54 C 232/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Danielou Schwarzovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem: Jméno advokáta Anonymizováno sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 33 644,18 Kč s příslušenstvím – úvěr

I. Žalovaná je p o v i n n a do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci částku ve výši 9.670 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9.670 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 3.946,49 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.433,95 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2.257,27 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13.616,49 Kč od 28. 9. 2023 do 13. 11. 2023, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3.946,49 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení, úroku ve výši 20,94 % ročně z částky 13.616,49 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, a dále částky 20.027,69 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3.388,02 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10.555,91 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20.027,69 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 28,74 % ročně z částky 20.027,69 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s e z a m í t á .

III. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 2. 6. 2024 domáhal zaplacení 33.644,18 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaná uzavřela dne 16. 12. 2020 s předchůdcem žalobce (, právnická osoba, ) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalované v hotovosti poskytnuta částka 49.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s úrokem ve výši 20.113 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1.500 Kč a poplatkem za komfortní splácení ve výši 6.502 Kč v 12 měsíčních splátkách ve výši 6.556 Kč. Žalovaná neplnila řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostala se do prodlení s platbou pravidelných splátek; celkem uhradila 53.540 Kč.

2. Dne 18. 6. 2021 žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobce smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalované v hotovosti poskytnuta částka 15.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s úrokem ve výši 11.770 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1.500 Kč a poplatkem za komfortní splácení ve výši 3.438 Kč v 78 týdenních splátkách ve výši 407 Kč. Žalovaná neplnila řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostala se do prodlení s platbou pravidelných splátek; celkem uhradila 5.330 Kč., právnická osoba, účinností ke dni 27. 9. 2023 předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovanou na žalobce.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

5. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“); žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil, souhlas žalované se předpokládá (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

6. Dne 16. 12. 2020 byla mezi společností , právnická osoba, , a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalovaná svým podpisem potvrdila, že jí byla v hotovosti poskytnuta částka ve výši 49.000 Kč a zavázala se tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 20.113 Kč s úrokovou sazbou 28,74 % ročně, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1.500 Kč a poplatkem za komfortní splácení ve výši 6.502 Kč, tj. celkem 78.663 Kč, v 12 měsíčních splátkách ve výši 6.556 Kč.

7. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, byla dne 16. 12. 2020 vyplněna zákaznická karta žalované. Žalovaná uvedla, že je svobodná, žije s rodiči, je zaměstnaná a nemá žádnou vyživovací povinnost. Měsíční příjem ke dni žádosti o úvěr činil 67.027 Kč. Měsíční výdaje byly odhadnuty částkou 4.000 Kč. Z karty vyplývá, že údaje uvedené žalovanou byly předchůdcem žalobce ověřeny z pracovní smlouvy a výplatních pásek.

8. Dle tabulky umoření žalovaná na dluh ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uhradila 53.540 Kč.

9. Dne 18. 6. 2021 byla mezi společností , právnická osoba, , a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalovaná svým podpisem potvrdila, že jí byla v hotovosti poskytnuta částka ve výši 15.000 Kč a zavázala se tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 11.770 Kč s úrokovou sazbou 20,94 % ročně, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1.500 Kč a poplatkem za komfortní splácení ve výši 3.438 Kč, tj. celkem 31.708 Kč, v 78 týdenních splátkách ve výši 407 Kč.

10. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru 100748015 byla dne 18. 6. 2021 vyplněna zákaznická karta žalované. Žalovaná uvedla, že je svobodná, žije s rodiči, je zaměstnaná a nemá žádnou vyživovací povinnost. Měsíční příjem ke dni žádosti o úvěr činil 62.886 Kč. Měsíční výdaje byly odhadnuty částkou 4.821 Kč, žalovaná dále hradila další dluhy splátkou ve výši 6.556 kč měsíčně. Z karty vyplývá, že údaje uvedené žalovanou byly předchůdcem žalobce ověřeny z pracovní smlouvy a výplatních pásek.

11. Dle tabulky umoření žalovaná na dluh ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uhradila 5.330 Kč.

12. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023 byly pohledávky postoupeny na žalobce. Žalovaná byla o postoupení pohledávek informována dopisem ze dne 29. 9. 2023, kterým byla současně vyzvána k zaplacení dluhu v celkové výši 87.198,25 Kč do 10 dnů po obdržení dopisu. Dopis byl odeslán dne 27. 10. 2023.

13. Předžalobní upomínkou ze dne 28. 3. 2024 žalobce upozornil žalovanou na výši dluhu a opětovně ji vyzval k úhradě. Upomínka byla odeslána 2. 4. 2024.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

18. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

19. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je neplatností absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C–679/18 a též ÚS ČR, sp. zn. III ÚS 4129/18). Soud se proto z úřední činnosti nejdříve zabýval platností předmětných smluv o úvěru.

21. Smluvní ujednání mezi účastníky byla svým charakterem spotřebitelskými smlouvami, neboť žalobce, resp. její předchůdce, v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

22. V posuzované věci žalovaná sdělila předchůdci žalobce informace o svých pravidelných měsíčních příjmech a výdajích, avšak ani z jedné žádosti o úvěr a listin předložených žalobcem nevyplývá, že by informace poskytnuté žalovanou byly ze strany předchůdce žalobce dostatečně zjišťovány, ověřovány a následně hodnoceny. Příjem žalované byl ověřen předložením pracovní smlouvy a výplatních pásek. Ohledně výdajů se však předchůdce žalobce zjevně spokojil s prohlášením žalované. O tom ostatně svědčí i to, že výdaje žalované byly vždy stanoveny pouze odhadem, z čehož nemohlo být předchůdci žalobce vůbec zřejmé, jaká je struktura výdajů žalované, tedy jaké má žalovaná náklady na bydlení, stravu, osobní potřeby, volnočasové aktivity apod. Přihlédnout je potřeba také k tomu, že předchůdce žalobce poskytl dne 18. 6. 2021 žalované další úvěr, i když byla žalovaná zatížena úhradou jiných dluhů. Poskytnutí úvěru žalované zatížené předchozími dluhy při současném nedostatečném zjištění výdajů nelze hodnotit jako obezřetný a pečlivý přístup poskytovatele úvěru.

23. Předchůdce žalobce tedy postupoval formálně a do žádosti o úvěry uvedl údaje sdělené žalovanou bez toho, aniž by dostatečně ověřil její výdaje, ačkoliv poskytnuté údaje samy o sobě vyvolávaly pochybnosti o jejich věrohodnosti. Pouhé doplnění čísel do žádostí k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39, a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

24. Předchůdce žalobce nedostál své zákonem stanovené povinnosti, když poskytl žalované úvěry v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Předchůdce žalobce dostatečně neověřil výdaje žalované, nemohl proto řádně posoudit, jaké jsou skutečné volné měsíční prostředky žalované a zda tedy žalovaná bude schopna hradit splátky obou úvěrů. Za této situace neměl být ani jeden úvěr žalované vůbec poskytnut, a to i kdyby deklarované výdaje odpovídaly realitě, o čemž lze mít při obecné znalosti cen energií či nákladů spojených s bydlením důvodnou pochybnost.

25. Soud proto uzavřel, že smlouvy o úvěru č. , hodnota, a č. , hodnota, byly od počátku absolutně neplatné. V obecné rovině je při plnění z neplatné smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle občanského zákoníku. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021).

26. Ve světle uvedeného proto žalobci, na kterého byly pohledávky za žalovanou platně postoupeny, vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny. Na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, předchůdce žalobce poskytl žalované částku 15.000 Kč, přičemž s ohledem na úhradu žalované ve výši 5.330 Kč náleží žalobci vrácení plnění ve výši 9.670 Kč; ve zbylé části co do částky 3.946,49 Kč soud návrh zamítl. Na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, předchůdce žalobce poskytl žalované částku 49.000 Kč, přičemž s ohledem na úhradu žalované ve výši 53.540 Kč nenáleží žalobci vrácení žádného plnění; soud proto žalobu zamítl co do částky 20.027,69 Kč.

27. V části nároku žalobce na úhradu kapitalizovaného úroku ve výši 2.257,27 Kč, úroku ve výši 20,94 % ročně z částky 13.616,49 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 10.555,91 Kč, úroku ve výši 28,74 % ročně z částky 20.027,69 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, soud žalobu rovněž zamítl, neboť ujednání o úrocích vychází z absolutně neplatných smluv o úvěru.

28. Splatnost neoprávněného majetkového prospěchu je odvozena od výzvy k jeho vydání; v daném případě lze za výzvu k plnění považovat oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023, ve kterém byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení. Oznámení bylo žalované zasláno 27. 10. 2023, doručeno jí mohlo být nejdříve 3. dne po odeslání, tj. 1. 11. 2023. Dne 2. 11. 2023 žalované počala běžet desetidenní lhůta pro úhradu neoprávněného majetkového prospěchu, která skončila dne 13. 11. 2023.

29. Domáhá-li se věřitel nevrácené jistiny spolu s úrokem z prodlení v rámci soudního řízení, je nezbytné zkoumat, jaké byly možnosti a schopnosti spotřebitele vrátit poskytnutou jistinu, přičemž na spotřebiteli je, aby tvrdil (a následně i prokázal), že není v jeho možnostech a schopnostech hradit dluh ve stanovené lhůtě. S ohledem na pasivitu žalované, která se ve věci nevyjádřila, neposkytla soudu žádné informace stran svých možností k vrácení dluhu, resp. netvrdila, že doba plnění požadovaná žalobcem není přiměřená jejím možnostem, a z obsahu spisu nevyplývá, že by se výzvě žalobce k plnění dluhu bránila námitkou, že není v jejích možnostech dluh splnit, resp. neuvedla, kdy, v jakém časovém horizontu bude schopna svůj dluh uhradit, nastala splatnost předmětného dluhu marným uplynutím lhůty k plnění po výzvě žalobce a žalovaná je od 14. 11. 2023 v prodlení.

30. Žalobci proto vzniklo právo na úhradu úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9.670 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení. Výše úroku z prodlení odpovídá nař. vlády č. 351/2013 Sb.

31. Ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.433,95 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13.616,49 Kč od 28. 9. 2023 do 13. 11. 2023, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3.946,49 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 10.555,91 Kč, soud nárok žalobce naopak zamítl, neboť žalovaná se do 13. 11. 2023 nedostala do prodlení.

32. Z důvodů shora vyložených soud výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku žalobě zčásti vyhověl a ve zbytku žalobu výrokem pod bodem II. zamítl.

33. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

34. O nákladech řízení soud rozhodlo podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Z procesního hlediska převážně úspěšné žalované by náležela náhrada nákladů řízení vůči žalobci. Jelikož však žalované žádné náklady v řízení nevznikly, resp. z obsahu spisu nevyplývají, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.