54 C 282/2015

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danielou Schwarzovou jako samosoudkyní v právní věci žalobců A/ celé jméno žalobce, datum narození, obec a číslo, PSČ, obec, a B/ celé jméno žalobkyně, datum narození, ulice a číslo, PSČ, obec, zastoupených obecným údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného

I. U r č u je se, že vlastníky objektu určenému k bydlení - nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí u stát. instituce, stát. instituce, na LV číslo to budovy adresa – způsob využití – rodinný dům stojící na pozemku parc. č. st. anonymizováno, a pozemku anonymizována dvě slova o výměře 435 m2, zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. obec, územní celek, jsou žalobce A/ celé jméno žalobce, rodné číslo a žalobkyně B/ celé jméno žalobkyně, rodné číslo.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 1.200 Kč, a to k rukám žalobců příjmení a B, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen uhradit České republice – Městskému soudu v Brně částku 5.000 Kč jako soudní poplatek za řízení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobci příjmení a B, manželé celé jméno žalobce, se domáhají vlastnického práva k nemovitosti s tím, že uzavřeli dne datum kupní smlouvu se žalovaným a prodali mu své nemovitosti v k. ú. obec, územní celek – budova adresa, způsob využití, rodinný dům, stojící na pozemku parc. č. st. 341, pozemek parc. č. st. anonymizováno o výměře 435 m2, zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsané na list vlastnictví u anonymizováno 5 slov, stát. instituce. Vklad práva byl do katastru nemovitostí zapsán dne datum, s právními účinky ke dni datum. Podle odst. III. uvedené smlouvy byla účastníky sjednána kupní cena 1.500.000 Kč, přičemž celou kupní cenu se žalovaný zavázal uhradit žalobcům převodem na účet číslo bankovní účet nejpozději do 6 měsíců od provedení vkladu do katastru nemovitostí. Dle tvrzení žalobců kupní cena nebyla žalobcům uhrazena ani v průběhu roku 2010 po té, co žalobci žalovaného upomínali o zaplacení kupní ceny, a to dopisem ze dne datum a následnou upomínkou ze dne datum. Následně žalobci žalovaného dopisem ze dne datum vyzvali, aby jim kupní cenu zaplatil v dodatečné přiměřené lhůtě, a to nejpozději do datum, a současně uvedli, že v případě jejího nezaplacení do smlouvy odstupují. Žalovaný se k návrhu vyjádřil a uvedl, že žalobní návrh žalobců neuznává, označil žalobu za šikanózní žalobu, přičemž odkázal na rozhodnutí Městského soudu v Brně čj. spisová značka, čímž chtěl soud upozornit na skutečnost, že již jednou nade vši pochybnost bylo prokázáno, že je skutečným vlastníkem nemovitosti, o niž se ve sporu jedná. Žalovaný tvrdil, že má za to, že byla podepsána na celou částku směnka na řad a byl sepsán notářský zápis o přímé vykonatelnosti a zajištění nemovitosti se zajišťovacím převodem. Když byly tyto instrumenty připraveny, požádala ho jeho bývalá manželka s tím, že již má rozjednáno více takových úvěrů se zajišťovacím převodem a že nechce, aby na katastru nemovitostí figurovalo tak často její jméno, zdali by všechny smluvní dokumenty k této půjčce nepodepsal on sám. Neměl důvod jí jakkoliv nevěřit či ji podezírat, neboť v té době bylo manželství zcela funkční. Dcera žalobců, paní příjmení a paní příjmení byly kamarádky, proto všechny dokumenty bez starostí a v dobré víře podepsal. Pokud měl povědomost, tak všechny exekuce manželů příjmení byly vyplaceny, a žalovaný vyslovil domněnku, že kupní cena za nemovitost byla zaplacena na účet uvedený v kupní smlouvě. Navrhl, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. Soud provedl v řízení důkaz níže uvedenými listinami: -) kupní smlouvou, která byla uzavřena mezi žalobci a žalovaným dne datum, v bodě III. této smlouvy je uvedeno, že kupní cena za prodej všech převáděných nemovitostí bude uhrazena na účet. číslo bankovní účet, a to nejpozději do 6 měsíců od vkladu vlastnického práva kupujícího do Katastru nemovitostí -) dopisem ze dne datum, který je založen ve spise spisová značka na čl. 12, a je nazván„ Kupní