54 C 238/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danielou Schwarzovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Anonymizováno : IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 10 520 Kč s příslušenstvím – úvěr

I. Řízení se do částky 500 Kč částečně z a s t a v u j e.

II. Žalovaná je p o v i n n a do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci částku ve výši 5.900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6.400 Kč od 30. 5. 2023 do 11. 4. 2024 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5.900 Kč od 12. 4. 2024 do zaplacení.

III. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 1.600 Kč a dále zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1.600 Kč od 30. 5. 2023 do 11. 4. 2024, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 500 Kč od 12. 4. 2024 do zaplacení, úroku ve výši 39 % ročně z částky 8.000 Kč od 30. 5. 2023 do 3. 8. 2023, úroku ve výši 15 % ročně z částky 8.000 Kč od 4. 8. 2023 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 4.970 Kč, smluvní pokuty ve výši 536 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1.984 Kč, z a m í t á.

IV. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce je p o v i n e n zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou na soud dne 4. 8. 2023, doplněnou podáním ze dne 4. 12. 2023 a 9. 5. 2023, se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 10.520 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedl, že mezi účastníky byla dne 11. 4. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobce poskytl žalované převodem na účet částku 8.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu úrokem ve výši 39 % ročně, jednorázovým poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1.984 Kč a případnými náklady spojenými s uplatněním pohledávky, to vše do 30 dnů od poskytnutí úvěru; úvěr se stal splatným 29. 5. 2023. Pro případ prodlené žalované s úhradou dluhu byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobce zkoumal úvěruschopnost žalované provedením tzv. preskóringu, který primárně vychází ze statistického modelu, příjmy žalované byly zjištěny a ověřeny z výplatních pásek, výdaje byly zjišťovány z prohlášení žalované a ze statistického modelu. Žalovaná neplnila řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostala se do prodlení s úhradou dluhu. Podanou žalobou se proto žalobce domáhal zaplacení dlužné jistiny ve výši 8.000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1.984 Kč, smluvní pokuty ve výši 536 Kč a příslušenství v podobě úroku a úroku z prodlení.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 3. 10. 2023 a dále 30. 12. 2023, 6. 3. 2024 a 10. 4. 2024. Nejdříve uvedla, že žalobci nic nedluží, vše uhradila i se zákonným úrokem, žalobce jedná proti dobrým mravům, úroky jsou nezákonné. Následně žalovaná sdělila, že je nakloněna smírnému řešení s tím, že je ochotna uhradit půjčenou částku a zákonný úrok „stanovený soudem“, ostatní žalobou nárokované částky jsou dle jejího názoru v rozporu s dobrými mravy. V podání ze dne 10. 4. 2024 žalovaná doplnila, že uhradila částku 1.600 Kč a dále uhradila 500 Kč.

3. Podáním došlým soudu dne 9. 5. 2024 vzal žalobce žalobu ohledně jistiny ve výši 500 Kč částečně zpět z důvodu úhrady žalované ze dne 11. 4. 2024. Soud s ohledem na částečné zpětvzetí žalobního návrhu řízení v rozsahu zpětvzetí výrokem I. tohoto rozsudku zastavil podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Souhlasu žalované s částečným zpětvzetím žaloby nebylo třeba, neboť k částečnému zpětvzetí došlo dříve, než začal soud jednat.

4. Soud provedl dokazování listinami, z nichž zjistil následující skutkový stav.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a předsmluvních informací soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou dne 11. 4. 2023 v 10:43 hod. Smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku s využitím ověřovacího SMS kódu. Podle bodu 1.6 a 1.8 byla žalovaná povinna hradit úvěr na účet žalobce č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Podle bodu 2.1 a 2.3 byl sjednán úvěr ve výši 8.000 Kč, který měl být vyplacen na účet žalované č. , č. účtu, . Podle bodu 4.1 byl sjednán smluvní úrok 39 % ročně, který byl podle bodu 4.3 splatný spolu s jistinou v jednorázové splátce. Podle bodu 4.4 se žalovaná zavázala uhradit jednorázový poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1.984 Kč a další pokuty a poplatky dle ceníku, jež jsou nedílnou součástí smlouvy o úvěru. Podle bodu 5.1 byl poplatek splatný do 30 dnů od poskytnutí úvěru v jednorázové splátce. Podle bodu 5.3 byla žalovaná oprávněna požádat o prodloužení splatnosti úvěru o 15 dní za poplatek ve výši 20 % z jistiny úvěru. Podle bodu 7.1 písm. c) se žalovaná zavázala hradit smluvní pokutu za prodlení s úhradou dluhu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Podle bodu 7.4 písm. a) až f) se žalovaná zavázala hradit náklady spojené s uplatněním pohledávky, a to poplatek za první upomínku ve výši 450 Kč, poplatek za druhou upomínku ve výši 650 Kč, poplatek za vynaložené náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 1.500 Kč, poplatek za odeslání emailu s upomínkou ve výši 31 Kč, poplatek za odeslání SMS s upomínkou ve výši 33 Kč a poplatek za každý hovor ve výši 40 Kč.

