55 C 17/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Stočkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobce zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa o zaplacení 18 608 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 16.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16.000 Kč od 6. 8. 2022 do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce po žalované domáhal zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16.000 Kč od 10. 3. 2022 do 5. 8. 2022, zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 607,34 Kč a zaplacení částek ve výši 150 Kč, ve výši 473 Kč a ve výši 2.608 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.342 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 16.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 10. 3. 2022 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 607,34 Kč, a povinnost zaplatit žalobci částky ve výši 150 Kč, ve výši 473 Kč a ve výši 2.608 Kč.

2. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobce (společností [právnická osoba]) a žalovanou uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] platná a účinná ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum], na základě níž byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 16.000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce spolu s příslušenstvím do 24. 9. 2021. Žalovaná však po uplynutí sjednané lhůty právnímu předchůdci žalobce úvěr nevrátila. Žalobou uplatněná pohledávka sestává z jistiny úvěru ve výši 16.000 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení (od 25. 9. 2021 do 7. 3. 2022) ve výši 607,34 Kč, z paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč, z nákladů mimosoudního vymáhání ve výši 473 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 2.608 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovanou.

3. Žalovaná se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřila.

4. Soud k projednání věci nařídil na den [datum] jednání, k němuž se žalovaná bez důvodné a včasné omluvy nedostavila, žalobce se z jednání omluvil v podání doručeném soudu dne 23. 6. 2023.

5. V projednávané věci provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Dne [datum] byla vyhotovena listina označená jako Smlouva o úvěru [číslo] v níž je uvedeno, že právní předchůdce žalobce se zavazuje poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 3.000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaná se zavazuje splatit úvěr do 24. 9. 2021. Listina není podepsána žalovanou. Dne [datum] byla vyhotovena listina označená jako Smlouva o úvěru [číslo] v níž je uvedeno, že právní předchůdce žalobce se zavazuje poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 16.000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaná se zavazuje splatit úvěr do 24. 9. 2021. Listina není podepsána žalovanou, je zde uvedeno, že návrh smlouvy byl klientem potvrzen pomocí kódu (Smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], Smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum]). Dne [datum] byla z bankovního účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalované zaslána na bankovní účet [číslo] částka ve výši 0,11 Kč. Z bankovního účtu [číslo] byla na bankovní účet č. [bankovní účet] zaslána dne 25. 8. 2021 částka ve výši 3.000 Kč, dne 27. 8. 2021 částka ve výši 2.000 Kč, dne 30. 8. 2021 částka ve výši 2.000 Kč, dne 30. 8. 2021 částka ve výši 3.000 Kč, dne 31. 8. 2021 částka ve výši 1.000 Kč, dne 31. 8. 2021 částka ve výši 3.000 Kč a dne 2. 9. 2021 částka ve výši 2.000 Kč (Výpis [číslo] z účtu [číslo] Výpisy [číslo] z účtu [číslo]). Dne 8. 10. 2021 vyhotovil právní předchůdce žalobce listinu označenou jako Upomínka, dne 17. 10. 2021 listinu označenou jako Opakovaná výzva k úhradě a dne 25. 10. 2021 listinu označenou jako Předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu (Upomínka ze dne 8. 10. 2021, Opakovaná výzva k úhradě ze dne 17. 10. 2021, Předžalobní výzva ze dne 25. 10. 2021). Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] jakožto postupitelem a žalobcem jakožto postupníkem byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovanou ve výši 18.758 Kč, což bylo žalované oznámeno dopisem postupitele ze dne 21. 3. 2022, předaným dne [datum] k poštovní přepravě (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], Společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne [datum], Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 3. 2022). Dne [datum] vyhotovil žalobce listinu označenou jako Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky. Žalovaná byla dopisem zástupce žalobce ze dne 28. 7. 2022, který byl dne [datum] předán k poštovní přepravě, vyzvána k úhradě částky v celkové výši 18.758 Kč (Listina označená jako Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 25. 8. 2022, Výzva před podáním žaloby ze dne 25. 8. 2022).

6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen jako „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

12. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo totiž prokázáno pouze to, že dne 25. 8. 2021, dne 27. 8. 2021, dne 30. 8. 2021, dne 31. 8. 2021 a dne 2. 9. 2021 byla na bankovní účet č. [bankovní účet] vedený na jméno žalované poskytnuta z bankovního účtu [číslo] vedeného na jméno právního předchůdce žalobce částka v celkové výši 16.000 Kč; že dne [datum] byla na žalobce postoupena pohledávka právního předchůdce žalobce za žalovanou ve výši 18.758 Kč (což bylo žalované oznámeno dopisem postupitele ze dne 21. 3. 2022); a že žalovaná byla dne 28. 7. 2022 vyzvána k úhradě částky ve výši 18.758 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že dne [datum] a dne [datum] byly mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřeny smlouvy o úvěru s obsahem tvrzeným v žalobě, kdy žalovaná listiny označené jako Smlouvy o úvěru [číslo] nepodepsala a z pouhé poznámky o potvrzení návrhu smlouvy kódem nelze dovodit, že by právě nezaměnitelně ztotožněná žalovaná vyjádřila vůli být těmito smlouvami vázána či s nimi jinak vyslovila souhlas. Žádné další důkazy o průběhu kontraktačního procesu žalobce soudu nepředložil. I kdyby se však žalobci uzavření smluv prokázat podařilo, byly by takové smlouvy podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a podle ustanovení § 588 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem absolutně neplatné, neboť žalobce nedostál své povinnosti posoudit schopnost žalované splácet úvěr s odbornou péčí (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 či opět nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019), kdy z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by žalobce reálně nějak, natož pak s odbornou péčí, schopnost žalované splácet posoudil, a touto skutečností by se soud musel zabývat z úřední povinnosti ([anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizováno]).

13. Tedy shrnuto – v projednávané věci nastala situace, kdy žalobce právní důvod pro poskytnutí peněžních prostředků ze strany právního předchůdce žalobce žalované neprokázal. Právnímu předchůdci žalobce tak právo na zaplacení požadovaných smluvních poplatků a požadované smluvní pokuty nevzniklo a nelze je proto žalobci přiznat. Pokud však bylo prokázáno, že žalovaná dne 25. 8. 2021, dne 27. 8. 2021, dne 30. 8. 2021, dne 31. 8. 2021 a dne 2. 9. 2021 čerpala ve svůj prospěch peněžní prostředky v celkové výši 16.000 Kč, je povinna takto vyčerpané peněžní prostředky vrátit žalobci jakožto bezdůvodné obohacení (ustanovení § 2991 a násl. občanského zákoníku). S ohledem na právě uvedené tedy soud žalobě v této části vyhověl a ve výroku I. tohoto rozsudku zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobci částku ve výši 16.000 Kč. Jelikož žalovaná nesplnila svou povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostala se do prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku povinna zaplatit z této částky i úrok z prodlení. Vzhledem k tomu, že doba plnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena zákonem a v posuzovaném případě nebyla ani účastníky dohodnuta, stává se závazek z bezdůvodného obohacení splatným bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele dle ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 5464/2016 ze dne 24. 10. 2018). Za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení lze v tomto směru považovat dopis zástupce žalobce ze dne 28. 7. 2022, který byl dne [datum] předán k poštovní přepravě a žalované došel v souladu se zákonnou domněnkou dojití (ustanovení § 573 občanského zákoníku) třetí pracovní den, tj. dne 3. 8. 2022 a za dobu bez zbytečného odkladu lze tedy považovat den 5. 8. 2022. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení se tak teprve dne 5. 8. 2022 stal splatným a soud přiznal žalobci až ode dne následujícího, tj. od 6. 8. 2022, úrok z prodlení v požadované výši, kdy v tomto směru byl návrhem žalobce vázán a nemohl jej překročit (ustanovení § 153 odst. 2 o.s.ř.). Ve zbývajícím rozsahu (tj. ohledně zaplacení částek ve výši 150 Kč, ve výši 473 Kč a ve výši 2.608 Kč, ohledně zaplacení kapitalizovaných úroků z prodlení i úroků z prodlení za dobu delší) soud žalobu ve výroku II. tohoto rozsudku zamítnul.

14. Sluší se v této souvislosti poznamenat, že při nařízení jednání bylo žalobci výslovně sděleno, že jeho účast při jednání je nutná. Toto sdělení bylo žalobci adresováno právě z důvodu nedostatečných skutkových tvrzení tak, aby mohl být při nařízeném jednání vyzván k doplnění skutkových tvrzení a k označení důkazů podle ustanovení §118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu (dále jen jako „o.s.ř.“). Pokud jde o poučovací povinnost soudu ve smyslu tohoto ustanovení o.s.ř., jedná se o poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (k tomu srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 s. 831). V projednávané věci se žalobce k nařízenému jednání nedostavil, a proto ho soud nemohl poučit o povinnosti tvrdit rozhodující skutečnosti a označit k těmto skutkovým tvrzením důkazy. Svojí nepřítomností při jednání zbavil žalobce soud možnosti poskytnout mu potřebné poučení ke splnění jeho povinnosti stran žalobou uplatněného nároku (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3970/2008 ze dne 20. 5. 2010), když nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1537/2008 ze dne 29. 4. 2008). Soud tak v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalobce k doplnění skutkových tvrzení a k označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (ustanovení § 18 odst. 1 věta první o.s.ř.).

15. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Sluší se v této souvislosti poznamenat, že soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu zvážil míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně samotné pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 ze dne 30. 8. 2010), a že pro zjednodušení výpočtu úspěchu účastníků stanovil pro výpočet nároků požadovaných do zaplacení limit 24. 7. 2023, tj. den vydání tohoto rozsudku. Předmětem řízení bylo zaplacení částky v celkové výši 21.708,80 Kč (16.000 Kč + 1.870,46 Kč + 607,34 Kč + 150 Kč + 473 Kč + 2.608 Kč). Úspěch žalobce je v tomto případě představován výrokem I. tohoto rozsudku, tedy částkou v celkové výši 17.315,28 Kč (16.000 Kč + 1.315,28 Kč), ohledně které soud žalobě vyhověl. Naopak úspěch žalované je představován výrokem II. tohoto rozsudku, tedy částkou v celkové výši 4.393,52 Kč (555,18 Kč + 607,34 Kč + 150 Kč + 473 Kč + 2.608 Kč), ohledně které byla žaloba zamítnuta. Žalobce byl proto úspěšný v 79,8 % předmětu řízení, žalovaná byla úspěšná v 20,2 % a po vzájemném zápočtu úspěchu žalobce vůči úspěchu žalované, má žalobce právo na náhradu 59,6 % (79,8 % - 20,2 % = 59,6 %) účelně vynaložených nákladů. Žalobce vynaložil v souvislosti s projednávanou žalobou náklady řízení sestávající z odměny za zastoupení za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání – žaloba ze dne [datum]) v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen jako„ advokátní tarif“); ze tří náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 advokátního tarifu; z částky 252 Kč představující DPH ve výši 21 % ze shora uvedených částek; a z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč.

16. Celkově tak žalobce vynaložil v souvislosti s projednávanou žalobou náklady řízení ve výši 2.252 Kč a vzhledem k poměru úspěchu žalobce vůči úspěchu žalované, má žalobce vůči žalované právo na náhradu 59,6 % účelně vynaložených nákladů, tj. na částku 1.342 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobce (ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.) ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.).