54 C 90/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danielou Schwarzovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem: anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o určení vlastnictví U r č u je se výlučné vlastnictví žalovaného [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], k [značka automobilu], rok výroby [rok], [registrační značka], [VIN kód]. <b>II. </b> Žalobci se přiznává právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému ve výši 10.400 Kč, a které je povinen uhradit ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce, [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa].

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, že žalovaný je vlastníkem osobního motorového vozidla [značka automobilu], rok výroby [rok], [registrační značka], [VIN kód] s odůvodněním, že dne [datum] s žalovaným uzavřel kupní smlouvu o převodu vozidla na žalovaného, který si vozidlo téhož dne osobně převzal. Současně se dohodli, že žalovaný zajistí přepis vozidla v registru silničních vozidel a evidenční kontrolu vozidla. Žalovaný je však nekontaktní a žalobci neposkytuje potřebnou součinnost k přepisu vozidla. Bez té nelze dosáhnout, aby žalovaný byl jako nový vlastník zapsán do registru silničních vozidel.

2. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva žalovaného k vozidlu žalobce spatřuje v tom, že ač již není vlastníkem vozidla, je takto stále evidován a tento nesoulad je třeba odstranit, když žalovaný páchá s vozidlem různé přestupky.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Účastníci se k jednání nedostavili a soud postupoval v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., dle nějž nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Podle § 80 o. s. ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

6. Soud se nejprve zabýval existencí naléhavého právního zájmu na určení vlastnického práva žalovaného k vozidlu (§ 80 o. s. ř.). Z judikatury Nejvyššího soudu mj. plyne, že naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k motorovému vozidlu je dán, jestliže bez tohoto určení nelze dosáhnout změny údajů v registru silničních vozidel (viz rozsudek ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 10/2006). Stav zapsaný v registru silničních vozidel je totiž podstatný např. z hlediska odpovědnosti provozovatele za přestupek podle § 125f zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, či povinnosti platit příspěvky v případě porušení povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (§ 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla).

7. V daném případě je žalobce jako dosavadní zapsaný vlastník vozidla – i bez toho, aby soud určil vlastnictví žalovaného k vozidlu – nepochybně oprávněn podat žádost o zápis změny vlastníka v registru silničních vozidel (§ 8a odst. 1 zákona o podmínkách provozu vozidel). Aby ovšem uspěl a došlo k zápisu žalovaného jako vlastníka, musí mj. předložit protokol o evidenční kontrole silničního vozidla. Ten však žalobce nemůže získat, neboť vozidlo již bylo žalovanému předáno a bez jeho součinnosti není možné jeho evidenční kontrolu provést. Judikatura Nejvyššího správního soudu přitom na požadavku předložení tohoto dokladu striktně trvá (viz rozsudek ze dne 28. 5. 2020, č. j. 9 As 346/2019–28).

8. Určení vlastnického práva žalovaného k vozidlu tak má pro žalobce význam. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 12. 2016, č. j. 7 As 254/2016–33, dovodil, že údaje registru silničních vozidel je třeba pokládat za osobní údaje ve smyslu § 4 písm. a) tehdy účinného zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, který se na ně vztahuje (bod 18 až 20 cit. rozsudku). Povinností příslušného správního orgánu jako jejich správce je, aby zpracovávané osobní údaje byly přesné: v opačném případě musí přistoupit k jejich likvidaci, tj. odstranění (§ 5 písm. a) uvedeného zákona). Změna údajů tak musí být učiněna i na žádost osoby, která je jako vlastník stále v registru evidována, ale dostatečným způsobem prokáže, že reálným vlastníkem vozidla již není, tedy že údaje jsou nepřesné (viz body 23 a 30 cit. rozsudku). K tomuto postupu musí dojít zejména v případě, kdy je správnímu orgánu předložen určovací rozsudek soudu, podle nějž zapsaný vlastník není skutečným vlastníkem vozidla (viz body 29 a 30 cit. rozsudku). Na této povinnosti nic nemění ani skutečnost, že současně nelze zapsat nového vlastníka (jako v tomto případě, kdy tomu brání absence protokolu o evidenční kontrole) a v registru by v důsledku toho nebyl nikdo zapsán (viz body 25, 26 a 30 cit. rozsudku). Uvedené závěry se plně uplatní i v kontextu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, které obsahuje obdobné povinnosti správce (viz čl. 2 odst. 1, čl. 4 body 1 a 2 a čl. 5 odst. 1 písm. d) a odst. 2).

9. Podle § 8a odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen„ zákon o podmínkách provozu vozidel“), došlo-li ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a dosavadní nebo nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání společné žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel ve lhůtě podle § 8 odst. 2, provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny rovněž na žádost dosavadního nebo nového vlastníka. Podle odst. 2 pro žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla do registru silničních vozidel a její přílohy platí § 8 odst. 3 a odst. 4 písm. b) obdobně. Pro prokazování zmocnění k zastoupení platí § 8 odst. 6 obdobně.

10. Podle § 8 odst. 4 zákona o podmínkách provozu vozidel, k žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla se přiloží (a) v případě převodu vlastnického práva technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, který není starší než 30 dní, a zelená karta vydaná podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, není-li silniční vozidlo vyřazené z provozu, (b) v případě přechodu vlastnického práva doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu a doklady podle písmene a); k žádosti se nepřikládají technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, nemá-li je žadatel k dispozici, a protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, podává-li žadatel současně žádost o zápis zániku silničního vozidla.

11. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

12. Lze tedy shrnout, že naléhavý právní zájem žalobce je dán. Přestože mu samotné určení vlastnického práva žalovaného k vozidlu neumožní uspět se žádostí o zápis žalovaného jako jeho vlastníka, může přinejmenším dosáhnout výmazu údaje o tom, že je vlastníkem (a potažmo provozovatelem) on sám, a tím předejít nepříznivým důsledkům, které jsou s tím spojeny, a docílit aspoň částečného souladu registru se skutečným stavem.

13. Z příkazu [stát. instituce], Odbor správních činností, oddělení dopravně správních agend, ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [anonymizováno] [spisová značka] (č.l. 2 verte-4), soud zjistil, že dne [datum] byl vydán příkaz, že žalobce, [celé jméno žalobce], je vinen, že se dopustil přestupku provozovatele vozidle podle ust. § 125f) odst. 1 zák. o silničním provozu a byla mu uložena pokuta ve výši 1.500 Kč.

14. Z rozsudku [název soudu] ze [anonymizováno] [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (č.l. 4-5), soud zjistil, že žalobce, [celé jméno žalobce], byl zavázán k úhradě částky 1.500 Kč s příslušenstvím, s tím, že dne [datum] vozidlo, jehož je provozovatelem, nerespektovalo zákaz stání z důvodu tvorby vodorovného dopravního značení k vyznačení tzv. rezidentního parkování.

15. Z výzvy učiněné [stát. instituce], [anonymizováno 6 slov] [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] [číslo] ([číslo listu]), soud zjistil, že žalobci byla uložena pokuta ve výši 500 Kč pro spáchání přestupku dle § 125 c) odst. 1 písm. k) zák. č. 361/2000 Sb. o silničním provozu.

16. Z výzvy učiněná [stát. instituce], [anonymizováno 6 slov] [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] [číslo] ([číslo listu]), soud zjistil, že žalobci byla uložena pokuta ve výši 500 Kč pro spáchání přestupku dle § 125 c) odst. 1 písm. k) zák. č. 361/2000 Sb. o silničním provozu.

17. Z výzvy učiněné [stát. instituce], [anonymizováno 6 slov] [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] [číslo] ([číslo listu]), soud zjistil, že žalobci byla uložena pokuta ve výši 500 Kč pro spáchání přestupku dle § 125 c) odst. 1 písm. k) zák. č. 361/2000 Sb. o silničním provozu.

