55 C 235/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr Gabrielou Stočkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul . jméno jméno sídlem Národní číslo , PSČ obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 6.516,44 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 6.516,44 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.419,88 Kč od 19. 9. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6.419,88 Kč od 19. 9. 2019 do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.489 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 6.516,44 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena Smlouva o bankovních produktech a službách [číslo] v rámci níž byl žalovanému poskytnut úvěr formou možnosti přečerpání běžného účtu, tzv. [anonymizováno]. Žalovaný se zavázal, že jeho účet bude vykazovat po dobu jednoho kalendářního dne kreditní zůstatek, a to alespoň v období minimálně 360 kalendářních dnů. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil povinnosti vyplývající mu ze smlouvy a základních produktových podmínek, převedl právní předchůdce žalobce dne [datum] debetní zůstatek žalovaného na nově otevřený úvěrový účet [číslo] přičemž žalovaný byl povinen tento úvěr splatit včetně úroku ve výši 29 % ročně tak, aby délka splácení nepřesáhla dobu 48 měsíců. Žalovaný této povinnosti nedostál a dne 13. 9. 2017 právní předchůdce žalobce dluh žalovaného zesplatnil. Žalovaný (ačkoliv písemně upomínán) dlužnou částku ve výši 6.516,44 Kč žalobci dosud neuhradil.

2. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřil.

3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání i za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili.

4. V daném případě provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Dne 9. 11. 2016 uzavřel právní předchůdce žalobce (společnost [právnická osoba]) a žalovaný Smlouvu o bankovních produktech a službách (dále jen jako„ Smlouva“), na základě níž zřídil právní předchůdce žalobce žalovanému platební účet pro vedení platebního styku č. [bankovní účet] a na základě níž poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému kontokorentní úvěr [anonymizováno] povolením debetního zůstatku běžného účtu do výše povoleného limitu (tj. do výše 5.000 Kč) a žalovaný se zavázal, že jeho účet bude vykazovat minimální zůstatek ve výši 500 Kč, a že povolený limit ve výši 5.000 Kč nebude překročen. Úroková sazba byla sjednána ve výši 21,99 % ročně, v případě vzniku nepovoleného debetního zůstatku poté ve výši 29 % ročně. Nedílnou součástí této Smlouvy byly i Základní produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru. Ke dni [datum] činil debetní zůstatek na účtu žalovaného částku ve výši 6.419,88 Kč a tento dluh byl převeden na nově otevřený úvěrový účet [číslo] který byl žalovaný povinen vyrovnat prostřednictvím čtyř měsíčních splátek ve výši 1.604,97 Kč počínaje dne 11. 6. 2017. Žalovaný i přes výzvu dluh na úvěrovém účtu neuhradil, proto právní předchůdce žalobce využil svého oprávnění a ke dni [datum] dluh žalovaného v celkové výši 6.516,44 Kč zesplatnil. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18. 9. 2019 mezi společností [právnická osoba] jakožto postupitelem a žalobcem jakožto postupníkem byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovaným, což bylo žalovanému oznámeno dopisem postupitele ze dne 2. 10. 2019. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván dopisem zástupce žalobce ze dne 18. 11. 2019.

5. Vzhledem k tomu, že v projednávaném sporu jde o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014, posuzoval soud dané závazkového vztahy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako„ občanský zákoník“). Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

6. Podle ustanovení § 2662 občanského zákoníku smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

7. Podle ustanovení § 2664 občanského zákoníku ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

8. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným vznikly dva závazkové vztahy, a to uzavřením smlouvy o účtu dle ustanovení § 2662 a násl. občanského zákoníku a uzavřením smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. Právní předchůdce žalobce jakožto banka se zavázal zřídit žalovanému účet, na/ze zřízeného účtu přijímat/vyplácet peněžní prostředky a dále poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr s povoleným limitem 5.000 Kč. Žalovaný jakožto majitel účtu se poté zavázal čerpat peněžní prostředky a vystavovat platební příkazy pouze do výše volných peněžních prostředků na svém běžném účtu, jakož i splatit poskytnutý úvěr nejpozději ve stanovené lhůtě splatnosti. Žalovaný však řádně a včas nevyrovnal nepovolený debetní zůstatek na svém běžném účtu, jakož i nevrátil právnímu předchůdci žalobce poskytnutý úvěr ve sjednaných lhůtách a porušil tak své základní povinnosti z uvedených závazkových vztahů vyplývající. Pokud jde o výši a složení dlužné částky, tyto žalovaný nijak nerozporoval.

10. Vzhledem k tomu, že žalovaný v rámci řízení neprokázal, že by dlužnou částku žalobci zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobci částku v celkové výši 6.516,44 Kč, a to včetně požadovaného úroku (ustanovení § 2395 občanského zákoníku) a požadovaného úroku z prodlení (ustanovení § 1970 občanského zákoníku).

11. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství, postupoval soud při odůvodnění rozsudku podle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř., tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal odměnu za zastoupení sestávající ze tří úkonů právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání soudu – žaloba ze dne [datum]) v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen jako„ advokátní tarif“); ze tří náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu; z částky 189 Kč představující DPH ve výši 21% ze shora uvedených částek; a konečně z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.