54 C 59/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr Danielou Schwarzovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem: titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupená opatrovníkem: titul . jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 7.650,87 Kč s příslušenstvím – faktura <b>I. </b> Žalobní návrh žalobce, jimž se domáhal po žalovaném zaplacení částky 7.650,87 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7.650,87 Kč od 9. 5. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 %, se zamítá. <b>II. </b> Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svým žalobním návrhem domáhal po žalované zaplacení částky 7.650,80 Kč s příslušenstvím. Svůj žalobní návrh odůvodnil tak, že uvedl, že dne [datum] při provádění výkopových prací na vybudování přečerpávací kanalizační stanice v [adresa] poškodila žalovaná [právnická osoba] přípojku [anonymizována dvě slova] 40 ve vlastnictví žalobce, a došlo k následnému úniku plynu do ovzduší. Ředitel žalované společnosti, pan [jméno] [příjmení], svým podpisem na záznamu o Poškození plynárenského zařízení třetí stranou, Žádosti o uvedení [anonymizováno] do původního stavu dne [datum] stvrdil, že žalovaná společnost jako poškoditel se zavazuje náklady, včetně případné škody za uniklý plyn a náklady související s přerušením a obnovením dodávky plynu zákazníkům, poškozenému – žalobci, zaplatit, a to na základě poškozeným vystaveného vyúčtování, ve lhůtě a na účet, stanovené v této faktuře. Žalobce žalované vystavil za opravu [anonymizováno], distribuci, uniklý plyn a poplatek [anonymizováno] daňový doklad [číslo] dne [datum] na částku 7.650,87 Kč s uvedením data splatnosti [datum]. Dne [datum] zaslal žalobce upomínku žalované společnosti, přičemž ta na výzvu nijak nereagovala a dlužnou částku neuhradila. Žalobce žalované zaslal výzvu k úhradě dlužné částky ještě dne [datum] a prostřednictvím právního zástupce pak [datum] a [datum], kdy právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné jistiny a příslušenství vázajícího se k dlužné částce.

2. S ohledem na skutečnost, že z úřední činnosti soudu, z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistilo, že žalovaná společnost nemá jednatele, který by byl schopen zastupovat žalovanou společnost u soudního řízení, ustanovil [titul]. [jméno] [příjmení] opatrovníkem žalované společnosti, a to usnesením Městského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací].

3. Žalovaný pak prostřednictvím ustanoveného zástupce podal vyjádření k žalobě, a to dne [datum]. Uvedl, že žalovaná nárok uplatněný v žalobě neuznává. Důvodem neuznání nároku ze strany žalované je skutečnost, že žalovaná momentálně postrádá statutární orgán, tedy opatrovník žalované postrádá jakékoliv její stanovisko k tvrzenému nároku žalobkyně v žalobě. V zájmu hájení práv a oprávněných zájmů klienta, tedy žalované, tedy nezbývá opatrovníkovi žalované, než trvat na tom, aby bylo ve věci rozhodnuto soudem v řádném ústním jednání, ve kterém bude žalobkyní zejména prokázána pravost a správnost soukromoprávní listiny, která je podkladem pro žalobní nárok. Vznesl námitku proti pravosti a listiny a správnosti soukromoprávní listiny, kterou žalobkyně doložila v kopii k žalobě, tedy protokolu o poškození plynárenského zařízení třetí stranou spojenou se žádostí o uvedení [anonymizováno] do původního stavu ze dne [datum], když posléze u jednání ve věci samé zástupce žalované strany uvedl, že se mu nezdařilo dohledat osobu pana [příjmení], a s ohledem na skutečnost, že jeho postavení ve společnosti není možné zjistit ani z výpisu z obchodního rejstříku, je nutné odmítnout nárok žalobce, když není na jisto postaveno, zda pan malík byl osobou zmocněnou za žalovaného podepsat právě tento protokol o poškození plynárenského zařízení třetí stranou.

4. Na vyjádření žalovaného zareagoval žalobce, když ve svém podání uvedl, že vyjádření opatrovníka žalovaného je pouze tendenční a neopírá se o žádná podstatná tvrzení či důkazy a pouze bez jakéhokoliv opodstatnění popírá pravost a správnost soukromoprávních listin, které žalobce doložil k žalobě. V této souvislosti žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3646/2018, ze dne 27. 11. 2018, dle kterého pravidla vyplývající s žalovaným citovaného ust. § 565 občanského zákoníku platila i před přijetím zákona č. 89/2012 Sb., neboť jde totiž o pravidla procesní. Proto lze i nadále vycházet z dosavadní judikatury k této otázce, že je-li zpochybněna pravost soukromé listiny, nese důkazní břemeno pravosti ten, kdo z této listiny vyvozuje pro sebe příznivé následky. Je-li toto důkazní břemeno uneseno, tj. je-li listina pravá, dokazuje, že jednající osoba projevila vůli v listině vyjádřenou, a důkazní břemeno opaku, tedy popření pravdivosti listiny nese ten, kdo pravdivost listiny popírá. Žalobce pak navrhl výslech svědka, zaměstnance společnosti [právnická osoba], [IČO], pana [jméno] [jméno].

5. Z protokolu o narušení ochranného nebo bezpečnostního pásma ze dne [datum] soud zjistil, že v tomto protokole jako firma, která poškodila plynárenské zařízení, je uvedena žalovaná firma s tím, že narušení pásma ohlásil pan [jméno] [příjmení] ve funkci ředitele firmy. K tomuto protokolu se vázala fotodokumentace, kterou žalobce předložil k důkazu a protokol o poškození plynárenského zařízení byl sepsán v [obec] dne [datum], přičemž ji podepsal pan [jméno] [jméno] a za poškozeného na základě plné moci od společnosti [právnická osoba], a pan [jméno] [příjmení] údajně za žalovaného. (fotodokumentace - poškození plynárenského zařízení třetí stranou).

6. Z daňového dokladu [číslo] ze dne [datum] a z 2 pracovní listy ze dne [datum] soud zjistil, že tato faktura byla vystavena za opravu poškozené [příjmení] [jméno] přípojky [obec] [číslo] ze dne [datum] [anonymizována tři slova] na částku za položku 1 - 3.482,90 Kč a za položku 2 – 3.295 Kč, celkem mezisoučet činil 6.777,90 Kč, přičemž k této faktuře se vázaly dva pracovní listy, oba ze dne [datum] s rozpisem osob, které se podílely na provedení opravy, když pracovní list první v pořadí jdoucí byl označen jako číslo zakázky [číslo] a druhý v pořadí jdoucí byl označen jako číslo zakázky [číslo].

7. Z protokolu o úniku plynu soud zjistil, že tento protokol nese [číslo] a zaznamenává datum poškození dne [datum] s místem a důvodem úniku [anonymizováno] [obec], [obec a číslo] – výkop pro kanalizaci, přičemž za organizaci odpovědnou za poškození byla označena společnosti [právnická osoba], [IČO]. Datum vystavení protokolu [datum] a protokol byl vystaven panem [jméno] [příjmení].

8. Z faktur - daňového dokladu [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalované byla opětovně zaslána faktura, jíž byla fakturována náhrada škody za provedení opravy poškozeného [příjmení] za uniklý plyn [obec] [číslo] kdy celková konečná částka činila 7.650,87 Kč, přičemž obsahem této faktury bylo vyúčtování náhrady škody – distribuce, náhrada škody - únik zemního plynu, náhrada škody – poplatek [anonymizováno] a náhrada škody – poškození [příjmení] [jméno] [číslo].

9. Z upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce žalovaného upomínal o zaplacení jistiny plus příslušenství vázajícího se k dlužné částce, když prokazoval doručení této upomínky poštovním podacím archem ze dne [datum].

10. Dále žalobce doložil i záznam z webového portálu České pošty o sledování zásilek, aby prokázal doručení upomínky.

11. Z výzvy k úhradě pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce žalovaného opětovně vyzývá k úhradě dlužné částky, k této upomínce se vázal poštovní podací arch ze dne [datum] a stejně tak jako v prvním případě i záznam z webového portálu České pošty o sledování zásilek.