smlouva na prodej nemovitosti“ a je konstatováno, že pokud nebude kupní smlouva v uvedeném termínu dodatečně poskytnutém uhrazena, a to připsáním na účet bankovní účet, odstupují žalobci od předmětné smlouvy -) dvěma podacími lístky, jejichž fotokopie se nacházejí na čl. 11 spisu spisová značka - dopisem ze dne datum, který byl adresován žalovanému a jehož součástí byla Dohoda o vydání nemovitosti, která však nebyla podepsána, tedy uzavřena -) obsahem spisu 116 C 19/2013, konstatováním žaloby a zejména pak rozsudku vydaného ve věci a obsahem spisu spisová značka -) zprávou právnická osoba, která označila za majitele dnes již zaniklého účtu číslo jméno příjmení, o němž žalovaný uvedl, že je to syn jeho bývalé manželky, paní jméno příjmení. Z obsahu provedeného důkazu kupní smlouvou ze dne datum, soud zjistil, že účastníci uzavřeli kupní smlouvu na prodej nemovitostí zapsaných na list vlastnictví, budovu adresa, rodinný dům stojící na pozemku p. č. st. anonymizováno a pozemek p. č. st. anonymizováno o výměře 435 m2 v k. ú. obec, územní celek zapsané u stát. instituce, stát. instituce, za kupní cenu 1.500.000 Kč, která měla být uhrazena na účet číslo nejpozději do 6 měsíců od provedení vkladu vlastnického práva kupujícího do katastru nemovitostí. Z upomínky k zaplacení ze dne datum soud zjistil, že žalobci vyzvali žalovaného k zaplacení kupní ceny. Z dopisu a podacího lístku ze dne 7.2.2011 soud zjistil, že žalobci zaslali žalovanému výzvu, v níž ho upomínali o zaplacení kupní ceny s tím, že pokud nebude do 17.2.2011 částka zaplacena na uvedený účet, odstupují od smlouvy. Z dopisu právní zástupkyně žalobců ze dne datum soud zjistil, že žalobci žádali po žalovaném s ohledem na odstoupení od kupní smlouvy vydání nemovitosti. Z výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví bylo zjištěno vlastnické právo žalovaného k předmětným nemovitostem budově adresa, rodinný dům stojící na pozemku p. č. st. anonymizováno a pozemek p. č. st. anonymizováno o výměře 435 m2 v k. ú. obec, obec Dolní Podluží, okres okres, a to na základě kupní smlouvy ze dne datum s právními účinky vkladu datum. Z důkazu spisem Městského soudu v Brně sp. zn. spisová značka soud zjistil, že žalobci se touto žalobou domáhali, aby soud rozhodl o uložení povinnosti žalovanému vydat jim nemovitost zapsanou na list vlastnictví u Katastrálního úřadu, pracoviště obec. Tato žaloba byla zamítnuta rozsudkem čj. číslo jednací pro nevykonatelnost výroku, kdy vydat lze pouze nemovitou věc, nikoliv nemovitost. Soud provedl výslech svědkyně jméno příjmení, z jejíž výpovědi zjistil, že je dcerou žalobce a žalobkyně. Dohodla se s paní příjmení, že by jejím rodičům pomohla, protože ti byli zadluženi. Domluvila schůzku s paní příjmení, ona se setkala s jejími rodiči, řešila s nimi jejich dluhy, a v podstatě se s nimi domluvila a uhradila za ně asi nějakou částku kolem 500.000 Kč. Dluhy jejích rodičů byly zhruba těch 450 – 480.000 Kč. Víc dluhů neměli. Některé dluhy byly vedeny u Exekučního úřadu v obec. V té době, kdy paní příjmení tu záležitost s jejími rodiči vyřizovala, se odehrála asi jen dvě setkání, v té době svědkyně u rodičů bydlela s dcerou a tak, ví, že tam paní příjmení byla poprvé, to se odehrálo tak, jak již vypověděla, a podruhé přinesla nějaké papíry a jednala s rodiči ohledně dluhů. Nepamatuje si, jak se dozvěděla, že je nemovitost napsána na pana celé jméno žalovaného, ale překvapilo ji to, protože dluhy rodičů vyřizovala paní příjmení. Svědkyně nevěděla, zda byla kupní smlouva sepsána jenom jako záruka toho, že její rodiče finanční prostředky paní příjmení vrátí, když tato za ně uhradí jejich exekuční závazy vůči třetím subjektům. Uvedla, že pro ni bylo velkým překvapením, že dům je napsán na pana celé jméno žalovaného, ačkoliv peníze fyzicky za rodiče zaplatila paní příjmení. U toho svědkyně byla, kdy paní příjmení říkala, že ty peníze zaplatí na ty dluhy. Celé to jednání s paní příjmení svědkyně iniciovala proto, aby pomohla svým rodičům z dluhů, neví, jaký zájem měla paní příjmení. Uzavřením kupní smlouvy chtěla zřejmě paní