54 C 280/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danielou Schwarzovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem: anonymizováno jméno příjmení jméno. sídlem adresa, obec a číslo proti žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalované zastoupená advokátkou: anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa, obec a číslo o zaplacení 19 637,44 Kč s příslušenstvím - půjčka

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 8.264,39 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8.264,39 Kč od 8. 10. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 11.373,05 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,79 Kč, s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 451,87 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 19.637,44 Kč od 21. 12. 2018 do 7. 10. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 11.373,05 Kč od datum do zaplacení a se smluvním úrokem ve výši 8,9 % ročně z částky 16.914,19 Kč od 21. 12. 2018 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Soud přiznává opatrovníkovi žalované, anonymizováno jméno příjmení, advokátce, se sídlem adresa, za zastupování žalované v řízení odměnu ve výši 4.864 Kč.

V. Žalobce je povinen uhradit České republice na účet Městského soud v Brně náklady vynaložené na odměnu opatrovníka žalované ve výši 2.821 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou (místně nepříslušnému) Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne datum, doplněnou o podání ze dne 31. 12. 2021 a 5. 1. 2022, se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 19.637,44 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba (dále je„ právní předchůdce“), a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 30.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s úrokem ve výši 8,9 % ročně v 84 měsíčních splátkách po 482 Kč. Žalovaná neplnila řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostala se do prodlení s platbou pravidelných splátek; celkem uhradila 21.735,61 Kč. Žalovaná se současně zavázala hradit poplatek za odeslání upomínky k zaplacení ve výši 499 Kč a pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky také smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Jelikož žalovaná ani přes výzvy ze strany právního předchůdce žalobce nehradila předepsané splátky řádně a včas, byla půjčka ke dni datum zesplatněna. Žalobce dále doplnil, že úvěruschopnost žalované byla ověřována z interních a externích registrů (BRKI, NRKI, SOLUS), hodnoceny byly příjmy a výdaje žalované, rizika poskytnutí půjčky a celkový skoring žalované. S účinností ke dni datum právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky ve výši 19.637,44 Kč (sestávající z dlužné jistiny ve výši 16.914,19 Kč, poplatku ve výši 998 Kč za dvě odeslané upomínky a smluvní pokuty ve výši 1.725,25 Kč), dále kapitalizovaného úroku ve výši 451,87 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 11,79 Kč, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 19.637,44 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 8,9 % ročně z částky 16.914,19 Kč od datum do zaplacení.

2. Jelikož je žalovaná neznámého pobytu, byl jí usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 19. 1. 2021, č. j. 60 C 915/2020-32, ustanoven opatrovník z řad advokátů, anonymizováno jméno příjmení.

3. Opatrovník se k žalobě vyjádřil podáním ze dne datum. Uvedl, že ponechává na rozhodnutí soudu, zda z tvrzení a důkazů předložených žalobcem plyne důvodnost žalobního nároku. Dále uvedl, že žalobce, resp. jeho právní předchůdce, neověřoval úvěruschopnost žalované dostatečně, nezjišťoval žádné konkrétní údaje a nedostál tak své povinnosti předvídané § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobce má proto nárok jen na vydání bezdůvodného obohacení. Závěrem opatrovník žalované navrhl, aby soud žalobu co do nároku na zaplacení částky 11.373,05 Kč, kapitalizovaných úroků, smluvní pokuty, poplatků a zákonného úroku z prodlení z částky přesahující 8.264,39 Kč zamítl.

4. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu, když účastníci, resp. jejich zástupci, s tímto postupem soudu výslovně souhlasili.

5. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:

6. Na základě návrhu právního předchůdce žalobce a akceptace nabídky ze strany žalované byla dne datum mezi právním předchůdcem jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem uzavřena smlouva o půjčce číslo. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 8,9 % ročně v 84 pravidelných měsíčních splátkách po 482 Kč. Žalovaná se na základě smlouvy a sazebníku zavázala hradit poplatek za odeslání upomínky k zaplacení ve výši 499 Kč a pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky i smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.

7. Z výpisu z účtu žalované č. bankovní účet se podává, že právní předchůdce žalobce dne datum bezhotovostním převodem poskytl žalované finanční prostředky ve výši 30.000 Kč na tento účet. Z výpisu soud dále zjistil, že žalovaná hradila jednotlivé splátky nepravidelně a v různé výši, celkem uhradila 21.735,61 Kč; poslední úhrada byla učiněna dne datum, dále již žalovaná neuhradila ničeho a dostala se do prodlení s úhradou splátky splatné dne datum, datum a datum.

8. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek právní předchůdce žalobce zaslal žalované upomínku k úhradě dlužných splátek, a to dne datum, datum a datum. Jelikož žalovaná ani přes zaslané výzvy ničeho neuhradila, právní předchůdce žalobce dopisem ze dne datum půjčku zesplatnil.

9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce. Žalovaná byla o postoupení pohledávky informována dopisem ze dne datum, kterým byla současně vyzvána k okamžité úhradě dluhu v celkové výši 20.101,10 Kč. Dopis byl odeslán dne datum.

10. Předžalobní upomínkou ze dne datum žalobce žalovanou opětovně vyzval k úhradě dluhu.

11. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

12. Podle § 3 odst. písm. a) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon č. 145/2010 Sb.“), se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

13. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet spotřebitelský úvěr, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

14. Podle § 547 o. z., musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

15. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Soud se nejprve zabýval platností předmětných smluv smlouvy.