6. Z detailu pohybu soud zjistil, že žalovaná uhradila 1 Kč jako ověřovací platbu za účelem uzavření smlouvy o úvěru.

7. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že žalobce převedl částku 8.000 Kč dne 11. 4. 2023 z účtu žalobce č. , č. účtu, na účet žalované č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, .

8. Z listiny s názvem Posouzení úvěruschopnosti žadatele soud zjistil, že tento dokument zachycuje údaje o žalované před uzavřením smlouvy o úvěru. V době žádosti o poskytnutí úvěru měla žalovaná 1 dítě, její příjem z pracovního poměru činil 36.624 Kč a byl ověřen výplatními páskami. Výdaje žalované činily 13.128 Kč (bydlení 6.364 Kč, energie 1.000 Kč, osobní náklady 5.764 Kč). Dokument obsahoval hodnocení v rámci tzv. preskóringu, výpočet životního minima, testování schopnosti splácet a ověření v registrech. Totožnost žalované byla ověřena předložením občanského průkazu.

9. Z fotografie výplatních pásek žalované soud zjistil, že mzda žalované v říjnu 2022 činila 32.385 Kč, v listopadu 2022 činila 36.823 Kč a v prosinci 2022 činila mzda 36.425 Kč.

10. Z výsledku lustrace z centrální evidence exekucí soud zjistil, že žalobce dne 11. 4. 2023 provedl lustraci žalované v centrální evidenci exekucí s negativním výsledkem.

11. Z upomínky k úhradě soud zjistil, že žalobce dne 6. 6. 2023 upozornil žalovanou na výši dluhu a vyzval ji k jeho úhradě nejpozději do 11. 6. 2023.

12. Z upomínky k úhradě soud zjistil, že žalobce dne 19. 6. 2023 opět upozornil žalovanou na výši dluhu a vyzval ji k jeho úhradě nejpozději do 24. 6. 2023.

13. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobce dne 3. 7. 2023 upozornil žalovanou na výši dluhu a pro případ prodlení s další úhradou ji upozornil také na možnost uplatnění jeho nároku soudní cestou.

14. Z podacího lístku soud zjistil, že předžalobní výzva byla odeslána žalované dne 3. 7. 2023.

15. Z rozpisu účelně vynaložených nákladů na uplatnění pohledávky soud zjistil, že žalobce účtoval žalované náklady za první písemnou upomínku ve výši 450 Kč, náklady za druhou písemnou upomínku ve výši 650 Kč, poplatek za vymáhání pohledávky 1.500 Kč, poplatek za 38 odeslaných SMS s upomínkou ve výši 1.254 Kč (38x33 Kč) a poplatek za 36 odeslaných emailů s upomínkou ve výši 1.116 Kč (36x31 Kč). Celkem žalobce účtoval náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 4.970 Kč.

16. Z emailu soud zjistil, že dne 11. 4. 2024 žalobce navrhl žalované smírné řešení věci, dle kterého by žalovaná uhradila poskytnutou jistinu 8.000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 1.984 Kč a zákonný úrok z prodlení, to vše v celkové výši 11.029 Kč.

17. Z potvrzení o platbě kartou (č.l. 21) soud zjistil, že se jedná o potvrzení platby ve výši 7.680 Kč z účtu žalované ze dne 27. 2. 2023 v 6:18 hod. Platba byla provedena na účet č. , č. účtu, .

18. Z potvrzení o platbě kartou (č.l. 22) soud zjistil, že se jedná o potvrzení platby ve výši 1.600 Kč z účtu žalované ze dne 17. 5. 2023 v 8:58 hod. Platba byla provedena na účet č. , č. účtu, .

