55 C 319/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Stočkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobce zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o vyklizení bytu

I. Žalovaná je povinna vyklidit byt [číslo] sestávající z 1 pokoje, kuchyně a příslušenství, nacházející se v [anonymizováno] podlaží domu v [obec] na ulici [ulice a číslo], [katastrální uzemí], a vyklizený jej předat žalobci ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 5.600 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost vyklidit byt [číslo] o velikosti 1+1 nacházející se v [anonymizováno] podlaží domu [adresa] v [obec] na ulici [ulice]. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena nájemní smlouva, na jejímž základě se žalovaná stala s účinností od 1. 2. 2022 nájemcem shora popsaného bytu. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to do 1. 8. 2022. Žalovaná (ačkoliv k tomu byla žalobcem písemně vyzvána) předmětný byt dosud nevyklidila a žalobci nepředala.

2. Žalovaná se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřila.

3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání i za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili.

4. V projednávané věci provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti. Z výpisu z katastru nemovitostí – listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] soud zjistil, že žalobce je zapsán jako vlastník nemovitosti pozemku p. [číslo] o výměře 291 m² zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa]. Z Nájemní smlouvy č.j. [spisová značka] (dále jen jako„ Nájemní smlouva“) soud zjistil, že dne [datum] uzavřel žalobce jakožto pronajímatel a žalovaná jakožto nájemce smlouvu o nájmu bytu [číslo] sestávajícího z 1 pokoje, kuchyně a příslušenství, situovaného v [anonymizováno] podlaží domu v [obec] na ulici [ulice a číslo] (dále jen jako„ předmětný byt“). Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to od 1. 2. 2022 (den vzniku nájmu) na dobu 6 měsíců. V čl. IV. odst. 3 Nájemní smlouvy smluvní strany odlišně od ustanovení § 2285 občanského zákoníku sjednaly, že i když nájemce pokračuje v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, neplatí to, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let. Z přípisů žalobce soud zjistil, že dne 5. 10. 2022 byla žalovaná informována o skončení nájemní smlouvy ke dni 1. 8. 2022, o neschválení uzavření nové nájemní smlouvy a byla vyzvána k vyklizení předmětného bytu (přípis byl žalované doručen dne 11. 10. 2022); a že dne 16. 11. 2022 byla žalovaná vyzvána k opuštění předmětného bytu (poštovní zásilka byla dne [datum] uložena a v úložní době nebyla žalovanou vyzvednuta).

5. Ohledně skutkového stavu tak lze uzavřít, že žalovaná užívala na základě nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] s žalobcem jakožto vlastníkem nemovitosti byt [číslo] o velikosti 1+1 v [anonymizováno] podlaží domu [adresa] v [obec] na ulici [ulice] Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou a nájemní poměr skončil uplynutím doby, tj. dne 1. 8. 2022. Nájemní poměr nebyl prodloužen a nová nájemní smlouva s žalovanou nebyla uzavřena.

6. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 občanského zákoníku kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

7. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Žalobce je vlastníkem nemovitosti, v níž se shora specifikovaný byt nachází. Mezi účastníky došlo ke vzniku závazkového vztahu, a to uzavřením nájemní smlouvy ze dne [datum] mezi žalobcem jakožto pronajímatelem a žalovanou jakožto nájemcem, jejímž předmětem byl s účinností od 1. 2. 2022 nájem shora specifikovaného bytu. Nájemní poměr byl uzavřen na dobu určitou a skončil uplynutím doby, tj. dne 1. 8. 2022. K prodloužení nájemní smlouvy (resp. k uzavření nové nájemní smlouvy) mezi účastníky nedošlo. Nenastala ani tzv. zákonná prolongace nájemního poměru, neboť jí smluvní strany v souladu s ustanovením § 2285 občanského zákoníku vyloučily, nad to žalobce ve lhůtě předvídané tímto ustanovením vyzval žalovanou k opuštění předmětného bytu. Lze tedy uzavřít, že nájem předmětného bytu 1. 8. 2022 skončil a žalovaná od 2. 8. 2022 užívá předmětný byt bez jakékoliv právně relevantního důvodu. Žalobce tak má v souladu s ustanovením § 1040 občanského zákoníku právo na ochranu svého vlastnického práva vůči žalované, neboť žalovaná užívá byt ve vlastnictví žalobce bez právního důvodu a neoprávněně tak zasahuje do jeho vlastnického práva.

8. Vzhledem k tomu, že žalovaná v rámci řízení neprokázala, že by předmětný byt vyklidila a odevzdala žalobci, a netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k povinnosti vyklidit předmětný byt ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.)

9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal částku v celkové výši 5.600 Kč sestávající z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.000 Kč a z paušální náhrady nákladů dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. a dle ustanovení § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to ve výši 300 Kč za dva úkony (výzva k plnění, písemné podání – žaloba ze dne [datum]).

10. Pokud jde poté o odměnu za právní zastoupení advokátem, tak soud s ohledem na předmět řízení a na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2984/09 ze dne 23. 11. 2010 dospěl k závěru, že odměna za právní zastoupení není v tomto případě nákladem žalobce potřebným k účelnému uplatňování práva, kdy spor o vyklizení bytu tvoří relativně běžnou agendu žalobce a soud též neshledal (a ostatně ani nebylo tvrzeno), že by se v tomto sporu mimořádně vyskytla nějaká další okolnost, jež by aktivní zastupování advokátem odůvodňovala. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud o náhradě nákladů řízení tak, jak je ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno.