54 C 90/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danielou Schwarzovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce, narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem: anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o určení vlastnictví U r č u je se výlučné vlastnictví žalovaného celé jméno žalovaného, rodné číslo, k značka automobilu, rok výroby rok, registrační značka, VIN kód. II. Žalobci se přiznává právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému ve výši 10.400 Kč, a které je povinen uhradit ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce, jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, že žalovaný je vlastníkem osobního motorového vozidla značka automobilu, rok výroby rok, registrační značka, VIN kód s odůvodněním, že dne datum s žalovaným uzavřel kupní smlouvu o převodu vozidla na žalovaného, který si vozidlo téhož dne osobně převzal. Současně se dohodli, že žalovaný zajistí přepis vozidla v registru silničních vozidel a evidenční kontrolu vozidla. Žalovaný je však nekontaktní a žalobci neposkytuje potřebnou součinnost k přepisu vozidla. Bez té nelze dosáhnout, aby žalovaný byl jako nový vlastník zapsán do registru silničních vozidel.

2. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva žalovaného k vozidlu žalobce spatřuje v tom, že ač již není vlastníkem vozidla, je takto stále evidován a tento nesoulad je třeba odstranit, když žalovaný páchá s vozidlem různé přestupky.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Účastníci se k jednání nedostavili a soud postupoval v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., dle nějž nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Podle § 80 o. s. ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

6. Soud se nejprve zabýval existencí naléhavého právního zájmu na určení vlastnického práva žalovaného k vozidlu (§ 80 o. s. ř.). Z judikatury Nejvyššího soudu mj. plyne, že naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k motorovému vozidlu je dán, jestliže bez tohoto určení nelze dosáhnout změny údajů v registru silničních vozidel (viz rozsudek ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 10/2006). Stav zapsaný v registru silničních vozidel je totiž podstatný např. z hlediska odpovědnosti provozovatele za přestupek podle § 125f zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, či povinnosti platit příspěvky v případě porušení povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (§ 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla).

7. V daném případě je žalobce jako dosavadní zapsaný vlastník vozidla – i bez toho, aby soud určil vlastnictví žalovaného k vozidlu – nepochybně oprávněn podat žádost o zápis změny vlastníka v registru silničních vozidel (§ 8a odst. 1 zákona o podmínkách provozu vozidel). Aby ovšem uspěl a došlo k zápisu žalovaného jako vlastníka, musí mj. předložit protokol o evidenční kontrole silničního vozidla. Ten však žalobce nemůže získat, neboť vozidlo již bylo žalovanému předáno a bez jeho součinnosti není možné jeho evidenční kontrolu provést. Judikatura Nejvyššího správního soudu přitom na požadavku předložení tohoto dokladu striktně trvá (viz rozsudek ze dne 28. 5. 2020, č. j. 9 As 346/2019–28).

8. Určení vlastnického práva žalovaného k vozidlu tak má pro žalobce význam. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 12. 2016, č. j. 7 As 254/2016–33, dovodil, že údaje registru silničních vozidel je třeba pokládat za osobní údaje ve smyslu § 4 písm. a) tehdy účinného zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, který se na ně vztahuje (bod 18 až 20 cit. rozsudku). Povinností příslušného správního orgánu jako jejich správce je, aby zpracovávané osobní údaje byly přesné: v opačném případě musí přistoupit k jejich likvidaci, tj. odstranění (§ 5 písm. a) uvedeného zákona). Změna údajů tak musí být učiněna i na žádost osoby, která je jako vlastník stále v registru evidována, ale dostatečným způsobem prokáže, že reálným vlastníkem vozidla již není, tedy že údaje jsou nepřesné (viz body 23 a 30 cit. rozsudku). K tomuto postupu musí dojít zejména v případě, kdy je správnímu orgánu předložen určovací rozsudek soudu, podle nějž zapsaný vlastník není skutečným vlastníkem vozidla (viz body 29 a 30 cit. rozsudku). Na této povinnosti nic nemění ani skutečnost, že současně nelze zapsat nového vlastníka (jako v tomto případě, kdy tomu brání absence protokolu o evidenční kontrole) a v registru by v důsledku toho nebyl nikdo zapsán (viz body 25, 26 a 30 cit. rozsudku). Uvedené závěry se plně uplatní i v kontextu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, které obsahuje obdobné povinnosti správce (viz čl. 2 odst. 1, čl. 4 body 1 a 2 a čl. 5 odst. 1 písm. d) a odst. 2).

9. Podle § 8a odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen„ zákon o podmínkách provozu vozidel“), došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka. Podle odst. 2 pro žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla do registru silničních vozidel a její přílohy platí § 8 odst. 3 a odst. 4 písm. b) obdobně. Pro prokazování zmocnění k zastoupení platí § 8 odst. 6 obdobně.

10. Podle § 8 odst. 4 zákona o podmínkách provozu vozidel, k žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se přiloží (a) v případě převodu vlastnického práva technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, který není starší než 30 dní, a zelená karta vydaná podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, není-li silniční vozidlo vyřazené z provozu, (b) v případě přechodu vlastnického práva doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu a doklady podle písmene a); k žádosti se nepřikládají technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, nemá-li je žadatel k dispozici, a protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, podává-li žadatel současně žádost o zápis zániku silničního vozidla.

11. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

12. Lze tedy shrnout, že naléhavý právní zájem žalobce je dán. Přestože mu samotné určení vlastnického práva žalovaného k vozidlu neumožní uspět se žádostí o zápis žalovaného jako jeho vlastníka, může přinejmenším dosáhnout výmazu údaje o tom, že je vlastníkem (a potažmo provozovatelem) on sám, a tím předejít nepříznivým důsledkům, které jsou s tím spojeny, a docílit aspoň částečného souladu registru se skutečným stavem.

13. Z příkazu stát. instituce, Odbor správních činností, oddělení dopravně správních agend, ze dne datum rozhodnutí, č.j. anonymizováno spisová značka (č.l. 2 verte-4), soud zjistil, že dne datum byl vydán příkaz, že žalobce, celé jméno žalobce, je vinen, že se dopustil přestupku provozovatele vozidle podle ust. § 125f) odst. 1 zák. o silničním provozu a byla mu uložena pokuta ve výši 1.500 Kč.

14. Z rozsudku název soudu ze anonymizováno datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací (č.l. 4-5), soud zjistil, že žalobce, celé jméno žalobce, byl zavázán k úhradě částky 1.500 Kč s příslušenstvím, s tím, že dne datum vozidlo, jehož je provozovatelem, nerespektovalo zákaz stání z důvodu tvorby vodorovného dopravního značení k vyznačení tzv. rezidentního parkování.

15. Z výzvy učiněné stát. instituce, anonymizováno 6 slov datum rozhodnutí, č.j. spisová značka číslo (číslo listu), soud zjistil, že žalobci byla uložena pokuta ve výši 500 Kč pro spáchání přestupku dle § 125 c) odst. 1 písm. k) zák. č. 361/2000 Sb. o silničním provozu.

16. Z výzvy učiněná stát. instituce, anonymizováno 6 slov datum rozhodnutí, č.j. spisová značka číslo (číslo listu), soud zjistil, že žalobci byla uložena pokuta ve výši 500 Kč pro spáchání přestupku dle § 125 c) odst. 1 písm. k) zák. č. 361/2000 Sb. o silničním provozu.

17. Z výzvy učiněné stát. instituce, anonymizováno 6 slov datum rozhodnutí, č.j. spisová značka číslo (číslo listu), soud zjistil, že žalobci byla uložena pokuta ve výši 500 Kč pro spáchání přestupku dle § 125 c) odst. 1 písm. k) zák. č. 361/2000 Sb. o silničním provozu.

18. Z kupní smlouvy ze dne datum (č.l. 16), soud zjistil, že žalobce prodal předmětné vozidlo žalovanému za částku 11.000 Kč, která byla uhrazena hotově při podpisu kupní smlouvy.