19. Z potvrzení o platbě kartou (č.l. 23) soud zjistil, že se jedná o potvrzení platby ve výši 11.463 Kč z účtu žalované ze dne 11. 4. 2023 v 10:25 hod. Platba byla provedena na účet č. , č. účtu, .

20. Z detailu úhrady (č.l. 38) soud zjistil, že na účet žalované č. , č. účtu, byla poskytnuta částka 8.000 Kč, a to dne 12. 4. 2023 z účtu žalobce č. , č. účtu, pod variabilním symbolem č. , var. symbol, . Ve zprávě pro příjemce bylo uvedeno „, Anonymizováno, splatna dne 14.05.2023“.

21. Z detailu úhrady (č.l. 39) soud zjistil, že žalovaná ze svého účtu č. , č. účtu, uhradila 11. 4. 2024 na účet žalobce č. , č. účtu, pod variabilním symbolem č. , var. symbol, částku 500 Kč.

22. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

23. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

24. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet25. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

26. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem27. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

28. Podle § 547 občanského zákoníku musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

29. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

30. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.

31. Soud se z úřední činnosti, ale také k námitce žalované, nejdříve zabýval platností předmětné smlouvy o úvěru. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry.

32. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

33. Žalobce ověřil totožnost žalované předložením fotokopie občanského průkazu a dále verifikační platbou ve výši 1 Kč.

34. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti, toto má několik fází. V prvé řadě je žalobce povinen zjistit, jaká je majetková, výdělková a sociální situace žalované. Typicky se tak děje zjišťováním údajů o žalované (věk, rodinný stav, zaměstnání, vyživovací povinnost apod.) a dále zjišťováním příjmů a výdajů žalované. V posuzované věci byly informace o žalované zjištěny dostatečně, žalobce měl vědomost o tom, že žalovaná je v produktivním věku, je zaměstnaná a má jedno dítě. Příjem žalované byl rovněž zjišťován přímo od žalované; průměrný měsíční příjem se pohyboval na částce přibližně 33.000 Kč. Výdaje žalované však žalobce nezjišťoval přímo od žalované, ale vycházel ze statistických dat zpracovaných Českým statistickým úřadem. Žalobce vůbec nezjišťoval, jaké jsou reálné výdaje žalované, kolik žalovaná vynakládá na bydlení, energie, pojištění, splátky dluhů (zda tedy vůbec má další dluhy či nikoliv), na osobní potřeby, volnočasové aktivity apod.

35. Další fází posouzení úvěruschopnosti je ověřování zjištěných údajů. Totožnost žalované a rodinný stav byly ověřeny z občanského průkazu. Skutečnost, že je žalovaná zaměstnaná, byla ověřena z předložených výplatních pásek. Příjmy žalované byly dostatečně ověřeny z výplatních pásek za období od října 2022 do prosince 2022. Jelikož ale žalobce nezjišťoval, jaké jsou reálné výdaje žalované, nemohl žádné údaje ani ověřovat. Žalobce pouze nahlédl do insolvenčního rejstříku a rejstříku exekucí.

36. Další fází posouzení úvěruschopnosti je hodnocení zjištěných a ověřených údajů o žalované. Zde bylo povinností žalobce porovnat ověřené informace o příjmu žalované s ověřenými informacemi o jejich výdajích, to vše v kontextu zjištěných a ověřených informací o sociální situaci žalované. Žalobce však nezískal a tedy ani neověřil žádné informace o výdajích žalované, nemohl proto řádné porovnat příjmy a výdaje žalované tak, aby zjistil její reálné volné měsíční prostředky. Proto žalobce ani nemohl řádné posoudit, zda žalovaná bude schopna uhradit v jednorázové splátce celý úvěr spolu se sjednaným poplatkem za poskytnutí úvěru, se smluvním úrokem a případnými poplatky a smluvními pokutami.

37. Žalobce tedy uzavřením smlouvy o úvěru nepostupoval s odbornou péčí, když dostatečným způsobem neověřoval údaje uvedené žalovanou a nesnažil se ani získat žádné informace o výdajích žalované. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39, a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018).

38. Žalobce nedostál své zákonem stanovené povinnosti, když poskytl žalované úvěr v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost smlouvy o úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vykládat jako neplatnost absolutní. Soud poté k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18 a též ÚS ČR, sp.zn. III ÚS 4129/18).

39. Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná. V obecné rovině je při plnění z neplatné smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle občanského zákoníku. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021).

40. Ve světle uvedeného proto žalobci vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny včetně příslušného úroku z prodlení v zákonné výši.

41. Žalovaná nejdříve tvrdila, že dlužnou částku uhradila celou, poté však opakovaně uvedla, že uhradila 1.600 Kč a 500 Kč. Žalobce nato uvedl, že žalovaná neuhradila celou dlužnou částku, ale pouze 1.600 Kč jako poplatek za prodloužení splatnosti úvěru a dále částku 500 Kč, o kterou vzal žalobu zpět. Mezi účastníky proto nebylo sporu o tom, že žalovaná uhradila částku celkem 2.100 Kč. Pokud se jedná o žalovanou tvrzenou úhradu částky 7.680 Kč (č.l. 21), pak se jedná o úhradu před uzavřením smlouvy o úvěru, neboť úhrada byla provedena dne 27. 2. 2023, úvěrová smlouva byla uzavřena 11. 4. 2023. Podobně je tomu i v případě úhrady částky 11.643 Kč (č.l. 23), neboť platba byla sice provedena ve stejný den, kdy byla uzavřena úvěrová smlouva, avšak podle času se jedná o úhradu před uzavřením smlouvy o úvěru; platba byla provedena dne 11. 4. 2023 v 10:25 hod., úvěrová smlouva byla uzavřena 11. 4. 2023 v 10:43 hod.

42. Soud proto žalobci přiznal právo na úhradu částky 5.900 Kč (poskytnutá jistina 8.000 Kč ponížená o úhradu žalované v celkové výši 2.100 Kč); ve zbylé části co do částky 1.600 Kč soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

43. Žalobci rovněž vzniklo právo na úhradu příslušenství v podobě úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Mezi účastníky byla ujednána lhůta splatnosti poskytnuté a dosud nevrácené jistiny na den 29. 5. 2023, soud proto žalobci přiznal právo na zaplacení úroku z prodlení z částky 6.400 Kč od 30. 5. 2023 do 11. 4. 2024 a dále z částky 5.900 Kč od 12. 4. 2024 do zaplacení. Výše úroku z prodlení 15 % ročně odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbylé části úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1.600 Kč od 30. 5. 2023 do 11. 4. 2024, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 500 Kč od 12. 4. 2024 do zaplacení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

44. Soud žalobě nevyhověl, jak bylo uvedeno shora, ohledně částky 1.600 Kč, a dále ohledně úroku ve výši 39 % ročně z částky 8.000 Kč od 30. 5. 2023 do 3. 8. 2023, úroku ve výši 15 % ročně z částky 8.000 Kč od 4. 8. 2023 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 4.970 Kč, smluvní pokuty ve výši 536 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1.984 Kč, neboť ujednání o těchto nárocích vychází z absolutně neplatné smlouvy o úvěru.

45. Z důvodů shora vyložených proto soud výrokem II. tohoto rozsudku žalobě z části vyhověl a ve zbytku žalobu výrokem III. zamítl.

46. Závěrem soud uvádí, že domáhala-li se žalovaná ochrany spotřebitele, tato se promítá do skutečnosti, že soud z úřední povinnosti zkoumá, zda žalobce jako věřitel při poskytnutí úvěru dostatečně zkoumal příjmy a výdaje žalované za účelem zjištění, zda žalovaná bude schopna úvěr hradit.

47. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 věty první před středníkem o. s. ř.

48. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve výroku IV. podle § 142 o. s. ř. Poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků je téměř totožný, soud proto o nákladech řízení rozhodl tak, že nárok na jejich zaplacení nepřiznal žádnému z nich.

49. Výrok V. tohoto rozsudku je odůvodněn § 4 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobci vznikla poplatková povinnost ve výši 800 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl vydán. Z přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., konkrétně z položky 2 odst. 3 vyplývá, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Dle položky 1 bod 1 písm. a) činí poplatková povinnost žalobce částku 1.000 Kč. Na základě výše uvedeného uložil soud žalobci výrokem V. tohoto rozsudku, aby uhradil na účet soudu doplatek soudního poplatku za řízení ve výši 200 Kč.