54 C 256/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danielou Schwarzovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; okres , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovaným: ; 1. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalovaného ; 2. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalovaného zastoupený advokátkou: anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec o zaplacení 375.723,69 Kč s příslušenstvím - nájemné Řízení se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 375.723,69 Kč od 13. 9. 2019 do 7. 1. 2021 zastavu je. <b>II. </b> Žalovaný 1) je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 375.723,69 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 375.723,69 Kč od 8. 1. 2021 do zaplacení. <b>III. </b> Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném 2) zaplacení částky 375.723,69 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 375.723,69 Kč od 8. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. <b>IV. </b> Žalovaný 1) je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 5.000 Kč. <b>V. </b> Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalovanému 2) na náhradě nákladů řízení částku 36.735,60 Kč, a to k rukám právní zástupkyně žalovaného 2), [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky, se sídlem [adresa].

1. Žalobním návrhem ze dne 26. 2. 2020 se žalobce domáhal po žalovaných zaplacení částky 375.723,69 Kč s příslušenstvím. Dne 15. 2. 2021 učinil podání, jímž částečně vzal žalobu zpět stran příslušenství, a to zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 375.723,69 Kč od 13. 9. 2019 do 7. 1. 2021, nadále se domáhal zaplacení částky se zákonným úrokem z prodlení, a to ode dne doručení žalobního návrhu každému z žalovaných.

2. Žalovaný [číslo] se k návrhu nevyjádřil.

3. Žalovaný [číslo] ve svém podání ze dne [datum] nárok žalobce neuznal ani z části, uvedl, že byt nikdy reálně neužíval, v období od února 2016 do prosince 2019 v bytě nebydlel, naopak užíval byt na adrese [adresa žalovaného], a nemohl se tak bezdůvodně obohatit na úkor žalovaného, namítl, že žalobce nedoložil výpočet nájemného, na základě kterého měla být stanovena výše bezdůvodného obohacení, vznesl námitku promlčení žalobního nároku, když uvedl, že žaloba je nejméně v části od února 2016 do února 2017 promlčena a žalobce podal žalobu až dne [datum]; žaloba by pak dle názoru žalovaného 2) mohla být promlčena celá, protože nárok na vydání bezdůvodného obohacení by se měl promlčovat jako celek.

4. Soud v řízení provedl níže uvedené listinné důkazy, z nichž zjistil níže uvedené skutečnosti: Z nájemní smlouvy soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] a žalobce jako pronajímatel se zavázal přenechat žalovaným jako nájemcům do nájmu byt [číslo] kategorie, o velikosti 2+1, který se nachází ve 2. podlaží domu na ulici [ulice a číslo], [obec]. Výše nájmu byla odvozena od platných cenových předpisů.

5. Z tvrzení žalobce a z rozsudku [anonymizována tři slova] [obec] o vyklizení bylo zjištěno, že žalovaným byla uložena povinnost vyklidit předmětný byt až dne [datum].

6. Z evidenčního listu ze dne [datum] soud zjistil, že měsíční nájemné bylo stanoveno na částku 1.438 Kč, služby činily 265 Kč (vodné a stočné 194 Kč, úklid 50 Kč, komíny 11 Kč a společné energie 10 Kč).

7. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně doručenky soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného 2) k úhradě částky 343.479,69 Kč do [datum] a upozornil jej na možnost uplatnění nároku u soudu, a že předžalobní upomínka obsahuje podrobný rozpis dlužné částky.

8. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně doručenky soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného 1) k úhradě částky 343.479,69 Kč do [datum] a upozornil jej na možnost uplatnění nároku u soudu, a že předžalobní upomínka obsahuje podrobný rozpis dlužné částky.

9. Z výzvy k plnění ze dne [datum] včetně doručenky soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného 1) k úhradě částky 208.367,69 Kč do [datum] a upozornil jej na možnost uplatnění nároku u soudu a že výzva obsahuje podrobný rozpis dlužné částky.

10. Z výzvy k plnění ze dne [datum] včetně doručenky soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného 2) k úhradě částky 208.367,69 Kč do [datum] a upozornil jej na možnost uplatnění nároku u soudu, a že výzva obsahuje podrobný rozpis dlužné částky.

11. Z vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním bytu za období za rok 2015 soud zjistil, že z vyúčtování se podává, že na službách vznikl nedoplatek ve výši 1.108 Kč.

12. Z vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním bytu za období za rok 2016 soud zjistil, že z vyúčtování se podává, že na službách vznikl nedoplatek ve výši 866 Kč.

13. Z vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním bytu za období za rok 2017 soud zjistil, že z vyúčtování se podává, že na službách vznikl nedoplatek ve výši 231 Kč.

14. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsáno na [list vlastnictví], [anonymizováno] pro [anonymizováno].

15. Z evidenčního listu pro výpočet nájemného platného od [datum] soud zjistil, že měsíční nájemné bylo stanoveno na částku 7.741 Kč, vybavení prostoru 30 Kč a služby činily 290 Kč a měsíční předpis činil celkem 8.061 Kč.

16. Z evidenčního listu pro výpočet nájemného platného od [datum] soud zjistil, že měsíční nájemné bylo stanoveno na částku 7.741 Kč, vybavení prostoru 30 Kč a služby činily 290 Kč a měsíční předpis činil celkem 8.061 Kč.

17. Z evidenčního listu pro výpočet nájemného platného od [datum] soud zjistil, že měsíční nájemné bylo stanoveno na částku 7.741 Kč, vybavení prostoru 30 Kč a služby činily 290 Kč a měsíční předpis činil celkem 8.061 Kč.

18. Z vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním bytu za období za rok 2018 soud zjistil, že z vyúčtování se podává, že na službách vznikl přeplatek ve výši 2.156 Kč.

19. Z evidence předpisů a plateb ze dne [datum] soud zjistil, že nedoplatek na nájemném a službách spojených s užíváním bytu za období od února 2016 do prosince 2019 činil 375.723,69 Kč.

20. Ze smlouvy o úpravě vzájemných majetkových vztahů a bydlení pro dobu po rozvodu manželství ze dne [datum] se podává, že žalovaný 2) uzavřel dne [datum] manželství s paní [jméno] [příjmení]. Dle čl. 4 smlouvy měli manželé ode dne [datum] ve společném nájmu byt [číslo] III. kategorie, o velikosti 2+1, na ulici [adresa žalovaného]; žalovaný 2) se zavázal po nabytí právní moci rozsudku o rozvodu odstěhovat se z bytu na ulici [adresa žalovaného].

21. Z potvrzení o užívání bytu ze dne [datum] soud zjistil, že správa nemovitostí městské části [obec] potvrdila, že žalovaný 2) byl evidován jako uživatel bytu [číslo] na adrese [adresa žalovaného], v období od [datum] do [datum].

22. Z čestného prohlášení paní [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že matka žalovaného 2) prohlásila, že u ní (v obci [obec]) žalovaný 2) po rozvodu manželství bydlel do konce roku 2018.

23. Z nájemní smlouvy soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] jak pronajímatelkou a žalovaným 2) jako nájemcem. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se zavázala přenechat žalovanému 2) do nájmu byt [číslo] ve 4. podlaží domu na ulici [ulice a číslo], [obec], a to od [datum] na dobu neurčitou.

24. Z čestného prohlášení paní [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že paní [jméno] [příjmení] prohlásila, že u ní (na adrese [adresa]), žalovaný 2) bydlí od [datum].

25. Na základě výše provedených důkazů soud zjistil podstatné okolnosti případu svědčící o skutkovém ději daného sporu. Žalobce jako pronajímatel a žalovaní jako nájemci uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu k bytu [číslo] o velikosti 2+1, který se nachází ve 2. podlaží domu na ulici [ulice a číslo], [obec] Nájemní vztah byl ukončen výpovědí dne [datum], žalovaní však byt nevyklidili. [anonymizována čtyři slova] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žalovaným uložena povinnost předmětný byt vyklidit. Žalobce se domáhá vydání bezdůvodného obohacení za období od února 2016 do prosince 2019 ve výši 375.723,69 Kč (způsob výpočtu viz č. l. 46 spisu). Nájemní smlouva mezi účastníky byla uzavřena za účinnosti zákona č. 40/1960 Sb., občanský zákoník, nájemní vztah však skončil [datum] a žalobce se tak domáhá vydání bezdůvodné obohacení za období od února 2016 do prosince 2019.

26. Na daný právní vztah je tak třeba aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (§ 3028 odst. 1).

27. Podle § 2295 o. z., má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

28. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

29. Podle §2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

30. Ve výroku I. soud rozhodl tak, že řízení zastavil co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 375.723,69 Kč od 13. 9. 2019 do 7. 1. 2021, a to v souladu s ust. § 96 odst. 1, 2 o. s. ř., když žalobce vzal žalobu v této části zpět.

31. Žalobce se domáhal vydání bezdůvodného obohacení, musel proto prokázat, že se žalovaní na jeho úkor skutečně obohatili. Naopak žalovaní museli prokázat okolnosti, které vydání bezdůvodného obohacení vylučují.