12. Z výzvy k úhradě pohledávky z [datum] soud zjistil, že zde již se jednalo o kvalifikovanou výzvu k úhradě pohledávky, kterou zaslal žalobce žalovanému prostřednictvím svého právního zástupce, kdy byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě dlužnou částky ve výši 7.650,87 Kč a to na účet žalobce, přičemž mu byl stanoven termín úhrady nejpozději do [datum] (potvrzení o podání výzvy z téhož dne z [datum]).

13. Z fotokopie zadní strany vrácené zásilky bylo zjištěno, že tato výzva nebyla doručena do dispozice žalovaného.

14. Z výzvy k úhradě pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce opakoval výzvu k úhradě pohledávky, a to opětovně prostřednictvím právního zástupce strany žalující, kdy vyzýval žalovaného k úhradě z částky 7.650,87 Kč jako v prvé výzvě z téhož titulu plnění, tedy z faktury [číslo] s úhradou nejpozději o [datum] (potvrzení o podání výzvy ze dne [datum])

15. Soud vyslechl i žalobcem navrženého svědka, [jméno] [jméno], který k věci uvedl, že byl skutečně přítomen konkrétního narušení plynového vedení, žalovaná firma v daném místě dělala kanalizační jímky bagrem a poškodila přípojku plynu. Za této situace on reagoval zcela standardním způsobem, kdy musel zastavit přívod plynu, muselo se zajistiti sepsání protokolu s poškoditelem tak, aby bylo vlastně možné po poškoditeli následně požadovat náhradu škody. Protokol, který je podkladem pro následné vyúčtování náhrady škody, velmi ochotně podepsal pan malík, který se ke škodě hlásil, s uvedením, že je ředitelem firmy, která tam ty výkopové práce provádí. Svědek uvedl, že pan [příjmení] se mu jako ředitel firmy představil, prezentoval se jako osoba odpovědná za podpis daného protokolu. Po předložení protokolu svědek uvedl, že může potvrdit, že tento protokol byl s panem [příjmení] sepsán a že ho sepisoval svědek sám. Následně k tomu musel ještě vypracovat Pracovní list, který svědčí o tom, kteří pracovníci zajišťovali zastavení plynu a opravení přípojky a další listiny, které se pak předkládají vždy tomu, kdo škodu způsobil, za účelem proplacení vzniklé škody. Tedy tyto listiny jsou pravidelně součástí faktury, která se poškoditeli obvykle zasílá. Svědek uvedl, že osobu pana [příjmení] neznal, ale zcela zjevně se hlásil k těm pracovníkům, kteří provedli poškození plynového zařízení. Prezentoval se, že je ředitelem firmy, která tam výkopové práce provádí a tím pádem měl svědek za to, že podepisuje protokol správná osoba. Na 70 % si byl svědek jistý, že mu pan [příjmení] ukazoval občanský průkaz. K poškození plynového zařízení došlo dle svědka tak, jak je zachyceno na fotografiích, které jsou součástí spisu, to zaznamená, že k přeseknutí plynového zařízení došlo bagrem. Díle svědek uvedl, že za třicet let jeho činnosti ve firmě se poprvé stalo, kdy je sporné plnění ze škodního protokolu, jinak na stavbách obvykle neočekávají, že budou mít lidé razítka či plné moci k zastupování společnosti, ale když někdo překopne plynové vedení, obvykle tam nikdo nemá k dispozici razítko či doklad o tom, že je statutárním zástupcem.

