoupení k zajištění daně, neboť majetková situace a ekonomické chování společnosti [právnická osoba] nevykazovaly tak závažné nadstandardní znaky, aby odůvodňovaly přistoupení k vydání zajišťovacích příkazů.

40. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že kasační stížnosti podaná [anonymizována tři slova] proti rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla zamítnuta.

41. Ze stanoviska ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný se vyjádřil k žalobcem uplatněnému nároku na náhradu škody. Žalovaný tímto přípisem sdělil, že nárok žalobce nepovažuje za oprávněný z důvodů absence příčinné souvislosti mezi škodou a nezákonným rozhodnutím.

42. Z dopisu ze dne [datum] včetně 3 doručenek z datové schránky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce uplatnil u žalovaného nárok na náhradu škody ve výši 4.711.281Kč vzniklé [právnická osoba] spol. a r.o. v důsledku nezákonných zajišťovacích příkazů.

43. Z rozhodnutí [anonymizována tři slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [obec], ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], soud zjistil, že společnosti [právnická osoba] byl přiznán úrok z neoprávněného jednání správce daně ve výši 113.457 Kč z důvodu neoprávněného vymáhání daně z přidané hodnoty za zdaňovací období únor 2012 až červenec 2014 na základě zajišťovacích příkazů ze dne [datum].

44. Z předávacího protokolu ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], soud zjistil, že správce daně ([anonymizována tři slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [obec]) dne [datum] v sídle mrazíren [právnická osoba] předal věci uvedené v příloze [číslo] protokolu o soupisu věcí č.j.: [číslo] pod položkami 2-8, [číslo] a [číslo], které byly zabaveny ve dnech [datum] až [datum] na základě exekučního příkazu na prodej movitých věcí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], společnosti [právnická osoba] Jednalo se o frozen alaska pollock 410 176 v množství 5. 545,15 kg, frozen alaska pollock [číslo] v množství 4.041 kg, tilapia filety bez kůže a kostí v množství 1.060 kg, treska tmavá v množství 1.005 kg, seafrozen [příjmení] H+G v množství 1.872 kg, treska tmavá v množství 575 kg, rybí filé porce nestandard v množství 1.350 kg, panýrované porce z aljašské tresky v množství 708 kg, filety z aljašské tresky bez kůže v množství 450 g, rybí filé porce 120 g kvalita A v množství 630 kg, rybí porce 400 g [příjmení] [jméno] v množství 1.260 kg, rybí filé porce 120 g kvalita A v množství 630 kg, rybí porce 400 g [příjmení] [jméno] v množství 1.260 kg, filety z aljašské tresky v 1 kg v množství 450 kg, filety z tilapie v množství 450 kg, rybí porce 400 g [příjmení] [jméno] v množství 1.890 kg, filety z tialpie v množství 900 kg, filety z aljašské tresky bez kůže glazované v množství 5.250 kg a 540 kg, rybí filé porce 150 g kvalita A v množství 324 kg, rybí porce 400 g [příjmení] [jméno] v množství 378 kg, capeline roes mallotus villosus v množství 21. 649,50 kg, filety z aljašské tresky bez kůže v množství 618 kg, kuřecí filety obalované smažené v množství 336 kg, rybí filé porce 150 g kvalita A v množství 1.464 kg, panýrované porce z mořské štiky v množství 1.284 kg a rybí filé porce 100 g kvalita A v množství 1.000 kg.

45. Z předávacího protokolu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], soud zjistil, že správce daně ([anonymizována tři slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [obec]) dne [datum] v sídle mrazíren [právnická osoba] předal věci uvedené v příloze c) protokolu o soupisu věcí č.j.: [číslo] pod položkami [číslo] a [číslo], které byly zabaveny ve dnech [datum] až [datum] na základě exekučního příkazu na prodej movitých věcí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], společnosti [právnická osoba]. Jednalo se o kuřecí prsa křehčená v množství 11.550 kg, kuřecí prsa egalizovaná v množství 540 kg, krůtí rolky v množství [číslo] Kg, kuřecí řízek stehenní 6x 2 kg v množství 3.456 kg, kuřecí prsní řízky v množství 2.700 kg, drůbeží prsa v množství 3.600 kg, kuřecí prsní řízky v množství 7.200 kg, kuřecí prsní spodní svaly (surovina) v množství 544 kg, europaleta dřevěná v množství 58 ks, obalovaný květák mražený v množství 108 kg, kuřecí filety z prsou obalované v množství 24 kg, kuřecí filety obalované smažené v množství 126 kg, kuřecí řízky šťavnaté v množství 27 kg, kuřecí popkorn pikant v množství 102 kg, kuřecí prsní řízky v množství 3.708 kg, kuřecí stehenní řízky v množství 420 kg, kuřecí prsní řízky v množství 252 kg, kuřecí stehenní řízky v množství 132 kg, kuřecí řízky šťavnaté v množství 45 kg, kuřecí stehenní řízky v množství 126 kg, frozen boneless turkey meat v množství 300 kg, europaleta dřevěná v množství 17 ks, paleta dřevěná atip. v množství 1 ks, kuřecí stehenní řízky v množství 432 kg, kuřecí stehenní řízky v množství 9.504 kg a europaleta dřevěná v množství 24 ks.

46. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení], jednatele společnosti [právnická osoba], soud zjistil, že [právnická osoba] s.r.o. pronajala společnosti [právnická osoba] dne [datum] vozidlo značky [příjmení], [registrační značka], za účelem převozu zboží, které bylo společnosti [právnická osoba] zabaveno [anonymizována tři slova] [územní celek], z mrazíren společnosti [právnická osoba] na adrese [adresa]. Zboží, které bylo převáženo je v soupise ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] a [číslo jednací]. V souvislosti s tím vystavila [právnická osoba] s.r.o. fakturu [číslo] na částku [číslo], kterou byla společnost [právnická osoba] povinna uhradit ve lhůtě splatnosti do [datum]. Společnost [právnická osoba] provedla úhradu dne [datum].

47. Z exekučního příkazu vydaného [anonymizována tři slova] [územní celek] dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací], soud zjistil, že správce daně nařídil daňovou exekuci prodejem movitých věcí k vymožení nedoplatku dlužníka – společnosti [právnická osoba] ve výši 37.174.379 Kč dle vykonatelných zajišťovacích příkazů ze dne [datum].

48. Ze zajišťovacích příkazů vydaných [anonymizována tři slova] [územní celek] vůči společnosti [právnická osoba] dne 22. 7. 2015 pod [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací], [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo jednací], soud zjistil, že zajišťovací příkazy byly vydány k zajištění daně z přidané hodnoty za zdaňovací období od února 2012 do července 2014, a to složením jistoty v souhrnné výši 37.174.379 Kč na účet správce daně.

49. Ze záznamu o době řízení vozidla reg.zn. [anonymizováno], tov. [anonymizováno], soud zjistil, že dne [datum] bylo uvedené vozidlo, které je v užívání [právnická osoba] s.r.o. užito na trase [obec] [obec] a zpět.

50. Z protokolu o soupisu věcí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] včetně přílohy c) soud zjistil, že se jedná se o protokol zachycující soupis věcí provedený v daňové exekuci na základě exekučního příkazu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. V příloze c) jsou, mimo jiné, zachyceny movité věci zabavené při daňové exekuci (kuřecí maso a mražené ryby).

51. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že žalovaný se vůči [anonymizována tři slova] [územní celek] domáhal určení, že pohledávky [číslo] až 75 přihlášky žalovaného [číslo] do insolvenčního řízení vedeného u [název soudu] pod sp.zn. [insolvenční spisová značka] nejsou ve výši 44.042.276,42 Kč po právu. Žaloba byla výrokem I. citovaného rozsudku pro předčasnost zamítnuta, když soud konstatoval, že žalovaný v přihlášce pohledávky vymezil skutečnosti zcela nedostatečně a je tedy nutné odstranit vady takového návrhu.

52. Soud zamítl návrh na provedení důkazu výslechem svědka [jméno] [příjmení], jednatele společnosti [právnická osoba], neboť má za to, že skutečnosti rozhodné pro posouzení věci samé, byl schopen nade vší pochybnost posoudit z listinných důkazů již provedených, zejména z čestného prohlášení [jméno] [příjmení], faktury [číslo] ze dne [datum] na částku 12.801,80 Kč a záznamu o době řízení vozidla reg.zn. [anonymizováno]. Výslech svědka by již nijak nepřispěl k objasnění skutkového stavu věci, soud proto návrh žalobce na provedení tohoto důkazů zamítl a to i pro jeho nadbytečnost.

