55 C 261/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Stočkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 24.000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 24.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 24.000 Kč od 23. 4. 2018 do zaplacení a částky ve výši 1.320 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 20. 8. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 24.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 23. 4. 2018 do zaplacení a částku ve výši 1.320 Kč.

2. Žalobu odůvodnil tím, že dne 15. 1. 2018 uzavřel žalobce s žalovaným prostřednictvím své webové stránky [webová adresa] smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému dne 15. 1. 2018 na bankovní účet č. [bankovní účet] peněžení prostředky ve výši 15.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci zápůjčku ve výši 15.000 Kč a uhradit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 9.000 Kč prostřednictvím tří měsíčních splátek, přičemž poslední splátka byla splatná dne 22. 4. 2018; a v případě prodlení uhradit se žalovaný zavázal uhradit žalobci smluvní pokutu a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2.000 Kč. Žalovaný uhradil žalobci částku ve výši 8.180 Kč, která byla použita na úhradu smluvní pokuty, a dále byly poníženy náklady spojené s uplatněním pohledávky. Žalovaný (ačkoliv písemně upomínán) zbývající dlužnou částku žalobci dosud neuhradil.

3. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřil.

4. K projednání věci nařídil soud na den 31. 5. 2021 jednání, k němuž se však žalobce i žalovaný bez řádné a včasné omluvy nedostavili.

5. V daném případě provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Dne 15. 1. 2018 byla vyhotovena listina označená jako„ Tato smlouva o zápůjčce“, v níž je uvedeno, že dne 15. 1. 2018 se žalobce jakožto věřitel zavázal poskytnout žalovanému jakožto klientovi zápůjčku v celkové výši 24.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobci peněžní částku odpovídající výši zápůjčky a uhradit poplatek za její poskytnutí ve výši 9.000 Kč prostřednictvím tří splátek ve výši 8.000 Kč splatných třicátý, šedesátý a devadesátý den ode dne poskytnutí zápůjčky, přičemž za den poskytnutí zápůjčky se považuje den, kdy byly peněžní prostředky odepsány z účtu věřitele. Listina není podepsána žalovaným, u jeho jména je uveden [příjmení] kód: [anonymizováno]. Dne 2. 4. 2018, dne 14. 4. 2018, dne 2. 5. 2018 a dne 14. 5. 2018 vyhotovil žalobce listiny označené jako Upomínka – pokus o smír. Dne 9. 5. 2019 byl žalovaný vyzván zástupkyní žalobce k zaplacení částky ve výši 26.456 Kč; výzva byla k poštovní přepravě předána dne 9. 5. 2019.

6. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žalobě, tak jak byla podána, nelze vyhovět, neboť žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní. V řízení bylo totiž prokázáno pouze to, že žalovaný byl dne 9. 5. 2019 vyzván k úhradě částky ve výši 26.456 Kč Nebylo prokázáno, že dne 15. 1. 2018 byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce s obsahem tvrzeným v žalobě, kdy žalovaný listinu označenou jako„ Tato smlouva o zápůjčce“ nepodepsal a z pouhého uvedeného PIN kódu nelze dovodit, že by právě nezaměnitelně ztotožněný žalovaný vyjádřil vůli být touto smlouvou vázán či s ní jinak vyslovil souhlas. Žádné další důkazy o průběhu kontraktačního procesu žalobce soudu nepředložil. I kdyby se však žalobci uzavření smlouvy prokázat podařilo, byla by taková smlouva podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a ustanovení § 588 občanského zákoníku neplatná, neboť žalobce nedostál své povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet s odbornou péčí (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 či opět nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019), kdy z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by žalobce reálně nějak, natož pak s odbornou péčí, schopnost žalovaného splácet posoudil, a touto skutečností by se soud musel zabývat z úřední povinnosti (SDEU C -679/18 OPR-Finance). A konečně nebylo prokázáno, že žalobce žalovanému jakékoliv peněžení prostředky i poskytl, neboť k tvrzení, že dne 15. 1. 2018 přenechal žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, žalobce žádný důkaz neoznačil. Žalobce však měl v této souvislosti povinnost označit a předložit soudu takový relevantní důkaz, který by byl s to čerpání příslušné částky z prostředků žalobce ve prospěch žalovaného prokázat. Takový důkaz však označen a předložen nebyl.

8. Tedy shrnuto – za situace, kdy žalobce neprokázal ani právní důvod pro poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, ani to, že předmětné peněžní prostředky žalovanému vůbec do dispozice poskytl, nebylo možno žalobou uplatněný nárok posoudit ani jako bezdůvodné obohacení (ustanovení § 2991 a násl. občanského zákoníku) a soud žalobu v celém rozsahu zamítnul.

9. Sluší se v této souvislosti poznamenat, že při nařízení jednání bylo žalobci výslovně sděleno, že jeho účast při jednání je nutná. Toto sdělení bylo žalobci adresováno právě z důvodu nedostatečných skutkových tvrzení tak, aby mohl být při nařízeném jednání vyzván k doplnění skutkových tvrzení a k označení důkazů podle ustanovení §118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu (dále jen jako „o.s.ř.“). Pokud jde o poučovací povinnost soudu ve smyslu tohoto ustanovení o.s.ř., jedná se o poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (k tomu srov. [příjmení], L., [příjmení], J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 s. 831). V projednávané věci se žalobce k nařízenému jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostavil, a proto ho soud nemohl poučit o povinnosti tvrdit rozhodující skutečnosti a označit k těmto skutkovým tvrzením důkazy. Svojí nepřítomností při jednání zbavil žalobce soud možnosti poskytnout mu potřebné poučení ke splnění jeho povinnosti stran žalobou uplatněného nároku (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3970/2008 ze dne 20. 5. 2010), když nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1537/2008 ze dne 29. 4. 2008). Soud tak v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalobce k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (ustanovení § 18 odst. 1 věta první o.s.ř.).

10. S ohledem na vše shora uvedené tak soud žalobu žalobce v celém rozsahu ve výroku I. tohoto rozsudku zamítnul.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, a proto by měl právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu však, že žalovanému v tomto směru žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, jak je ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno.