54 C 255/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danielou Schwarzovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem: anonymizováno jméno příjmení jméno. sídlem adresa, obec a číslo proti žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa o zaplacení 23 740,88 Kč s příslušenstvím - zápůjčka

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku ve výši 15.296,38 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15.296,38 Kč od 2. 8. 2019 do zaplacení, a dále částku 2.214,62 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.214,62 Kč od 2. 8. 2019 do zaplacení.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 2.679,53 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5.821,20 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 17.975,91 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2.795,71 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17.975,91 Kč od 25. 6. 2019 do 1. 8. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.679,53 Kč od 2. 8. 2019 do zaplacení, a dále částky ve výši 3.550,35 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.413,74 Kč, s úrokem ve výši 14,2 % ročně z částky 5.764,97 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 897,49 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5.764,97 Kč od 25. 6. 2019 do 1. 8. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3.550,35 Kč od 2. 8. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.153 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce, anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokáta, se sídlem adresa žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou na soud dne 28. 7. 2021 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 23.740,88 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba (dále je„ právní předchůdce“), a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 20.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3.577 Kč, úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnou za zpracování a doručení splácení ve výši 4.940Kč a administrativním poplatkem ve výši 8.816 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách ve výši 623 Kč. Žalovaná neplnila řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostala se do prodlení s platbou pravidelných splátek; celkem uhradila 4.703,62 Kč.

2. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla dále dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 12.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.060 Kč, úrokovou sazbou 14,2 % ročně, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1.494 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.580 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách ve výši 286 Kč. Žalovaná neplnila řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostala se do prodlení s platbou pravidelných splátek; celkem uhradila 9.785,38 Kč.

3. S účinností ke dni datum právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovanou na žalobce.

4. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena, nevyjádřila.

5. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci, resp. jejich zástupci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili).

6. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:

7. Dne datum byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce číslo. Žalovaná svým podpisem potvrdila, že jí byla v hotovosti poskytnuta částka ve výši 20.000 Kč a zavázal se tuto částku vrátit s úrokem ve výši 3.577 Kč, úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnou za zpracování a doručení splácení ve výši 4.940 Kč a administrativním poplatkem ve výši 8.816 Kč, tj. celkem 17.333 Kč, v 60 týdenních splátkách ve výši 623 Kč.

8. V souvislosti s uzavřením smlouvy o zápůjčce číslo byla dne datum vyplněna zákaznická karta žalované. Žalovaná uvedla, že žije v nájmu, je na mateřské dovolené a má vyživovací povinnost ke 2 osobám. příjmení měsíční příjem žalované činil 11.411 Kč, ostatní příjmy žalované číslo K a další čisté příjmy domácnosti činily 28.000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalované měly představovat 5.000 Kč a dalších 600 Kč jako splátky dalších dluhů. Z karty vyplývá, že ze strany původního věřitele byla ověřena pouze výše přiznané dávky státní podpory.

9. Dne datum byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce číslo. Žalovaná svým podpisem potvrdila, že jí byla v hotovosti poskytnuta částka ve výši 12.000 Kč a zavázal se tuto částku vrátit s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.060 Kč, úrokovou sazbou 14,2 % ročně, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1.494 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.580 Kč, tj. celkem 5.134 Kč, v 60 týdenních splátkách ve výši 286 Kč.

10. V souvislosti s uzavřením smlouvy o zápůjčce číslo byla dne datum vyplněna zákaznická karta žalované. Žalovaná uvedla, že žije v nájmu, je na mateřské dovolené a má vyživovací povinnost ke 2 osobám. příjmení měsíční příjem žalované činil 11.411 Kč, ostatní příjmy žalované číslo K a další čisté příjmy domácnosti činily 28.000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalované měly představovat 5.000 Kč a dalších 600 Kč jako splátky dalších dluhů. Z karty vyplývá, že ze strany původního věřitele byla ověřena pouze výše přiznané dávky státní podpory.

11. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byly pohledávky postoupeny na žalobce. Žalovaná byla o postoupení pohledávek informován dopisem ze dne datum, kterým byla současně vyzvána k zaplacení dluhu v celkové výši 49.379,39 Kč do 10 dnů od doručení dopisu. Dopis byl odeslán dne datum.

12. Předžalobní upomínkou ze dne datum žalobce žalovanou opětovně vyzval k úhradě dluhu.

13. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

14. Podle § 547 o. z., musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

15. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle § 3 odst. písm. a) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon č. 145/2010“) se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

17. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet spotřebitelský úvěr, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon č. 257/2016“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy 20. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Soud se nejprve zabýval platností předmětných smluv smlouvy.

22. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce, resp. jeho právní předchůdce, v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona č. 145/2010 a rovněž i zákona č. 257/2016 je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

23. V posuzované věci žalovaná sice předložila právnímu předchůdci žalobce přehled o svých pravidelných měsíčních příjmech a výdajích, avšak ze zákaznických karet nevyplývá, že by informace poskytnuté žalovanou byly ze strany právního předchůdce žalobce dostatečně ověřovány. Žalovaná ani v jednom případě nespecifikovala zdroje svých příjmů, pouze obecně uvedla další příjmy domácnosti nebo další vlastní příjmy. Jistě bylo v možnostech právního předchůdce žalobce ověřit si zdroj a skutečnou výši těchto dalších příjmů. Do příjmu žalované pak byla navíc započítána i dávka státní podpory, v souvislosti s tím, že v době uzavření předmětných smluv byla žalovaná na mateřské dovolené, nezbývá než se domnívat, že se jedná o rodičovský příspěvek. Tento však v žádném případě nelze označit za čistý příjem (či jakýkoliv jiný příjem) žalované, neboť se jedná o příspěvek na výchovu a výživu nezaopatřených dětí. Pokud se právní předchůdce žalobce spokojil s tvrzením žalované o dalším měsíčním příjmu ve výši 28.000 Kč, aniž se zajímal o jeho zdroj, nelze dospět k závěru, že při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr postupoval s odbornou péčí. Obdobně pak žalovaná nespecifikovala své výdaje, zda se tedy jedná o výdaje na bydlení, výdaje na vyživované osoby, výdaje na osobní potřeby apod., a právní předchůdce ani žádným relevantním způsobem výdaje žalované neověřoval (pouhé předložení nájemní smlouvy nesvědčí o veškerých výdajích žalované). Právní předchůdce žalobce se tak zjevně ohledně výše výdajů spokojil s prohlášením žalované, nijak údaje, které uvedla, neověřoval.

24. Pouhé vyplnění formuláře (karty zákazníka) nelze považovat za náležité prověření finanční situace žalované.

25. Právní předchůdce žalobce tedy nedostál své zákonem stanovené povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“ 26. Žalobce nedostál své zákonem stanovené povinnosti, když zápůjčku číslo poskytl v rozporu s § 9 zákona č. 145/2010 a zápůjčku číslo v rozporu s § 86 zákona č. 257/2016. Neplatnost obou smluv jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vykládat jako neplatnost absolutní. Soud poté k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přilíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18).

27. Soud proto uzavřel, že smlouva o zápůjčce číslo rovněž i smlouva o zápůjčce číslo byla od počátku neplatná a žalobci vzniklo, resp. bylo mu postoupeno, toliko právo na vydání toho, oč se žalovaná bezdůvodně obohatila. V případě smlouvy o zápůjčce číslo žalovaná na svůj dluh uhradil částku 4.703,62 Kč, žalobce má proto nárok na vrácení poskytnutého plnění ve výši 15.296,38 Kč. V případě smlouvy o zápůjčce číslo žalovaná na svůj dluh uhradil částku 9.785,38 Kč, žalobce má proto nárok na vrácení poskytnutého plnění ve výši 2.214,62 Kč.

28. Žalobce má rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalovaná se do prodlení dostala marným uplynutím lhůty splatnosti. Splatnost neoprávněného majetkového prospěchu je odvozena od výzvy k jeho vydání; v daném případě lze za výzvu k úhradě považovat oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, ve kterém byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení. Oznámení bylo žalované zasláno dne datum, doručeno jí mohlo být nejdříve 3 dne po odeslání, tj. datum. Dne datum žalované počala běžet 10 denní lhůta pro úhradu neoprávněného majetkového prospěchu, která skončila dne datum. Soud proto žalobci přiznal právo na zaplacení úroku z prodlení počínaje dnem datum ve výši požadované žalobcem v petitu žalobního návrhu a tedy ve výši, která není v rozporu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

29. Z důvodů shora vyložených soud výrokem pod bodem I tohoto rozsudku žalobě zčásti vyhověl a ve zbytku žalobu výrokem pod bodem II zamítl.

30. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

31. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Úspěch žalobce je v tomto případě představován výrokem I., tedy částkou v celkové výši 17.511 Kč, ohledně které soud žalobě ve výroku I. vyhověl. Naopak neúspěch žalobce je představován výrokem II., tedy částkou v celkové výši 6.229,88 Kč, ohledně které soud žalobu ve výroku II. zamítnul. Žalobce proto byl úspěšný v 74 % předmětu řízení, žalovaný byl úspěšný v 26 %. Po vzájemném zápočtu úspěchu žalobce vůči úspěchu žalovaného má žalobce právo na náhradu 48 % účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 950 Kč a dále odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a. t.“), za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. a. t. 300 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobci náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. ve výši á 100 Kč. Celkem tedy náklady žalobce (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2.402 Kč. Žalobce má tedy právo na náhradu 1.153 Kč, která odpovídá 48 % účelně vynaložených nákladů řízení. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně a ve lhůtě povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí. (§ 251 odst. 1 věta první o. s. ř.).