53. Z jednotlivých listinných důkazů vzal soud za prokázaný následující skutkový děj. [anonymizována tři slova] [územní celek] jako správce daně vydal vůči společnosti [právnická osoba] dne [datum] shora označené zajišťovací příkazy k zajištění úhrady daně z přidané hodnoty za zdaňovací období únor 2012 až červenec 2014 složením jistoty ve výši 37.174.379 Kč na účet správce daně. S ohledem na skutečnost, že zajišťovací příkazy byly vykonatelné okamžikem jejich vydání, tj. [datum], přistoupil správce daně téhož dne k nařízení daňové exekuce. Na základě exekučního příkazu zabavil správce daně společnosti [právnická osoba] movité věci v jejím vlastnictvím, mimo jiné i mražené kuřecí maso a ryby (označené v žalobě), a tyto se následně dne [datum] pokusil prodat prodejem mimo dražbu. Prodeje se nezúčastnila žádná osoba. Usnesením [název soudu] ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka], byl zjištěn úpadek společnosti [právnická osoba], insolvenčním správcem dlužníka se stal žalobce. Správce daně s ohledem na zjištěný úpadek společnosti [právnická osoba] dne [datum] vrátil této společnosti zabavený majetek. Za účelem odvozu zboží z mrazíren [právnická osoba] s.r.o., kde bylo zabavené zboží uskladněno si společnost [právnická osoba] pronajala vůz od [právnická osoba] s.r.o. za cenu 12.801,80 Kč. V důsledku prohlášení konkursu na majetek společnosti [právnická osoba] se zabavené a následně vrácené zboží stalo součástí majetkové podstaty dlužníka. Společnost [právnická osoba] a po prohlášení konkurzu pak žalobce na pokyn správce daně jako zajištěného věřitele ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] prodal část zabaveného a následně vráceného zboží zájemcům prostřednictvím kupních smluv ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum]. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byly zajišťovací příkazy zrušeny pro nezákonnost. Způsobenou škodu ve výši 4.711.281 Kč žalobce vyčíslil jako náklady na dopravu ve výši 12.801,80 Kč, a ušlý zisk ve výši 2.095.718,67 Kč (kuřecí maso) a 2.602.760,53 Kč (ryby) představující rozdíl v ceně zboží, za kterou by bylo zboží prodáno nebýt nezákonného zásahu správce daně a cenou, za kterou bylo skutečně prodáno v rámci insolvenčního řízení. Žalobce uplatnil nárok na náhradu škody u žalovaného, tento však nárok žalobce neuspokojil ani z části.

54. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zákon o odpovědnosti státu“) a zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále jen„ insolvenční zákon“)

55. Podle ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti státu odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

56. Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona o odpovědnosti státu odpovídá stát za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby") ,1) c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

57. Podle ustanovení § 5 odst. 1 zákona o odpovědnosti státu odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

58. Podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) zákona o odpovědnosti státu nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

59. Podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) zákona o odpovědnosti státu byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku.

60. Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona o odpovědnosti státu odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené8a) lhůtě.

61. Podle ustanovení § 14 odst. 3 zákona o odpovědnosti státu uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

62. Podle ustanovení § 293 odst. 1 insolvenčního zákona jde-li o zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími ke zpeněžení; je-li zajištěných věřitelů více, uděluje tyto pokyny zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako první v pořadí. Jestliže zajištěný věřitel neudělí příslušné pokyny ani ve lhůtě určené insolvenčním soudem, má právo je udělit zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako další v pořadí. Insolvenční správce může tyto pokyny odmítnout, má-li za to, že předmět zajištění lze zpeněžit výhodněji; v takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti.

63. Po podřazení zjištěného skutkového děje pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.

64. Na počátku je třeba uvést, že odpovědnost za škodu (obecně) je právní institut představující sekundární sankční povinnost subjektu, tj. povinnost snést zákonem stanovené nepříznivé následky za porušení své právní povinnosti primární - plynoucí buď přímo ze zákona, nebo též ze smlouvy, případně i jiných právních skutečností.

65. Odpovědnost žalovaného za případnou škodu vyplývá z právního předpisu, a sice zákona o odpovědnosti státu, podle jehož § 1 odst. 1 stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci, která dle § 5 tohoto zákona může být způsobena buď rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení (jako v tomto případě), v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním - tzv. nezákonné rozhodnutí dle § 7 odst. 1 a § 8 odst. 1 nebo nesprávným úředním postupem dle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Lze poznamenat, že jde o typ odpovědnosti zvláštní (oproti obecné odpovědnosti za škodu dle § 2910 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.), tzv. objektivní - bez ohledu na zavinění škůdce.

66. Pokud jde o jednotlivé složky odpovědnosti za škodu, je v daném případě nutné, aby došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, vzniku škody a příčinné souvislosti mezi vydáním nezákonného rozhodnutí a vznikem škody.

67. Stát tedy v obecné rovině odpovídá za škodu ve smyslu zákona o odpovědnosti za škodu v případě, že na jeho straně došlo k vydání nezákonného rozhodnutí či v případě nesprávného úředního postupu, na základě čehož došlo ke vzniku škody či nemajetkové újmy, přičemž mezi vydáním nezákonného rozhodnutí či nesprávným úředním postupem a vznikem škody nebo nemajetkové újmy musí být nade vší míru pochybnosti prokázána příčinná souvislost.

68. Za nezákonné rozhodnutí je nutné považovat každé rozhodnutí ve věci samé a rozhodnutí vydané na základě procesních předpisů, byla-li jimi způsobena škoda. Odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím ve správním řízení je pak dána pouze v případě, že pravomocné nebo bez ohledu na právní moc vykonatelné rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno. V posuzované věci [anonymizována tři slova] [územní celek] jako správce daně vydal vůči společnosti [právnická osoba] dne [datum] shora označené zajišťovací příkazy k zajištění úhrady daně z přidané hodnoty za zdaňovací období únor 2012 až červenec 2014 složením jistoty ve výši 37.174.379 Kč na účet správce daně. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byly zajišťovací příkazy zrušeny pro nezákonnost. První předpoklad odpovědnosti za škodu byl naplněn, když ze strany žalovaného došlo k vydání rozhodnutí (zajišťovacích příkazů), která byla následně zrušena pro nezákonnost a která byla současně schopna přivodit žalobci, resp. společnosti [právnická osoba], škodu.

69. Druhým předpokladem odpovědnosti za škodu je existence škody samotné. Škoda (majetková újma, jež je ocenitelná penězi) může nastat buď v podobě škody skutečné (to oč se majetek poškozeného reálně zmenšil) nebo v podobě ušlého zisku (nerozmnožení majetku poškozeného). Žalobce v daném případě uplatnil nárok na skutečnou škodu spočívající v nákladech za dopravu ve výši 12.801,80 Kč a nárok na ušlý zisk ve výši 2.095.718,67 Kč (kuřecí maso) a 2.602.760,53 Kč (ryby) představující rozdíl v ceně zboží, za kterou by bylo zboží prodáno nebýt nezákonného zásahu správce daně a cenou, za kterou bylo skutečně prodáno v rámci insolvenčního řízení.

70. Škoda v podobě škody skutečné na straně žalobce vznikla a představuje ji částka 12.801,80 Kč, kterou žalobce, resp. společnost [právnická osoba], musela vynaložit na převoz zboží, které je specifikováno v předávacích protokolech ze dne [datum]. Zboží, které bylo správcem daně na základě zajišťovacích příkazů zabaveno společnosti [právnická osoba] a uskladněno v mrazírnách společnosti [právnická osoba], bylo po neúspěšně vedené daňové exekuci a s ohledem na zahájené insolvenční řízení společnosti [právnická osoba] vráceno správcem daně vlastníku těchto věcí, společnosti [právnická osoba] Za účelem odvozu zboží byla společnost [právnická osoba] nucena si pronajmout od společnosti [právnická osoba] vůz za částku 12.801,80 Kč, jak dále plyne z faktury [číslo] ze dne [datum] a ze záznamu o době řízení vozidla.

71. Škoda v podobě ušlého zisku žalobci vznikla jako škoda představující rozdíl v ceně zboží, za kterou by bylo zboží prodáno nebýt nezákonného zásahu správce daně a cenou, za kterou bylo skutečně prodáno v rámci insolvenčního řízení. Jednalo se o: kuřecí maso -) finesa křidýlka nepál. 15/ 600 kg, které odpovídají označením finesa FFC kuř. křidýlka [číslo] dle faktury [číslo], v množství 324 kg, které mohly být prodány za cenu 16.200 Kč, avšak byly skutečně prodány za cenu 3.717,90 Kč, tj. škoda ve výši 12.842,10 Kč, -) krůtí rolka v množství 3.460 kg dle faktury [číslo], která mohla být prodána za cenu 230.090 Kč, avšak byla skutečně prodána za cenu 34.513,50 Kč, tj. škoda ve výši 195.576,50 Kč, -) kuřecí fil. nesmaž 1/ 3 kg, které odpovídají označení Filety 1* 3 kg oblov. dle faktury [číslo], v množství 24 kg, které mohly být prodány za cenu 2.028 Kč, avšak byly skutečně prodány za cenu 304,20 Kč, tj. škoda ve výši 1.723,80 Kč, -) kuřecí fil. smaž. obal. 3/ 3 kg dle faktury [číslo] v množství 126 kg, které mohly být prodány za cenu 10.846,08 Kč, avšak byly skutečně prodány za cenu 1.568,70 Kč, tj. škoda ve výši 9.277,38 Kč, -) kuřecí poopkorn pikant dle faktury [číslo] v množství 102 kg, který mohl být prodán za cenu 8.772 Kč, avšak byl skutečně prodán za cenu 1.315,80 Kč, tj. škoda ve výši 7.456,20 Kč, -) kuřecí prsa křehčená 10/ 1 kg dle faktury [anonymizováno], v množství 5.600 kg, která mohla být prodána za cenu 368.480 Kč, avšak byla skutečně prodána za cenu 55.272Kč, tj. škoda ve výši 313.208 Kč, -) obalovaný květák dle faktury [číslo] v množství 108 kg, který mohl být prodán za cenu 5.262,41 Kč, avšak byl skutečně prodán za cenu 709,56 Kč, tj. škoda ve výši 4.471,85 Kč, -) kuřecí innerfilety dle faktury [číslo] v množství 554 kg, které mohly být prodány za cenu 11.080 Kč, avšak byly skutečně prodány za cenu 4.613,12 Kč, tj. škoda ve výši 6.466,88 Kč, -) kuřecí prsa egalizovaná dle faktury [číslo] v množství 540 kg, která mohla být prodána za cenu 45.435,60 Kč, avšak byla skutečně prodána za cenu 5.910,84 Kč, tj. škoda ve výši 39.524,76 Kč, -) kuřecí prsa tácek, která odpovídají označení kuřecí prsní řízek šťav. VAC dle faktury [číslo], v množství 2700 kg, která mohla být prodána za cenu 196.074 Kč, avšak byla skutečně prodána za cenu 29.835 Kč, tj. škoda ve výši 166.239 Kč, -) drůbeží prsa dle faktury [číslo] v množství 10.800 kg, která mohla být prodána za cenu 830.952 Kč, avšak byla skutečně prodána za cenu 109.512 Kč, tj. škoda ve výši 721.440 Kč, -) kuřecí prsa natur 24/ 500 g, která odpovídají označení kuřecí prsa 18/ 500g dle faktury [číslo], v množství 3960 kg, která mohla být prodána za cenu 352.440 Kč, avšak byla skutečně prodána za cenu 43.758 Kč, tj. škoda ve výši 308.682 Kč, -) kuřecí prsa křehčená, která odpovídají označení kuřecí prsa křehčená 10/ 1 kg dle faktury [číslo], v množství 5950 kg, která mohla být prodána za cenu 391.510 Kč, avšak byla skutečně prodána za cenu 39.151 Kč, tj. škoda ve výši 352.359 Kč, ryby -) AT blok bez PP dle faktury [číslo] v množství 5545,15 kg za cenu 703.568,63 Kč, který mohl být prodán za cenu 703.568,63 Kč, avšak byl skutečně prodán za cenu 107.021,40 Kč, tj. škoda ve výši 596.547,24 Kč, -) AT blok slice dle faktury [číslo] v množství 4041 kg, který mohl být prodán za cenu 512.722,08 Kč, avšak byl skutečně prodán za cenu 59.604,75 Kč, tj. škoda ve výši 453.117,33 Kč, -) AT filety (1 kg) dle faktury [číslo] v množství 450 kg, které mohly být prodány za cenu 43.218 Kč, avšak byly skutečně prodány za cenu 8.212,50 Kč, tj. škoda ve výši 35.005,50 Kč, -) AT filety (10kg) dle faktury [číslo] v množství 5250 kg, které mohly být prodány za cenu 504.210 Kč, avšak byly skutečně prodány za cenu 99.225 Kč, tj. škoda ve výši 404.985 Kč, -) AT filety (12 kg) dle faktury [číslo] v množství 540 kg, které mohly být prodány za cenu 51.861,60 Kč, avšak byly skutečně prodány za cenu 13.338 Kč, tj. škoda ve výši 38.523,60 Kč, -) AT filety (12 kg [anonymizováno]) dle faktury [číslo] v množství 468 kg, kte které mohly být prodány za cenu 44.946,72 Kč, avšak byly skutečně prodány za cenu 15.116,40 Kč, tj. škoda ve výši 29.830,32 Kč, -) AT filety (5 kg) dle faktury [číslo] v množství 600 kg, které mohly být prodány za cenu 34.680 Kč, avšak byl skutečně prodány za cenu 19.380 Kč, tj. škoda ve výši 15.300 Kč, -) filety z tilapie (5 kg), které odpovídají označení filety z tilapie 1x5kg gastro ryba dle faktury [číslo] v množství 1350 kg, které mohly být prodány za cenu 138.510 Kč, avšak byly skutečně prodány za cenu 41.850 Kč, tj. škoda ve výši 96.660 Kč, -) Hejk-HOKI [anonymizováno] dle faktury [číslo] v množství 1872 kg, který mohl být prodán za cenu 122.110,56 Kč, avšak byl skutečně prodán za cenu 42.307,20 Kč, tj. škoda ve výši 79.803,36 Kč, -) panýrované porce z AT dle faktury [číslo] v množství 708 kg, kter které mohly být prodány za cenu 56.208,12 Kč, avšak byly skutečně prodány za cenu 17.275,20 Kč, tj. škoda ve výši 38.932,92 Kč, -) panýrované porce z MŠ (12 kg) dle faktury [číslo] v množství 1284 kg, které mohly být prodány za cenu 94.502,40 Kč, avšak byly skutečně prodány za cenu 31.714,80 Kč, tj. škoda ve výši 62.787,60 Kč, -) porce A kvalita (120 g) dle faktury [číslo] v množství 630 kg, které mohly být prodány za cenu 51.237,90 Kč, avšak byly skutečně prodány za cenu 15.561 Kč, tj. škoda ve výši 35.676,90 Kč, -) porce nestandard dle faktury [číslo] v množství 1350 kg, které mohly být prodány za cenu 58.698 Kč, avšak byly skutečně prodány za cenu 22.072,50 Kč, tj. škoda ve výši 36.625,50 Kč, -) porce (400 g) [příjmení] dle faktury [číslo] v množství [číslo] k , které mohly být prodány za cenu 300.159,72 Kč, avšak byly skutečně prodány za cenu 4.788 Kč, tj. škoda ve výši 295.371,72 Kč, -) porce A kvalita (100 g) dle faktury [číslo] v množství 630 kg, které mohly být prodány za cenu 51.237,90 Kč, avšak byly skutečně prodány za cenu 14.805 Kč, tj. škoda ve výši 36.432,90 Kč, -) porce A kvalita (100 g) dle faktury [číslo] v množství 1000 kg, které mohly být prodány za cenu 81.330 Kč, avšak byly skutečně prodány za cenu 24.300 Kč, tj. škoda ve výši 57.030 Kč, -) porce A kvalita (150 g) dle faktury [číslo] v množství 324 kg, které mohly být prodány za cenu 26.350,92 Kč, avšak byly skutečně prodány za cenu 7.711,20 Kč, tj. škoda ve výši 18.639,72 Kč, -) porce A kvalita (150 g) dle faktury [číslo] v množství 1464 kg, které mohly být prodány za cenu 119.067,12 Kč, avšak byly skutečně prodány za cenu 35.575,20 Kč, tj. škoda ve výši 83.491,92 Kč, -) tilapie filety bez kůže a kostí dle faktury 55 [číslo] v množství 1060 kg, které mohly být prodány za cenu 108.745,40 Kč, avšak byly skutečně prodány za cenu 25.440 Kč, tj. škoda ve výši 83.305,40 Kč, -) treska tmavá dle faktury [číslo] v množství 1580 kg, která mohla být prodána za cenu 179.361,60 Kč, avšak byla skutečně prodána za cenu 62.410 Kč, tj. škoda ve výši 116.951,60 Kč. Škoda jako rozdíl mezi cenou, za kterou by zboží mohlo být prodáno dle žalobcem předložených faktur a škodou, za kterou bylo zboží skutečně prodáno v rámci insolvenčního řízení činí na kuřecím mase 2.138.907,47 Kč a na rybách [číslo]. Žalobce však ve svém podání ze dne [datum], kterým upravil svá skutková tvrzení, výslovně uvedl, že uplatňuje škodu pouze ve výši vyčíslené v žalobě, tj. na kuřecím mase částka 2.095.718,67 Kč a na rybách 2.602.760,53 Kč. Ušlý zisk žalobce za tedy činil částku 4.698.479,20 Kč.

72. K námitce žalovaného, že v daném případě se nemohlo jednat o škodu v podobě ušlého zisku, ale spíše o skutečnou škodu, neboť nebylo prokázáno, že žalobce měl reálnou šanci zboží skutečně prodat, soud nepřihlédl. Předloženými fakturami bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] v rámci své obchodní činnosti každý jednotlivý druh zboží již v minulosti prodávala třetím osobám. O tom, že žalobce mohl zboží prodat, nebýt nezákonného zásahu správce daně, pak svědčí i skutečnost, že zboží bylo baleno dle specifických požadavků odběratelů, bylo baleno v odlišné gramáží a se specifickými etiketami. Soud tedy dospěl k závěru, že škoda, která žalobci vznikla, byla svým druhem ušlým ziskem, neboť společnost [právnická osoba] měla možnost zboží, které jí bylo ze strany správce daně zabaveno na základě nezákonných zajišťovacích příkazů, skutečně prodat třetím osobám.

73. Posledním předpokladem pro vznik odpovědnosti žalovaného za způsobenou škodu je příčinná souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutí a vzniklou škodou.

74. V případě nákladů na dopravu ve výši 12.801,80 Kč byla společnost [právnická osoba] nucena nezákonně zabavené a následně vrácené zboží převést ze skladu mrazíren [právnická osoba] s.r.o. zpět do své společnosti. Za tímto účelem si od [právnická osoba] s.r.o. vypůjčila automobil, kterým přepravu zboží provedla. Jelikož přeprava zboží byla provedena poté, co správce daně oznámil společnosti [právnická osoba] vrácení zboží, dospěl soud k závěru, že zde existuje příčinná souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutí (zajišťovacích příkazů) a vznikem škody ve výši 12.801,80 Kč. Soud proto žalobci přiznal nárok na náhradu škody, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný byl řádně žalobcem vyzván k úhradě dlužné částky, tuto však ani na výzvu nezaplatil, proto jej soud zavázal výrokem I. tohoto rozsudku k úhradě částky 12.801,80 Kč včetně úroků z prodlení, když tyto jsou odůvodněny ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

