54 C 72/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Danielou Schwarzovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem: Jméno advokáta Anonymizováno sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 37 116,84 Kč s příslušenstvím – úvěr

I. Žalovaná je p o v i n n a do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci částku ve výši 12.200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12.200 Kč od 14. 6. 2024 do zaplacení, a dále částky ve výši 16.900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16.900 Kč od 14. 6. 2024 do zaplacení.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 5.766,27 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.852,15 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2.443,59 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5.766,27 Kč od 14. 6. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 12.200 Kč od 14. 6. 2024 do zaplacení, úroku ve výši 24,12 % ročně z částky 17.966,27 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, a dále částky 2.250,57 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3.040,15 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2.719 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19.150,57 Kč od 30. 4. 2024 do 13. 6. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2.250,57 Kč od 14. 6. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 16.900 Kč od 14. 6. 2024 do zaplacení a úroku ve výši 22,32 % ročně z částky 19.150,57 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, s e z a m í t á .

III. Žalovaná je p o v i n n a zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2.081 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce, , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , advokáta, se sídlem , Adresa žalobce, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 15. 11. 2024 domáhal zaplacení 37.116,84 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaná uzavřela dne 9. 1. 2022 s předchůdcem žalobce (, právnická osoba, ) smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalované v hotovosti poskytnuta částka 20.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s úrokem ve výši 19.282 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1.500 Kč a poplatkem za komfortní splácení ve výši 4.164 Kč v 21 měsíčních splátkách ve výši 2.270 Kč. Žalovaná neplnila řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostala se do prodlení s platbou pravidelných splátek; celkem uhradila 7.800 Kč.

2. Dne 8. 12. 2021 žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobce smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalované v hotovosti poskytnuta částka 20.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s úrokem ve výši 19.282 Kč a poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1.500 Kč v 21 měsíčních splátkách ve výši 2.071 Kč. Žalovaná neplnila řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostala se do prodlení s platbou pravidelných splátek; celkem uhradila 3.100 Kč.

3. S účinností ke dni 29. 4. 2024 předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovanou na žalobce.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

5. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“); žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil, souhlas žalované se předpokládá (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

6. Dne 9. 1. 2022 byla mezi společností , právnická osoba, , a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalovaná svým podpisem potvrdila, že jí byla v hotovosti poskytnuta částka ve výši 20.000 Kč a zavázala se tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 19.282 Kč s úrokovou sazbou 24,12 % ročně, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1.500 Kč a poplatkem za komfortní splácení ve výši 4.164 Kč, tj. celkem 47.655 Kč, v 21 měsíčních splátkách ve výši 2.270 Kč.

7. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, byla dne , datum, vyplněna zákaznická karta žalované. Žalovaná uvedla, že je svobodná, žije v nájmu, je zaměstnaná a nemá žádnou vyživovací povinnost. Žalovaná uvedla, že má jeden zdroj příjmu. Čistý příjem uvedla 29.382 Kč, dále uvedla jiné příjmy domácnosti ve výši 30.000 Kč. Měsíční výdaje byly odhadnuty částkou 5.725 Kč, žalovaná dále hradila splátky jiných dluhů ve výši 2.071 Kč. Z karty vyplývá, že údaje uvedené žalovanou byly předchůdcem žalobce ověřeny z pracovní smlouvy a potvrzení o příjmu.

8. Dle tabulky umoření žalovaná na dluh ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uhradila 7.800 Kč.

9. Dne 8. 12. 2021 byla mezi společností , právnická osoba, , a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalovaná svým podpisem potvrdila, že jí byla v hotovosti poskytnuta částka ve výši 20.000 Kč a zavázala se tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 19.282 Kč s úrokovou sazbou 22,32 % ročně, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1.500 Kč a pojištěním v 21 měsíčních splátkách ve výši 2.071 Kč.

10. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, byla dne , datum, vyplněna zákaznická karta žalované. Žalovaná uvedla, že je svobodná, žije v nájmu, je zaměstnaná a nemá žádnou vyživovací povinnost. Žalovaná uvedla, že má jeden zdroj příjmu. Čistý příjem uvedla 24.202 Kč, dále uvedla jiné příjmy domácnosti ve výši 25.000 Kč. Měsíční výdaje byly odhadnuty částkou 4.973, žalovaná dále hradila splátky jiných dluhů ve výši 4.973 Kč. Z karty vyplývá, že údaje uvedené žalovanou byly předchůdcem žalobce ověřeny z pracovní smlouvy a výplatních pásek za měsíc září a říjen 2021.

11. Dle tabulky umoření žalovaná na dluh ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uhradila 3.100 Kč.

12. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 byly pohledávky postoupeny na žalobce. Žalovaná byla o postoupení pohledávek informována dopisem ze dne 29. 4. 2024, kterým byla současně vyzvána k zaplacení dluhu v celkové výši 113.096,23 Kč do 10 dnů po obdržení dopisu. Dopis byl odeslán dne 30. 5. 2024.

13. Předžalobní upomínkou ze dne 29. 7. 2024 žalobce upozornil žalovanou na výši dluhu a opětovně ji vyzval k úhradě. Upomínka byla odeslána 29. 7. 2024.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

18. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

19. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je neplatností absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C–679/18 a též ÚS ČR, sp. zn. III ÚS 4129/18). Soud se proto z úřední činnosti nejdříve zabýval platností předmětných smluv o úvěru.

21. Smluvní ujednání mezi účastníky byla svým charakterem spotřebitelskými smlouvami, neboť žalobce, resp. její předchůdce, v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

22. V posuzované věci žalovaná sdělila předchůdci žalobce informace o svých pravidelných měsíčních příjmech a výdajích, avšak ani z jedné žádosti o úvěr a listin předložených žalobcem nevyplývá, že by informace poskytnuté žalovanou byly ze strany předchůdce žalobce dostatečně zjišťovány, ověřovány a následně hodnoceny. Příjem žalované byl ověřen předložením pracovní smlouvy a výplatních pásek, resp. potvrzení o příjmu. Ohledně výdajů se však předchůdce žalobce zjevně spokojil s prohlášením žalované. O tom ostatně svědčí i to, že výdaje žalované byly vždy stanoveny pouze odhadem, z čehož nemohlo být předchůdci žalobce vůbec zřejmé, jaká je struktura výdajů žalované, tedy jaké má žalovaná náklady na bydlení, stravu, osobní potřeby, volnočasové aktivity apod. Přihlédnout je potřeba také k tomu, že předchůdce žalobce poskytl žalované oba úvěry v době, kdy žalovaná již byla zatížena úhradou jiných dluhů. Poskytnutí úvěru žalované zatížené předchozími dluhy při současném nedostatečném zjištění výdajů nelze hodnotit jako obezřetný a pečlivý přístup poskytovatele úvěru.

23. Předchůdce žalobce tedy postupoval formálně a do žádosti o úvěry uvedl údaje sdělené žalovanou bez toho, aniž by dostatečně ověřil její výdaje, ačkoliv poskytnuté údaje samy o sobě vyvolávaly pochybnosti o jejich věrohodnosti. Pouhé doplnění čísel do žádostí k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě, čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39, a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

24. Předchůdce žalobce nedostál své zákonem stanovené povinnosti, když poskytl žalované úvěry v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Předchůdce žalobce dostatečně neověřil výdaje žalované, nemohl proto řádně posoudit, jaké jsou skutečné volné měsíční prostředky žalované a zda tedy žalovaná bude schopna hradit splátky obou úvěrů. Za této situace neměl být ani jeden úvěr žalované vůbec poskytnut, a to i kdyby deklarované výdaje odpovídaly realitě, o čemž lze mít při obecné znalosti cen energií či nákladů spojených s bydlením důvodnou pochybnost.

25. Soud proto uzavřel, že smlouvy o úvěru č. , hodnota, a č. , hodnota, byly od počátku absolutně neplatné. V obecné rovině je při plnění z neplatné smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle občanského zákoníku. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021).

26. Ve světle uvedeného proto žalobci, na kterého byly pohledávky za žalovanou platně postoupeny, vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny. Na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, předchůdce žalobce poskytl žalované částku 20.000 Kč, přičemž s ohledem na úhradu žalované ve výši 7.800 Kč náleží žalobci vrácení plnění ve výši 12.200 Kč; ve zbylé části co do částky 5.766,27 Kč soud návrh zamítl. Na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, předchůdce žalobce poskytl žalované částku 20.000 Kč, přičemž s ohledem na úhradu žalované ve výši 3.100 Kč náleží žalobci vrácení plnění ve výši 16.900 Kč; ve zbylé části co do částky 2.250,57 Kč soud návrh zamítl.