příjmení zajistit, aby jí byly půjčky, které rodičům poskytla, splaceny. Proč byla kupní smlouva sepsána na pana celé jméno žalovaného, to svědkyně už vůbec neví. Svědkyně nevěděla, jestli ta kupní smlouva byla sepsána v den půjčky, kdy paní příjmení peníze rodičům půjčila, nebo to bylo později. příjmení příjmení příjmení svědkyni telefonovala, že podala návrh na vklad kupní smlouvy do katastru. Řekla jí, že je dům zapsán na pana celé jméno žalovaného. příjmení příjmení si brala plnou moc od rodičů na vyřizování exekučních záležitostí rodičů a zápis vkladu nemovitosti do katastru, nemovitostí. V době, kdy s paní příjmení příjmení jednaly o pomoci rodičům, tak na dům ještě nebyla prohlášena žádná dražba, rodiče měli dluhy, byly na ně exekuce. příjmení příjmení jí řekla, že do kupní smlouvy napíše vyšší kupní cenu, než kterou uhradila za rodiče, aby si na tu kupní cenu mohla vzít úvěr. Dluhy rodičů v té době nepřesahovaly částku 500.000 Kč. V řízení byla slyšena svědkyně jméno příjmení, z jejíž výpovědi soud zjistil, že je bývalou manželkou žalovaného. Žalobce příjmení a B zná, neboť je poznala v rámci převodu předmětné nemovitosti, o niž se ve sporu jedná. Zdůraznila, že sepis kupní smlouvy a úhrada finančních prostředků za žalobce příjmení a B je hodně časově vzdálenou událostí, v té době byla na tom psychicky špatně, a skončila poté i v Psychiatrické nemocnici v obec. Z daného období ani o dané věci si mnoho nepamatuje. Manželovi půjčovala nějaké finanční prostředky za účelem koupě předmětné nemovitosti. Přesnou částku si nepamatovala, oba měli více podobných klientů, nevěděla ani přibližnou částku. Zda se jednalo o peníze ze SJM, tím si nebyla jistá, v té době si s bývalým manželem příjmení rozdělovali a přesná data již neví. Pokud bylo SJM rozděleno dříve, půjčovala by ony peníze ze svého majetku. Peníze manželovi však určitě půjčovala, jen si nebyla jistá, kolik to bylo. Svědkyně si pamatovala, že žalobci měli hodně exekucí a hrozila jim dražba domu a její půjčkou finančních prostředků měli poplatit dluhy. Ona smlouva se týkala prodeje předmětné nemovitosti. Překvapila ji v předložené kupní smlouvě kupní cena ve výši 1.500.000 Kč, tolik určitě žalobcům nepůjčila, má za to, že se jednalo se o nižší částku. Ze zprávy Komerční banky soud zjistil, že částka 1.500.000 Kč měla být poslána na ve smlouvě označený účet číslo bankovní účet, avšak tento účet nebyl účtem žalobců, nýbrž účtem syna svědkyně příjmení, dříve příjmení a nebylo pro rozhodnutí ve věci významné provést zjištění, zda na tento účet byla kdy v minulosti poukázána částka 1.500.000 Kč. Žalovaný tvrdil, že byla podepsána v souvislosti s touto konkrétní kupní smlouvou směnka na řad a sepsán notářský zápis, avšak tyto listiny nedoložil ani přes výzvu soudu ve smyslu ust. § 118 písm. a) odst. 3 o. s. ř., a tedy neprokázal zaplacení kupní ceny za uvedenou nemovitost. Rovněž se nezakládalo na pravdě tvrzení žalovaného, že bylo v řízení spisová značka, které bylo vedeno u Městského soudu v Brně, na jisto postaveno, že je žalovaný vlastníkem předmětné nemovitosti, ale z daného spisu bylo možné toliko zjistit, že žaloba byla zamítnuta, neboť žalobci se nedomáhali vydání nemovitosti, tedy návrh na vydání rozsudku byl nevykonatelný, neboť vydat lze jen movitou věc, nikoliv nemovitost. Důkazní břemeno leželo na žalovaném, ohledně úhrady kupní ceny žalobců příjmení a B a žalobce neprokázal, že by na ve smlouvě určený účet kdy finanční prostředky představující kupní cenu za předmětnou nemovitost poukázal. Žalovaný byl soudem poučen o své povinnosti prokázat své tvrzení o tom, že k úhradě kupní ceny za nemovitost z jeho strany došlo, tedy nabídnout ke svým tvrzením potřebné důkazy ve smyslu ust. § 118 písm. a) odst. 3 o. s. ř. Ani přes toto poučení však žalovaný nenavrhl žádné důkazy, ze kterých by bylo možné prokázat, že k úhradě kupní ceny došlo a že žalobci příjmení a B neměli důvod k odstoupení od smlouvy pro nezaplacení kupní ceny. Žalovaný tvrdil, že kupní cenu uhradil prostřednictvím půjček, které poskytla žalobcům jeho bývalá paní (svědkyně anonymizováno). Z výpovědi svědkyně příjmení soud vzal za prokázané, že žalobci příjmení a B měli v minulosti finanční problémy, které jim pomáhala mimo jiné řešit paní příjmení, bývalá žena žalovaného, bylo prokázáno, že žalobcům paní příjmení půjčila nějaké finanční prostředky na úhradu exekucí, ale nebylo prokázáno, že by byla prostřednictvím těchto finančních prostředků uhrazena kupní cena za nemovitost ve výši 1.500.000 Kč tak, jak bylo tvrzeno žalovaným. Ani z výpovědi svědkyně příjmení nebylo prokázáno, že by kupní cena byla uhrazena prostřednictvím finančních prostředků, a to případně i jen z části, které uhradila za žalobce příjmení a B na jednotlivé exekuce. Svědkyně si nebyla schopna upamatovat na výši plnění, kterou za žalobce příjmení a B uhradila, ale rozhodně vyloučila, že by jim poskytla částku, která by odpovídala stanovené kupní ceně ve smlouvě o prodeji nemovitosti. Bylo možné tedy vzít za prokázané, že mezi svědkyní příjmení a žalobci proběhly nějaké finanční transakce, avšak tyto se spíše jevily jako finanční půjčky, které si nasmlouvali žalobci s paní příjmení, ale nevykazovaly souvztažnost s kupní smlouvou a s úhradou kupní ceny za prodej nemovitosti. Z výslechu svědkyně příjmení vzal soud za prokázané, že žalobcům příjmení a B sice poskytla nějaké finanční půjčky, na základě nichž došlo k uhrazení blíže nespecifikovaných exekučních nároků, které vůči žalobcům příjmení a B uplatnily jiné subjekty, avšak ohledně kupní ceny za uhrazenou nemovitost nic neuvedla, rozhodně žádnou takovou skutečnost, z které by mohl soud vzít za prokázané, že kupní cenu žalovaný uhradil prostřednictvím půjček, které žalobcům poskytla jeho bývalá manželka. Naopak svědkyně vyloučila, že by takovou částku ve výši 1.500.000 Kč žalobcům poskytla. Na základě provedených důkazů, po vyhodnocení obsahu všech výpovědí, jak účastníků, tak svědků, ale i obsahu provedených listinných důkazů soud vzal za prokázaný závěr, že žalovaný neuhradil kupní cenu ve výši 1.500.000 Kč, která byla mezi stranami sporu sjednána v kupní smlouvě ze dne datum. Po provedeném dokazování soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byla nemovitost – rodinný dům s pozemkem za kupní cenu 1.500.000 Kč, která měla být uhrazena do 6 měsíců po vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, k němuž došlo dne datum. Žalobci upomínali žalovaného o zaplacení kupní ceny, a to dopisem ze dne datum a žádali žalovaného, aby kupní cenu jim uhradil do datum a následně dopisem ze dne datum od smlouvy pro nezaplacení kupní ceny odstoupili. Soud dospěl k jednoznačnému závěru, že žalovaný neuhradil kupní cenu, kterou byl povinen uhradit žalobcům příjmení titulu kupní smlouvy uzavřené dne datum a tedy žalobci příjmení a B měli právo, poté, co žalovaného vyzvali k úhradě kupní ceny a poskytli mu přiměřenou lhůtu k úhradě kupní ceny, od smlouvy odstoupit, (viz výše citovaná zákonná ustanovení dříve platného obč. zák., který se na daný smluvní vztah vztahoval) a na základě platného odstoupení od smlouvy pak soud rozhodl tak, že určil, že vlastníky objektu označeného ve výroku I. jsou žalobci příjmení a B, a to za situace, kdy byl dán naléhavý právní zájem na určení vlastnictví, neboť bez rozhodnutí soudu by nebyla možná změna vlastníků v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu, který až následně na základě rozhodnutí soudu zapíše nové vlastníky dané nemovitosti. Naléhavý právní zájem byl dán, když bylo třeba určit, kdo je držitelem vlastnického práva, neboť bez tohoto určení by nebylo možné právní stav vyznačit do veřejného seznamu, a tím dosáhnout změny stávajícího zápisu. Na žalovaném tedy bylo unést důkazní břemeno, tedy aby prokázal, že kupní cena, kterou byl povinen uhradit na základě odstavce III. uvedené smlouvy, byla účastníkům sporu v pozici žalobců uhrazena, neboť takovýto závazek plynul z kupní smlouvy a žalovaný se zavázal uhradit žalobcům tuto částku převodem na účet číslo bankovní účet nejpozději do 6 měsíců od provedení vkladu do katastru nemovitostí. V projednávaném sporu nejde o právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Soud proto v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník posuzoval daný závazkový vztah podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) ve znění do 31. 