16. Podle ust. § 2894 odst. 1 NOZ, povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění.

17. Podle ust. § 2895 NOZ, škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.

18. Na základě provedených důkazů soud zjistil tento skutkový děj: žalobce sepsal protokol o poškození plynové přípojky v souvislosti s prováděním výkopových prací dne [datum] při vybudování přečerpávací kanalizační stanice v [adresa]. Žalobce měl k dispozici podepsaný škodní protokol od pana [jméno] [příjmení], který dle tvrzení žalobce svým podpisem na [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] stvrdil, že ze strany žalovaného došlo k poškození plynové přípojky. Na základě této události došlo ze strany žalobce k úkonům, které směřovaly k odstranění vzniklé škody a k žalobce doložil listiny, jež svědčily o nutnosti provedení prací ze strany žalobce, aby byla odstraněna vzniklá škoda. Jednalo se zejména o protokol o úniku plynu [číslo] dále dva pracovní listy [číslo] ze dne [datum] a pracovní list z téhož dne [číslo], ze kterých bylo možné zjistit, kteří technici se podíleli na odstranění poškození přípojky rovněž čas strávený na cestě a rozsah prací a dále částky odpovídající ceně materiálu, který musel žalobce vynaložit na odstranění poškození plynové přípojky.

19. Tyto provedené práce včetně hmotného materiálu, který byl vynaložen na odstranění škody, pak žalobce žalovanému vyfakturoval fakturou [číslo] ze dne [datum], kdy požadoval po žalovaném zaplacení částky 7.650,87 Kč. Rovněž bylo prokázáno, že žalobce žalovaného nesčíslněkrát upomínal o úhradu dlužné jistiny i příslušenství vázajícího se k dlužné částce běžnými upomínkami a následně tak po předání věci právnímu zástupci byla učiněna předžalobní upomínka právě prostřednictvím právního zástupce žalující strany a to dne [datum] a následně pak dne [datum], avšak i tyto upomínky zůstaly bez odezvy žalovaného. Žalobcem navržený svědek vypověděl, že byl přítomen sepisu protokolu o poškození plynárenského zařízení třetí stranou a že tento protokol podepsal pan [příjmení], který se prezentoval jako ředitel žalované společnosti. Svědek byl přesvědčen, že je tou osobou, která má oprávnění podepsat takovýto škodní protokol.

20. Soud vyhodnotil zjištěný skutkový děj a dospěl k jednoznačnému závěru, že žalobní návrh žalobce je třeba jednoznačně zamítnout, kdy žaloba žalobce vůči žalovanému je nedůvodná, neboť nebylo zjištěno, že by žalovaný byl pasivně legitimován ve věci. Bylo toliko prokázáno, že došlo ke vzniku škody na plynárenském zařízení ve vlastnictví žalobce, nebylo však rozhodně na jisto postaveno, kdo danou škodu způsobil. Jednoznačně nebylo prokázáno, že by ji způsobil konkrétně žalovaný, neboť pokud byl sepsán škodní protokol, tedy záznam o vzniklé škodě a bylo na tomto protokolu uvedeno, že odpovědná za překopnutí plynové přípojky je společnost [právnická osoba], a že tato společnost je osobou, která škodu způsobila, zcela seznatelné bylo pak z výpovědi svědka [jméno] [jméno], že tento protokol o škodní události sepisoval on osobně na místě vzniku škody a za žalovanou společnost mu tento protokol podepsal pan malík, který se prezentoval jako osoba zmocněná jednat za žalovaného, ovšem tuto skutečnost si zástupce žalobce nikterak neověřila nebylo tedy za této situace, kdy nyní žalovaná společnost je společností tzv. bez jednatele a ani z úplného výpisu z obchodního rejstříku nebylo možné zjistit, že by pan malík byl konkrétní existující osobou, nelze míti za to, že byl zástupcem žalovaného tak, aby bylo možné zavázat žalovaného k úhradě vzniklé škody. Za této situace je tedy nutné konstatovat, že žalobce neprokázal, že by to byl právě žalovaný, kdo způsobil škodu žalobci a to ani listinnými důkazy ani svědeckou výpovědí svědka, a proto soud rozhodl tak, jak ve výroku I. uvedeno a žalobní návrh, jímž se žalobce domáhal zaplacení částky 7.650,87 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7.650,87 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9,75 %, zamítl.

21. Žalovanému v souladu s ust. § 142 dost. 1 o. s. ř. náleželo právo na náhradu nákladů řízení, avšak žádné náklady spojené s řízením mu nevznikly, a proto mu nebyly přiznány.