75. Ohledně nároku na zaplacení zbylé částky ve výši 4.698.479,20 Kč s příslušenstvím z titulu ušlého zisku soud žalobu zamítl. Škoda musí být přímým důsledkem nezákonného rozhodnutí, v daném případě však žalobcem tvrzená škoda nevznikla v důsledku nezákonných rozhodnutí (zajišťovacích příkazů), ale v důsledku jednání společnosti [právnická osoba] či samotného insolvenčního správce, tedy žalobce. Společnost [právnická osoba] prodala na základě kupní smlouvy ze dne [datum] část zabaveného zboží, jež je přemetem této žaloby, [právnická osoba] s.r.o. Žalobce na pokyn správce daně jako zajištěného věřitele ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] prodal část zabaveného a následně vráceného zboží zájemcům prostřednictvím kupních smluv ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum]. Dle § 293 odst. 1 insolvenčního zákona mohl žalobce jako insolvenční správce společnosti [právnická osoba] udělené pokyny odmítnout, měl-li za to, že předmětné zboží lze zpeněžit výhodněji. Citované ustanovení nestanovuje insolvenčnímu správci (žalobci) povinnost, ale pouze možnost konat určitým způsobem. Insolvenční správce je v případě prohlášení konkurzu na majetek dlužníka osobou s dispozičním oprávněním ohledně majetkové podstaty dlužníka a jeho povinností je činit vše proto, aby nedošlo k újmě dlužníka a současně aby byla jeho majetková podstata zpeněžena co nejefektivněji. Insolvenční správce nepožádal insolvenční soud o přezkoumání pokynů správce daně jako zajištěného věřitele, nevyužil tedy možnosti odvrátit škodu, která společnosti [právnická osoba] vznikla. Pokud tedy žalobce jako insolvenční správce nevyužil zákonem dané možnosti, pak tak učinil v rozporu s oprávněnými zájmy dlužníka. Jednáním samotného žalobce tedy došlo k tomu, že zboží bylo zpeněženo za tak nízkou cenu. Vlastní nečinnost žalobce již nyní nelze přenášet na žalovaného. Soud proto dospěl k závěru, že tvrzená škoda nevznikla v důsledku vydání nezákonným platebních výměrů a pokynů správce daně jako zajištěného věřitele, ale v důsledku toho, že žalobce jako insolvenční správce společnosti [právnická osoba] nejednal v nejlepším zájmu dlužníka a zpeněžil věci za nízkou cenu. Škoda tedy byla způsobena prodejem, který uskutečnila společnost [právnická osoba] dne [datum], a prodejem v rámci insolvenčního řízení dne [datum], [datum], [datum] a [datum], nikoli pak vydáním nezákonného rozhodnutí (zajišťovacích příkazů). Soud proto žalobu v části nároku na zaplacení ušlého zisku ve výši 4.698.479,20 Kč zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

76. K námitce žalovaného, že škoda byla vypořádána v rovině daňové soud uvádí, že úrok z neoprávněného jednání správce daně byl žalobci přiznán ve vztahu k exekučnímu příkazu na prodej movitých věcí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], kdy tento úrok byl vypočten z již zpeněžených movitých věcí v rámci prováděné daňové exekuce. Jelikož však v daném řízení žalobce požadoval náhradu škody za věci, jež se nepodařilo zpeněžit v daňové exekuci, ale až v rámci prodeje v insolvenčním řízení, nemůže být úrok vypočtený z částky, která byla zpeněžena v daňové exekuci, započten na škodu vzniklou v případě zboží, které nebyly v rámci exekučního řízení předmětem prodeje.

77. Závěrem pak soud nad rámec uvádí, že i když následně doměřená daň činila tutéž částku, jako daň vyměřená na základě zajišťovacích příkazů (bez ohledu na to, zda dodatečné platební výměry nabyly právní moci či nikoli), nelze odhlédnout od skutečnosti, že společnosti [právnická osoba] bylo na základě nezákonných zajišťovacích příkazů zabaveno zboží, se kterým nemohla po určitou dobu disponovat a nemohla tedy toto zboží řádně prodat či s ním jinak nakládat. Je tedy zcela nepodstatné, že společnost [právnická osoba] mohla disponovat s částkou, kterou měla uhradit jako daň, když žalobce, resp. společnost [právnická osoba] nemohla po určitou dobu disponovat s vlastním majetkem, který jí byl neoprávněně zadržen.

78. Z důvodů shora vyložených soud výrokem pod bodem I tohoto rozsudku žalobě zčásti vyhověl a ve zbytku žalobu výrokem pod bodem II zamítl.

79. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

80. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř. podle něhož i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Předmětem řízení bylo zaplacení 4.711.281 Kč. Úspěch žalobce je v tomto případě představován výrokem I., tedy částkou v celkové výši 12.801,80 Kč, ve zbylé části žalobce úspěšný nebyl. Žalovaný byl úspěšný v 99,73 % předmětu řízení, v 0,27 % předmětu řízení úspěšný nebyl. S ohledem na skutečnost, že žalovaný měl neúspěch pouze v nepatrné výši, přiznal mu soud plnou náhradu nákladů řízení.

81. Celkové náklady řízení činí 1.200 Kč a sestávají ze čtyř paušálních náhrad výdajů za úkony vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast u jednán dne [datum], vyjádření ze dne [datum] a účast u jednání dne [datum]), a to ve výši 300 Kč za úkon, na které má nezastoupený účastník nárok podle § 151 odst. 3 o.s.ř. provedeného vyhláškou č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, konkrétně pak jejím § 2 odst. 3.