32. Ve vztahu k žalovanému 1) soud rozhodl ve výroku II. tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl. Nárok žalobce soud ve vztahu k žalovanému 1) považoval za zcela důvodný, neboť nebylo vyloučeno, že by žalovaný 1) předmětný byt od února 2016 do prosince 2019 neužíval. V daném případě byla mezi účastníky ukončena nájemní smlouva, závazkový právní vztah je proto třeba posuzovat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Závazek vzniká na základě právního jednání, zejména ze smluv, z bezdůvodného obohacení, ze způsobené škody nebo z jiných důvodů předvídaných zákonem. Žalovaný užíval byt bez právního důvodu, a tedy dlužil za období únor 2016 – prosinec 2019 částku 375.723,69 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 375.723,69 Kč od [datum] (datum doručení žalobního návrhu žalovanému) do zaplacení, tedy od data doručení žalobního návrhu je povinen uhradit žalovaný 1) zákonný úrok z prodlení v souladu s ust. § 1970 OZ a ve spojení s nařízením vlády 351/2013 Sb.

33. Ve vztahu k žalovanému 2) žalobce neprokázal, že by se na jeho úkor žalovaný 2) obohatil, naopak žalovaný 2) dostatečně tvrdil a prokázal, že byt v rozhodném období neužíval, v různých obdobích bydlel na adrese [adresa žalovaného], [ulice] - [obec] a v obci [obec]. Žalovanému 2) proto nemohlo na úkor žalobce vzniknout bezdůvodné obohacení. (viz důkaz Smlouva o úpravě vzájemných majetkových vztahů a bydlení pro dobu po rozvodu manželství, ze dne [datum], potvrzení o užívání bytu ze dne [datum], čestné prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum], čestné prohlášení paní [jméno] [příjmení] ze dne [datum]). Zcela nedůvodná je námitka žalobce, podle které žalovanému 2) nic nebránilo ukončit smlouvu o nájmu, když předmětný byt nikdy neužíval, neboť toto je v daném případě zcela nerozhodné, kdy a zda vůbec měl žalovaný 2) nájemní vztah ukončit. K ukončení nájemního vztahu nakonec totiž došlo výpovědí ze strany žalobce již v srpnu 2015. Žalobou uplatněná částka 375.723,69 Kč tedy představuje bezdůvodné obohacení, jehož vznik není odvozen od nájemní smlouvy, avšak od reálného užívání předmětného bytu žalovaným 2), které byl však žalobce povinen prokázat. Žalobce neprokázal, že by se žalovaný bezdůvodně obohatil faktickým užíváním předmětného bytu a naopak z listinných důkazů bylo dostatečně prokázáno, že žalovaný 2) byt neužíval, a tedy, jinými slovy, se nemohl bezdůvodně obohatit na úkor žalobce. Žalovaný 2) navíc vznesl námitku promlčení, kdy žalovaní nejsou nerozlučnými procesními společníky, námitka promlčení se proto nevztahuje na vztah mezi žalobcem a žalovaným 1), ale pouze na vztah mezi žalobcem a žalovaným 2). Soud se však vznesenou námitkou promlčení nároku nezabýval, když dopěl k závěru, že žalobní nárok vůči žalovanému 2) není dán.

34. Ve vztahu k žalovanému 2) soud rozhodl ve výroku III. tohoto rozsudku, kdy na základě provedených důkazů učinil závěr, že žalovaný 2) se nemohl na úkor žalobce bezdůvodně obohatit tím, že by užíval předmětný byt, když prokázal, že v bytě nebydlel (resp. bydlel na jiných adresách). Ve vztahu k žalovanému 2) soud žalobu v celém rozsahu zamítnul.

35. Výrok IV. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle nějž úspěšnému žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšné žalované. Žalobce požadoval toliko úhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.000 Kč a soud tedy zavázal neúspěšného žalovaného 1) k úhradě takto vzniklých nákladů řízení žalobci.

36. Výrok V. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle nějž úspěšnému žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalobci, a tyto jsou představovány celkovou částkou 36.735,60 Kč a sestávají z odměny za poskytování právních služeb, paušální náhrady hotových výdajů a DPH. Pro určení odměny za jeden úkon právní služby náleží z tarifní hodnoty ve výši 375.723,69 Kč částka ve výši 9.820 Kč dle ust. § 7, § 11 a § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy tři úkony právní služby á 9.820 Kč, třikrát režijní paušál á 300 Kč a 21% DPH ve výši 6.375,60 Kč Tyto náklady řízení je povinen žalobce uhradit k rukám právní zástupkyně žalovaného [číslo] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky, se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.