55 C 255/2020
č. j. 55 C 255/2020-18
V PLATNOSTICitované zákony (8)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 151 § 157 § 202
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2326
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr Gabrielou Stočkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: jméno , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 3.767 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 3.767 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3.767 Kč od 23. 7. 2019 do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.000 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu dne 3. 6. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 3.767 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 15. 4. 2019 uzavřena smlouva o ubytování, na základě níž se žalovaná zavázala hradit žalobci za poskytnuté ubytování částku ve výši 3.767 Kč měsíčně. Fakturou ze dne 8. 7. 2019 vyúčtoval žalobce žalované za ubytování v měsíci červnu 2019 částku ve výši 3.767 Kč, kterou žalovaná (ačkoliv písemně upomínána) žalobci dosud neuhradila.
2. Žalovaná se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřila.
3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání i za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili.
4. V daném případě provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Dne [datum] uzavřel žalobce a žalovaná Smlouvu o ubytování (dále jen jako„ Smlouva“), na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalované ubytování v pokoji [číslo] ve svém [anonymizována tři slova] v [obec] na ulici [ulice a číslo], a žalovaná se za poskytnuté ubytování zavázala hradit žalobci částku ve výši 3.767 Kč měsíčně, která byla splatná předem, do konce měsíce předcházejícího, za něž je placeno. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to od [datum] do [datum]. Na základě faktury [číslo] ze dne [datum] byla žalované se splatností dne [datum] vyúčtována za ubytování v měsíci červnu 2019 částka ve výši 3.767 Kč. Dne [datum] žalobce od Smlouvy odstoupil, neboť žalovaná porušila své povinnosti vyplývající ze Smlouvy a z [anonymizováno] řádu, kdy nezaplatila nájemné za období od [datum] do [datum]. Odstoupení převzala žalovaná dne [datum]. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána dopisem žalobce ze dne [datum].
5. Dle ustanovení § 2326 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „občanský zákoník“) smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé.
6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o ubytování dle ustanovení § 2326 a násl. občanského zákoníku. V tomto závazkovém vztahu vystupoval žalobce jakožto ubytovatel a žalovaná jakožto objednatelka. Žalobce se zavázal poskytnout žalované ubytování v pokoji svého internátu na ulici [ulice a číslo] a žalovaná se zavázala hradit žalobci za poskytnuté ubytování částku ve výši 3.767 Kč měsíčně. Žalovaná neuhradila žalobci řádně a včas za ubytování v měsíci červnu 2019 částku ve výši 3.767 Kč a porušila tak svou základní povinnost z uvedeného závazkového vztahu vyplývající.
7. Vzhledem k tomu, že žalovaná v rámci řízení neprokázala, že by dlužnou částku žalobci zaplatila a netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobci částku v celkové výši 3.767 Kč. Jelikož žalovaná nesplnila svou povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostala se do prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku povinna zaplatit i úrok z prodlení.
8. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství, postupoval soud při odůvodnění rozsudku podle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř., tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení.
9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal částku v celkové výši 1.000 Kč sestávající náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z paušální náhrady nákladů dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. a dle ustanovení § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to ve výši 300 Kč za dva úkony (výzva k plnění, písemné podání soudu – žaloba ze dne [datum]).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.