19. Ze zprávy stát. instituce, anonymizováno 5 slov, soud zjistil, že u předmětného vozidla anonymizováno je stále veden jako provozovatel žalobce.

20. Soud z provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav: dne datum podepsali žalobce a žalovaný kupní smlouvu, kterou se žalobce zavázal žalovanému prodat vozidlo za kupní cenu 11.000 Kč s tím, že kupní cenu zaplatí v hotovosti příjmovým dokladem. Z dikce smlouvy je zjevné, že žalovaný nabyl vlastnické právo při podpisu smlouvy, a tedy i k úhradě kupní ceny došlo současně. Žalobce s žalovaným uzavřeli kupní smlouvu podle § 2079 a násl. občanského zákoníku. Ze shora uvedených důvodů soud prvním výrokem určil, že žalovaný je vlastníkem osobního motorového vozidla, když mezi žalobcem jako prodávající a žalovaným jako kupujícím byla dne datum uzavřena kupní smlouva o prodeji osobního vozidla příjmení jméno, r. z. anonymizováno. Dne datum (tj. v den uzavření kupní smlouvy) žalobce zmocnil žalovaného ke všem úkonům týkajícím se motorového vozidla, zejména k úkonu spojenému s odhlášením a přihlášením vozidla na příslušném odboru dopravy. Toto však žalovaný neučinil, ačkoliv si vozidlo převzal, uhradil kupní cenu a uvedené přislíbil. Žalovaný vozidlo nepřepsal a nezaregistroval na svou osobu, a navíc způsobil několik dopravních přestupků, čímž žalobci vznikla majetková újma (uhradil za žalovaného několik pokut) i nemajetková újma (zejména psychická). Žalobce za žalovaného uhradil pokuty za spáchání přestupku a pokusil se žalovaného kontaktovat za účelem přepisu a registrace vozidla na jeho osobu, žalovaný však nereagoval. Žalobce závěrem uvedl, že ve velkém technickém průkazu je jako vlastník vozidla stále zapsán on, neví však, v jakém technickém stavu je vozidlo, žalobce nemá k dispozici velký ani malý technický průkaz a dle jeho informací měl žalovaný předmětné vozidlo prodat třetí osobě. Podanou žalobou se proto žalobce domáhá, aby bylo určeno osobní vlastnictví žalovaného k předmětnému vozidlu.

21. Žalobce se domáhá určení vlastnického práva k vozidlu. Mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva o prodeji vozidla ve smyslu § 2079 o. z., vlastnické právo se pak dle § 1099 o. z. převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti. Pojmovým znakem kupní smlouvy je odevzdání a převzetí věci a zaplacení kupní ceny. Žalobce vozidlo předal a byla mu zaplacena kupní cena. Žalovaný zůstal nečinný, a proto soud považoval tvrzení žalobce za nesporná. Žalobce dále uvedl, že vozidlo předal žalovanému při podpisu smlouvy dne datum, úhrada kupní ceny je deklarovaná kupní smlouvou. Žalobce nevyzval žalovaného k provedení změny v registru vozidel, neboť tato jeho povinnost plynula již ze samotné kupní smlouvy.

22. Druhým výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení se skládají z odměny advokáta za 3 úkony (převzetí, příprava, podání žaloby, podání ze dne datum), kdy za jeden úkon je v souladu § 7, § 9 odst. 3 písm. a) (tarifní hodnota 35.000 Kč) vyhl. č.177/1996 Sb. počítána částka 2.500 Kč. Dále k nákladům řízení patří režijní paušál 3 x 300 Kč podle § 13 výše jmenované vyhlášky. K nákladům řízení patří také zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč Celkem tedy náklady řízení, které je povinen uhradit žalovaný žalobci, činí 10.400 Kč. Ty to je povinen uhradit žalovaný k rukám právního zástupce žalobce, jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně a ve lhůtě povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí. (§ 251 odst. 1 věta první o. s. ř.).