18. Z kupní smlouvy ze dne [datum] (č.l. 16), soud zjistil, že žalobce prodal předmětné vozidlo žalovanému za částku 11.000 Kč, která byla uhrazena hotově při podpisu kupní smlouvy.

19. Ze zprávy [stát. instituce], [anonymizováno 5 slov], soud zjistil, že u předmětného vozidla [anonymizováno] je stále veden jako provozovatel žalobce.

20. Soud z provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav: dne [datum] podepsali žalobce a žalovaný kupní smlouvu, kterou se žalobce zavázal žalovanému prodat vozidlo za kupní cenu 11.000 Kč s tím, že kupní cenu zaplatí v hotovosti příjmovým dokladem. Z dikce smlouvy je zjevné, že žalovaný nabyl vlastnické právo při podpisu smlouvy, a tedy i k úhradě kupní ceny došlo současně. Žalobce s žalovaným uzavřeli kupní smlouvu podle § 2079 a násl. občanského zákoníku. Ze shora uvedených důvodů soud prvním výrokem určil, že žalovaný je vlastníkem osobního motorového vozidla, když mezi žalobcem jako prodávající a žalovaným jako kupujícím byla dne [datum] uzavřena kupní smlouva o prodeji osobního vozidla [příjmení] [jméno], r. z. [anonymizováno]. Dne [datum] (tj. v den uzavření kupní smlouvy) žalobce zmocnil žalovaného ke všem úkonům týkajícím se motorového vozidla, zejména k úkonu spojenému s odhlášením a přihlášením vozidla na příslušném odboru dopravy. Toto však žalovaný neučinil, ačkoliv si vozidlo převzal, uhradil kupní cenu a uvedené přislíbil. Žalovaný vozidlo nepřepsal a nezaregistroval na svou osobu, a navíc způsobil několik dopravních přestupků, čímž žalobci vznikla majetková újma (uhradil za žalovaného několik pokut) i nemajetková újma (zejména psychická). Žalobce za žalovaného uhradil pokuty za spáchání přestupku a pokusil se žalovaného kontaktovat za účelem přepisu a registrace vozidla na jeho osobu, žalovaný však nereagoval. Žalobce závěrem uvedl, že ve velkém technickém průkazu je jako vlastník vozidla stále zapsán on, neví však, v jakém technickém stavu je vozidlo, žalobce nemá k dispozici velký ani malý technický průkaz a dle jeho informací měl žalovaný předmětné vozidlo prodat třetí osobě. Podanou žalobou se proto žalobce domáhá, aby bylo určeno osobní vlastnictví žalovaného k předmětnému vozidlu.

21. Žalobce se domáhá určení vlastnického práva k vozidlu. Mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva o prodeji vozidla ve smyslu § 2079 o. z., vlastnické právo se pak dle § 1099 o. z. převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti. Pojmovým znakem kupní smlouvy je odevzdání a převzetí věci a zaplacení kupní ceny. Žalobce vozidlo předal a byla mu zaplacena kupní cena. Žalovaný zůstal nečinný, a proto soud považoval tvrzení žalobce za nesporná. Žalobce dále uvedl, že vozidlo předal žalovanému při podpisu smlouvy dne [datum], úhrada kupní ceny je deklarovaná kupní smlouvou. Žalobce nevyzval žalovaného k provedení změny v registru vozidel, neboť tato jeho povinnost plynula již ze samotné kupní smlouvy.

22. Druhým výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení se skládají z odměny advokáta za 3 úkony (převzetí, příprava, podání žaloby, podání ze dne [datum]), kdy za jeden úkon je v souladu § 7, § 9 odst. 3 písm. a) (tarifní hodnota 35.000 Kč) vyhl. č.177/1996 Sb. počítána částka 2.500 Kč. Dále k nákladům řízení patří režijní paušál 3 x 300 Kč podle § 13 výše jmenované vyhlášky. K nákladům řízení patří také zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč Celkem tedy náklady řízení, které je povinen uhradit žalovaný žalobci, činí 10.400 Kč. Ty to je povinen uhradit žalovaný k rukám právního zástupce žalobce, [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.