27. V části nároku žalobce na úhradu kapitalizovaného úroku ve výši 2.443,59 Kč, úroku ve výši 24,12 % ročně z částky 17.966,27 Kč od 30. 4. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 2.719 Kč, úroku ve výši 22,32 % ročně z částky 19.150,57 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, soud žalobu rovněž zamítl, neboť ujednání o úrocích vychází z absolutně neplatných smluv o úvěru.

28. Splatnost neoprávněného majetkového prospěchu je odvozena od výzvy k jeho vydání; v daném případě lze za výzvu k plnění považovat oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024, ve kterém byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení. Oznámení bylo žalované zasláno 30. 5. 2024, doručeno jí mohlo být nejdříve 3. dne po odeslání, tj. 3. 6. 2024. Dne 4. 6. 2024 žalované počala běžet desetidenní lhůta pro úhradu neoprávněného majetkového prospěchu, která skončila dne 13. 6. 2024.

29. Domáhá-li se věřitel nevrácené jistiny spolu s úrokem z prodlení v rámci soudního řízení, je nezbytné zkoumat, jaké byly možnosti a schopnosti spotřebitele vrátit poskytnutou jistinu, přičemž na spotřebiteli je, aby tvrdil (a následně i prokázal), že není v jeho možnostech a schopnostech hradit dluh ve stanovené lhůtě. S ohledem na pasivitu žalované, která se ve věci nevyjádřila, neposkytla soudu žádné informace stran svých možností k vrácení dluhu, resp. netvrdil, že doba plnění požadovaná žalobcem není přiměřená jejím možnostem, a z obsahu spisu nevyplývá, že by se výzvě žalobce k plnění dluhu bránila námitkou, že není v jejích možnostech dluh splnit, resp. neuvedla, kdy, v jakém časovém horizontu bude schopna svůj dluh uhradit, nastala splatnost předmětného dluhu marným uplynutím lhůty k plnění po výzvě žalobce a žalovaná je od 14. 6. 2024 v prodlení.

30. Žalobci proto vzniklo právo na úhradu úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9.670 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení. Výše úroku z prodlení odpovídá nař. vlády č. 351/2013 Sb.

31. Ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.852,15 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17.966,27 Kč od 30. 4. 2024 do 13. 6. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5.766,27 Kč od 14. 6. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 12.200 Kč od 14. 6. 2024 do zaplacení, dále kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3.040,15 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19.150,57 Kč od 30. 4. 2024 do 13. 6. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2.250,57 Kč od 14. 6. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 16.900 Kč od 14. 6. 2024 do zaplacení, soud nárok žalobce naopak zamítl, neboť žalovaná se do 13. 6. 2024 nedostala do prodlení.

32. Z důvodů shora vyložených soud výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku žalobě zčásti vyhověl a ve zbytku žalobu výrokem pod bodem II. zamítl.

33. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

34. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 37.116,84 Kč. Úspěch žalobce je představován výrokem I., tedy částkou v celkové výši 29.100 Kč, neúspěch je představován výrokem II., tedy částkou v celkové výši 8.016,84 Kč. Žalobce byl proto úspěšný v 78,4 % předmětu řízení, v 21,6 % předmětu řízení úspěšný nebyl. Po vzájemném zápočtu neúspěchu žalobce vůči jeho úspěchu, má žalobce právo na náhradu 56,8 % účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení tvoří:- zaplacený soudní poplatek ve výši 1.485 Kč,- náklady právního zastoupení advokátem ve výši 1.500 Kč za 3 úkony právní služby po 500 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka),- paušální částka náhrad hotových výdajů 300 Kč za 3 úkony po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.),- částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) ve výši 378 Kč.Celkem náklady žalobce činí 3.663 Kč. Žalobce má s ohledem na částečný úspěch ve věci právo na náhradu 2.081 Kč, která odpovídá 56,8 % účelně vynaložených nákladů řízení.

35. Náklady řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o. s. ř.