12. 2013, neboť se jedná o právní poměr vzniklý před 1. 1. 2014. To platí též pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Podle § 48 odst. 1, 2, zák. č. 40/1964 Sb., od smlouvy může účastník odstoupit, jen jestliže je to v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto. Odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak. Podle § 517 odst. 1, 2 a 3 zák. č. 40/1964 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Jde-li o prodlení s plněním věci, odpovídá dlužník za její ztrátu, poškození nebo zničení, ledaže by k této škodě došlo i jinak. Na základě provedených důkazů, po vyhodnocení obsahu výpovědí svědků, ale i obsahu provedených listinných důkazů, kdy soud zhodnotil důkazy jednotlivě, ale i ve vzájemném kontextu, a po podřazení pod výše citovaná zákonná ustanovení učinil soud závěr, že žalovaný neuhradil kupní cenu ve výši 1.500.000 Kč, která byla mezi stranami sporu sjednána v kupní smlouvě ze dne datum. Kupující nezaplacením kupní ceny ve sjednané lhůtě porušil svůj závazek z kupní smlouvy a žalobci měli právo odstoupit od smlouvy, neboť nebyla kupní cena včas a řádně uhrazena a kupující se dostal do prodlení ve smyslu výše citovaného zákonného ustanovení § 517 obč. zák. Prodávající vyzvali žalovaného k plnění (výzvy k úhradě kupní ceny ze dne datum) a poskytli žalovanému dodatečně přiměřenou lhůtu k zaplacení kupní ceny, přesto však k úhradě kupní ceny z jeho strany nedošlo, a jak již bylo výše uvedeno, měli tedy žalobci plné právo od smlouvy odstoupit (odstoupení od kupní smlouvy ze dne datum). Nezaplacení kupní ceny však neplatnost smlouvy samo o sobě nezpůsobuje. Nezaplacení kupní ceny bylo důvodem pro odstoupení od smlouvy. Odstoupení pak mělo za následek zrušení smlouvy od samého začátku, což znamená, že si smluvní strany musí navzájem vrátit plnění, které si do té doby již poskytly. Odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak. (§ 48 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Důsledky odstoupení od smlouvy spočívají v jejím zrušení od samého počátku, ledaže by z právního předpisu nebo dohody stran vyplývalo něco jiného; není-li tomu tak, což platí i v posuzovaném případě - zanikají odstoupením od smlouvy všechna práva a povinnosti smluvních stran plynoucí ze zrušené smlouvy. S ohledem na skutečnost, že došlo k platnému odstoupení od kupní smlouvy, a to z důvodu nezaplacení kupní ceny ze strany žalovaných, soud určil, že žalobci příjmení a B jsou vlastníky ve výroku I. tohoto rozsudku označených nemovitostí. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle nějž úspěšným žalobcům vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému, dle vyhl. 177/1996 Sb. v platném znění. Náklady řízení jsou tvořeny paušálními částkami náhrady hotových výdajů podle ust. § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., po 300 Kč za návrh ve věci samé, výzvu k plnění a účast u jednání dne 30.8.2016, 4.10.2016, 7.2.2017 a 30.3.2017, tedy 4 x 300 Kč Celkem 1.200 Kč, které je žalovaný povinen uhradit žalobcům, a to k rukám žalobců příjmení a B, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Výrok III. je odůvodněn ust. § 2 odst. 3 věta prvá, zák. č. 549/1991 Sb., kdy je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení, nebo není-li též od poplatku osvobozen. Žalobci byli od soudního poplatku osvobozeni na základě rozhodnutí soudu, a proto přešla povinnost na žalovaného, kterému byla uložena v souladu se zák. č. 549/1991 Sb. Sazebníku soudních poplatků, položka 4 odst. 1 písm. a). Na základě tohoto ustanovení byla uložena povinnost žalovanému uhradit České republice – Městskému soudu v Brně částku 5.000 Kč jako soudní poplatek za řízení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně a ve lhůtě povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí. (§ 251 odst. 1 věta první o. s. ř.). Městský soud v Brně