18. Smluvní ujednání mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce, resp. jeho právní předchůdce, v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona č. 145/2010 Sb., je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

19. V posuzované věci žalovaná nespecifikovala zdroje svých příjmů. Žalobce v reakci na výzvu soudu uvedl, že úvěruschopnost žalované byla ověřována z interních a externích registrů (BRKI, NRKI, SOLUS), hodnoceny byly příjmy a výdaje žalované, rizika poskytnutí půjčky a celkový skoring žalované. Při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházel právní předchůdce žalobce pouze z obecný informací, z předložené smlouvy o půjčce nevyplývá, že by se právní předchůdce žalobce řádně a s odbornou péčí zabýval schopností žalované splácet poskytnutou částku. Právní předchůdce žalobce žádným způsobem nezjišťoval a neposuzoval schopnost žalované řádně splácet půjčku, nezkoumal konkrétní měsíční příjmy a výdaje žalované či její osobní a majetkové poměry, nevyžádal si doklady k ověření úvěruschopnosti žalované a ani sám aktivně neprovedl žádná šetření, která by osvědčila schopnost žalované řádně splácet poskytnutou půjčku. Jistě bylo v možnostech právního předchůdce žalobce ověřit si zdroj a skutečnou výši příjmů, stejně jako výši pravidelných výdajů. Právní předchůdce žalobce se tak zjevně ohledně výše výdajů spokojil s prohlášením žalované, nijak údaje neověřoval.

20. Právní předchůdce žalobce tedy nedostál své zákonem stanovené povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet půjčku (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“ 21. Žalobce nedostál své zákonem stanovené povinnosti, když půjčku poskytl v rozporu s § 9 zákona č. 145/2010 Sb. Neplatnost smlouvy o půjčce jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vykládat jako neplatnost absolutní. Soud poté k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - číslo).

22. Soud proto uzavřel, že smlouva o půjčce byla od počátku neplatná a žalobci vzniklo, resp. bylo mu postoupeno, toliko právo na vydání toho, oč se žalovaná bezdůvodně obohatila. Žalovaná na svůj dluh uhradila částku 21.735,61 Kč, žalobce má proto nárok na vrácení poskytnutého plnění ve výši 8.264,39 Kč.

23. Žalobce má rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalovaná se do prodlení dostala marným uplynutím lhůty splatnosti. Splatnost neoprávněného majetkového prospěchu je odvozena od výzvy k jeho vydání; v daném případě lze za výzvu k úhradě považovat oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, ve kterém byla žalovaná vyzvána k okamžité úhradě dluhu. Oznámení bylo žalované zasláno dne datum, doručeno jí mohlo být nejdříve 3. dne po odeslání, tj. datum. Soud proto žalobci přiznal právo na zaplacení úroku z prodlení počínaje dnem datum ve výši požadované žalobcem v petitu žalobního návrhu, a tedy ve výši, která je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

24. Z důvodů shora vyložených soud výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku žalobě zčásti vyhověl a ve zbytku žalobu výrokem pod bodem II. zamítl, neboť ustanovení o smluvních úrocích, poplatcích a smluvní pokutě vychází z absolutně neplatné smlouvy o půjčce.

25. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

26. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Úspěch žalobce je v tomto případě představován výrokem I., tedy částkou v celkové výši 8.264,39 Kč, ohledně které soud žalobě ve výroku I. vyhověl. Naopak neúspěch žalobce je představován výrokem II., tedy částkou v celkové výši 11.373,05 Kč, ohledně které soud žalobu ve výroku II. zamítnul. Žalobce proto byl úspěšný v 42 % předmětu řízení, žalovaná byla úspěšná v 58 %. Z procesního hlediska tedy byla úspěšnější žalovaná, které by náležela (poměrná) náhrada nákladů řízení. Jelikož však žalované v souvislosti s tímto řízení žádné náklady nevznikly, resp. z obsahu spisu nevyplývají, rozhodl soud tak, že povinnost k náhradě nákladů řízení neuložil žádnému z účastníků.

27. O odměně opatrovníka žalované rozhodl soud výrokem pod bodem IV. tohoto rozsudku, a to podle § 140 odst. 2 o. s. ř. tak, že opatrovníkovi přiznal odměnu za zastupování v částce 4.864 Kč. Za úkony učiněné do datum činí v daném případě sazba mimosmluvní odměny z tarifní hodnoty 19.637,44 Kč určené dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), ve znění účinném do 31. 12. 2021, ve spojení s § 11 a. t. za 1 úkon právní služby 1.900 Kč, ponížená o 20 % dle § 12a odst. 1 a. t., na částku 1.520 Kč za úkon. Za úkony učiněné od datum činí v daném případě sazba mimosmluvní odměny z tarifní hodnoty 19.637,44 Kč určené dle § 7 bod 5 ve spojení s § 11 odst. 1 a. t. v platném znění za 1 úkon právní služby 1.900 Kč. Odměna ustanoveného opatrovníka je představována 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení ve výši 1.520 Kč a vyjádření k žalobě ze dne datum ve výši 1.900 Kč), včetně paušální náhrady výdajů v celkové výši 600 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. za každý ze dvou úkonů po 300 Kč a daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 844 Kč.

28. Jelikož byl žalobce ve věci úspěšný pouze částečně, má vůči státu povinnost zaplatit odměnu ustanoveného opatrovníka žalované dle § 149 odst. 2 o. s. ř. v poměru ke svému neúspěchu ve věci, tj. v rozsahu 58 % nákladů vynaložených na odměnu opatrovníka. Soud proto výrokem pod bodem V. tohoto rozsudku uložil povinnost žalobci uhradit České republice na účet Městského soudu v Brně náklady vynaložené na odměnu opatrovníka žalované ve výši 2.821 Kč odpovídající 58 % odměny opatrovníka žalované. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně a ve lhůtě povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí (§ 251 odst. 1 věta první o. s. ř.).