54 C 252/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danielou Schwarzovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; obec obec, IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem: anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa, obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o vyklizení bytu

I. Žalovaný je povinen vyklidit byt číslo o dvou pokojích, kuchyni a příslušenství, nacházející se ve 4. podlaží domu na ul. ulice a číslo, v obec a vyklizený předat žalobci, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 5.900 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce, anonymizováno jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa.

1. Žalobce je mimo jiné vlastníkem domu v obec, ul. ulice, č. o. 5, adresa, k. ú. obec, kde se nachází v 4. podlaží byt číslo o dvou pokojích, kuchyni a příslušenství.

2. Dne datum uzavřel žalobce se žalovaným dodatek číslo k nájemní smlouvě číslo jejímž předmětem byl nájem bytu číslo o dvou pokojích, kuchyni a příslušenství. Nájem bytu byl sjednán na dobu neurčitou a počínal dnem datum. Žalovaný se na základě uvedené smlouvy zavázal k placení nájemného ve výši obvyklého nájemného v obecních bytech anonymizována dvě slova obec – obec. Podle čl. IV. nájemní smlouvy bylo sjednáno, že nájemné je žalovaný povinen zaplatit nejpozději do posledního dne běžného měsíce, za který je hrazeno. Zánik nájmu byl sjednán podle čl. VI. smlouvy tak, že nájem zaniká písemnou dohodou nebo písemnou výpovědí.

3. Žalovaný neplnil své závazky, které vyplývaly z nájemní smlouvy. Žalovaný nezaplatil nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu za dobu déle než tři měsíce, a to konkrétně za měsíce únor, duben, květen, červen a červenec 2021. Tím že žalovaný nezaplatil nájemné za více než tři měsíce, porušil povinnosti nájemce zvlášť závažným způsobem. V důsledku neplacení nájemného vzniklo žalobci právo vypovědět nájemní vztah.

4. V současné době tak žalovaný užívá předmětný byt bez právního důvodu. Žalovaný byl vyzván k vyklizení a předání předmětného bytu, a to výzvou ze dne datum. Žalovaný přes výše uvedené předmětný byt nevyklidil a nepředal žalobci.

5. Soud provedl v řízení důkaz těmito listinami: výpisem z Katastru nemovitostí, dodatkem číslo k nájemní smlouvě ze dne datum, výpočtovým listem, výpovědí ze dne datum, výzvou ze dne datum a výzvou ze dne 20. 9, 2021.

6. Žalovaný byl dopisem ze dne datum, který mu byl doručen fikcí, vyzván k vyklizení bytu a k úhradě dlužné částky za nezaplacené nájemné a náklady na služby.

7. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.

8. Soud tedy dospěl k jednoznačnému závěru, podle skutkových tvrzení žalobce, že žalovaný obývá předmětný byt domu v obec, ul. ulice, č. o. 5, adresa, k. ú. obec, který je ve vlastnictví žalobce a kde se nachází v 4. podlaží byt číslo.

9. Nájemní vztah byl uzavřen na základně nájemní smlouvy, která byla uzavřena na dobu neurčitou. K zániku nájemního vztahu došlo, když žalobce dal žalovanému výpověď z nájmu bytu, a to dne datum, kterou doručil žalovanému do dispozice fikcí a následně vyzval žalobce žalovaného k vyklizení bytu. V současné době žalovaný užívá předmětný byt bez právního důvodu, a to i přes skutečnost, že byl vyzván, aby předmětný byt vyklidil.

10. Podle § 1040 zák. 89/2012 Sb. odst. 1, 2, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Žalovat o vydání věci nemůže ten, kdo věc svým jménem nabyvateli zcizil, aniž byl jejím vlastníkem, a teprve poté k ní vlastnické právo nabyl; nabytím vlastnického práva zcizitelem se nabyvatel stává vlastníkem věci.

11. Podle § 1041 zák. 89/2012 Sb. odst. 1, 2, kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu. Vydání movité věci, kterou nelze rozeznat podle odstavce 1, zejména jedná-li se o peníze nebo o cenné papíry na doručitele smíšené s jinými věcmi téhož druhu, se lze domáhat, jen lze-li z okolností seznat vlastnické právo osoby, jež právo uplatňuje, a nedostatek dobré víry osoby, na níž je požadováno vydání věci.

12. Podle § 1042 zák. 89/2012 Sb., vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

13. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že skutkové okolnosti popsané žalobou zcela korespondují s obsahem listin, které prokazují významné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci samé. Žalovaný dlužil žalobci částku dle výzvy ze dne datum ve výši 17.463 Kč za neuhrazení nájemného a záloh na služby za měsíce 4, 5, 6/ 2021, z titulu neuhrazeného nájemného a cen služeb spojených s nájmem bytu. Závažným způsobem pak porušil povinnosti vůči žalobci. Nájemní vztah mezi žalobcem a žalovaným zanikl v důsledku výpovědi, kterou dal žalobce žalovanému a jež je datována datum. Žalovanému byla zaslána ze strany žalobce výzva k opuštění bytu, a to dne datum, přičemž byla doručena fikcí.

14. Soud, respektujíce právní úkony žalobce vůči žalovanému, které byly zcela v souladu se zákonnou úpravou dle výše uvedených zákonných ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., rozhodl tak, jak ve výroku uvedeno a zavázal žalovaného povinností vyklidit byt číslo nacházející se ve 4. podlaží domu, na ulici adresa, č. or. anonymizováno v obec, sestávající ze dvou pokojů, kuchyně a příslušenství a vyklizený jej předat žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku, neboť bylo zcela jednoznačně prokázáno, že žalobce je žalovaným omezován ve výkonu svého vlastnického práva a žalovaný je tedy povinen v souladu s výše uvedenými ustanoveními § 1040 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., vyklidit byt, neboť žalobci brání v realizaci jeho vlastnického práva tím, že předmětný byt užívá.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle nějž úspěšnému žalobci přísluší právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému. Tyto jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5.000 Kč, a dále 3 úkony á 300 Kč dle vyhl. 254/2015 Sb. Tyto náklady řízení v celkové výši 5.900 Kč je povinen žalovaný uhradit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně a ve lhůtě povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí. (§ 251 odst. 1 věta první o. s. ř.).