54 C 304/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danielou Schwarzovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem: anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa, obec a číslo proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 12 955,71 Kč s příslušenstvím - úvěr

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 12.955,71 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 12.955,71 Kč od 21. 12. 2021 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2.252 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce, anonymizováno jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 20. 5. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 12.955,71 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s žalobcem, společností právnická osoba, obec a číslo, anonymizována tři slova adresa, PSČ číslo, IČ: osobní údaje žalobce, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka číslo Smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu pro č. účtu bankovní účet. Předmětem Smlouvy je zřízení a vedení běžného účtu v Kč pro žalovaného žalobcem. Běžný účet byl veden pod č. bankovní účet. Součástí Smlouvy byly též Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba, a Sazebník právnická osoba účinný ke dni uzavření Smlouvy. Žalovaný uzavřel se žalobcem Smlouvu o povoleném debetu, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve formě možnosti přečerpání – povolený debet na účtu do výše limitu dle Smlouvy o povoleném debetu. Při překročení limitu je celý záporný zůstatek na Účtu považován za nepovolený debet, a to počínaje dnem tohoto překročení. V souladu s čl. 18 VOP byl žalobce oprávněn Smlouvu vypovědět kdykoli, a to i bez udání důvodů. V souladu s čl. 13 VOP v případě vzniku nepovoleného debetu na Účtu z jakéhokoli důvodu je žalovaný povinen neprodleně uhradit žalobci veškeré dlužné částky vč. příslušenství. Po dobu trvání nepovoleného debetu na účtu žalovaného je žalobce oprávněn zřídit zvláštní (vnitřní) účet pohledávky z nepovoleného debetu, na kterém povede pohledávku z nepovoleného debetu, včetně příslušenství. Dopisem byl žalovaný informován, že i po předchozích písemných upozorněních je na běžném účtu záporný zůstatek – nepovolený debet, který je nutno uhradit. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nepovolený debet neuhradil, žalobce využil své oprávnění a ukončil Smlouvu z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu. O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem obsahujícím odstoupení od smlouvy.

2. Předmětem Smlouvy bylo zřízení a vedení běžného účtu v Kč pro žalovaného žalobcem. Běžný účet byl veden pod č. bankovní účet. Žalovaný uzavřel s žalobcem Smlouvu o povoleném debetu, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve formě možnosti přečerpání – povolený debet na účtu. Při překročení limitu je celý záporný zůstatek na účtu považován za nepovolený debet, a to počínaje dnem tohoto překročení. Žalobce byl oprávněn Smlouvu vypovědět kdykoli, a to i bez udání důvodů. V souladu s čl. 13 VOP v případě vzniku nepovoleného debetu na účtu z jakéhokoli důvodu je žalovaný povinen neprodleně uhradit žalobci veškeré dlužné částky vč. příslušenství. Po dobu trvání nepovoleného debetu na účtu žalovaného je žalobce oprávněn zřídit zvláštní (vnitřní) účet pohledávky z nepovoleného debetu, na kterém povede pohledávku z nepovoleného debetu, včetně příslušenství.

3. Dopisem ze dne datum byl žalovaný informován o skutečnosti, že byl účet ke dni datum zrušen v důsledku zániku Smlouvy. Vzhledem ke skutečnosti, že účet k tomuto dni vykazoval debetní zůstatek (dluh) ve výši 12.955,71 Kč, byla tato pohledávka převedena na účet pohledávek z nepovoleného debetu číslo bankovní účet. Žalobci v důsledku převedení debetu na úvěrový účet vznikla pohledávka, která byla ke dni datum (tj. datum vyhotovení posledního historického výpisu ke Smlouvě) vyčíslena celkem na částku ve výši 12.955,71 Kč, přičemž se skládá z jistiny ve výši 12.955,71 Kč a příslušenství pak dále představuje zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z jistiny ode dne datum do zaplacení.

4. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil.

5. Soud podřadil toto řízení pod režim ustanovení § 115 písm. a) o. s. ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci se práva účasti na projednávané věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. Žalobce předložil níže uvedené listiny pro prokázání oprávněnosti svého žalobou uplatněného nároku: Smlouva o zřízení a vedení účtu, Smlouva o povoleném debetu, Podmínky k povoleným debetům pro fyzické osoby nepodnikatele, Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba, Sazebník poplatků účinný ke dni uzavření Smlouvy, Výzva k vyrovnání nepovoleného debetu, Odstoupení od Smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu, Oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek, Periodický výpis k běžnému účtu, Historický výpis, Předžalobní výzva včetně dokladu o odeslání, Standardní evropské informace.

7. Ze smlouvy soud zjistil, že žalobce se žalovaným uzavřel Smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu a následně pak Smlouvu o povoleném debetu, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve formě možnosti přečerpání do výše limitu 100.000 Kč. Dopisem byl žalovaný informován, že i po předchozích písemných upozorněních je na běžném účtu záporný zůstatek – nepovolený debet, který je nutno uhradit. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nepovolený debet neuhradil, žalobce využil své oprávnění a ukončil Smlouvu z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu.

8. Dopisem ze dne datum byl žalovaný informován o skutečnosti, že byl účet ke dni datum zrušen v důsledku zániku Smlouvy. Vzhledem ke skutečnosti, že účet k tomuto dni vykazoval debetní zůstatek (dluh) ve výši 12.955,71 Kč, byla tato pohledávka převedena na účet pohledávek z nepovoleného debetu číslo bankovní účet. Žalobce za žalovaným ke dni podání žaloby eviduje a touto žalobou nárokuje pohledávku sestávající z jistiny ve výši 12.955,71 Kč.

9. Soud v projednávané věci podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb. aplikoval zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obchodní zákoník“) a zákon č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“).

10. Podle ust. § 497 obchodního zákoníku, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle ust. § 502 odst. 1 obchodního zákoníku, od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.

12. Podle ust. § 365 obchodního zákoníku, dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele.

13. Podle ust. § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

14. Podle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku, je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění také úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády.

15. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení v rozhodném znění a též vzhledem k obsahu smluvních podmínek žalobce dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný, co by dlužník, porušil svoje povinnosti plynoucí mu z uzavřených smluv o úvěru, když řádně v plné výši a včas neplatil sjednané splátky, ačkoliv žalobce svoje smlouvami převzaté povinnosti vůči žalovanému beze zbytku splnil. Složení a výši dlužné částky žalovaný nijak nerozporoval.

16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 písm. a) odst. 1 o. s. ř., kdy žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění.

17. O náhradě nákladů řízení tedy soud rozhodl dle výše citovaného ustanovení, tedy tak, že žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč Náklady řízení jsou tvořeny odměnou za zastoupení žalobkyně advokátem podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění (dále jen „a. t.”), a to za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé) po 300 Kč, dále třemi paušálními částkami náhrady hotových výdajů podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. po 100 Kč, částkou 252 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad a zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč. V dané věci se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Ve věci jde o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč. Soud proto aplikoval ustanovení § 14b a. t. Tyto je žalovaný povinen uhradit žalobci, a to k rukám právního zástupce žalobce, anonymizováno jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně a ve lhůtě povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí. (§ 251 odst. 1 věta první o. s. ř.).